VideaČeskyVideaČesky
Zpět na seznam
Načítám přehrávač...

Problémy s kilogramem

11:44
14K zhlédnutí
4.8 (763 hodnocení)
MithrilMithril
Publikováno: 13 let
S váhovou jednotkou kilogram se setkáváme dnes a denně. Ale víte, že oproti ostatním jednotkám SI má jeden velký problém? A proč vědci vlastně vyrobili křemíkovou kouli nevyčíslitelné ceny? Poznámky: Video nekončí žádostí o Subscribe a odkazy na další videa. Po něm ještě následuje minuta doplňkových informací. Slovo grave znamená v angličtině hrob.
Související videa
Jak se splachuje záchod v Austrálii?96%5:59
Jak se splachuje záchod v Austrálii?
Nejvíce radioaktivní místa na Zemi95%11:18
Nejvíce radioaktivní místa na Zemi
Magnusův jev94%3:01
Magnusův jev
Úžasná fakta o stromech93%7:23
Úžasná fakta o stromech
Pod svícnem není největší tma97%7:20
Pod svícnem není největší tma
Existují paralelní světy?96%20:00
Existují paralelní světy?

Komentáře (78)

0/2000
minik
minik12 let
Neříká 40 metrů, ale 14.
Miki33
Miki3312 let
Nieco sa mi natom nepaci.... Michael z Vsauce by to dokazal vysvetlit lepsie a hlavne by ma to zaujalo :)
dante
dante12 let
tenhle šampón má v částích s tou vědkyní hrozně upřímnej smích, fakt. Taky má asi půlku videa ksicht 20cm od kamery, což je na můj vkus blízko. Celkově na mě tenhle metrouš nepůsobí věrohodně, řekl bych ani setinově než Michael z Vsauce.
chrystty
chrystty12 let
Není možné že odchylky byly způsobeny spíš nepřesností vah než tím že se s tou hmotou něco \"stalo\"...? Existují vůbec tak dokonalé váhy? Opravte mě jestli to víte, ráda budu znát odpověď.
epsn
epsn13 let
mohl by mi někdo vysvětlit jen jednu věc? a to hned na začátku jak řikaj že od nejvyššího do nejnižšího bodu by to bylo 40m.. opravdu to nedokážu pochopit :)
8ndra
8ndra13 let
Taky jsem si na poprvý neřekl \"wow\", ale chápu to tak, že když tu kilovou kouli zvětšíš na velikost Země, tak by rozdíl mezi nejhlubším údolím a nejvyšší horou byl 40m, to znamená, že by země měla nějakej průměr s chybou +/- 20m. Teď jsem našel údaje, že nejvyšší hora (Mount Everest) 8848m nad mořem a nejhlubší je Mariánský Příkop 10994 pod mořem. To dělá rozdíl 19842m, průměrná odchylka od průměru je teda +/- 9921m. To je asi 250x víc, než u tý kilový koule. Asi se to nepočítá uplně takhle, ale snad to na vysvětlení stačí.
rosoll
rosollodpovídá 8ndra13 let
Navíc země neni kulatá, ale spíš rotační elipsoid co vim, takže je ten rozdíl ve vzdálenosti k jádru o něco větší. Důležitější je ale v tomhle případě, než stálý průměr, kulovitost, protože ač něco může mít všude stejný rozměr (rozuměj průměr), tak to nemusí bejt kulatý (např. Reuleaxův trojůhelník), což bude asi pro přesný výpočet nejprimárnější. Pak teprve bude na řadě rozměr a hmotnost.
rodier2
rodier213 let
a taky jeste nechapu proc je zajima nakej objekt, kdyz je kilogram definovan elektrocniky v kazde vaze dneska :)
jeffry-jordan
Kilogram je definován v každé elektronické váze? To myslíš vážně? A podle čeho tu váhu sestavíš? Doufám, že šlo jen o vtip :-)
rodier2
rodier213 let
pekny.. btw no a kolik vazi kilogram ? jak ho definovali? proste si rekli \"tohle bude kilogram\"? ;-D
jeffry-jordan
No, máš pravdu... nejdřív se vzal litr vody a řeklo se, že to bude kilogram (jak je ve videu), no ale není voda jako voda, tak začali koumat přesnější definice kilogramu, to je myslím jasný :-) To je podobný jako tehdejší jednotka \"loket\", byla definovaná jako délka lidského předloktí... jenže každý má jiné rozměry a obchodníci menšího vzrůstu na tom často profitovali :-) Tak se pro případné spory zazdíval na náměstích kov o délce jednoho lokte... obdobně tomu tak bylo u metru, palce atd... Takže se ukázalo, že definice litru vody není závislá jen na vlastnostech vody, ale i na míře, protože litr je 10x10x10 cm vody... přesnější definice by měla být závislá na minimálním počtu veličin. (dost laicky popsáno)
jeffry-jordan
\"Kilogram\" jako základní jednotka je dost matoucí. Ale vítám nové definice rozměrů, které nejsou závislé na fyzických objektech. Například 1 metr byl taky definován jako nějaký kus etalonu v Paříži při 4 °C, dnes je to nějaký násobek vlnové délky specifické barvy (konkrétně nevím), ale lze to definovat i jako délku, kterou urazí světlo ve vakuu za nějaký čas (konkrétně 1/299 792 458 sekundy). Pro nechápající: výhody jsou hlavně ve snadnější rekonstrukci rozměrů (kg, m, s, W, J...) a přesné laboratorní výsledky nejsou pak závislé na pár trezorech po Zemi, které mají nepřesné rozměry. Pokud by někdo změnil hodnoty těchto etalonů, tak by se toho dalo i využít. Pro zajímavost: čas je nejlépe a nejpřesněji měřitelný rozměr.
backman
backman13 let
Stejně nechápu proč se tak úporně snaží hledat jinou definici, než definici pomocí pevného tělesa, když kilogram určuje právě hmotnost těles. Je to pak logicky kontraproduktivní když z ,,nehmotné,, definice budeme vypočítávat hmotnost. Měření není nic jiného než srovnávání. K čemu by nám totiž byl údaj, že třeba jablko váží 200 gramů, když bychom tuto informaci nemohli s ničím srovnat. Proto mi přijde divné, že vztyčným bodem tohoto srovnávání bude nehmotná konstanta.
Fuller
Fuller13 let
Jde o to, že hmotnost toho etalonu se v čase mění. což je pro spoustu výpočtů dosti nežádoucí.
zikurat
zikurat13 let
Je to lepsi kvuli budouci rekonstrukci toho telesa. Je lepsi mit nejake cislo (pocet atomu) na papire nez hmotny objekt, ktery v prubehu casu stejne bude tak ci tak menit svoji vahu. Ono totiz jakekoliv vazeni cehokoliv zavisi na gravitacni sile a odtredive sile v danem bodu prostoru. Pokud takovouhle kouli vazim v prubehu casu a s takovou presnosti mel bych merit presne na stejnem miste, protoze na to ma vliv mnoho faktoru jako nadmorska vyska nebo zemske podlozi (gravitacni anomalie). A myslim, ze je mylne se domnivat, ze i pod trema vyvevama a v trezoru nebude mit na teleso nic vliv. I samotne svetlo v prubehu casu (absorbce a vyzareni svetla) nebo ruzne exoticke castice, zname i nezname, proletajici bezproblemu Zemi muzou mit vliv na pocet atomu v te kouli.
Jouda
Jouda13 let
Skoro to vypada, ze kdyz chcete lidem rict neco zajimaveho, mit celofous (Michael) vam znacne pomuze :D