Proč by měl šálek kávy stát pět stovek

Thumbnail play icon
67 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:69
Počet zobrazení:2 693
Myslíte si, že je káva drahá? Omyl. Měla by stát mnohonásobně více. Takže proč je káva tak moc levná? A bude stát víc?

Přepis titulků

Každý rok si vychutnáme 400 miliard šálků kávy, a tak je tu šance, že kávu právě teď pijete. Při pití výtečné kávy jste se možná zamysleli nad tím, jak se k vám dostala. Kolik lidí zpracovávalo kávová zrna, která se nakonec ráno proměnily ve vaši kávu. Pravdou je, že je vaše káva extrémně podhodnocená, a v tomto videu uvidíte, proč byste za šálek měli platit pět stovek.

Toto video vám přinesl Skillshare. Sledujte mé kurzy o investicích zdarma za použití odkazu v popisku. Možná jste si všimli, že káva začíná zdražovat. Jen tento rok oznámil Starbucks zvýšení ceny o 10–20 centů za šálek běžné překapávané kávy ve všech prodejnách. Ale navýšení ceny neodráží, kolik káva skutečně stojí, a má více co dělat s nerovností při její produkci. Ve skutečnosti nákupní ceny kávy posledních 40 let klesaly.

Letos stojí kilo kávy méně než stálo v roce 1975, i po započtení inflace. Takže proč lidé za kávu platí víc, když nákupní ceny klesají? Abychom našli odpověď, musíme se podívat na některé z nejchudších zemí světa, kde se káva pěstuje. Jinými slovy musíme porozumět její produkci. Kávovník potřebuje velice specifické klima, aby vyrostl a plodil drahocenné boby, a v tomto klimatu leží převážně rozvojové země.

Ve skutečnosti rozvojové země produkují 90 % kávy. Od zasazení do sklizně uplynou čtyři roky, kávovník roste ve stínu pod stromy nebo na svazích hor. Tyto podmínky činí sklizeň kávy jedním z nejnáročnějších procesů a většinou je třeba boby trhat ručně, aby se nepoškodily další nezralé plody. Sklizeň je tak náročná, že na ni farmář obvykle vynaloží 40 % rozpočtu.

Po sklizni jsou boby vytříbeny a sušeny, abychom se dostali k zrnu uvnitř. Zajímavost: Zrno není správný název, je to ve skutečnosti semínko, ale zpět k tématu. Když jsou zrna správně zvlhčeny, jsou zabaleny do standardizovaných 60kg plátěných pytlů, které pomáhají regulovat úroveň vlhkosti a ve kterých mohou zůstat až rok.

Dovedete si představit, že je to velice náročný proces, ale ve skutečnosti z něj farmáři moc peněz nevydělají. Například v Kolumbii nedávný propad cen způsobil, že farmáři prodávají své 60kg pytle jen za polovinu toho, co vynaloží na práci, hnojiva a administrativu. Pokud to zní neuvěřitelně, tady jsou čísla. Průměrná kolumbijská farma rozkládající se na 3 hektarech stojí ročně kolem 15 000 dolarů a vyprodukuje 75–90 těch 60kg pytlů.

Ty jdou prodat za 30 milionů kolumbijských pesos, což je ale necelých 10 000 dolarů. Při současné kolumbijské minimální mzdě je cena kávy příliš nízká, než aby uživila farmáře a pracovníky, a proto méně etické farmy sahají k nucené práci a modernímu otroctví. Pro etické farmáře je však jediným východiskem plantáž prostě opustit.

Zajímavé je, že toto není nový problém. Ve 30. a 40. letech se USA obávaly, že je cena kávy příliš nízká a že se kávu produkující země obrátí pro pomoc ke komunistickému bloku. Jako protiopatření vznikla Meziamerická dohoda o kávě, aby zachovala export z kávových zemí do západního světa. Ta se vyvinula v dnešní Mezinárodní kávovou dohodu, která pomáhá stabilizovat ceny. Dohoda má 42 exportujících a 7 importujících členů a snaží se udržovat produkci kávy stabilní a regulovanou.

Ale i s touto dohodou cena kávy velice kolísala. Na konci 80. let se Dohoda neshodla na kvótách a od listopadu 1988 do listopadu 1992 se cena propadla na třetinu své hodnoty. Aby takovému extrémnímu kolísání zabránili, museli importující členové jako USA, Japonsko a EU garantovat určité kvóty. To se může zdát překvapující vzhledem k tomu, kolik kávy se na světě vypije.

Problémem ale není nedostatek poptávky, té je dost. Problém pramení z řetězce společností, které leží mezi plantáží a vaším šálkem. Vaše káva musí jít od farmářů ke zprostředkovatelům exportu a importu, potom do pražíren a potom do obchodu, kde si ji koupíte. V každé etapě je trh zaplavený společnostmi bojujícími o stejná zrna, která chtějí prodat stejným zákazníkům. Nešťastným poraženým je kvalita kávy, kterou v obchodě dnes kupujeme. I dobrá zrna mohou být špatně upražena, protože velké pražírny chtějí kávu zpracovat co nejlevněji.

A pokud jedna farma chce za pytel více peněz, druhá ceny s radostí sníží. Možná si říkáte, ale co fair trade káva? Pomáhá nespravedlivým cenám? Těžko. Fair trade jen dbá na dodržování pracovních podmínek a minimální mzdy, ale odvětví jako celek neovlivňuje.

Eticky je příjemné pít fair trade kávu, ale to nemá žádný vliv na skutečnost, že by káva, kterou denně kupujeme, neměla být tak levná. S rozvojem zemí porostou i tamní mzdy a ekonomické příležitosti a nakonec nezbude nikdo, kdo by kávu pěstoval a prodával za dnešní ceny. Kdyby se káva vyráběla za západní mzdy, za práci potřebnou k pěstování a sklizni by váš ranní šálek kávy měl stát alespoň pět set korun. A protože je pokrok rozvojových zemí skoro nevyhnutelný, měli byste se připravit, že budete za kávu platit tučné částky.

Samozřejmě to nebude problém, pokud budete vydělávat víc, toho můžete docílit třeba tak, že se na Skillshare naučíte nové dovednosti. Pokud Skillshare neznáte, je to největší nauková platforma na světě s tisíci kurzy o produktivitě, animaci, hudební produkci a dalších fascinujících tématech. Já jsem pro Skillshare udělal kurzy o akciovém trhu.

Můžete se podívat na ně i další skvělé kurzy na Skillshare, pokud se přihlásíte k bezplatnému zkušebnímu období přes odkaz v popisku. Jakmile to uděláte, přidejte si mě na Instagramu, kde sdílím skvělé upoutávky na má nadcházející videa. Uvidíme se opět za dva týdny a nezapomeňte do té doby používat mozek.

Komentáře (19)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

mňa najviac štve to plytvanie kávou, toľko je s ňou práce pri pestovaní, zbere, pražení, doprave... potom cez ňu prejde pár mililitrov vody a skončí v koši, len tak.

25

Odpovědět

K takové situaci nedojde, nic se proto nedělá a nikdo z těch silných hráčů o to nestojí. To už dříve budeme mít rovné platy napříč EU.

12

Odpovědět

Nespravedlivá cena je oxymorón.

84

Odpovědět

A terazky mi povedztě Kefalín. Čo vy si predstavujetě pod takým slovom oxymorón?

26

Odpovědět

+mjr. HaluškaUTFG chlapečku

44

Odpovědět

A pán by dal 25 dolarů, 500 korun, za šálek kávy? Ne... A co by se stalo, kdyby lidé nedali 500 za šálek kávy?
Inu, jednoduchá odpověď by samozřejmě byla, že by se káva skutečně přestala pěstovat. Ta složitější by zahrnovala černý trh a vytvoření "kávové mafie",
Ještě před pár desítkami let se tady v ČR dělalo seno tak že se pokosilo kosou, nahrabalo na hromádky a sušilo. Dnes vám to poseká, pobere a zabalí do balíků traktor, což znamená, že z 30 lidí na jedno velké pole se počet zredukoval na jednoho řidiče.
Tím chci říct, že není ekonomický růst bez modernizace. Sběr kávy by se tedy mohl zlepšit, zjednodušit a tím pádem opět zlevnit.

Protože s myšlenkou se kterou přišel by musela třebba znamenat, že by nás 1l vína nemohl stát do max 200 korun z různých konců světa nebo i z ČR. Stačí si přečíct něco o sklizni vín z moravy:
"Představme si například, jak se sklízelo před 30 lety: po vinici jel traktor s vlečkou, do které sběrači házeli hrozny. Když byla vlečka plná, vrátila se do vinařství, kde se vysypala, a tak dokola. Jak to ovlivnilo kvalitu hroznů? Ty, které byly vespod, dorazily do vinařství popraskané, takže vytékající mošt začal již cestou kvasit a oxidovat. Mnohdy se nedbalo ani na teplotu hroznů, sklízelo se přes den za plného slunce, takže hrozny byly příliš teplé, což vše dohromady ovlivnilo výslednou kvalitu vína. Především čistotu jeho aroma.

Dnes producenti kvalitních vín sklízejí hrozny do menších beden, takže ty vlastní vahou nepraskají. Kontroluje se i čas sběru. Sklízí se brzy ráno, aby hrozny měly nižší teplotu, případně se již sklizené hrozny chladí ještě ve vinici suchým ledem. A i když to zdánlivě není hospodárné, ne vždy se čeká na naplnění celé vlečky a do vinařství se raději jede třeba natřikrát.
Zkušení sběrači dokážou již na vinici třídit kvalitní hrozny od těch, které jsou napadené plísněmi. Ve vinařství pak probíhá ještě další selekce hroznů na třídícím stole tak, aby hrozny pro výrobu vína byly v bezvadném stavu."
https://www.wineofczechrepublic.cz/akce-a-novinky/aktuality/clanky/7356-sklizen.html

a to hovoříme o sběru a zpacování vína v ČR. Kde možná nemůžeme srovnávat naše platy s bohatšími státy, ale hádám že takový kolumbijec by raději šel tady za minimálku trhat víno než kávovník.

124

Odpovědět

Jakožto vysokoškolsky vzdělaný ekonom, jsem si právě lehce ublinkla...celé video neobsahuje jediný smysluplný argument obhajující cokoli.
Mé libertariánské srdíčko puká...

227

Odpovědět

ale ako socialisticka propaganta to bolo pekne :)

73

Odpovědět

Ekonom sice nejsem, ale aspoň ta základní myšlenka videa, tedy že s nevyhnutelně rostoucí úrovní chudých zemí poroste nevyhnutelně i cena v nich vznikajících produktů, mi přijde pravdivá, nebo ne?

25

Odpovědět

+jjkPřed 100 lety byla každá země na této planetě chudší než dnes. Tenkrát mělo auto pár miliardářů a dnes ho má kdejaká socka. A to jsou předními producenty tak extrémně bohaté země jako je Německo či Japonsko. Tak proč auta nezdražila? Ano, pokud roste bohatství země, tak rostou i mzdy zaměstnanců, pak se vyplatí přehodit výrobu do levnější země. A co když už všechny země budou bohaté nebo výrobu nejde posunout jinam? Pak se vyplatí mechanizovat, robotizovat, automatizovat. V chudých zemích vyjde lidská práce levněji než investice do strojů. Dodnes se mnoho věcí dělá zcela manuálně. Když ovšem země bohatne, poměr se postupně posouvá na druhou stranu. Zatímco auta kdysi doslova vyráběli ručně, dnes většinu práce udělá stroj a počítač. Nedávno jsem byla v jednom velkém českém curkovaru, potkali jsme asi 7 lidí z nichž 5 jen sedělo u počítače. Před 50 lety tam pracovalo mnohem více lidí s mnohem primitivnějšími stroji. Zdražil se snad dramaticky cukr, zatímco česko zbohatlo? Neřekla bych. Myslím že dramaticky podceňuješ (a stejně tak autor videa) obrovskou sílu inovací a stejně tak obrovský prostor pro zefektivnění výroby. Jak asi vypadala doprava před vynálezem železnice? A jak asi vypadá dopravní infrastruktura v těchto zemích dnes a jak bude vypadat za 50 let? Všude je tolik prostoru, kde se dá ušetřit hromada peněz jakmile, díky zbohatnutí, a tím pádem úsporám, zbydou peníze na investice. S logikou bohatší země = dražší produkty, bychom měli okamžitě zakázat veškerý pokrok lidstva, aby věci neustále nezdražovali. Ony ovšem zlevňují, protože pokrok, inovace, investice, mechanizace, automatizace a hnacím motorem toho všeho je konkurence a ta funguje díky kapitalismu. Smrt komunismu!

77

Odpovědět

+WTFPromiň, nějak se mi nedaří z tvé reakce vyčíst odpověď.

Trička a košile vyjdou vyrobit v Bangladéši za nižší cenu než ve Švýcarsku. Přeze všechen technologický pokrok Švýcarska. Protože životní úroveň v Bangladéši je nižší než životní úroveň ve Švýcarsku. Pokud se životní úroveň Bangladéše relativně zvýší, tzn. přiblíží se Švýcarsku, zvýší se podle mě i bangladéšské ceny triček a košil, tzn. relativně se přiblíží těm švýcarským.

Pokud se díky technologiím a pokroku v absolutní hodnotě zvýší životní úroveň na celém světě, stále zůstane výrobní cena v Bangladéši relativně nižší než ve Švýcarsku. Pokud se díky technologiím a pokroku v absolutní hodnotě sníží výrobní cena triček a košil na celém světě, stále zůstane výrobní cena v Bangladéši relativně nižší než ve Švýcarsku.

53

Odpovědět

+WTF"Jakožto vysokoškolsky vzdělaný ekonom, jsem si právě lehce ublinkla..." Já si právě lehce ublinknul z tebe, když pěstování kávy přirovnáváš k výrobě auta. Fakta jsou taková že mechanizace má v současné době své hranice. Sběr sice zautomatizovat nelze, ale následné zpracování ano. Opravdu máš vysokou školu?

212

Odpovědět

+Alberto123Alberto123 - co takhle si nejdříve něco zjistit, než-li začneš ostatní napadat? :-)

Už dnes se běžně používá na kávových plantážích kombajny ke sklizni. Automatická řídící linka je dnes už také samozřejmostí.

V čem je problém? Investice v řádu desítek milionů Kč. Proto je zatím stále levnější to nechat na lidech s malým platem.

42

Odpovědět

+Brixy1Možnost strojového sběru přichází v úvahu jen na kávových plantážích a v nižších nadmořských výškách, kde je rovná půda. Stroj na sběr kávy připomíná kombajn, který má vzpěrací radlice po stranách svisle dolů. Tento stroj jezdí přes kávovníky a strhává všechny třešně i s listy. Tento sběr je velice nešetrný ke kávovníkům i plodům samotným. Využívá se zejména v Austrálii a Brazílii. Mám pro vás Brixy1 otázku. Kolik kávových plantáží má podmínky pro takovýto sběr? Předem děkuji za odpověď.

14

Odpovědět

+Alberto123A jéje, zas nás přišel poučovat strejček pedo... (on ví, proč to píšu). Alberto rád šíří dezinformace, vlastní názor nevyjádří a svoje argumenty obhájí maximálně tím, že chce po lidech, aby přečetli půlku wikipedie (ale přitom se odkazuje jen na dvě věty vytržené z okolního kontextu). S lidmi jako on je celá diskuze předem prohraná. Zamlžuje, vytrhává z kontextu a neuzná, že nemá pravdu. Tak schválně Alberto, najdeš nám zas nějakej pěknej odkaz?

15

Odpovědět

+Zas nějakej hejtr(?)Kdy přesně jsem vytrhl slova z kontextu? Podle vaší odpovědi jste člověk co odkazy zcela jistě nečte. Je těžké s vámi debatovat když jsou vám fakta zcela ukradená.

05

Odpovědět

No a já bych řekl, že největší problém jsou řetězce, co za kávu platí směšné částky, pak ji nacpou do plastikového kelímku a po celém světě ji prodávají aspoň za pět babek, že Stárbuts...?

142

Odpovědět

otázka je spíš jak kvalitní kávu Starbucks opravdu nabízí

12

Odpovědět

Je nejaky dovod pouzivat najprv koruny a potom centy? :)

04

Používáme cookies, abychom mohli provozovat tuto internetovou stránku a zlepšit Vaši uživatelskou spokojenost. Budete-li pokračovat beze změny nastavení, předpokládáme, že souhlasíte s ukládáním souborů cookies z internetových stránek. Více informací o použití cookies.
OK