Máte Facebook? Pokud ne, jste asi jedni z mála. Pokud ano, možná vás už někdy napadlo, že si ho zrušíte, ale pak jste si to rozmysleli. Je to sice hrozný zabiják času, zároveň jste ale ve spojení s ostatními. A o tom přece tahle síť je, nebo ne?
Vox v reakci na nedávné odhalení nekalého nakládání s osobními daty uživatelů Facebooku přináší kromě vysvětlení kauzy i zamyšlení nad tím, kam současná situace může vést.
Poznámka:
Autoři ve videu použili zkratku FOMO – Fear Of Missing Out (strach z toho, že vám něco unikne). Do titulků jsem musel frázi zkrátit, protojsem zvolil strach z opuštění.
Facebook se stal pro uživatele
internetu natolik nezbytným, že pro spoustu z nich
je synonymem internetu. Z toho s ohledem na uživatelská data
a zabezpečení pramení závažné problémy. Spousta těchto problémů souvisí
s jevem zvaným síťový efekt. Poprvé jsem se s tímto pojmem
setkal nejspíš u faxů. Když byl vynalezen první fax,
byl úplně k ničemu. Čím více lidí ale fax mělo,
tím byl užitečnější, protože umožňoval
komunikaci s ostatními.
Facebook je síťový efekt na druhou. Je to kalendář,
telefonní seznam, fotoalbum, sociální síť pro zprávy,
videohovory a převody peněz, která vydělává
miliony dolarů denně. - Co je lepší než milion dolarů?
- Dvě miliardy lidí. Při takové velikosti dělá síťový efekt
z Facebooku, který je užitečný, Facebook, který je nedílnou
součástí našich životů. Nejde jen o to, že by vám po zrušení
vašeho účtu chyběl nějaký obsah.
Bylo by to skoro až neslušné... Kdybyste na Faceboku nebyli, pro vaše
přátele by to byla nepříjemnost, protože by vás pak
nemohli zvát na události. Zrušením účtu byste vytvořili
problém pro sebe i pro ostatní. Díky tomuto strachu z opuštění
Facebook ze síťového efektu profituje. Přesto že Facebooku
nikdo za jeho používání neplatí, inzerenti, obchodníci
a další zaplatí moc rádi. Za uživatelská data.
A protože uživatelé mají pocit,
že mít Facebook se vyplatí, v podstatě souhlasí s platbou
v podobě poskytnutí těchto dat. Jo. Přečtěte si
ty podmínky užívání. To, co se stalo
s Cambridge Analytica, ilustruje, jak jsou meze používání těchto dat
v reálném světě testovány. Poradenská firma najatá pro Trumpovu
prezidentskou kampaň v roce 2016, využila přístupu k datům
milionů uživatelů Facebooku. Facebook umožňuje akademickým vědcům
větší přístup k uživatelským datům než obchodním společnostem
a vývojářům aplikací.
Výzkumný pracovník podle těchto pokynů
vytvořil aplikaci s kvízem osobnosti a lidé ji používali, čímž jí dovolili
sbírat data z jejich Facebookových profilů. Nikdo z nich ale nečetl
podmínky užívání služby. Aplikace totiž získala i přístup
k některým datům přátel účastníků kvízu. To jsou uživatelé, kteří podmínky
aplikace nijak neodsouhlasili. Kvízu se zúčastnilo
pouze 270 tisíc lidí, ovšem podle posledních
odhadů Facebooku se aplikaci podařilo nasbírat data
minimálně 87 milionů uživatelů.
A teď to nejlepší.
Tohle všechno bylo legální. Sběr dat žádná pravidla neporušil. Předání těchto dat
nasbíraných pro výzkumné účely společnosti Cambridge Analytica
už v pořádku nebylo. Když vyšlo najevo, že společnost
všechna tato data použila k lepšímu zacílení voličů
v prezidentských volbách v roce 2016, lidi to rozčílilo.
Uživatelé chtěli vědět,
jak to mohlo Facebooku projít. Když vám společnost řekne,
že je něco její zodpovědností, je potřeba se zeptat,
v jakém smyslu tu zodpovědnost myslí. Jste právně odpovědní,
nebo byste se jen cítili špatně? Situace okolo Facebooku je ojedinělá,
protože firma není nijak právně odpovědná. To je rozdíl oproti finančním institucím,
lékařským záznamům a podobným věcem. I když se může rozčílení uživatelů
zdát špatným obchodním krokem, Facebook z hlediska osobních dat
nedělá nic nečekaného.
Vaše tety, přátelé ze střední a kolegové
z práce, kteří na Facebooku jsou, jsou totiž kromě uživatelů této služby
zároveň jejím produktem. Facebook tento produkt –
přístup ke všem těm datům – prodává inzerentům, kteří chtějí
informace o potenciálních zákaznících. A takhle Facebook vydělává miliony denně,
aniž by uživatelé cokoliv platili. Z tohoto pohledu se jedná
o velice schopnou společnost, přestože ho ti, kteří na něm tráví
nejvíce času, nemají moc rádi. Proto si myslím, že je důležité pochopit,
že alespoň podle dostupných výzkumů Facebook není
pro uživatele prospěšný.
Uživatelé se kvůli němu
cítí osaměle a v depresi. Matt mluví o tomto výzkumu
Kodaňské univerzity. Ten porovnával
subjektivní emoce účastníků před a po týdenním zrušení
jejich Facebooku. Je to připomínka toho, že nám Facebook
sice umožní vyhledat přátele nebo události, jedná se však pouze o vedlejší
efekt služby, které jde o získávání dat. Jinými slovy jde Facebooku
jen o to, že ho používáte.
Nejde mu o to,
jestli ho používáte rádi. Proto je jeho hlavní předností fakt,
že jsou na něm skoro všichni. Se zhruba 2 miliardami uživatelů
totiž síťový efekt jen tak nezmizí. A ať už se vám tento efekt líbí, nebo ne,
nezmizíte z něj nejspíš ani vy. Překlad: heindlik
www.videacesky.cz
heindlikPublikováno: 8 let
