Jak Hindenburg zničil celý průmyslVox

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 61
92 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:93
Počet zobrazení:6 038
V tomto videu se dozvíte, v jaké vzducholodi jste si mohli zakouřit a proč jsme na ně nakonec zanevřeli právě po zřícení Hindenburgu.

Přepis titulků

Tohle je hořící vzducholoď Hindenburg, která se snaží přistát v New Jersey roku 1937. Uvnitř bylo uvězněno 97 lidí. V té době šlo o velkou věc. Hindenburg byl největší dopravní vzducholodí. Představte si zaoceánský parník, ale ve vzduchu. A cesta z Evropy do Ameriky mu zabrala o polovinu času méně než parníku. Byl to zářný příklad budoucnosti vzdušné dopravy.

A jediná jiskra stačila k tomu, aby ho poslala k zemi. Na začátku 20. století mysleli všichni na vzdušnou dopravu. Z letců, jako byli Charles Lindbergh a Amelia Earhartová, se staly ohromné celebrity poté, co v letadle dobyli Atlantik. Ale vzducholodě byly něco úplně jiného. Jen dva roky po Lindberghově překonání Atlantiku ve stísněném jednoplošníku obrovský německý zepelín obletěl svět. Vezl cestující, kteří jedli v pohodlných jídelnách a spali v soukromých kajutách.

Ve 20. letech byly vzducholodě schopné věcí, o kterých se letadlům ani nezdálo. A lidé se o ně hodně zajímali, mysleli, že jsou celkem zázračné. A mysleli, že to je budoucnost. Roku 1936 byla postavena ta největší a nejohromnější vzducholoď. Německá LZ 129, pojmenovaná Hindenburg. Tady je, skvělý příklad jednoduchosti a střídmé konstrukce. Dosud neviděný triumf leteckého průmyslu.

Byl to ohromný inženýrský výkon a symbol narůstajícího německého vlivu v raných dnech nacismu. Největší vzducholoď na světě, Hindenburg. Nebeský parník, učinil svou první cestu z Německa do Ameriky v březnu 1936. Hindenburg vezoucí pasažéry vykonal toho roku 17 mezinárodních letů. Byl vybaven i jídelnou, čítárnou a odděleným salónkem. Měl dokonce i kuřárnu, která byla samostatně ventilovaná, kde se mohlo kouřit pod dozorem vrchního, který měl jediný zapalovač.

Což nás přivádí k velmi důležité části příběhu. Vodíku. Vodíkový plyn je lehčí než vzduch. A lidé ho už po staletí používali ke zdvihnutí horkovzdušných balónů. Je vysoce hořlavý, ale je levný a snadno se vyrobí. Na rozdíl od jeho bezpečnějšího, nehořlavého bratrance, hélia.

Ale Spojené státy, v této době jediní výrobci vzácného plynu, zakázaly jeho prodej v roce 1925. Státy vyvíjející vzducholodě se tedy musely spolehnout na vodík. A jejich vzducholodě vybuchovaly. V Americe roku 1922 zemřelo 34 lidí při výbuchu vodíkově poháněné Romy. V roce 1923 se stalo to stejné francouzské vzducholodi Dixmude, zemřelo 52 lidí. A roku 1930 se zřítila britská R101, zemřelo 48 lidí. Ale Němce to nestrachovalo.

Do roku 1937, když se Hindenburg vydal na svůj první zaoceánsky let, se ještě žádná německá vzducholoď nezřítila. Byli velmi sebevědomí, věděli, že to je nebezpečný, vysoce hořlavý plyn, ale věřili, že pokud budete obezřetní, můžete zamezit riziku. To se ovšem 6. května 1937 nestalo. Měli dvanáctihodinové zpoždění. A co bylo ještě horší, posádka měla podezření, že z lodi uniká vodík, protože zadní část klesala k zemi a vzducholoď se nedařilo vyrovnat.

Tři hodiny oblétávala vzducholoď přistávací plochu v New Jersey. A v marné snaze se vybalancovat, shazovala mimořádné množství vodních zátěží. Vzduch byl navíc nabit elektrostatickou aktivitou kvůli nedávné bouři. A další bouře se blížila. To znamená, že se snažili přistát s obrovskou vodíkovou vzducholodí, ze které unikal hořlavý plyn, v elektrostaticky nabitém prostředí. A... Vybuchla v plameny!

Toč to, Charlie. Toč to, Charlie. Řítí se k zemi! Je to strašné. Jedna z největší katastrof na světě. Všichni ti lidé. Novinářům očekávajícím rutinní akci se povedlo vyfotit hořící Hindenburg. Fotoreportér Sam Shere stihl vyfotit pouze jednu fotku. Ale ze všech fotek z toho dne se nejvíce vzpomíná na tu jeho. Na ní se mu podařilo dokonale zobrazit celou katastrofu. Za zpravodajskými kamerami je vidět panikařící dav a v pozadí jsou vidět spěšně shozené vodní zátěže.

Jméno Hindenburg lehce osvíceno plameny ozařuje celý vršek lodi. A vadný ocas, který už je plně pohlcen ohněm. Jen vteřiny před tím, než oheň zachvátí i předek a vzducholoď se zřítí k zemi. Snímek hořícího Hindenburgu se nepodobal ničemu, co lidé viděli předtím. Katastrofa, jejíž celý průběh byl zachycen kamerami. Z 97 lidí na palubě nakonec zemřelo 35 pasažérů a jeden člen posádky. To znamená, že dvě třetiny lidí uvnitř tohohle zvládlo přežít. Ale na číslech nezáleželo, vodíkové vzducholodě už nikdy nevezly cestující.

Hindenburg nebyl první ani nejsmrtelnější havárie vzducholodě. Jen to byla ta první zachycená na film. A proto byla i poslední. Překlad: Zef www.videacesky.cz

Komentáře (13)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Fotky preživších z novín.
t.ly/yx5np
toto je pre silné žalúdky
t.ly/x2BA9

30

Odpovědět

Tohle mě vždycky zamrzí. Vzducholodě byly (jsou) úžasné stroje.
Ne hříčka větrů, ne otrok rychlosti, ne pachtící se čmelák.
Tohle je titán, král oblohy.
Bylo by krásné, kdyby zase brázdily oblohu a vzbuzovaly úžas svou majestátností.
Navíc to je skutečně použitelný způsob dopravy, žádná legrácka typu parní rychlík.
A to nemluvím o tom, o co rychlejší mohl být jejich vývoj, kdyby za ním byl pořádný průmysl.
No, alespoň máme staré obrázky.
https://cdn.britannica.com/69/76169-050-D10C7BDA/Graf-Zeppelin.jpg

72

Odpovědět

Vždy mi bylo líto že vzducholodě již nejsou tak snadno přístupné a nejsou součástí obyčejného vzdušného cestování, je to škoda.

111

Odpovědět

Takze to doslova shorelo na tom, ze USA nechtela prodavat helium? :/

Skoda, co jsem koukal na nejaky video, kde vzudocholod business rozebirali, tak riklali, ze to bylo dost ekologicky i ekonomicky. Navic si rikam, kdyby se na tu ubytnou sekci hodil nehorlavy padak a solo motor, aby to pripadne zvladno horici balon odmrstit a doplachtilo z jeho dosahu pryc, ze by to mohlo byt v dnesni dobe celkem bezpecny.

42

Odpovědět

Zajímalo by mě, jak by to bylo ekologické a ekonomické dnes. Kdyby se místo do balónků na oslavách valilo hélium do takýchto titánů a pak by se létalo třeba po Evropě :)

11

Odpovědět

+pav1Ono nejde jen o zkázu Hindenburgu, ale i další vymoženosti, které se objevily ( jednotný lodní kontejner, proudový motor), které přepravu zboží a osob násobně zlevnily...

10

Odpovědět

nevím jak ekonomický to bylo, cena letenky třeba právě do Hindenburgu by vám stačia na koupi automobilu.
USA sice měla na helium vojenské embargo, takže Němci si jej pořídit nemohli, ale faktem je, že USA ani nedokázala vyrobit dostatečné množství pro své vlastní vzducholodě...
Ale ne že by to vývojáře Hindenburgu nějak moc rozhodilo, díky tomu že museli létat na vodík, tak mohli přidat další kabiny. Ekonomicky to žádný terno nebylo. Ekologicky... no... to záleží asi na tom jak náročný je třeba získávání těch plynů?

10

Odpovědět

+lenaciaTak v minulosti byly letenky megadrahy i v letadlech.. to si myslim, ze se blbe srovnava.

10

Odpovědět

Chtěl jsem upozornit na chybu v překladu ve 2:17: "Vodíkový plyn je lehčí než vzduch. A lidé ho už po staletí používali ke zdvihnutí horkovzdušných balonů".
Ale pak jsem si to poslechl, a ono je to i v originále.. tak jen říkám, že je to hrozný nesmysl :-)

31

Odpovědět

Nesmysl to není, jen to pan není balon, ale raketa.

12

Odpovědět

SAY MINE NAME

14