Proč působí Mark Zuckerberg jako padouch?

Mark Zuckerberg to teď nemá lehké. Kromě vypovídání před kongresem se zdá, že ho slušná část internetu nesnáší. Nebo ho alespoň nepovažuje za člověka. A není to kvůli skandálu s Cambridge Analytica, ale kvůli jeho vystupování. V tomhle videu vám ukážu smutný důvod, proč některým lidem věříme méně než jiným, a snadněji je považujeme za zlé. Špatná reputace se pak s nimi táhne nehledě na to, co udělají. Také vám pomohu zjistit, zda sami nevědomky neztrácíte důvěru a jak ji případně získat zpět.



Začneme základním faktem: Máme rádi a věříme snadněji lidem, kteří působí, že nemají co skrývat. A není to jen metafora. Pokud vidíme lidem do rukou, do jejich dlaní, uklidní nás to. Potřesení rukou původně vzniklo jako důkaz toho, že člověk nemá v ruce zbraň. Zuckerberg ale téměř nikdy, když mluví, dlaně neukazuje, což působí znepokojivě. Dovolte mi nejprve říct tohle: Na demokratickém procesu a zachování jeho bezúhonnosti mi hluboce záleží.



Facebook si dává za cíl poskytnout lidem prostor a sblížit je. Na tyto demokratické hodnoty jsme pyšní. Zuckerbergova zdrženlivost ale nevychází jen z jeho rukou. Jeden z jeho nejpopulárnějších rysů je jeho úsměv, který často dost náhle zmizí. To ještě více podrývá případnou důvěryhodnost, protože rychlost, s jakou jeho úsměv zmizí, naznačuje faleš. Většina lidí není schopna přejít tak rychle z úsměvu do neutrálního výrazu.



Podvědomě tak vnímáme jeho úsměv jako manipulaci. Když navíc Zuckerberg udělá při mluvení chybu, snaží se ji hodně rychle zamaskovat. Je nervózní a nechce dát publiku prostor, kdy by se mu mohlo kvůli něčemu smát. Jeho neschopnost dát vtipu nějaký prostor mu ale postupně vykopává hlubší a hlubší hrob. Podívejte se na tenhle příklad. Snažte se nenechat ničím rozhodit. Něco vás rozhodí, jste jen lidé. Také jsem byl jen člověk. Tedy, stále ještě jsem člověk.



Ale... Jen jsem mluvil o sobě v minulosti. Ne že bych nebyl člověk. Pokud přemýšlíte, jak zvládnout trapas charismatičtěji, podívejte se, jak to zvládl Chris Evans. Vtípku, na který se nachytal, dal dostatek prostoru. Sám sobě se zasmál a dokonce požádal o záznam, aby se mohl zasmát znovu. - Dostala jsi mě.



- Jo. - Můžete to pustit znovu? Chci to vidět. Skoro všechny případy, kdy někdo Zuckerberga označí za robota, včetně těch zmíněných, spadají do kategorie "Zuckerberg se chová nesourodým způsobem." To je největším problémem jeho charismatu. Sourodost je ve zkratce stav, kdy emoce odpovídají obsahu sdělení. Nesourodost je pravý opak. Dokonalým příkladem nesourodosti je tahle scénka ze Seinfelda, kde jedna žena reaguje na vtip tímto způsobem: Alespoň je vidět, že se snaží.



To je vtipné. Jsem rád, že se bavíš. Ukázková nesourodost. To, co říká, neodpovídá jejímu výrazu. To Will Smith zde naopak představuje sourodost. Jeho oči, úsměv, tón hlasu i to, co říká, svědčí o tom, že si opravdu slávu užívá. Víte, potkal jsem spoustu lidí, pro které byla sláva přítěží...



- Já ji ale zbožňuju. - Vážně? Jo, vážně. Prostě si jen tak ukážete na lidi... V tomhle je Zuckerberg mimo. Poslechněte si, jak mluví o poslání Facebooku. Čekali byste nějakou vášeň nebo třeba změnu tónu hlasu. Místo toho ale dostanete tohle: Ano, pane senátore. Vždy zde bude verze Facebooku, která bude zadarmo. Naším posláním je pokusit se spojit všechny na světě a celý svět tak sblížit. Abychom toho dosáhli, musíme nabídnout dostupnou službu, k čemuž se zavazujeme.



To moc sourodé nebylo. Důležité je, že jakmile si verbální a nonverbální signály odporují, tak těm verbálním, tedy slovům, nevěříme. Začneme tak přemýšlet nad tím, o co Facebooku doopravdy jde. Možná to je něco nekalého. Pojďme se podívat na další příklad jeho nesourodosti. Mluví zde o svém oblíbeném instagramovém filtru, ale kvůli svému monotónnímu hlasu nezní zrovna nadšeně.



Dnes vyšly nové instagramové filtry. Tenhle je můj oblíbený. Dobrá práce, týme! Zuckerbergův úsměv navíc sám o sobě často není sourodý, protože se mu neaktivují svaly okolo očí, které by značily přirozený úsměv. A pak je tu samozřejmě ten rychle mizející úsměv. Vybral jsem výpověď Stephena Colberta před senátem, abyste mohli porovnat, jak jeho přirozenější úsměv sice vyprchá, ale v očích mu zůstane.



Podobné to je, když je Zuckerberg zmatený. Uvede, že asi nechápe otázku, ale žádné znaky zmatení najevo nedá. Žádné zamračení nebo pohyb hlavy. Nechce se tedy jen vyhnout otázce odbočením od tématu? Jste ochotni změnit svůj obchodní model, abyste tak chránili soukromí jednotlivců? Paní poslankyně, nevím, co to znamená. Proto si lidé v žertu, ale někdy i vážně, myslí, že je Zuckerberg zlý.



Nízká sourodost se rovná nízké důvěryhodnosti. Když někomu nevěříte, často mu přisoudíte špatné úmysly, přestože jde třeba jen o chybu nebo omyl. To by mohl být i případ Cambridge Analytica. Pravděpodobně také budete přehlížet kladné zprávy týkající se té osoby. Jako třeba to, že Zuckerberg slíbil dát 99 % svých akcií Facebooku na charitu, nebo že už přispěl miliardy dolarů na léčbu všemožných nemocí. Bude vám sympatický Warren Buffett, protože jezdí skromnými auty, ale už vám bude jedno, že to dělá i Zuckerberg.



Nejspíš odpustíte a zapomenete milému Billu Gatesovi jeho monopolistické praktiky, ale Zuckerberga budete mít za zloducha se strašným plánem podmanit si svět. Nechápejte mě špatně. Netvrdím, že je Zuckerberg dobrý nebo špatný člověk, ani jestli se mu dá věřit. Pointa je ve zkratce taková, že pokud vám schází sourodost, to špatné se vás bude držet více než ostatních. Vysoká sourodost a charisma vám naopak u lidí zaručí oblíbenost.



Není to fér, ale jsme tak naprogramovaní. Zuckerberg má podle mě nízkou sourodost ne proto, že by lhal, jak to občas působí, ale proto, že je zvyklý se moc neprojevovat. To není u stydlivých lidí nebo nerdů až tak neobvyklé. Někdy přišli na to, že je lepší nechávat si věci pro sebe a neprojevovat se, aby si jich nikdo nevšiml. Tito lidé tedy stejně jako Zuckerberg nemění moc svůj hlas, nehýbají obočím, nepoužívají gesta, neřehtají se, ale třeba ani nepohybují rukama při chůzi.



Většina lidí takovéhle problémy nemá, ale asi všichni jsme občas nervózní a přestaneme se naplno projevovat. Tím pádem se můžeme zdát zvláštní, i když jde jen o nervozitu či úzkost. Řešením takřka každého takového stavu je přemístit se z vlastní hlavy do těla. Pokud se vám tedy tohle stane v baru, běžte na chvíli na parket a roztočte to. Na seznamovací akci to nejde, ale projděte se dokola, uvolněte se, klidně se během toho rychle protáhněte. Možná to zní divně, ale jsme natolik uvězněni ve vlastních hlavách, že často potřebujeme něco zvláštního, co nás osvobodí.



Jakmile je vám příjemnější se tělesně projevit, vaše emoce získají větší volnost a vaše mimika bude jednodušeji odpovídat sdělení – budete více sourodí. To znamená, že zvládnete mluvit takhle: ...budou se moci držet za ruce a pět slova starého černošského spirituálu: Konečně volní. Konečně volní. Díky, bože všemohoucí. Jsme konečně volní! A ne takhle: Ano, pane senátore.



Vždy zde bude verze Facebooku, která bude zadarmo. Naším posláním je pokusit se spojit všechny na světě a celý svět tak sblížit. Abychom toho dosáhli, musíme nabídnout dostupnou službu, k čemuž se zavazujeme. Překlad: heindlik www.videacesky.cz