Mýtus o Lokim a smrtícím jmelí

„Když se něco pokazí, prvně si řeknu, že to je Lokiho vina. Šetří to čas.“ Baldr, syn Všeotce Ódina a královny Friggy, manžel Nanny Mírumilovné a bůh pravdy a světla, byl nejlaskavějším a nejmilovanějším stvořením v celém Ásgardu. Svou přítomností ve velké síni Breidablik tišil obavy svých poddaných. Ale nedávno ho začaly trápit vlastní obavy. Každou noc ho ovládaly hrůzné vidiny předpovídající jeho blížící se smrt. Frigga byla odhodlaná svého syna před proroctvími ochránit, a tak procestovala všech devět světů a všechna živá stvoření prosila, ať Baldrovi neubližují.



Její půvab dojal všechna stvoření, která potkala. Každé zvíře a každý živel, každý mor a každá rostlina, každá čepel a každý brouček jí ochotně dali své slovo. Frigga se vrátila do Breidabliku a na oslavu uspořádala velkou hostinu. Víno teklo proudem a bohové brzy začali testovat Baldrovu odolnost.



V rohu se skrýval Loki a oči obracel v sloup. Bohovi klamu na Baldru Osvíceném nikdy nezáleželo a jeho nové nadání mu přišlo neskutečně iritující. Friggyn plán měl jistě nějakou slabinu. Vzal na sebe podobu staré ženy, vkradl se vedle Friggy a předstíral zmatení. „Proč bohové napadají drahého Baldra, kterého mají tak v lásce?“ Frigga jí pověděla o přísahách, ale stařenka se ptala dál.



„Určitě se ti nepovedlo získat přísahu ode všeho,“ řekla. Frigga pokrčila rameny. Nenavštívila pouhopouhé jmelí. Proč by se měl bůh koneckonců bát bezvýznamného plevele? V tu chvíli se Loki vyřítil ven pro větvičku jmelí. Když se vrátil, slavnost byla ještě o něco veselejší. Ale ne všichni bohové si oslavu užívali. Baldrův bratr Höd byl slepý, beze zbraně a sklíčeně seděl o samotě. Šejdíř v tom spatřil příležitost a Hödovi lstivě nabídl možnost, jak se zapojit.



Loki ho vyzbrojil jmelím, nasměroval ho k bratrovi a řekl Hödovi, ať vystřelí ze všech svých sil. Jmelí probodlo Baldrův hrudník se smrtící silou. Bohovo světlo rychle uhaslo a davem se prohnalo zoufalství. Během pár okamžiků pocítili dopad Baldrovy smrti napříč všemi devíti světy. Ale z plačícího davu vystoupil Hermód Statečný. Bůh válečník se domníval, že s pomocí Ódinova mocného oře se mohl dostat kamkoliv.



Rozhodl se vydat k samotné Hele a přivést Baldra domů. Bůh putoval devět dní a devět nocí, projel síněmi mrtvol a cválal přes cesty dlážděné kostmi. Když se Hermód konečně dostal ke královně podsvětí, prosil ji, ať rodině Baldra vrátí. Hel zvážila, že by se slitovala, ale chtěla vědět, jak moc bohové truchlí. Přislíbila, že se zřekne Baldrovy duše, pokud Hermód dokáže, že každá živá věc oplakává Baldrovu smrt.



Hermód se spěšně navrátil do říše živých. Setkal se s každým stvořením jako předtím Frigga. Všechna Baldra oplakávala a prosila o jeho návrat. Loki se na Hermódovo snažení mezitím díval s opovržením. Nedopustil by, aby jeho práci někdo tak snadno zhatil, ale pokud si nedá pozor, mohl by odhalit svůj podíl na Baldrově vraždě. Přeměnil se na zuřivého obra a schoval se na Hermódově poslední zastávce.



Když bojovník dorazil, úpění větru i ostrá skaliska Baldrovi vyznaly lásku. Ale obr pro zesnulého mohl vyjádřit jen opovržení. Ať už Hermód žadonil, jak chtěl, nevypudil ze sebe jedinou kapku slzy. Když byly bohovy naděje ztraceny, začal Baldra oplakávat podruhé. Ale ozvěna z jeskyň přehlušila jeho vzlyky. Lokiho zvrhlý skřehotavý smích zná velmi dobře každý Asgarďan a Hermód si uvědomil, že byl oklamán. Když se na šejdíře vyřítil, Loki na sebe vzala podobu lososa a skočil do vodopádu.



Bylo jisté, že unikne, dokud se neobjevil Thór. Bohové Lokiho dovlekli zpátky do jeskyně a svázali ho jedovatým hadem. Loki tak zůstal spoután až do konce svých dní a na čelo mu skapával hadí jed jako trest za zhasnutí nejjasnějšího ásgardského světla. Překlad: elcharvatova www.videacesky.cz Možná je spoután do konce svých dní, ale Lokiho se zřejmě drží štěstí vždy.



Vítejte v ragnaröku, kde bohové, obři a stvůry soupeří o budoucnost, spojte s Ódinem a zachraňte Valhallu před zničením v tomto videu. A možná pak Lokiho zase spoutejte.