Několik inkoustových skvrn, které mají na základě toho, co v nich vidíte, odpovědět na otázku, jaký jste člověk. Možná si myslíte, že přesně takhle funguje tzv. Rorschachův test. Ale je tomu skutečně tak? Jak je tento test starý, kdo ho vymyslel a k čemu se používá? A je vůbec založen na vědeckém poznání?
Ten experiment je tak jednoduchý,
že zprvu vyvolává zájem i kroucení hlavou. Podívejte se na tento obrázek.
Co to může být? Hrozivá příšera?
Dva přátelští medvědi? Nebo něco úplně jiného? Po téměř celé staletí
se 10 podobných inkoustových skvrn používá pro účely až tajemně
vypadajícího testu osobnosti. Tyto tajemné obrázky
byly dlouho drženy v tajnosti a údajně jsou schopny odhalit,
jak funguje mysl daného člověka.
Ale co nám inkoustové
skvrny dokážou říci? A jak tento test funguje? Na začátku 20. století tento test vynalezl
švýcarský psycholog Hermann Rorschach. Říká se mu Rorschachův test a není ani tak
o konkrétních věcech, které vidíme, ale spíš o obecném
přístupu ke vnímání. Jako amatérského umělce
Hermanna fascinovalo to, jak se mezi jednotlivými lidmi
liší vizuální vnímání. Tento zájem si
přinesl na zdravotní školu, kde zjistil, že všechny
naše smysly jsou propojené.
Studoval, jak náš proces vnímání nejen zaznamenává
smyslové vjemy, ale že je i přetváří. A když začal pracovat v psychiatrické
léčebně ve východním Švýcarsku, začal vytvářet sadu
podivuhodných obrázků, které mu měly umožnit nahlédnout
do tohoto tajemného procesu. Za pomoci inkoustových obrázků začal Rorschach testovat
stovky zdravých subjektů i pacientů léčebny,
a to pomocí stejné otázky: "Co to může být?"
Nejdůležitější však pro Rorschacha
nebylo to, co subjekty viděly, ale to, jak k úkolu přistupovaly. Na které části obrázku
se zaměřili, které ignorovali? Viděli obraz v pohybu? Pomohly jim barvy některých skvrn
vymyslet lepší odpověď, nebo je rozptýlily a zahltily?
Vymyslel systém na kódový
záznam odpovědí, čímž se široká škála
interpretací smrskla na hrstku čísel. Nyní měl empirická měření, pomocí
kterých mohl kvantifikovat testované. Ty kreativní a vynalézavé,
ty zaměřené na detaily, na celek. A flexibilní účastníky, kteří
byli schopni přístup přizpůsobit. Někteří lidé se zasekli a u několika
skvrn odpovídali stejně. Odpovědi dalších
byly neobvyklé a rozkošné. Odpovědi byly tak různé
jako samotné skvrny, které nabízely různé druhy
percepčních problémů.
Některé byly snáze
interpretovatelné než ostatní. Analýza celkového
přístupu testovaných vedla ke skutečnému
vhledu do jejich psychologie. A jak Rorschach
testoval více a více lidí, začaly se objevovat určité vzorce. Zdravé subjekty
se stejnými osobnostmi k testu často přistupovaly
až pozoruhodně podobně.
Pacienti trpící
stejnou duševní nemocí si také vedli podobně. Díky tomu se z testu stala
spolehlivá diagnostická pomůcka. Byl schopen
diagnostikovat i nemoci, které byly dalšími dostupnými
metodami těžko odhalitelné. V roce 1921 Rorschach
zveřejnil svůj systém kódování spolu s 10 skvrnami,
o kterých si myslel, že o přístupu k vnímání
podají co nejpřesnější obraz.
Během dalších desetiletí byl test zpopularizován
v zemích po celém světě. Na začátku 60. let už byl jen v USA
použit v celkem milionu případů. Bohužel méně než rok
po zveřejnění testu Hermann Rorschach náhle zemřel. Bez autora,
který by držel jeho směr, se test, o kterém metodicky
nasbíral tolik dat, začal používat
všemožnými pochybnými způsoby.
Vědci tento test dávali
nacistickým válečným zločincům ve snaze odemknout
psychologické kořeny masového vraždění. Antropologové tyto obrázky
ukazovali odlehlým komunitám jako univerzální test osobnosti. Zaměstnanci se předpojatě
rozhodovali při náboru, a to na základě
omezených schémat. Jak test opustil kliniky
a dostal se do popkultury, jeho reputace mezi lékaři
prudce klesla.
A skvrny se v medicíně
přestaly využívat. Dnes je tento test stále kontroverzní. Mnoho lidí předpokládá,
že byl vyvrácen. Ale velké přezkoumání z roku 2013 veškerého existujícího
Rorschachova výzkumu ukázalo, že při správném použití
přináší test platné výsledky. To může pomoci
s diagnostikou duševních nemocí či dokreslením
pacientova psychologického profilu.
Není to univerzální klíč
k lidské mysli. To žádný test. Ale jeho vizuální přístup a neexistence
správných a špatných odpovědí nadále pomáhá psychologům
lépe pochopit to, jak lidé vnímají svět. Což nás přibližuje zase o krok blíže tomu,
abychom pochopili vzorce našeho vnímání. Prozkoumávejte mechanismy vaší mysli
pomocí tohoto playlistu videí. Překlad: Xardass
www.videacesky.cz
XardassPublikováno: 7 let
