Jak měly první prolézačky změnit lidské chápání prostoruTom Scott

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 5
91 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:32
Počet zobrazení:2 828
Prolézačky, které stojí na každém druhém školním dvoře, jsou velmi jednoduchý vynález. Ale někdo na to nejprve musel přijít. A možná vás překvapí, za jakým účelem stavěl úplně první prototyp dětských prolézaček jejich vynálezce, matematik Charles Hinton.

Přepis titulků

Američané říkají takovým prolézačkám „jungle gym“ a bývaly všude, ve školách a na hřištích celého světa. Dnes už je nahradily méně geometrické a bezpečnější prolézačky, ale tahle byla úplně první. Někdo to musel vymyslet a ten někdo se jmenoval Sebastian Hinton. Nejspíš existoval nejméně jeden prototyp, ale tohle byla první pevná, moderní prolézačka. Taková, která se prodávala pod značkou „Jungle gym“.

Od roku 1920 stála ve škole ve vesnici Winnetka u Chicaga, užívala se 90 let, během té doby se přesunula jinam a teď je tady na dvorku historického spolku Winnetky. Nesmím na to lézt. Nejen proto, že je to památka, ale protože podle mě moje pojištění nepokrývá pád třicetiletého muže z dětské prolézačky. Na svou dobu to byl docela dobrý vynález. Podle patentu jsou „možnosti pro lezení u běžných dětí omezené a obecně řečeno poměrně nebezpečné.

Já jsem…“ Nechápu, proč to říkám takhle. Byl to Američan na začátku 20. století. Takhle by nezněl. „Já jsem nebezpečí lezení snížil na minimum.“ Na 20. léta to asi sedí, ale byl optimista. Patent navrhuje dolů připevnit síť, co by chytala padající děti, nebo to oplotit pletivem, případně postavit nad bazén. Ale pravděpodobně to prý není potřeba, když bude dítě padat, má dostatek příležitostí se chytit, takže „je skoro nemožné, že by propadlo až na zem.“ Zřejmě ho nenapadlo, že by dítě mohlo uklouznout, bouchnout se do hlavy a v bezvědomí dopadnout na zem.

Ale autor dbal na bezpečnost, zdůrazňuje, že stavba musí být robustní, aby se na ní mohly houpat desítky dětí najednou Pojistil si to, jak mohl, text patentu pokrývá skoro jakékoli rozmístění k sobě kolmých trubek, jako jsou tyhle.

V patentu se také zmiňuje hraní 3D baby a to mě na tom příběhu zaujalo. Patentovat si to nechal Sebastian Hinton, ale ten nápad měl od svého otce, matematika Charlese Hintona. Charles měl zajímavý život. Fascinovala ho představa 4. dimenze. Napsal o ní první populární esej, vymyslel slovo teserakt pro 4D krychli a také slova ana a kata jako ekvivalent pro vpravo a vlevo.

To je práce Charlese Hintona, vynalezl i první nadhazovací stroj, ale ten byl poháněný střelným prachem a není jasné, jak dobře fungoval a kolik lidí zranil. Charlese také odsoudili za bigamii, protože měl zároveň dvě manželky. Jak jsem říkal, zajímavý život. Během Sebastianova dětství postavil Charles prolézačku z bambusu. Takovouhle velkou stavbu. A nutil děti hrát hru, hlásil matematické koordináty, X3, Y2, Z4, a děti soutěžily, kdo se tam dostane první.

Uvažoval takto: Lidé obvykle chodí ve dvou dimenzích, ale chápeme tři rozměry. Takže možná, kdyby se děti naučily intuitivně pohybovat ve třech dimenzích, když se mozek ještě vyvíjí, pochopily by tu 4. Fungovalo to? Takhle ne. Děti mnohem víc bavilo si na prolézačce prostě jen hrát a žádné z nich zřejmě čtvrtý rozměr nepochopilo.

Ale dospělý Sebastian o mnoho let později patentoval toto. Je to vynález, na který někdy někdo musel přijít, ale velikost, tvar a strukturu prolézaček, které stály na dvorech po celém světě, určili Sebastian Hinton, jeho tatínek a snaha pochopit 4. rozměr. Překlad: jesterka www.videacesky.cz

Komentáře (4)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Když mluvil o teseraktu, vzpomněl jsem si na Henleinovu povídku "...postavil si domeček, v tom domečku..." Doporučuji! :)

00

Odpovědět

Já si jako malej pamatuju hlavně kovovou kouli, nějaká byla na každém sídlišti. U té si soudruzi s bezpečností moc hlavu nelámali. :)

50

Odpovědět

Beztak to byl ideologicky boj. Kdyz imperialisti maji krychle, socialiste budou mit koule! :D

60

Odpovědět

Tak ona byla dost bezpečná. Co by se na ní mohlo stát? Byla vysoká tak 1,5m? A většinou člověk stejně tak maximálně "sklouznul".
Tahle kostka mi přijde super, jen by tam mohly být variabilnější... některé tyče dál, některé blíže, větší a menší čtverce atd. Jestli jsem to pochopil, tak to mělo nahradit lezení po stromech (protože né každý má za barákem nebo u školy les)... Jak jsou všechny ty tyče hodně blízko u sebe, tak to působí strašně sterilně a nudně.

37