Tradiční kovář Korehira Watan

Dnes, existuje jen 30 lidí včetně mě, kteří se živí kováním mečů. Když jsem byl mladší, koval jsem je z lásky, ale jak jsem stárnul, začal jsem přemýšlet o tom, že musím skrz mé meče předávat estetiku a duši japonského lidu. Když jsem byl na vysoké, viděl jsem v časopise fotku legendárního kováře Akihiry Miyairiho, který se později stal mým mistrem.

Když jsem zjistil, že stále existují lidé, kteří kovají meče tradičním způsobem, rozhodl jsem se stát kovářem. Celá má rodina byla proti tomu, protože si mysleli, že mě to neuživí. Řekli mi: "Pokud chceš být kovářem, ani se nevracej domů." Na výrobu koto z období Heian a Kamakura se nezachovaly prakticky žádné instrukce nebo návody. Je nemožné takový meč znovu vytvořit.

Avšak tento druh mečů mě velmi přitahuje a proto se ho už 40 let snažím napodobit. Teprve v posledních 5 letech jsem konečně uspěl a vytvořil pár podobných koto. Mnoho tradičních kovářů se při kování podřizuje moderním trendům. Ale tím podstata tradice velmi trpí. Myslím, že taková tradice pak už nemá žádný význam.

Chci, aby mě můj učeň ve výrobě mečů překonal. Je mou povinností, aby se tak stalo. Jinak bude časem tradice upadat. Od svého mistra jsem se nenaučil jen technice, ale také vášni pro kování mečů. Chci, aby si můj učeň také odnesl tu vášeň. Věřím, že on zase předá svou vášeň mladším generacím. Překlad: Mithril www.videacesky.cz