Thumbnail play icon

Jak letiště vydělávají penízeWendover Productions

Přidat do sledovaných sérií 32
96 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:78
Počet zobrazení:4 726

Nejen pohon letadel, piloty a aerolinky, ale i samotná letiště je potřeba nějak financovat. A nejedná se o malé částky. Jaké jsou hlavní zdroje příjmu světových letišť, se dozvíte v následujícím videu.

Přepis titulků

Toto video vzniklo díky podpoře od Squarespace. Podívejte se potom na mé video na jejich kanálu. Více se dozvíte po videu. Letiště jsou velice složité a náročné podniky, ale v mnoha případech jsou to podniky, které vydělávají peníze. Mnoho letišť vlastní vlády, ale i tak jsou často vedené jako firmy. Jenom jsou to veřejně vlastněné firmy. Většina letišť vydělává na osobních, komerčních letadlech, která využívají jejich vybavení.

Některá letiště jsou zaměřená na náklad a jsou financované nákladními lety, ale ta nejznámější jako Heathrow spoléhají téměř výhradně na osobní letadla. Letištěm Heathrow sice projde velké množství nákladu, který převáží osobní letadla, ale přímo nákladních letů je z 650 letů denně velmi málo. Vydělávají na 78 milionech pasažérů, kteří letištěm procházejí každý rok. Heathrow je nejrušnější soukromé letiště na světě, britská vláda na něm nemá žádný podíl, takže je to asi nejlepší příklad letiště, které je orientované na výdělek.

Provoz Heathrow stojí 1 485 650 000 dolarů ročně. V tom je zahrnuto i 494 milionů dolarů na platy 6 500 zaměstnanců letiště. Na letišti pracuje 76 000 lidí, ale jen 6 500 z nich zaměstnává Heathrow. Společnost, která Heathrow provozuje, Heathrow Airport Holdings, je zodpovědná jenom za dozor a správu. V budovách letiště fungují stovky firem. Těch zbylých 70 000 lidí pracuje pro aerolinky, společnosti starající se o zavazadla, firmy kontroly leteckého provozu, restaurace, půjčovny aut, autobusové firmy a další zaměstnavatele.

Provoz samozřejmě vyžaduje i jiné výdaje, od 232 milionů dolarů ročně na údržbu po 113 milionů za inkaso, tedy za vodu, elektřinu, internet, plyn atd. Ale celkově stojí provoz šestého nejrušnějšího letiště světa těch asi 1,5 miliard dolarů. To je více, než jaké výdaje má Svazijsko, země s 1,3 miliony obyvatel. Jak to zaplatí?

Provoz letiště stojí 19 dolarů na pasažéra. Letiště tedy musí na každém pasažérovi vydělat 19 dolarů, aby nebylo v minusu. Na některých se samozřejmě dá vydělat více než na jiných. Ten, kdo přiletí, obvykle vystoupí, projde celní kontrolou a okamžitě odejde, aniž by něco koupil. Ti, kteří přestupují nebo odlétají, mívají více času na nákupy na letišti. Prodej je pro zisk letiště zásadní. Proto je v zájmu letišť provést odbavení a kontrolu co nejrychleji, aby měli cestující více času na nákupy.

Heathrow na tom vydělává, protože z každého prodeje dostane podíl. Průměrně přináší restaurace letišti 95 centů na cestujícího, obchody 5,15 dolarů, parkování dalších 2,03 dolarů a ostatní zdroje jako pronájem aut a VIP salonky přináší dalších 3,04 dolarů. Heathrow také provozuje vlakovou linku z letiště do stanice Paddington v Londýně, což znamená dalších 2,15 dolarů na osobu. Dohromady vydělá letiště 13,32 dolarů na pasažéra z nákupů mimo jeho letenku.

A je důležité zmínit, že to neznamená, že cestující utratí 13,32 dolarů. Toto je zisk Heathrow na cestujícího. Reálná útrata cestujících je daleko vyšší. Asi si myslíte, že tento zisk z prodeje na cestujícího je velký, a máte pravdu. Je to dokonce jeden z nejvyšších na světě. Pro srovnání, Washington Dulles takto vydělá 5,68 dolarů, v Aucklandu je to 7,71 dolarů a Charles de Gaull v Paříži vydělá 10,92 dolarů. Heathrow je odborník v přesvědčování cestujících, aby utráceli.

Používají různé taktiky pro zvýšení útraty pasažérů. Například u terminálu 3 musíte na cestě od prohlídky k letadlu projít bezcelní oblastí, což ohromně zvyšuje tržby. Heathrow také ukazuje příslušnou bránu teprve 45–90 minut před odletem. To je v Evropě běžné, ale jinde ne. Kvůli tomu čekají cestující v centrální hale, kde jsou obchody, a odchází až těsně před odletem. Tím pádem jsou déle vystaveni prostředí obchodů.

Jako jedno z mála letišť s nepřetržitým provozem letů na všechny obydlené světadíly, Heathrow má tu výhodu, že je zaměřené na dlouhé lety. Tyto lety obvykle obsazují nejbohatší pasažéři. Navíc cestující ve světě běžně dorazí 2 hodiny a 17 minut před odletem, v případě Heathrow jsou to 2 hodiny a 51 minut, takže mají více času nakupovat na letišti. Ale jak jsem zmiňoval, letiště potřebuje na každém pasažérovi vydělat 19 dolarů a zisk z prodeje je jen něco přes 13.

Zbytek zisku je z letů. Každé přistávající letadlo zaplatí Heathrow průměrně 9 500 dolarů. Samozřejmě se to enormně liší podle typu letadla. Dash 8 od FlyBe se 76 místy neplatí stejně jako Boeing 747 od British Airways, který má míst 345, ale průměrný poplatek na letišti Heathrow je 9 500 dolarů. Ten pokryje místo u brány, oblast pro odbavení a čas na ranveji. Letiště účtuje pevný poplatek za přistání letadla. Pro malý Bombardier Dash 8 je to 999 dolarů a pro velký Boeing 747 je to asi 11 600.

Při odletu platí aerolinky znovu, tentokrát podle počtu cestujících. Za každého pasažéra cestujícího mimo Evropu musí aerolinky zaplatit 58 dolarů, ale tento poplatek je menší, pokud tu cestující pouze přestupoval, nebo pokud letadlo parkuje daleko. Dohromady zaplatí plně naložený Dash 8 od FlyBe letící do Edinburghu asi 2 400 dolarů za celou návštěvu, přílet i odlet. Zato ten Boeing 747, letící dálkový let do New Yorku, by zaplatil 31 700 dolarů.

Tyto ceny jsou ty oficiální. Mnoho aerolinek s velkým počtem letů má smlouvy s Heathrow, které ty poplatky snižují. Tato čísla znamenají, že Heathrow v průměru vydělá na každé letence asi 29 dolarů. Vidíte, že Heathrow vydělává o dost více, než je cena údržby. Ty peníze většinou používá na splacení dluhů z dřívějších projektů a také na placení daní, takže nakonec je čistý zisk jen asi 8,20 dolarů na cestujícího.

Ta čísla ale ukazují, že Heathrow přirozeně preferuje dálkové lety. Letiště nyní funguje na plný výkon. Maximální množství letů denně je 657 a momentálně jich má denně 650. Opravdu už nemá volnou kapacitu, takže finanční růst zajistí jen tak, že bude přijímat větší letadla. Ten Dash 8 se 76 místy potřebuje na ranveji stejný čas jako každý Boeing 747 s 345 pasažéry. A přistání toho Boeingu by letišti přineslo výrazně větší zisk. To je určitě jeden z důvodů, proč z Heathrow létá tak málo letů do jeho vlastní země – UK.

Nabízí lety pouze do 8 míst v UK, takže ve Spojeném království má stejný počet destinací jako v Číně. Nizozemské letiště Schiphol v Amsterodamu nabízí lety na 25 míst v UK. Takže pro většinu občanů UK, kteří nebydlí v Londýně, je jednodušší dosáhnout svého cíle z letiště v Amsterodamu než z toho ve vlastním hlavním městě. Heathrow je zkrátka komerční společnost. Většina obyvatel Spojeného království by asi chtěla více domácích letů na svém největším letišti, ale z hlediska výdělku nedává smysl nabízet krátké a levné lety namísto velice výnosných dálkových letů.

Není to jen méně výhodné pro letiště, pro cestující je to také dražší než letět na menší letiště. Ale ne každé letiště je jako Heathrow, ne každé je obchodní společnost. To je proto, že vést letiště tak, jak si přeje veřejnost, je často špatná obchodní strategie. Asi dvě třetiny letišť na světě prodělávají.

Často proto, že je vede vláda a příliš se nesoustředí na výdělek. Ve Spojených státech se privatizace letišť zatím nedostala tak daleko jako v UK. V USA je pouze jediné soukromé letiště s komerčními osobními lety. Je to letiště Branson na jihu Missouri. Ale na rozdíl od Heathrow, které značně vydělává, toto letiště je v mínusu a mělo problémy udržet si zákazníky déle než pár let. To nebyl jediný pokus o privatizaci letiště v USA.

National Express, cestovní společnost se sídlem v UK převzala v roce 2000 Newburgh, ležící asi 100 km severně od NYC, ale také selhala a prodala letiště zpět vládě. Rozdíl mezi privatizací letišť v UK a v USA je, že v USA se týká těch nejmenších, zatímco v UK těch největší. 10 z 15 nejrušnějších letišť v UK je soukromých, ale jen 4 z 15 nejmenších. To proto, že malá letiště většinou nevydělávají. Že jsou malá letiště v USA vedená vládou a nekomerční, znamená pro aerolinky určitý příspěvek, aby tam nadále létaly.

V těch případech účtují letiště aerolinkám dobrovolně méně, než je potřeba na provoz, aby je pobídly k příletům. Městské, krajské nebo státní vlády to financují, protože letecká obsluha je podle nich stimul pro ekonomický rozvoj. O výhodách veřejných a soukromých letišť se dá diskutovat. Zastánci těch veřejných vám řeknou, že se jedná o zásadní část infrastruktury, zatímco obhájci privatizace tvrdí, že soukromé vlastnictví vede k nižším nákladům a lepšímu servisu.

I ve Spojeném království se názory různí, zda je lepší mít letiště soukromá, či ne. Ale jisté je, že vést letiště, ať veřejné nebo soukromé, není snadné. A že několik stovek odletů za den stačí na financování multimiliardové firmy jako Heathrow, je skoro stejně ohromující jako letadla samotná. Když jste teď dokoukali tohle video, mám pro vás další. Lidé ze Squarespace mě poprosili o video, kde vysvětluji, proč design není přepych.

Ta věta možná teď nedává smysl, ale cíl celého videa byl ji vysvětlit, tak se na něj podívejte. Buď klikněte přímo na odkaz ve videu, nebo na ten v popisu. A jedno varování: jsem tam před kamerou. Díky za zhlédnutí a uvidíme se za dva týdny. Překlad: jesterka www.videacesky.cz

Komentáře (5)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Je to stejné jako u nás na dráze. Do prdelovic se soukromým dopravcům prostě nechce, protože by nevydělávali. Privatizace způsobí právě to, že se bude nakonec jezdit akorát po lukrativních trasách. A nůžky mezi městy a venkovem se opět otevřou.

34

Odpovědět

Tohle je akorát plácnutí do vody bez reálných dat. Samozřejmě, že jakákoliv soukromá osoba/firma chce na svých službách vydělávat. Nicméně z pohledu trhu nejde jen o výdělek samotný, ale o správnou alokaci zdrojů. Podle toho se pak určuje i cena. Tudíž, pokud chce dotyčný bydlet až v takové samotě, že se tam nevyplatí ani dodávkou dvakrát denně dorazit, tak hold to musí prostě započíst do svých nákladů a ne s prosíkem natahovat ruce.

To jak např. u nás vypadá vlaková trať je příšerné. Nemyslím tím nyní kvalitu, ale pokrytí jako takové. Je to naprosto zbytečné. Do oblastí s menší hustotou obyvatelstva bohatě stačí silnice.

36

Odpovědět

Wau, ne, že bych nečekal, že budu překvapenej, ale že až tolik? :D Ten borec je ještě docela mladej kluk a já si naivně dle hlasu myslel, že je to tak 35 letej týpek, co se celý život pohybuje okolo letectví :) O to větší respekt a klobouček, jeho videa mě baví, hodně baví.

180

Odpovědět

5:39 to není bombardér, ale Bombardier - kanadský výrobce letadel.

50

Odpovědět

Díky, opraveno :)

00
Používáme cookies, abychom mohli provozovat tuto internetovou stránku a zlepšit Vaši uživatelskou spokojenost. Budete-li pokračovat beze změny nastavení, předpokládáme, že souhlasíte s ukládáním souborů cookies z internetových stránek. Více informací o použití cookies.
OK