Thumbnail play icon

Znovuobjevený obraz Leonarda da Vinciho

80 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:83
Počet zobrazení:2 677

Obraz Salvator Mundi, jehož autorství bylo teprve nedávno definitivně přisouzeno Leonardu da Vincimu, je velmi zajímavým uměleckým dílem. Ve videu se o této podivuhodné malbě dozvíte více.

15. 11. 2017 byl tento obraz vydražen za rekordní částku (v přepočtu za 10 miliard korun).

Komentáře (36)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Salvator Mundi
Nová cena - vydraženo: 9 800 000 000 Kč

00

Odpovědět

Tak tohle se vyplatí sledovat zkuřenej :D

31

Odpovědět

Som rád, že už viem, čo mám urobiť, aby moje duplikáty boli uveriteľné :)

61

Odpovědět

nikdo se nepozastavy nad tim ze jezis drzi kristalovou kouli? :D

110

Odpovědět

Čekal, bych, že se někdo pozastaví nad očima, jejich výraz říká: "Pohleď a zříš, že jméno mé je Bůh."
Navíc jejich neskutečná barva vypovídá o přítomnosti dalšího goa'ulda na Zemi. :D

120

Odpovědět

osobně bych sehanla kopii toho díla, hodila do rámu a takhle pověsila a nechala tohohle chlapa, aby o tom kecal jak je to úžasné, jednoduše pro to, jestli by poznal, že ten obraz je jen kopií. Vždycky mě totiž fascinuje jak se k tomu lidé naklánějí, zkoumají, jak nad tím žasnou, ale jak moc doorpavdy dokážou ocenit ten originál jako takový?

148

Odpovědět

Ty jeho subjektivní poznatky pronesené v duchu objektivního cítění byly hroznou snůškou patetických keců.
Šel jsem pod video do komentářů s politováním, že to je věc, která lidi od umění spíš odradí, než přivede.. důkaz hned v prvním komentáři jsem nečekal.
Nicméně k Vaší otázce.. zeptejte se ještě jednou, a to proč se vůbec takto ptáte.. třeba se Vám podaří dojít k tomu, že byste ji znovu již nepoložila. A třeba ne.

41

Odpovědět

+Daniel99Kdepak, její antipatie k umění jsou dlouhodobou záležitostí. Ona ráda jen tu trochu pseudoumění, jež skýtá obor fotografie :P
Já zase šel do komentářů s tím, jestli se k tomu Lenacia vyjádří. Ale taky jsem nečekal, že to bude hned v prvním komentáři.

20

Odpovědět

+NeugeczTo jste snad první, s kým jsem se setkal, kdo podkopává obor fotografie jakožto umění. Už se necítím tak sám na tomto světě :D

10

Odpovědět

+Daniel99Vážně? :D Hlavně u dalších umělců - malířů, ilustrátorů atd. - mám pocit, že nejde o až tak vzácný názor :)

00

Odpovědět

+NeugeczMožná to je tím, že to není téma, co bych řešil.. nejen proto, že mě jako takové nebaví, ale už jen z bezpečnosti.. vzhledem k tomu, kolik víkendových umělců vždy potkávám :)

00

Odpovědět

+NeugeczMohu se směle vložit do diskuse a zeptat se, čistě ze zvědavosti, co je na fotografiích hodno označení "pseudoumění"? :)
Ovšem chápu že spousta lidí k nim jako k umění nepřistupuje a velká většina fotografií uměleckých není, ale totéž se dá říci v podstatě o čemkoli. Zajímá mne tedy, z jakého hlediska je to vnímáno tady.
Zřejmě jste to tu už někdy řešili, ale upřímně se mi to nijak nechce dohledávat. :)

30

Odpovědět

+KatkaZa mou osobu.. bych na začátek přiznal, že nemám problém s jedním nebo i s druhým označením.
Formálně umělecké fotografie jsou a přitom pocitově je někteří nemusí jako formu umění akceptovat.. oboje je v pořádku.
Zkráceně.. abych Vám nebral čas na učení ;-) ..beru umění jako spojení umu a kreativity. U fotografie stačí pouze um. Čímž neříkám, že fotograf (v té malé menšině fotografií) kreativitu nevyužívá, ale jsem přesvědčen, že to není aspekt nutný.

00

Odpovědět

+Daniel99S tím já nemohu souhlasit. I u kresby stačí jenom um na nakreslení hezkého obrazu. A přesto lidé běžně malíře označí za umělce než fotografy. Není každá fotka umělecká a jistě není každá kresba či malba umělecká. Pro zajímavou fotografii je vždy nutná i kreativita. Podívejte se na práci takového Drtikola. Víte, že než začal fotit akty a legendární vlnu, než nakonec dělal jen papírové figuríny, tak fotil krajinky? Lesy, aleje, louky, vesnice?

01

Odpovědět

+lenaciaJá přiznávám, že je to hodně ošemetné téma a máte rozhodně pravdu i s tím, že obdobně se dá uvažovat i u kresby. Také tu "svou definici" využívám i u ostatních uměleckých oborů.. a v praxi i u neuměleckých.
Takže v praxi se v tom balíku umění najde mnoho, o čem by se dalo jako o umění pochybovat. A subjektivní pocit hraje možná i větší roli, než nějaké definice, které se stávají často až abstraktními vzhledem šíři a subjektivitě daných děl.
Nicméně u fotografie ty hranice vnímám výrazněji, neboť, jak píše níže Neugecz, když budu parafrázovat, ta kreativita je ve skutečnosti převlečené štěstí zachycení okamžiku.. či ve druhém případě schopnost aranžmá.
Ale ani s tím nemusíte souhlasit, ostatně všechny naše komentáře jsou jen snahou vysvětlit své vidění ostatním, tedy snahou zbavit se frustrace z toho, že ač mluvíme stejným jazykem, tak si často vůbec nerozumíme.

00

Odpovědět

+Daniel99štěstí ve fotografii nefunguje. ne v tomhle případě. Musíš jít a vidět....
Někdo mi kdysi tvrdil, že fotografie není umění protože nejslavnější fotka je krajina z windows pozadí... No ona je nejznámější, to ano, ale nikdo nikdy neřekl, že je to umělecká fotografie.
Mona Lisa je taky slavná jenom pro to, že ji kdysi ukradli, jinak by po ní nikdo neštěk.
Že jsou obrazy od Pollocka slavné, za to ten notorickej alkoholik a sukničkář, co zabil sebe a kamarádku své děvky, taky může děkovat jen tomu, že za ně někdo byl po jeho smrti ochotnej dát obří sumu peněz. Tedy, i mnoho malířů a jiných může vděčit za slávu svých děl jedoduše náhodnému štěstí, že se někomu někdy zalíbily.
Aby fotograf vyfotil něco, co není jen technicky kvalitní, musí použít kreativitu a neotřelost. Musí nad tou fotkou přemýšlet. A on nemá v ruce gumu, a nemá klidný ateliér a nemá na to několik měsíců. Ti fotografové mohli jít a cvaknout snímek, jako to dělá dneska miliarda lidí. A měli by co potřebují. Můžou jít blíž, nebo použít teleobjektiv... ale stejně jako malíř ptořebuje vědět kompozici, i fotograf ji potřebuje znát, a zatímco malíř ten si jí vyrobí fotograf na ni musí počkat v tom právném místě, s tím správným nastavením a v celém svém životě má jeden jediný pokus, není to náhoda a štěstí, ale roky, které strávil pilováním svého umu aby věděl, kdy a kde má stát. Proto je pro mě výsledná fotografie taktéž uměním.

11

Odpovědět

+lenaciaTakže, když vezmu Váš příklad, z mého pohledu aranžéra, Davida Lachapelle, chcete mi tvrdit, že jeho fotografie, jež pro Vás mají uměleckou hodnotu, jsou všechny naprosto jediné? Neexistují série těchto fotografií, z nichž jednu vybral? Máte vůbec jistotu, že ten fotoaparát fyzicky zmáčkl pokaždé on?
Nebo u reportážní fotografie.. nejde jen o štěstí být na správném místě ve správném čase.. a pak samozřejmě umět to zmáčknout? Jaký by byl rozdíl, kdyby na tom místě stála videokamera nahrávající ve stejné kvalitě, jako onen fotoaparát a anonymní jedinec by pak ze záznamu vyřízl jeden snímek?
O slávě, cennosti, apod. není v diskusi ani slovo.

00

Odpovědět

+Daniel99Štěstí je jedním ze zásadních faktorů. Samozřejmě, musí se mu jít naproti. Ale věřím, že každý dokumentární fotograf, i ten úplně nejumělečtější a nejelepčejší na celičkým světě, častokrát odcházel z focení s tím, že dneska mu to tam prostě nespadlo. Ten kouzelný, geniální moment nezachytil a nese si domů jen to, co potřebuje.

10

Odpovědět

+KatkaTady je to čistě jen provokace na mě abych se o tom začala hádat. Víceméně se mě tady snaží pán tímhle ponížit. Nic víc v tom nehledejte

11

Odpovědět

+lenaciaNic není nikdy "jenom" provokace. :)
Toto téma mne docela zajímá a ráda se přiučím.

Umění je věc ošemetná a především je to na povahu češtiny poměrně abstraktní pojem. Já třeba si myslím že umění je o přístupu, ochotě pustit se zažitého a vystavit se kritice, tedy dělat to co dělám pro pocit, že do toho dávám vše co mohu "světu navzdory." Umění tedy mohu obdivovat skoro ve všech oborech a nejen v tom, co pokud by nebylo uměním, nebylo by to vlastně ničím.
Toto pojetí mi vyhovuje, ale zajímá mne jak to vidí ostatní a proč.

Dobré ráno. :)

00

Odpovědět

+lenaciaS první větou souhlas. Neztotožňoval bych občasný rýpnutí s ponižováním.

00

Odpovědět

+KatkaFotografie se od tradičních výtvarných umění liší v řadě ohledů. Neříkám, že ve fotografii neexistuje umění, máme vcelku jasně definovanou uměleckou fotografii, ale souhlasím, že drtivá většina fotografií uměleckých není.

Témat k zamyšlení ohledně fotografie je řada. Nedávno se tu probírala reportážní fotografie. Dle Lenacie umění. Ale vážně je autor, který dokumentuje nějakou událost, umělec? Nelze popřít silné emoce, které v sobě nesou fotografie jako takové (válka, přírodní katastrofy, chudí lidé atd.), ale jde o emoční zážitek vytvořený dokumentovanými okolnostmi, nikoliv autorem. Z podstaty dokumentu jasně vyplívá, že umělecký přínos dokumentaristů je zpravidla nulový, nedá se dost dobře mluvit o estetické hodnotě a kreativním přínosu autora. Veškerým nositelem síly fotografie a divákova zážitku jsou vnější dokumentované okolnosti, na které nem8 autor žádný zásadní vliv. A přesto, když se řekne třeba World Press Photo, většina lidí pravděpodobně bude dané fotografie automaticky považovat za umění.

Z dalších otázek už jen okrajově zmíním třeba moji oblíbenou úvahu o autorství fotografie. Především dnes v digitální době. Skutečně je autorem fotografie fotograf? Nemyslím podle práva, de iure, ale prakticky - de facto. Fotografie je pořízena skrze velmi komplikovaný instrument sestrojený někým jiným, o kterém většina fotografů ani neví, jak vlastně funguje. Netvrdím, že zastávám tento názor, ale stojí to podle mě za zamyšlení.

Myslím, že fotografie v podobným polemikám skýtají mnohem více prostoru, než ostatní formy umění. A proto si dle mého názoru jako celek zaslouží označení pseudoumění - pseudo (neopravdový, ale vypadající tak; napodobující).

00

Odpovědět

+NeugeczHezké, děkuji. Takto to chápu a souhlasím, že velmi často se za umělce rád považuje i člověk, který jen "byl na dostatečně působivém místě" a podařilo se mu vyfotit i něco jiného než svůj palec.

Ovšem jen kvůli tomu, že takových fotografů je většina ještě nemohu zatracovat fotografování jako takové. Těch samých omylů se dopouští i malíři, sochaři (o filmařích ani nemluvě). A u většiny z nich také chybí věcná znalost toho, co ke svému umění používají. Nicméně to, že malíř neví jaké chemické složení má ta která barva či plátno, či že sochař netuší jak který používaný materiál vlastně vznikl, jakou má hustotu a tak, z těchto lidí ještě nutně nemusí udělat menší umělce.
Někdo by dokonce mohl říct, že aby umělec mohl opravdu tvořit, musí mít respekt a obdiv ke svým prostředkům, což je určitě o moc snazší, pokud jsou pro něj používané materiály či předměty tak trochu tajemné. :)

00

Odpovědět

+KatkaSouhlasím se souhlasem a.. Ztotožňuji se i s tím "napadením" "úvahy o autorství" :-)
Už jen z toho pohledu, že vnímám kreativitu jako důležitější, než um.
Jen ta poslední věta na mě působí jen jako poetická obhajoba toho "někoho", jemuž onen um chybí do té míry, jež sám sobě není ochoten přiznat. :-)

00

Odpovědět

+Daniel99Souhlasím se souhlasením se souhlasem. Ano, "úvahu o autorství" lze aplikovat i na další umělecké obory. V zásadě na všechny. Jen u fotografie mi to přijde jako nejvíc na ráně. Sochař by měl znát vlastnosti materiálu a přizpůsobit tomu technologii jeho opracování. I dláta mají různé tvary, tvrdosti a další vlastnosti. Stejně jako borec s motorovou pilou, co vyřezává sochy z ledu - ví, jakou musí mít led teplotu, jaké musí mít voda složení a jak se za jakých podmínek bude materiál chovat. Malíř musí vědět, jak spolu budou reagovat různé materiály - podklad a jednotlivé vrstvy např. při olejomalbě. Jak a čím dané vrstvy ošetřit. Stejně jako fotograf musí vědět spoustu věcí o nastavení aparátu, posprocessu atd. A všichni musí mít dostatek estetického cítění a kreativity, aby z toho vniklo něco mimořádného. Byť si myslím, že na pořízení dobré fotografie toho není třeba znát tolik, jako na tvorbu dobrých děl jiných uměleckých oborů, tak budiž, nechť si jsou v tomto ohledu všichni rovni. Jenže zatímco pak všichni až na posledně zmíněného to nakonec ještě musí vlastníma prackama vytvořit, tak fotograf ve finále "jen" zmáčkne kouzelný ťuplík. A když se náhodou něco nepovede, tak má ještě Photoshop :) Myslím, že kdybychom vzali člověka s nulovým tvůrčím cítěním a vztahem k jakémukoliv uměleckému oboru, tak při dostatečně přesném a podrobném návodu, kde bude přesně krok za krokem, co a jak má dělat, dokáže udělat dobrou fotografii. Ale dobrý obraz přesto nenamaluje, protože nebude schopen na plátno udělat jednoduchou, čistou linii. Byt by mu ji tam někdo předkreslil tužkou. To je další z velkých důvodů, proč bych fotografii nestavěl na stejnou úroveň.
Každopádně na umění jako pojmu je krásná jeho vágnost a velmi subjektivní vnímání. Proto bychom tu spolu mohli diskutovat celé dny, týdny a pořád bychom každý nacházeli argumenty na podporu zrovna toho našeho pohledu. Proto se o umění vedou dlouhé diskuze i zcela mimo "umělecký" prostor. Jako třeba tady. Mě takové diskuze baví a snažím se své argumenty podkládat určitou logikou. Často z toho vyjde fajn pokec s lidmi se společným zájmem, tematicky daleko za hranicemi běžných diskuzí na videačesky. Lenacia si to jako absolventka oboru fotografování bere moc osobně :D Vidím, že malé rýpnutí stálo za to. S vidinou dalších fajn diskuzí budu vesele pošťuchovat i nadále :)

10

Odpovědět

+NeugeczI Vy filuto, takto souhlasit sám se sebou :D Čímž bych to ukončil, je zjevné, že jsme na stejné vlně, což je zabijákem pokroku :D

10

Odpovědět

+Neugeczto mě vždycky pobaví, že když se fotka nepovede, máme photoshop :D Pracoval jste v něm někdy? Photoshop opravdu neopraví žádnou fotku. Ano, umí napravit světlo a barvy v RAWU, ale i k tomu potřebuje člověk poměrně odbornou znalost toho jak které 'šoupátko' funguje, do jaké míry jej může použít, kdy se na fotce objeví šum, kdy ztrácí prokreslení, kdy je moc 'ostrá.
Malíř i fotograf využívají stejných pravidel k nakreslení i k vyfocení. Ale to, že někdo vyfotí dobrou fotku, a nebo že někdo nakreslí dobrý obraz neznamená že jsou to umělecké tvorby (už jen pro to, že za umění se bere i černej čtverec na plátnu- jooo strašně moc musel ten člověk umět malovat nooo, úplně strašně moc... je to umění hadr).
Prostě to není jen o zmáčknutí spouště.
Stejně jako dokumentární fotografie, dokumentární fotografie, to je klidně jen fádní fotka hasičského auta u baráku ze kterého čouhá dým.... ale umělecká dokumentární fotografie, to je chvíle, kdy fotograf jde a zachytí příběh! NEDOKÁŽE TO KAŽDÝ!!! Ze stovky dokumentráních fotografů to dokážou tři. Protože využívají to, co požadujete k tomu, aby se fotka stala uměním- kreativitu.
Ale já se fotografií nezastávám pro to, že sem absolventkou, ani si to neberu osobně.

No a pokud máte stále pochyby o umělecké fotografii tak řeknu jedno jméno hovořící za vše... David Lachapelle

12

Odpovědět

+lenacia(Našel jsem starý login! Juchů!)
S PS jsem začínal od verze 7, tedy asi před 16 lety. Prošel jsem si s ním obdobím webovek, focení i fotomanipulací. Něco málo o práci v něm jsem si myslím pochytil. Nechci jej uctívat jako všemocný nástroj, když je fotka špatně exponovaná, tak se holt nedá nic dělat, ale stačí se podívat na nějaký workflow z profesionální postprodukce. Nemusím být žádný profík, abych viděl, že zepár šoupátek je tak 5 % jeho potenciálu.
Odborná znalost šoupátek, to je vtipná poznámka. Tu bych bral v případě, kdybys třeba věděla, s jakými algoritmy ta šoupátka pracují :)
Jinak svá tvrzení zase podkládáš extrémními, diskutabilními příklady. Ano, s nimi si svůj názor jistě obhájíš. Nezapomeň na Pollocka :) Umělecká dokumentární fotografie je ale protimluv a to, co odlišuje špatný dokument od dobrého, je autorův um. U dokumentu je kreativita maximálně potlačena. Autor si musí vystačit s tím, co skýtá daná situace. LaChapelle je naopak kreativní a fotí, hádám, přesně to, co chce a co si předem připraví. Má konkrétní tvůrčí vizi, kterou posléze zrealizuje. Dobrý příklad.
Poslední věc - celá řada, ne-li většina, dokumentaristů fotí či fotila za peníze, je to konec konců jejich práce a z něčeho musí být živi. Další z nich fotili z jiných důvodů, třeba Dorothea Lange fotila v rámci FSA s cílem rozšíření povědomí o sociálních problémech v daných oblastech USA. A to vše je tak trochu v rozporu s v zásadě přijímanou úvahou, že umění by mělo sloužit jen jako umění :)

00

Odpovědět

+Neugeumění pro mě je něco umět, něco umět opravdu dobře.... Dorothea byla umělknyně, protože svým přístupem prostě uměla vytvořit opravdu kvalitní výsledek. Ale neumí to každý. Pošli mě s foťákem fotit povědomí o sociálních problémech, a nedokážu ti přinést to co Dorothea, nedokážu vyfotit to co Dorothea, protože to 'neumím' neumím zachytit emoce, já ti vyfotím perfektní fotku, světlo super, kompozice super, já bych ti velmi kvalitní fotku dokázala vyfotit i na starou flexaretu, zenit, na cokoliv, a ještě bych ti to vyvolala ve vývojce z instantního kafe... ale nikdy by ta fotka neměla tu emocionální kvalitu. Můžeme tvrdit, že není umění to vyfotit, ale umění to skutečně je. Není to samozřejmě umění jako nakloslit hyperrealistický obraz, to ani netvrdím, ale je to umění svým vlastním způsobem, a myslím si, že by bylo dobře na to tak nahlížet.

00

Odpovědět

+Neugea není to jen o Pollockovy. To je můj osobní příklad kdy jej všichni obdivují a já se ptám za co.
Ale i u fotografů, a klidně českých. Takovej Tono Stano, tam už fakt nevím jestli je to umělecká fotografie, nebo prostě jenom hodně fotí nahý kozy

00

Odpovědět

+lenaciaCo takhle trocha optimismu. Třeba bys to dokázala, jen ses k tak "emocionálně" atraktivnímu námětu ještě nedostala. Kdyby tě někdo poslal do Prahy s tím, ať nafotíš fotografie z bezdomovecké komunity, vyslechneš ty lidi a něco málo o nich napíšeš, tak kdo ví. Třeba by z toho vzešla trochu depresivnější variace na Humans of New York.

Chápu, jak to myslíš, a určitě je dobré, že se na to nedíváme všichni stejně. Já se na dílo snažím nahlížet jako na kombinaci nespočetné řady faktorů - autorských (např. dovednost, zkušenost, tvůrčí záměr/vize, patrnost nějakých kompromisů, nějaká míra obětování se nebo mimořádná snaha pro zachycení toho díla atd...) a vnějších (povaha zachycené situace/události/prostředí, štěstí na určité podmínky či okamžik, nějaké mimoautorské vlivy či přínosy do díla - třeba vyobrazení různých performací, zasazení cizích děl do díla atd.). A na základě toho, v jaké míře tyto různé faktory v díle spatřuji či naopak nespatřuji, mohu polemizovat, zdali to je či není uměním - samozřejmě důležitost faktorů mám nastavenou subjektivně, ačkoliv se vždy snažím si to odůvodnit nějakou rozumnou úvahou, která se třeba opírá o tvrzení těch odvážlivců, jenž se pokusili umění definovat. No a až úplně na konci, dle závěru ohledně daného díla, (ne)považuji daného autora za umělce.

Nejsem odborník přes Pollocka, ačkoliv některé jeho čmáranice se mi líbí a působí na mě, navzdory tomu, že na první pohled jde jen o cákance, tak nějak záhadně vyváženě co do linií a barev. Někteří tuto vyváženost označují racionálním kalkulem. Dočetl jsem se, že se k tomu Pollock snažil přistupovat někdy vědecky, někdy spirituálně. Nepopiratelný je však fakt, že řada jeho cákanic byla co do technologie vzniku poměrně náročných - technicky i fyzicky. Ať už je pravda kdekoliv, tak s přihlédnutím k hromadě podobných a dalších tvrzení, historek a mýtů, si prostě myslím, že je za osobou a dílem Pollocka víc, než jen bezmyšlenkovité, opilecké cákání na plátno nějakýho ztroskotance. Samozřejmě zase jiné historky z pozadí a průběh jeho popularizace jsou validními argumenty proti. Stana jsem neznal, díky. Nevím jak dnes, na jeho osobní stránce jsem projel jeho starší díla a docela se mi líbí :)

00

Odpovědět

"Jak moc doorpavdy dokážou ocenit ten originál jako takový?"

To se netýká jen konkrétně obrazů, ale sběratelství jako celku. Originál poštovní známky z Argentiny roku 1976 má pro sběratele neporovnatelně větší hodnotu, než jeho kopie vytištěná na velmi kvalitní tiskárně. Ať už se dají rozdíly poznat nebo ne. Pokud něco sbíráš, pak to chápeš. Pokud nic nesbíráš, tak ti ten pocit zřejmě nevysvětlím.

10

Odpovědět

Nezpochybňuji pravdivost tvého komentáře. Avšak nedá mi to, co jiného čekat od osoby jako ty lenacio ? Máš svá umění (koně, fotky, lukostřelba a jistě další co ještě neznám) o kterých by ses dokázala rozplývat více básnicky než pán na videu a úplně stejným způsobem jako ty, by to mohla stejně smýšlející osoba obrátit proti tobě.

Není lepší prostě přijmout svět oněch umělců a nesnižovat ho, pouze kvůli tomu, že si myslíme o tom našem, že je lepší ? Já se rád dívám na svět a různé činnosti jinýma očima než těma svýma.. je to opravdu přínosné :-)

10

Odpovědět

+OPJá nemám nic proti umění, já ho nijak nehaním, a Da Vinchiho tvorbu obdivuji a rozhodně souhlasím, že jeho styl je skvělý a vždycky mě fascinoval. Ale prostě by mě zajímalo, kolik z tohoto artgasmu je způsobeno tím, že se šel podívat na "nový obraz od Leonarda Da Vinchiho" a kolik z toho bylo opravdu o samotném obrazu, to je vše.
Věřte mi, že je plno fotografií a plno fotografů, u kterých bych měla stejný přístup.
Podle mě je jak u malby, tak u sochařství, fotografie atd. třeba odprostit se od jmen a dívat se na obraz jako takový. Jděte do galerie, a nedívejte se na jména autorů.

31

Odpovědět

+lenaciaDíky za odpověď, nyní tvé sdělení chápu o něco lépe. Prvotní komentář o zkoumání obrazu z blízka s narážením na to zda by dotyčný poznal kopii, jsem vnímal v negativním pojmutí všeobecně k malbám a lidem co je obdivují. Nyní tedy vím, že tak to myšleno nebylo ! Líbí se mi myšlenka, aby se lidé neunášeli tolik jmény, aby věnovali i více pozornosti dílům, která nepocházejí od slavných umělců. Je to tak nějak zakořeněno v lidské nátuře a dnešní doba kdy je lidí jak "mravenců" to jen přiživuje. Já se také budu více zajímat o to, zda můj oblíbený autor/programátor/sportovec/.. nevydal něco nového, přínosného, než abych se díval po těch kteří tak slavní nejsou. Nemusí být horší, ale zpravidla to tak bývá a věnováním pozornosti těm méně slavným, na to by nestačilo ani sto životů ! Nezavrhuji tvorbu amatérskou, avšak rozumím tomu a ztotožnuji se s tím, že když jde o slavnou osobnost kterou obdivuji, moje motivace po poznání jeho/její tvorby je mnohem vyšší !

Tvůj prvotní komentář byl také jistě míněn pouze na toto konkrétní video a obdivovatele v něm. Já jsem z toho měl dojem, že nebyl pouze unešen obrazem čistě proto, že ho namaloval Leonardo, ale byl unešen i čistě obrazem.

Zkrátka tvé sdělení chápu o něco lépe a máme pouze jiný pohled na toho chlapíka ve videu. Nejspíše se shodneme na obdivu umění a dokazovat si kdo má pravdu, kdo je více objektivnější k tomuto videu by byla hloupost, díky tedy za odpověď !

00

Odpovědět

Malování / kreslení mám čistě jen jako koníčka a v nějaké galerii se vyskytnu velmi zřídka a náhodou, ale koukání na obraz zblízka je snad docela samozřejmé. Chci se podívat na detaily, ne? Zblízka člověk zjistí, že co vypadá například z větší vzdálenosti jako naprosto reálná krajka je tak trochu iluze a pár chytrých tahů štětcem. A to je prostě zajímavé. A s těmi originály je to taky snadné. Viděla jsem Slunečnice od van Gogha. A byla jsem naprosto upřímně (mile) překvapená, jak je to zářivý a pěkný obraz. Z fotek to absolutně nevynikne. Nemyslím si ale, že bych poznala zdařilejší kopii, ani nechápu individua, která obchází spousty galerií a stejně, jako by obdivovali originál od da Vinciho, by byli schopní obdivovat mazanici od opice.

10
Souhlasím Tato webová stránka používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. (Další informace)