Řadit:
Everlast - Stone in My HandPo týdnu se opět scházíme u nedělního Urban okénka a opět dávám prostor svému kamarádovi z havlíčkobrodské rapové skupiny Memento Mori, který se sám věnuje překladům rapových písniček a jehož YouTube kanál můžete navštívit zde. Pro dnešek vybral song od člověka, který je členem hip hopové skupiny La Coka Nostra, kteří se tu určitě také někdy objeví, a bývalým lídrem House of Pain. Erik Francis Schrody, známý pod přízviskem Everlast, se vydal na sólovou kariéru. V písničce Stone in My Hand se mísí rap a country s rockem.
Výměna manželekReality show Výměna manželek jistě všichni, alespoň z doslechu, znáte. Avšak dokážete si ji představit v dávné historii? O tom, jak by taková výměna vypadala mezi Athénami a Spartou, se přesvědčíme právě teď.
Jeden krok dopředu, jeden krok zpátkyV další epizodě Anyone But Me si ředitel Dennis zavolá Archibalda do ředitelny a Aster nečekaně navštíví Vivian.
Vánoční recepty Gordona Ramsayho - Míchaná vejce s lososemV dalším vánočním receptu se dozvíte, co Gordon Ramsay o Vánocích snídá a jak se jmenuje jeho domácí mazlíček.
Fester's QuestMáte rádi Addamsovu rodinu? Tak to radši nezkoušejte hrát Fester's Quest na NES. Mohli byste si zkazit příjemné vzpomínky na tuto kultovní morbidní rodinku. Ostatně Nerd vám již ukáže pár pádných důvodů, proč by to nebyl zrovna nejlepší nápad. Jako bonus se v tomto díle podíváme i na tématicky spřízněnou hru na Segu Genesis a pro milovníky hudby máme i pěknou písničku. Přehled dosud přeložených epizod najdete ZDE!
Lenore #19 - Lapač zlých snů (2. část)Pokračování epizody Lapač zlých snů je tady. Lenorka se setká s prolhanou příšerkou a toto setkání neskončí jinak než katastrofou... :D Předchozí epizody můžete zhlédnout přímo tady.
Nemožná mise #1Dnes tu máme hru Nemožná mise (Improbable mission). A právě tato konkrétní scénka patří mezi fanoušky pořadu Whose line is it anyway? už takřka k legendárním. Colin a Ryan se v ní jakožto dva tajní agenti pokusí vyprat burnus pro emíra na státní návštěvě. Jestli náhodou stejně jako Colin s Ryanem netušíte, jak vypadá burnus, tak vězte, že jde o široký beduínský plášť s kapucí. EDIT: Video bylo staženo z YT. Nahradil jsem jej tedy útržekem, který se mi podařilo jako jediný najít.
Představení ženichaV dnešním díle seriálu Dorkly Bits se opět podíváme do Mariova světa. Princezna Peach se už nemůže dočkat, až představí otci svého udatného zachránce. Jak to dopadne, uvidíte za chvíli...
Lana Del Rey - Video GamesLana Del Rey, vlastním jménem Elizabeth Grant, je americká zpěvačka a autorka písní narozená v roce 1986. Její umělecké jméno je kombinací jména hollywoodské herečky Lany Turner a auta Ford Del Rey. Píseň Video Games je reflexí jejího bývalého vztahu, ve kterém se k ní její přítel nechoval dobře, ale i tak na něj vzpomíná s nostalgií. Lana k písni vytvořila videoklip sama zkombinováním úryvků ze skateboardových videí, kreslených pohádek, starých filmů, záběrů paparazzi, na kterých je zachycena americká herečka a modelka Paz de la Huerta pod vlivem, a záběrů Lany. Video doporučuju zhlédnout v HD! A taky doporučuju tuhle dubstep verzi.
#3: Dámské bojové kostýmyV dnešním díle pořadu Immersion si na své přijde především mužská část publika, neboť se podíváme na to, zda by dámské bojové kostýmy, které vídáme v japonských mlátičkách, vydržely nápor i v reálném souboji.
Danny BoyleYouTube uživatel Kees van Dijkhuzein na svém kanálu zveřejňuje velice vydařené sesřihy filmografií nejlepších současných režisérů. Tento sestřih je věnován snímkům Dannyho Boyla. Máte rádi tohoto režiséra? Který jeho film je váš nejoblíbenější, a který naopak vůbec nemusíte?
Amorphis - Silver BrideAmorphis je finská kapela, kterou lze zařadit hned do několika metalových škatulek. Slečna moderátorka je na Masters nazvala „pohádkáři, kteří berou inspiraci v národním eposu Kalevala.“ Kapela vznikla v roce 1990 a v roce 1993 vychází death metalové debutové album The Karelia Isthmus. To nese název podle slavného finského bojiště, ale texty na desce se stáčí třeba i ke keltské mytologii.Druhé album Tales from the Thousand Lakes (1994) je koncepčním počinem, kde je hlavním motivem již zmiňovaný národní epos. Zvuk tohoto alba je prý pro Amorphis typický.V roce 1996 kapela vydala CD Elegy a až o tři roky později vychází další album Tuonela (= říše mrtvých z finské mytologie), na kterém je slyšet i saxofon a flétna.Am Universum (2001) je nejspíš nejvíc psychadelické album Amorphis. V roce 2003 spatřilo světlo světa Far from the Sun a o rok později opustil kapelu zpěvák Pasi Koskinen. Nový zpěvák Tomi Joutsen přiměl kapelu použít kontrastující vokály na dalším albu. Eclipse (2006) zaznamenalo obrovský úspěch u kritiků i fanoušků. Neméně úspěšná byla i další deska Silent Waters (2007). Pak následovalo ještě Skyforger (2009), z něhož pochází Silver Bride, a The Beginning of Times (2011).
IdylkaBrandy byla Sethovi nevěrná. Seth se přes to už evidentně přenesl a šel dál, ale Brandy má svůj plán...
Adrenalinové skákáníDnes se v Dorkly Bits podíváme na zoubek populární iPhone hře s názvem Doodle Jump. Pokud si chcete vyzkoušet její online mutaci pro PC, zamiřte sem.
Simon & Garfunkel - Mrs. RobinsonPo týdnu vám opět vítáme u dalšího dílu Hudebních klenotů 20. století! Dnes si dáme pro každého notoricky známou skladbu od hudebního dua jménem Simon & Garfunkel. Nastražte ušní bubínky a vychutnejte si krásnou melodii hitu Mrs. Robinson! Tradiční informace o písni vám krátce shrnul Kari. Jelikož jsme tu talentované folkové duo Simon & Garfunkel již jednou měli, informace o nich si můžete přečíst v rámci songu The Sound of Silence. Mrs. Robinson napsal Paul Simon a vyšla jako singl roku 1968. Téměř ihned poté obsadila 1. místo v americké hitparádě Billboard Hot 100 a stala se tak druhým hitem tohoto dua, který se v této hitparádě vyšplhal na 1. místo. Poprvé to bylo v roce 1965 s již zmiňovaným The Sound Of Silence. Předešlou a nedokončenou verzi této skladby mohli posluchači poprvé slyšet již v roce 1967 na soundtracku k filmu The Graduate a právě na motiv tohoto filmu je napsán i text. Rok poté vyšla její hotová verze na čtvrtém studiovém albu s názvem Bookends. Za tento song obdrželo duo Simon & Garfunkel Grammy za nahrávku roku 1969. Společně s touto skladbou byl v nominaci i velký hit skupiny Beatles – Hey Jude, měla tedy slušnou konkurenci. V songu se také objevilo jméno slavného baseballisty Joea DiMaggia ve verši „Proč jsi odešel, Joe DiMaggio?“ - Joe DiMaggio nad tím dlouho přemýšlel a tvrdil, že nikam neodešel. Simon mu následně vysvětlil, že je zde užito jeho jméno pouze kvůli tomu, aby vycházely slabiky.
KrytíDavid a Sarah se rozhodnou, že jejich vztah potřebuje určitá pravidla, ale do rozhovoru jim vlezou jejich kolegové. Jak se jim to celé podaří ututlat a jak se s celou situací vypořádá Sarah? To je náplní dnešního dílu.
The Ricky Gervais Show: Noemova archaPřed půl rokem jsem vám představil trio Gervais, Merchant, Pilkington videem Opičák ve vesmíru. Dnes pro vás mám další scénku z jejich animovaného pořadu The Ricky Gervais Show, který vznikl jako vizualizace jejich podcastu. Tentokrát vám kulohlavý mimoň Karl představí jeho pohled na příběh o Noemově arše. Ricky a Steven jeho názor jako obvykle nesdílí... Jako bonus a takový menší experiment jsem pro vás také přeložil tématicky navazující Rickyho úvahu o ateismu a jeho zkušenostech a názorech na náboženství a víru. Je to několikastránkový text a najdete ho pod videem. Doufám, že se bude líbit a třeba vyvolá zajímavou diskuzi. Ricky Gervais o náboženství Lidé se mě neustále ptají, proč nevěřím v Boha. Vždy se snažím odpovědět ohleduplně a rozumně, což je obvykle nepříjemné, zdlouhavé a zbytečné. Lidé věřící v Boha nepotřebují důkaz jeho existence a rozhodně nechtějí důkazy tvrdící opak. Jsou se svou vírou spokojení. Říkají, že je to jejich pravda a jejich víra. I tak se snažím odpovědět logicky, protože si myslím, že neodpovídat upřímně by bylo nezdvořilé a povýšenecké. Je proto ironické, že věta: “Nevěřím v Boha, protože neexistuje žádný vědecký důkaz jeho existence, a pokud vím, tak samotná definice je logický nesmysl v rámci známého vesmíru,” působí povýšenecky i nezdvořile. Také mě obviňují z arogance. Což mi přijde obzvlášť nefér. Věda hledá pravdu. Nikoho nediskriminuje. V podstatě zjišťuje skutečnosti. Věda je pokorná. Ví, co ví, a ví, co neví. Zakládá své závěry na důkazech – na důkazech, které jsou neustále aktualizovány a vylepšovány. Věda se neurazí, když se objeví nové důkazy. Uznává vědění jako celek. Nedrží se středověkých praktik, protože jsou tradiční. Kdyby tomu tak bylo, nepíchli byste si penicilín, ale strčili byste si do kalhot pijavici a modlili se. Ať už “věříte” čemukoli, není to tak účinné jako medicína. Můžete říct, že pro vás to funguje, ale to můžete říct i o placebu. Chci tím říct, že Bůh neexistuje. Neříkám, že neexistuje víra. Vím, že existuje. Setkávám se s ní neustále. Ale když v něco věříte, neznamená to, že je to najednou pravda. Existence Boha není subjektivní. Buď existuje, nebo ne. Můžete mít vlastní názory, ale nemůžete mít vlastní fakta. Proč nevěřím v Boha? Ne, žádný takový – proč TY věříš v Boha? Břemeno důkazu by mělo ležet na věřícím. Vy jste to začali. Kdybych k vám přišel a řekl: “Proč nevěříš, že umím létat?” řekli byste: “Proč bych měl?” a já bych odpověděl: “Protože je to otázka víry.” Kdybych pak řekl: “Dokaž mi, že neumím létat. Vidíš, nemůžeš to dokázat, co?” nejspíš byste odkráčeli pryč, zavolali ochranku nebo mě vyhodili z okna a křičeli: “Tak ukaž, jak umíš lítat, ty magore.” Tohle je samozřejmě otázka duchovna, náboženství je něco jiného. Jako ateista nevidím nic “špatného” na víře v Boha. Nemyslím si, že Bůh existuje, ale víra v něj nikomu neškodí. Pokud to na vás má pozitivní vliv, tak proti tomu nic nemám. Vadí mi, když se víra začne plést do práv ostatních lidí. Nikdy bych vám neupřel právo na víru v Boha. Ale byl bych rád, kdybyste například nezabíjeli lidi, co věří v jiného Boha. Nebo nekamenovali lidi, jejichž sexuální preference jsou podle vaší příručky nemorální. Je zvláštní, že někdo, kdo věří ve všemocnou a vševědoucí sílu zodpovědnou za vše, co se děje, je schopen odsuzovat a trestat lidi za to, jací jsou. Když nad tím tak přemýšlím, ateista je ten nejhorší typ člověka, jakým můžete být. První čtyři přikázání tomu nasvědčují: Existuje Bůh, jsem to já, nikdo jiný, ty nejsi tak dobrý a na to pamatuj. To, že nemáš vraždit, je až na šesté pozici. Když potkám někoho, kdo opovrhuje tím, že nejsem věřící, říkám: “Takhle mě Bůh stvořil.” Z čeho jsou vlastně ateisté obviňováni? Slovník definuje Boha jako “nadpřirozeného stvořitele a dozorce vesmíru”. Do této definice spadají všechna božstva, bohyně a nadpřirozené bytosti. Od počátku zaznamenané historie, která sahá k vynálezu písma Sumeřany před nějakými 6 000 lety, historikové zaznamenali přes 3 700 nadpřirozených bytostí, z nichž 2 870 se dá považovat za bohy. Takže až mi příště někdo řekne, že věří v Boha, zeptám se: “A v kterého? Dia? Háda? Jupitera? Marse? Ódina? Thora? Krišnu? Rea?...” Když řeknou: “Prostě v Boha. Věřím v jediného Boha,” upozorním je na to, že jsou skoro stejní ateisti jako já. Já nevěřím ve 2 870 bohů, oni nevěří ve 2 869 bohů. Dříve jsem v Boha věřil. V toho křesťanského. Miloval jsem Ježíše. Byl mým hrdinou. Větším než popové hvězdy. Větším než fotbalisti. Větším než Bůh. Bůh je podle definice všemocný a dokonalý. Ježíš byl člověk. Musel se o to zasloužit. Poznal pokušení, ale překonal hřích. Byl čestný a odvážný. Ale mým hrdinou byl proto, že byl laskavý. Byl laskavý ke všem. Nepodřídil se nátlaku okolí ani tyranii a krutosti. Nezáleželo mu na tom, kdo jste. Miloval vás. Ukázkový člověk, panečku. Chtěl jsem být jako on. Jednoho dne, když mi bylo asi 8 let, jsem kreslil ukřižování, neboť to byl domácí úkol na studia Bible. Miloval jsem umění. A přírodu. Miloval jsem, jak Bůh vytvořil všechna zvířata. Taky byla dokonalá. Byl to úžasný svět. Žil jsem v chudé rodině v dělnickém městečku zvaném Reading zhruba 40 mil západně od Londýna. Můj otec byl dělník a matka žena v domácnosti. Nikdy jsem se za svou chudobu nestyděl. Bylo to skoro vznešené. Navíc každý, koho jsem znal, byl ve stejné situaci a já měl vše, co jsem potřeboval. Škola byla zadarmo. Oblečení bylo levné a vždy čisté a vyžehlené. A máma pořád vařila. V ten den, kdy jsem kreslil ukřižování, taky zrovna vařila. Seděl jsem u stolu v kuchyni, když můj bratr přišel domů. Byl o 11 let starší než já, takže mu bylo kolem 19. Byl chytřejší než kdokoli, koho jsem znal, ale byl moc drzý. Odmlouval a dostával se do malérů. Já byl hodný kluk. Chodil jsem do kostela a věřil v Boha – jaká to úleva pro matku z dělnické třídy. Víte, tam, kde jsem vyrůstal, matky nedoufaly v to, že z jejich dětí budou doktoři, jen doufaly, že jejich děti neskončí ve vězení. Takže když je vychováte jako věřící, budou hodní a nebudou porušovat zákony. Dokonalý systém. No, skoro. 75 % Američanů jsou křesťané mající strach z Boha; 75 % vězňů jsou křesťané mající strach z Boha. 10 % Američanů jsou ateisté; 0,2 % vězňů jsou ateisté. Každopádně, seděl jsem u stolu a vesele si kreslil svého hrdinu, když se můj bratr Bob zeptal: “Proč věříš v Boha?” Jednoduchá otázka. Ale máma zpanikařila. “Bobe!” řekla tónem, který znamenal “Drž zobák.” Proč bylo špatné takovou otázku položit? Kdyby Bůh existoval a moje víra byla silná, bylo by jedno, co říkají ostatní. Počkat… Jenže Bůh neexistuje. On to věděl a ona to v hloubi duše taky věděla. Bylo to jednoduché. Začal jsem o tom přemýšlet a pokládat další otázky a do hodiny jsem byl ateista. Páni. Bůh není. Když mi máma lhala o Bohovi, lhala mi taky o Santovi? Samozřejmě, ale co na tom? Dárky jsem dostával dál. A můj nově nalezený ateismus také přinášel dary. Dary pravdy, vědy, přírody. Opravdová krása světa. Dozvěděl jsem se o evoluci – teorii tak jednoduché, že mohla napadnout jenom největšího anglického génia. Evoluce rostlin, zvířat a nás - s naší představivostí, svobodnou vůlí, láskou, humorem. Už jsem nepotřeboval důvod pro svou existenci, jen důvod žít. A představivost, svobodná vůle, láska, humor, zábava, hudba, sport, pivo a pizza jsou všechno dostatečně dobré důvody žít. Ale abyste mohli žít poctivě, k tomu potřebujete pravdu. To byla další věc, kterou jsem se ten den naučil. Že pravda, jakkoli je šokující a nepříjemná, ve výsledku vede k osvobození a důstojnosti. Takže co vlastně otázka “Proč nevěříš v Boha?” znamená? Myslím, že lidé pokládající tuto otázku ve skutečnosti mají pochybnosti o vlastní víře. V podstatě se ptají: “Proč si myslíš, že jsi něco víc? Jak to, že ti nevymyli mozek jako nám? Jak se opovažuješ říkat, že jsem hlupák a nepůjdu do nebe? Nas*r si!” Buďme upřímní, kdyby v Boha věřil jen jeden člověk, byl by považován za podivína. Ale jelikož je to populární pohled, je všeobecně přijímaný. A proč je populární? To je jasné. Je to tak lákavý koncept. Věřte ve mě a budete žít věčně. Opakuji, že kdyby šlo jen o duchovno, nic bych proti tomu neměl. “Jak chcete, aby lidé jednali s vámi, tak jednejte vy s nimi,” to je dobré pravidlo. Snažím se jím řídit. Odpuštění je pravděpodobně největší ctnost. Nic víc než ctnost to ale není. Není to výhradně křesťanská ctnost. Nikdo si nemůže nárokovat dobré chování. Já se chovám dobře. Jen nevěřím tomu, že za to budu odměněn v nebi. Moje odměna je tady a teď. Je to vědomí, že se snažím chovat správně. Že vedu dobrý život. A právě v tomhle ohledu se duchovno vydalo špatnou cestou. Stal se z něho klacek na trestání lidí. “Udělej tohle, jinak shoříš v pekle.” Neshoříte v pekle, ale i tak se snažte být hodní. Zdroj: The Wall Street Journal
Abe Lincoln vs. Chuck NorrisNejepičtější ze všech Epických rapových bitev historie mezi sebou nepochybně svedli americký prezident/reformátor Abraham Lincoln a mistr bojových umění/Bůh Chuck Norris. Kdo podle vás vyhrál?
Život ve filmuJaké by to bylo, žít uvnitř filmu? Tenhle chlapík to dokáže a není to zrovna sranda, když si nemůže vybírat. P.S. Poznáte všechny filmy? Titul "Fajnšmekr" pro toho, kdo pozná onen norský snímek ze 70. let.
Přátelství v Mortal KombatuA po videu Přátelství v Angry Birds tu máme další díl, který se týká pro změnu přátelství v bojové hře Mortal Kombat. Že vám to nedává smysl? Pusťte si video a uvidíte sami...
Hunter Hayes - Storm WarningTalentovaný Hunter Easton Hayes se narodil v roce 1991 a jeho hudební kariéra se začala rýsovat, když mu byly dva roky a od své babičky dostal akordeon. Již ve čtyřech letech začal vystupovat na různých místních akcích i v celostátní televizi. V roce 2008 se přestěhoval do Nashvillu, později se autorsky podílel na songu Play od Rascal Flatts. Roku 2011 podepsal nahrávací smlouvu s Atlantic Records a vydal své debutové album a jeho první singl Storm Warning se dostal do Top 20. Mimo jiné letos dělal předskokana na turné Taylor Swift. Hunter skutečně hraje na všechny instrumenty, které se v klipu objeví - tedy na kytaru, baskytaru, piano, klávesy, bicí, mandolínu a akordeon. Z jeho debutového alba "Hunter Hayes" stojí za poslech například Everybody's Got Somebody But Me, More Than I Should nebo Faith To Fall Back On. (Za sebe můžu říct, že mně se hodně líbí celé album.) Za tip na dnešní song děkuji Fugasovi. :)
NevěraPředstavuji vám nový heteroseuxální webseriál Psycho Girlfriend z produkce webu Reckless Tortuga, který pojednává o jedné, ne úplně normální, dívce. Na seriál jsem si brousil zuby už hodně dlouho, ale až teď jsem se konečně odhodlal a napřekládal pár epizod. Jeho hlavní předností je skvělé ústřední herecké duo, kterému budete role opravdu věřit. Navíc je tento seriál, ke kterému píše scénář sama hlavní herečka, doslova napěchován údernými hláškami a velkými zvraty. Děj je promyšlený a jednotlivé díly na sebe navazují, ale zároveň fungují i samostatně - jako komediální skeče. V prvním díle se seznámíte s ústřední dvojicí, kterou tvoří zdánlivě spokojení partneři Seth (Tommy Savas) a Brandy (Lindsey Reckis). Nicméně hned záhy zjistíte, že vše není tak idylické, jak to vypadá a že je Brandy tak trochu... jiná. Nové epizody očekávejte každou středu a neděli v 20:00.
Triumph na Wall StreetNěkteří z vás si jistě vzpomenou na Triumpha, psího maňáska, který si přišel udělat legraci z fanoušků na premiéře nového dílu Star Wars. Když se nedávno Conan O'Brien přesunul se svojí novou show do New Yorku, aby zavzpomínal na časy dávno minulé, povolal zpět i Triumpha. Ten se tentokrát vydal na Wall Street, aby zjistil, proti čemu se vlastně protestuje, jak se k manifestacím staví burzovní makléři... a ještě pokadil pár lidí.
Produkční vlog Hobita #4Čtvrtý videoblog je konečně přeložený, a tak zase můžete nahlédnout, jak probíhá natáčení Hobita. Tentokrát budeme stále mezi kulisami a v prostorách budov a tým se rozpovídá o 3D kamerách, ale také odlišném způsobu natáčení, líčení, výběru látek apod. Příště už ale můžeme čekat nádhery Nového Zélandu. Musím říct, že mě Peter Jackson neustále přesvědčuje o svých kapacitách a Hobit vypadá náramně! Jen je to pořád tak daleko... Snad nám ten rok uteče.
Lowkey feat. Logic - RelativesV dnešním okénku Urban music udělám reklamu svému kamarádovi Ervínu Hausvaterovi, který sám rap dělá s havlíčkobrodskou skupinou Memento Mori a mimo jiné se věnuje i překladům rapových písní od méně známých autorů. Jeho kanál na YouTube můžete navštívit kliknutím zde. Tímto mu předávám slovo. Dalším nezávislým interpretem, který si jistě zaslouží vaši pozornost, je anglický raper jménem Lowkey. Lowkey, vlastním jménem Kareem Denis, je nejen raper, ale v neposlední řadě také politický aktivista, dramatik a básník. Otec Brit, matka Iráčanka, a i to se velmi odráží na Lowkeyho tvorbě, která se týká například problematiky terorismu, válčení na Blízkém východě a politky jako takové. Skladba Relatives pochází z alba Dear Listener z roku 2009 a jako host se zde objevuje Logic. Video i skladba jsou po formální i obsahové stránce značně netypické, Lowkey a Logic promlouvají skrz dvě postavy - britského mladíka, který se přidal k armádě, a iráckým chlapcem a neobvykle se střídají po jednom až dvou verších. Samotní interpreti se ve videu objevují pouze v předmluvě. Obsah netřeba prozrazovat, samotná skladba mluví za vše.
Babský pokecSeriál Anyone But Me budete na našem webu ode dneška vídat každou sobotu v 17:00. Na středu a neděli pro vás místo něj máme připravenu jednu seriálovou novinku. Díky za pochopení. // BugHer0 V dnešní epizodě Anyone But Me pošlou Aster rodiče na terapeutické sezení k doktorce Glassové, kterou hraje Liza Weil (Paris z Gilmorových děvčat).
VideaČesky.cz na Křišťálové Lupě 2011"Já bych všechny ty internety a počítače zakázala," nechala se roku 1999 slyšet důchodkyně Věra Pohlová. My bychom tak daleko rozhodně nezacházeli. Naopak jsme již druhým rokem byli nominováni - díky vám, návštěvníkům našeho webu - do ankety Křišťálová Lupa, která vyzdvihuje projekty a osobnosti českého internetu. A předávání letošních ocenění za rok 2011 se konalo 23. 11. 2011. Oproti loňsku se nejen změnila kategorie, ve které byl server VideaČesky.cz nominován, ale také reprezentace z řad překladatelů. Letos jsme se do pražského divadla Archa vypravili ve složení DJ Obelix (Martin Petřík) a Jeroneemo (Martin Vaidiš). Jak jsem již předestřel - loňské vítězství VideaČesky.cz v kategorii Dobrej nápad jsme obhajovat nejeli. Důvod byl prostý. Letos nás porota soutěže zařadila do finálové devítky v kategorii Zájmové weby mezi velmi silnou konkurenci, a tak jsme se bez přílišných očekávání odebrali do útrob divadla Archa. Jeroneemo a DJ Obelix Letošní ročník Křišťálové Lupy se nesl na vlně stěžejního tématu "Konec tisku" s kouzelným podtitulem "Notebookem boty nevysušíš." Za zvuku notoricky známé úvodní znělky Večerníčku se reflektory zaměřily na stěny vyrobené z novinových listů, které vzápětí s vervou strhali průvodci večera - Tomáš Hanák a Ján Simkanič. Na pódiu se posléze oba moderátoři prodírali mezi štosy neprodaných tiskovin a jako zátiší (a zároveň výdejna obálek s vítězi) sloužila vkusná trafika. Nutno podotknout, že oba charismatičtí pánové předvedli excelentní výkon a při vzpomínce na omšelé předávání cen jako Český Lev, Zlatý Slavík apod., nelze před celým večerem jinak než hluboce smeknout klobouk. Věru Pohlovou z úvodu článku jsem necitoval bezúčelně. V letošním roce nás totiž neopustil jen Steve Jobs, ale právě také tato ikona českého internetu, a tak jí moderátoři věnovali zaslouženou tichou vzpomínku. Inu, bez jejího nepokrytě upřímného výroku o strastech moderní techniky by byly naše elektronické dny o hodně chudší. Zhruba v polovině programu se dostalo na námi očekávanou kategorii Zájmové weby. Po chvilce napětí jsme se dozvěděli konečný ortel, který zněl čtvrté místo. Mírné zklamání nakonec vystřídalo uvědomění si, že v letošní silné konkurenci bylo především úspěchem vůbec se do finálové nominace dostat a dokonce skončit v její lepší polovině. Ostatně o kvalitě soupeřů hovoří jasně samotný vítěz - ČSFD.cz - který si za celou svou historii a nesporný přínos českému internetu odnesl teprve první ocenění v historii Křišťálové lupy. Mezi zajímavé a zábavné pasáže večera nesporně patřil souboj vyhledávačů Google.cz a Seznam.cz (oba si nakonec odnesli jedno ocenění. V kategorii Vyhledávačů zvítězil popáté ze šesti ročníků Google, Seznam ukořistil první místo v kategorii All star), Středeční chvilka poezie na téma Internet v podání Tomáše Hanáka, předváděcí akce na téma "K jakým praktickým činnostem lze využít cenu Křišťálová lupa," ocenění Václava Klause zvláštní cenou za popularizaci naší země ve slavném videu s chilským perem (cenu přebrala Nora Fridrichová - moderátorka pořadu 168 hodin, kde se video poprvé objevilo) a především výtečný závěrečný raut. Závěrem chci osobně poděkovat vám, našim příznivcům, že jste nás již podruhé dostali až do finálového hlasování. Díky míří také celému týmu překladatelů, který pro vás každý den připravuje čerstvá videa a v neposlední řadě i Jeroneemovi, který pro vás pořídil obrazovou dokumentaci. Rozloučil bych se přáním, abyste nám zůstali věrni a my se na oplátku vynasnažíme celý web VideaČesky.cz posunout v následujícím roce 2012 zase o kousek dál, abychom se i nadále mohli ucházet o vaši přízeň. I přes hrozbu zániku našeho nebohého světa organizátoři večera totiž další ročník svorně přislíbili. Za VideaČesky.cz, DJ Obelix
Burnistoun - Balení osmnáctekJak se flirt změní v totální trapas. Další díl Burnistounů. :)
Těstoviny s krabím masem podle Gordona RamsayhoDalším krátkým Gordonovým receptem je předkrm v podobě těstovin s krabím masem, chilli papričkami a limetkou. V brzké době se také můžete těšit na několik videí s vánočními recepty Gordona Ramsayho, která už jsou alespoň trochu podrobnější než toto video.
Nintendo PowerDnes potěším nejspíš hlavně starší hráče, kteří si dobře pamatují dřevní dobu počítačů, kdy byl internet ještě hudbou budoucnosti a naším jediným zdrojem informací o hrách byly herní časopisy. Také Nerd si tímto obdobím prošel a jak uvidíte, rád na něj vzpomíná. Ovšem i na Nintendu Power se našlo pár věcí, které ho rozpalují doběla i po tolika letech. Také jste si pravidelně kupovali herní časopisy? Nebo snad ještě kupujete? Jaký byl (je) váš favorit? Seznam dosud přeložených epizod najdete ZDE!