Thumbnail play icon

Co není náhoda?

93 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:340
Počet zobrazení:3 878

Je možné předpovídat budoucnost? Máme vůbec svobodnou vůli? Michael Stevens z Vsauce a Derek Muller z kanálu Veritasium se zamýšlí nad tím, co je a co není náhodné. Odkaz: Vsauce: Co je náhoda?

Komentáře (63)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Mě Heisenbergův princip neurčitosti zachránil pohled na svět. Okolo 20 let jsem přemýšlel o tom, že pokud se celý vesmír řídí fyzikálními zákony, že je potom všechno od začátku vesmíru předurčeno. Proč se o cokoliv snažit, když je výsledek předem dán?
Jenže právě neurčitost chování elemntárních částic mě dělá vcelku šťastným, osud není stoprocentní!

52

Odpovědět

Vždycky když mi táta básnil o vztahu entropie a informace, tak jsem neměl ani tucha jak to myslí, ale díky Vsause a Veritaserum už aspoň trochu tuším. :D Skvělé video

21

Odpovědět

Zajímavý paradox entropie je život. Jaksi je dost zvláštní, že ač se vesmír stává čím dál tím víc neuspořádaný, tak vznikl extrémně uspořádaný život.
Ale zdá se, že je to jen skvělý způsob, jak entropii urychlit. Vemte si jak člověk dokáže rychle spotřebovávat cokoliv, to by mrtvý vesmír nedokázal :-)

00

Odpovědět

Z odstupom top video od Veritasium, síce som potreboval tri pozretia na to aby som "pochopil" možno 50 % povedaného ale fakt to dáva zmysel

90

Odpovědět

Já se třeba dívám na vesmír, jako na systém. Ten obsahuje vnitřní stavy(x,..xn), konstanty(K) a řízení(u). A lidstvo se snaží naleznout vztahy definující tento systém. Bohužel zevnitř systému není vidět jestli je tento systém řízený(u!=0) nebo není. Jediné co můžeme odpozorovat jsou stavy(x). A poté se snažit vytvořit matematický model, který bude odpovídat. Problém je ten, že nelze zjistit, proč takto sestavený model není přesný. Jestli nám chybí nějaká informace o stavu(x), nebo se nejedná o neřízený systém. Z toho mně vyplívá, že lze dokázat, že takovýto systém je deterministický, za předpokladu, že se nám podaří dokonale popsat vesmír. Ale bohužel pokud selžeme nelze s jistotou určit, jestli je to kvůli tomu, že nám informace chybí(x), nebo sem zasahuje vyšší moc(u).

52

Odpovědět

dává smysl to že my to nedává smysl sakra vubec jsem to nepochopil :D

26

Odpovědět

uplne fascinujuce a vzdy som si myslel ze nahoda neexistuje...a myslim ze tuto sa mi to len potvrdilo...a ted dostanem asi vela palcov dole ale dokazem predvidat buducnost...dnes vecer sa strasne ozerem a viem na 100% ze rano mi bude zle :D ...otazka je len jedna...pivo vino rum ? :D

84

Odpovědět

hele pokud se ti pod ruku dostane kvalitní alkohol, tak i když se zryješ, bude ti ráno fajn a tvých 100% jistoty je v hajz** ;) :D

40

Odpovědět

+SeedYASeedYA - tak kamarat...akurat som prisiel domov...kavalitnyt alkohol nbol :D pivo pivo tekilove pivo sampanske trava piv pivo pivo trava doma pisem :D ale zle mi nebude nepil som vodku tak je dobre ;) ale aj tak viem predvidat buducnost :D toto sa zopakuje :D

22

Odpovědět

Právě že náhoda existuje. Kvantová mechanika ji dokazuje.

22

Odpovědět

+AnubNedokazuje.

21

Odpovědět

Nemáš žádnou jistotu, že se rána dožiješ, takže těch 100 procent je logický nesmysl :-)

10

Odpovědět

S tou kočkou toho mohl využít a v dalším záběru jí tam poslat znovu. Pak bychom se všichni sebe sami ptali: Hmm, byla to ta stejná kočka?
A btw: na konci, to opravdu jedl to kiwi i se slupkou?

101

Odpovědět

Čudoval by si sa koľko ľudí jedáva kiwi aj so slupkou :) Je celkom chutná.

40

Odpovědět

Video se jmenuje: Co není náhoda?
Zajimavé, že pár hodin z pátky jsem tuhle teorii řešil, teologie, že je vše předem dáno se nazývá http://en.wikipedia.org/wiki/Predestination

A
mám ji v hlavě už několik let a asi to začalo dílem Hvězdný brány kde Jonas předpovídal budoucnost protože měl k dispozici všechny informace. Video mě trochu uklidnilo.. pokud je tu opravdu něco random, pak je random vše. Ale jestli se dá elektron odhadnout, nedá se odhadnout na stoprocent?

Mimochodem, v USA jedí kiwi se slupkou?

80

Odpovědět

s tým elektrónom je to ako v hokeji, keď hrá napríklad Slovensko - Švédsko... je pravdepodobnejšie že vyhrá Švédsko, ale môže sa stať (a sa dnes stalo), že vyhrá Slovensko. A nevieš vopred predpovedať kto vyhrá, máš iba pravdepodobnosti. U elektrónov máš takto rozložené pravdepodobnosti kde sa nachádzajú...niekde máš väčšiu pravdepodobnosť, že sa tam bude nachádzať, ale nakoniec sa môžeš mýliť.

Dnes som úpne šťastný, že sme vyhrali bronz, tak mi to nedalo :D

110

Odpovědět

+stanlayAle pokud by si věděl vstupni informace, tak snad určíš kde je ne? Stejně jako u hokeje, kdo vyhraje :P

00

Odpovědět

+stanlayRadiaw: Představ si, že jediné existující vstupní informace, jsou jména hráčů obou týmů a výsledky předchozích zápasů. Z těch informací nemáš možnost určit, kdo vyhraje, ale můžeš předpovědět, jak jsou různé výsledky zápasu pravděpodobné. Takovou pravděpodobnost si třeba počítají bookmakeři a podle toho vypisují kurzy.

41

Odpovědět

+stanlayZarwan: otazkou ale je, ci je predpovedatelny vysledok (a aj priebeh) zapasu z informacii, ktore sa daju ziskat pred zapasom. Ak by si presne poznal vsetko, co dokaze ovplyvnit zapas (kazdy a jeden atom hokejistu, divaka, vzduchu), je mozne predpovedat, ako dopadne?
Meteorologia dnes dokaze celkom uspokojivo predpovedat pocasie zo vstupnych zistitelnych informacii (tlak, vlhkost, teplota...,) a zo spravania sa tychto informacii v minulosti. Premyslam nad tym, ci by sa podobny princip nedal vyuzit aj v ludskom mozgu a podla neho predpovedat spravanie cloveka.

00

Odpovědět

+stanlayStejko: Ve videu se právě mluví o tom, že to podle současných teorií zjistit nejde. Některé jevy se totiž dějí úplně náhodně.
Když hodíš míčem, jsi schopný zjistit, kam dopadne, protože víš, odkud a jakou rychlostí (směrem) jsi ho hodil.
V případě elektronu (nebo jiné částice) to ale vědět nemůžeš. Můžeš zjistit, odkud elektron vyletěl, nebo jakou rychlostí (a směrem) letí, ale nemůžeš zjistit oba údaje současně. Buď víš jedno, nebo druhé. Tím pádem nejsi schopný předpovědět jeho chování v budoucnu, protože pro předpověď potřebuješ oba údaje současně.
Když zůstaneme u toho hokeje, tak si představ, že máš fotku puku před brankou a máš předpovědět, jestli do branky doletí. Z fotky ale nepoznáš, kterým směrem ten puk letí. Může padat do branky, ale může letět i úplně opačným směrem (nebo jen stát na místě).

70

Odpovědět

+stanlayZarwan: keby som ale pozoroval atomy, elektrony a vsetky ine castice dlhsie, mohol by som zistit o nich stale viac a viac. a tak by som mohol aj urcit, odkial vyletel ten elektron, a aj ako rychlo ide.(aj ked velmi nerozumiem, preco si pouzil takyto priklad, ale viem co si chcel povedat).


rozumiem tomu, ze dnes to este nevieme predpovedat, ale nezda sa mi, ze by to bolo nemozne predpovedat. niekedy sme tiez nevedeli predpovedat pocasie, ani zatmenie slnka. tiez sa to javilo ako nonsens, no dnes je to uz len vec matematiky.

32

Odpovědět

+stanlayPředpokládejme, že současné poznání je v principu správné (pokud se chceme dobrat k nějakým závěrům, je to rozumný předpoklad). A součástí tohoto poznání je, že to předvídat nemůžeme. Není to nedokonalost našich přístrojů, je to prostě vlastnost vesmíru. Pokud byste pozoroval všechny částice libovolně dlouho, tak nezjistíte nic.

Pokud si myslíte, že je něco totálně blbě... Myslet si to můžete, ale nebude to mít váhu teorie.
Napsal jsem to srozumitelně (nedělám z nikoho debila, vážně se ptám)?

30

Odpovědět

+stanlaytak zistit vysledok na zaklade predoslych informacii je takmer nemozne...teda myslim v terajsom stave ako sa nachadzame...ked napr aj skutocnost ze maly jarda jagr sa v deviatich rokoch posmikol na lade a rozbil si hlavu moze ovplivnit jeho samostatny najazd za stavu 2:1 v jeho neprospech a preto ho nepremeni...musel by si mat informacie o kazdom hracovi od zaciatku zivota...o kazdom kto toho hraca ovplivnil...a to by sme sa dostali k tomu ze by si musel mat informacie o kazdom...nie len zivom...ale aj mrtvom...o kazdej rastline...aby som to skratil...informacie o kazdom atome kvarku a dalsich najmensich casticiach ktore este ani nepozname...cize jedine co ti ostava je verit ze jarda ten gol da :) ...

00

Odpovědět

+stanlayŽe něco nemůžeš jako člověk vědět, neznamená že to to svoji jasnou předem danou logickou fyziku nemá. Takže to předem daný být musí ne? Jen z nedostatku informací nevíš jaké to bude.

10

Odpovědět

+stanlayMně nejde o to, jestli nějak jde zjistit jaká bude budoucnost. Podle mě je to téměř nemožné, protože nemůžeme znát všechno info vesmíru. Ale teoreticky ho znát lze, protože je, tudíž nějak funguje fyzika a všechno bude mit nejakou akci a reakci tím pádem i výsledek. Že nevíme jaký, neznamená že není od začátku vesmíru předem daný.

10

Odpovědět

+stanlayRadiaw:
Musím vás zklamat, to co píšete, by platilo, kdyby se vesmír řídli klasickou fyzikou. Ale v kvantové fyzice se pracuje jen s pravděpodobnostmi. A není to nějaká naše nedokonalost. Ten vztah, který udává závislost budoucnosti na přítomnosti, pracuje s pravděpodobnostmi, nikoli s konkrétními hodnotami. Nelze to zjistit ani teoreticky-právě proto, že ta fyzika funguje, jak funguje.
Pokud se vám to nelíbí, připadá vám to nesmyslné, nebo tomu dokonce nevěříte, je to v pořádku. Ale je to podle všeho tak.

21

Odpovědět

+stanlayPokud je to tak, že je to o pravděpodobnosti i v samotném základu vesmíru pak je to jiné, já jsem myslel, že se tu řeší lidský pohled na tuto problematiku. O kvantové fyzice zhola nic nevím. Otázka zní, co všechno kvantová fyzika ovlivnuje, ovlivnuje to nějak přímo Zemi? Probíhají tu takové věci, nebo jen někdě v červích dírách? Co mozek samotný? Může se mozek rozhodovat nebo je určený tím jak byl stvořen v děloze a tím jaké vnější vlivy na něj působily? Může masvý vrah za to, že je masový vrah?

00

Odpovědět

+stanlayJak bych vám to vysvětlil. Kvantová mechanika popisuje celý vesmír, i takové věci jako pád míče lze popsat kvantově-mechanicky. Ale pro většinu normálních věcí stačí použít klasickou fyziku, protože jejich předpovědi se pro velké objekty liší jen nepatrně. Drasticky se od sebe liší, pokud je předmět výzkumu velmi malý (atomy, fotony atp.)Ale pokud bychom chtěli něco předvídat, na úrovni determinismu, museli bychom jít i na takové škály a takové přesnosti, že by se kvantování věcí projevilo. Jinými slovy, vesmír není deterministický, rozhodně ne v principu. V praxi předvídat věci můžeme, protože je nepotřebujeme znát s takovou přesností. Je to problém spíše ve věci filozofie. Ani bytost, která ví vše o přítomnosti, není schopná předvídat budoucnost.

20

Odpovědět

+stanlaystejko: "keby som ale pozoroval atomy, elektrony a vsetky ine castice dlhsie, mohol by som zistit o nich stale viac a viac. a tak by som mohol aj urcit, odkial vyletel ten elektron, a aj ako rychlo ide"

Ne, to bys nemohl. Vyhledej si "heisenbergův princip neurčitosti". Polohu a zároveň rychlost elektronu určit nelze! A je jedno jak dobré přístroje máš a jak dlouho měření provádíš. Je to prostě nemožné!

00

Odpovědět

+stanlayPro všechny elementární částice platí zmiňovaný Heisenbergův princip neurčitosti. Něco tak malého totiž není možné zkoumat tak, abychom svým zkoumáním proces nezměnili. A platí, že můžeme přesně zjistit polohu, ale nedokážeme přitom zjistit rychlost, a naopak.
Na určení kde částice pravděpodobně je, existuje Schrödingerova rovnice. Před dlouhými lety jsme na cvičení z fyziky na FEL spočítali ten nejjednodušší případ pro elektron a trvalo nám to 2 hodiny :-)
V čem se kvantové jevy projevují? Elektron se ve vodič nepohybuje nějakou jasnou trajektorií, ale jakýmsi pravděpodobnosním tunelem. A když se mezery mezi vodiči budou neustále zmenšovat, tak jako se to dělá v mikroprocesorech, tak najednou elektrony začnou náhodně mezi vodiči přeskakovat. K téhle hranici jsme už hodně blízko.
A teď si vemte, že mozek pracuje taky s elektrony běhajícími po vodičích. Pak už je možné, že i mozku probíhají kvantové jevy, kdy elektrony skočí někam jinam. Pak by se kvantové jevy mohli projevovat v myšlení člověka prakticky neustále. Ovšem na tohle by tu musel být nějaký skutečný odborník, který by dokázal říct, jestli na úrovni velikosti neuronů může k tomuto docházet.

00

Odpovědět

Zaujímavé. Nad podobnými otázkami sa sám zamýšľam, len nemám dostatočnú mozgovú kapacitu, ani matematické zručnosti, aby som si na ne sám odpovedal, díkes za odpovede!

40

Odpovědět

Jako je hezký, že se snažej mi něco vysvětlit, ale s každým videem přijdu akorát tak na to, jak hloupej jsem, když jim rozumím každý třetí slovo :D

180

Odpovědět

Neskutečný! Po tomto videu se budete naprosto ztrácet ve vesmíru i v elektronu a žasnout nad komplexností celého stvoření!

70

Odpovědět

Na pochopení toho o čem tam mluví asi nemám dostatek buněk v mozku. Kdyby to bylo bez zvuku tak vím stejně :(

154

Odpovědět

4:37 - Můj odhad toho proč video najednou ztratilo kvalitu je to, že spousta bitratu (informací za sekundu) bylo spotřebováno na tu náhodnou pravou část videa a proto už tolik bitratu nezbylo na tu levou část a došlo tak k poklesu její kvality.

A také si říkám, jestli jsem víc nadšený z toho o čem to celé video bylo, nebo z toho, jak je úžasné, že Vsauce a Veritasium spolupracují. Vždy rád vidím, když nějací úspěšní a kvalitní tvůrci dokážou na projektech spolupracovat, protože mi pak přijdou prostě ještě více úžasní.

Dále, co se týče toho řetězce na 4:02, tak ten by ještě šel zkrátit => 0000 = 4x0

A řekl bych, že my máme takovou tu svojí úroveň mezi maximem informací (náhodností) a minimem (pravidelností), protože to odpovídá naší úrovni vývoje a inteligenci. Jsme prostě schopni pobrat určité maximum informací v daném čase. Kdybychom byli nějak extra vyvinutí, tak bychom mohli klidně koukat na ten šum a přišlo by nám, že koukáme na normální video, jako teď, protože bychom byli schopní vstřebat to ohromné množství informací.
Ale řekl bych, že větší náhodnost prostě znamená větší průtok informací a má to na určité ploše přeci jen nějaké maximum. Ale to už odbočuju :)

Každopádně, tohle předvídání budoucnosti tím, že budeme znát stav všech objektů ve vesmíru mě už také napadl. Ale zastavil jsem se na Heisenbergově principu neurčitosti, díky kterému jsem zjistil, že přesný stav přesně znát prostě nemůžeme. Ale nedávno jsem si zase přečetl, že ten princip možná neplatí tak jak se myslelo, takže nevím...

No nevím. Jsem v tom zamotaný i po tomto videu :D

29

Odpovědět

čo sa týka toho reťazca 4:02, tak máš pravdu (v desiatkovej sústave)... v dvojkovej to 4X0 by bolo asi ešte zdľhavejšie

Čo sa týka tých informácii, tak si myslím že tam vôbec nejde o to, koľko je tam informácie ale nakoľko je tá informácia predpovedateľná. No a na to aby to bolo predpovedateľné musí to nasledovať v nejakom slede , kde budúca informácia závisí od tej predošlej. Ako moc predpovedateľné ti prídu napríklad cifry čísla pí ?

00

Odpovědět

+stanlayA co si mám představit pod pojmem předpověditelný? Že existuje vzorec, který tu hodnotu určuje, jako ve videu? Potom můžu celé číslo Pí vyjádřit relativně jednoduchou sumou, a jejím postupným sčítáním určit postupně všechny číslice.
Pokud to berete jako že z x čísel určím číslo x+1, tak to nemůžete vlastně nikdy, protože pokud není řečeno, že vzorec platí, nemůžeme to předpokládat. Tedy, můžeme, děláme to a často se to vyplatí. Občas ale ne.

00

Odpovědět

+stanlay1) Jo, bral jsem to v desítkové. V podstatě mi šlo jen o zkrácení počtu znaků v řetězci a více jsem o tom nepřemýšlel. Takže nevím jak by to bylo s tou binární soustavou :)

2) Jasně, ale jak oni řekli, tak když je předvídatelná, tak se dá zkrátit. Takže i v tom videu bylo daleko víc informací napravo než nalevo. Napravo byly totiž jen unikátní nezkrátitelné informace. Beru to tak, že z toho nepředvídatelného šumu lze vyčíst daleko více informací než z jiného předvídatelného videa. Jediný problém je, abychom měli technologii a schopnost ty informace přečíst.

Co se týče čísla pí. Pokud to beru pouze jako řadu číslic a nebudu brát v potaz jak se na ně přišlo, tak je to nepředvídatelné stejně jako ten šum. Prostě se ten neopakuje žádný vzorec.
Pokud to beru tak jak se na číslo pí přišlo, tak bych řekl, že je to předvídatelné. Pokud předvídatelnost beru jako schopnost danou informaci zkrátit, tak určitě. Číslo pí má biliony číslic a možná je nekonečné. Ale algoritmus jak ty číslice pí spočítat je kratší než samotné číslo pí. Takže já dokážu zkrátit číslo pí na ten daný výpočtový algoritmus. (Snad nekecám blbosti, nejsem si jistý jak přesně se to počítá.)

10

Odpovědět

myslel som ten druhý spôsob (samozrejme že vieme určiť pí)... Presne tak si predstavujem predpovedateľnosť, že na základe x čísiel dokážem nejakým spôsobom (vzorcom) nájsť číslo x+1. Teda ak sa to nedá, je to nepredpokladateľné...

00

Odpovědět

+stanlayNo, pokud uvidím 3,141592653589, tak mi dojde, že by to mohlo být Pí. A druhý způsob tak přejde na první. Samozřejmě, takhle zjištěné zjednodušení může být chybné, ale to by pak nebyly jiné posloupnosti než nepředpokladatelné.

00

Odpovědět

+stanlayno ale ked nezačnem prvou cifrou ale nejakou milióntou a budú tam nejaké 9348145728396482863402774208308493384820 tak mi nedopne že je to pí od miliontej cifry. A takto sa v pí nachádzajú všetky možné kombinácie, lebo tie cifry nemajú koniec. A to nehovorím o tom , že pí nie je jediné takéto číslo.

00

Odpovědět

jsem jediná, komu ten druhej týpek až nějak moc podezřele připomíná bena afflecka?

416

Odpovědět

jj.

302

Odpovědět

Já sem si říkal, že to bude jen otázka času, kdy tyhle dvě buzničky začnou spolu dělat videa

1950

Odpovědět

My všichni jsme si tu říkali, že to bude jen otázkou času, kdy buznička Flashka napíše nějaký podobný sranec koment..

75
Další
Souhlasím Tato webová stránka používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. (Další informace)