AfghánistánGeography Now!

Ahoj a vítejte u první epizody Geography Now. Projdeme seznamem všech mezinárodně uznaných států světa a uděláme to abecedně, což znamená, že naše první epizoda bude o Afghánistánu. Je čas učit se zeměpis – teď! Snad se vám úvodní písnička líbí. S Billem jsme na ní tvrdě pracovali. Takže dneska bude Afghánistán. Jsem rád, že se budeme o této zemi bavit, protože je to velmi složitá a nejasná země a nedá se to zvládnout v deseti minutách, ale zkusím to.

Než se do toho pustíme, rozebereme vlajku. Afghánská vlajka je trikolórový pás se třemi barvami: červenou, černou a zelenou. Červená zastupuje krev lidí bojujících za Afghánistán. Černá reprezentuje tajemnou a těžkou minulost, kterou mají, a zelená zastupuje naději, budoucnost a islám, protože to je státní náboženství. Ve středu vlajky je afghánský znak a tady se to trošku zamotá, tak dávejte pozor. Ve znaku je mešita, se dvěma malými afghánskými vlajkami na straně, což dělá z Afghánistánu jednu ze dvou zemí, který má malou verzi své vlajky na své vlajce.

Na straně jsou snopy obilí a nahoře je šaháda, muslimské krédo, dole je název Afghánistánu napsán arabsky a nad tím je arabský rok 1298 naspaný arabskými číslicemi, který je v obvyklém gregoriánském kalendáři rok 1919, což je rok, kdy byl Afghánistán osvobozen od postavení britského protektorátu a stal se mezinárodně uznávaným samostatným státem, známým jako Afghánistán.

POLITICKÁ GEOGRAFIE Ve smyslu politické geografie se Afghánistán nachází ve střední Asii oblklpen dalšími šesti zeměmi, technicky sedmi, pokud považujete Džammú a Kašmír za součást Indie, Pákistán vám řekne, že rozhodně ne, ale to probereme v jiném videu. Když se díváte na tvar Afghánistánu, tak vypadá jako velká beztvará kapka uprostřed ničeho, ale když se podíváte na severovýchod, tak uvidíte dlouhý, úzký úsek země, který se natahuje do pohoří Hindúkuš.

Můžete se ptát, proč má Afghánistán takové dlouhé držadlo pánve? A tím důvodem je v podstatě Anglie a Rusko. V 19. století, kdy mezi sebou Britové a Rusové závodili, kdo nastřádá větší světové impérium, co se kolonizace a vlivu týče, Rusko převzalo mnoho zemí, které jsou dnes v centrální Asii, jako Kazachstán, Tádžikistán a Uzbekistán, zatímco Britové převzali mnoho zemí jižní Asie, jako je Indie, Bangladéš a Pákistán.

Když přišlo na Afghánistán, tak se to ztížilo, protože Afghánci vážně nechtěli být převzati. Byl to důležitý bod na mapě, protože to byla oblast, kde se k sobě Britové a Rusové hodně přiblížili. Nakonec je ke konci 19. století tak nějak převzali Britové k velké nechuti Afghánců. Nicméně pořád museli rozdělit hranice mezi Afghánistánem a ostatními národy impéria. U Pákistánu, v té době ještě Britská Indie, použili Durandovu linii a u Ruského impéria použili řeky Pandž a Palmir.

Když impéria kreslila tyto čáry, tak se technicky vzato na severovýchodu nedotýkala a nechala tam velkou, dlouhou a úzkou nárazníkovou zónu, která je dnes známá jako Wakhanský koridor. Byl dán Afghánistánu a do dnešního dne hraje důležitou roli v afghánském zeměpise, protože na velice malém úseku, asi třicetikilometrovém, úplně na konci koridoru, je hranice s Čínou. Třicet kilometrů sice nezní jako moc, ale ve světě geopolitiky to může být velice důležitá věc.

FYZICKÁ GEOGRAFIE Když jde o fyzickou geografii, Afghánistán má velké množství různých druhů krajin. Velká část země je ovšem hornatá, pohoří Hindúkuš dominuje na severovýchodní a centrální části země. Sníh na horách je zodpovědný za většinu složitého a obrovského říčního systému, který v Afghánistánu je, což také vede k bujným, zeleným údolím, ve kterých je většina jejich zemědělství. Navzdory všem těmto řekám a vodním nádržím je Afghánistán spíš suchou zemí.

Čím jižněji jdete směrem k provincii Kandahár, téměř hned poté, co překročíte řeku Dori, se dostanete k oblasti Sístánu. Geologové si myslí, že to mohla být velká vodní plocha, ale teď je to suchá a pustá poušť. Nicméně se svou ornou půdou produkuje Afghánistán jedny z nejlepších plodin, jako jsou třeba granátová jablka, mandle, meruňky a mák. Posledních pár stovek let je Afghánistán předním národem v produkci opia. DEMOGRAFIE Z hlediska demografie má Afghánistán 31 milionů obyvatel, což je přibližně tolik, kolik má Kanada.

Mírná většina se identifikuje jako Paštunové nebo lidé z kmene Paštun. Mluví paštunským jazykem, kterému se říká paštó. Jsou tu i některé etnické menšiny jako Uzbeci, Tádžikové a Hazárové, ale zajímavá věc je, že většina lidí, asi 85 % včetně Paštunů, mluví darí. Darí je dialekt perského jazyka fársí, to znamená, že ti, kteří mluví darí, může cestovat mezi Afghánistánem a Íránem bez problémů s porozuměním.

Zajímavá poznámka: V celém Afghánistánu žije jeden poslední Žid, nedělám si srandu. Jmenuje se Zablon Simintov, žije v Kábulu, kdysi vlastnil restauraci a nyní spravuje poslední synagogu v celém Afghánistánu. Místní mu říkají "ten jeden židovskej chlap" a nemají s ním problém, prostě jen: "Čau, Zablone." To nás přivádí k naší poslední části: Friend zone. FRIEND ZONE Afghánistán má zvláštní způsob, jak komunikuje s ostatními zeměmi.

Kvůli té věci s jazykem mají Afghánci a Íranci normálně takové nějaké kulturní podobnosti. Ale také tam byl nějaký spor. Pákistán a Indie jsou největšími obchodními partnery Afghánistánu, ale i tam je drama. Za svého nejlepšího přítele považují Turecko. Pokojně spolupracují přes sto let, dokonce existuje staré Afghánské přísloví: Žádny Afghánec nebyl zabit tureckou kulkou a žádný Afghánec vycvičený Turkem nikdy nezradil svou zemí.

Takže na závěr, až tohle je teda asi ta poslední část, když dáme stranou všechny moderní spory, tak je Afghánistán krásná země s bohatou a živou, i když mnohdy skrytou, kulturní historii, která je mnohdy přehlížena. A to je náš úkol v Geography Now, chceme zasvítit na to nejasné a vystavit mnohdy zanedbané, ale fascinující rysy každé oblasti světa. Snad jsme vám to pořádně vysvětlili a příště nás čeká Albánie.

Překlad: annon www.videacesky.cz