Čína

Pořad vám přináší 24HOURANSWERS.COM. Zdravím, Čína je státem
s bohatými dějinami a kulturou. V tomhle videu samozřejmě neprobereme vše. Ale pokusím se vám
toho vysvětlit co nejvíc. Dobře, tak začněme! Je čas se učit zeměpis. Hned! Zdravím, já jsem Barby.
Čína, Čína, Čína, Čínská lidová republika. Každý o ní něco ví
a každý o ní může něco říct.

Nejdřív se podívejme na vlajku. Vlajka se skládá z červeného pole
s 5 žlutými hvězdami v horním rohu. Velká hvězda je zprava
obklopena 4 menšími hvězdami. Podle vládního výkladu
červená symbolizuje revoluci a žlutá má na červeném pozadí vyniknout. Hvězdy reprezentují jednotu čínského lidu
pod vládou Čínské komunistické strany. Největší hvězda symbolizuje
komunistickou stranu a okolní menší hvězdy prezentují 4 společenské vrstvy,
pracující třídu, rolníky, maloměšťáckou buržoazii
a národní buržoazii.

To bylo snadné. Bohužel je to jediná snadná část videa. Dejme se do toho. Dobře, popadněte popcorn a zápisníky,
teď to bude složité, nepřehledné a matoucí. Kvůli tomu Geography Now! sleduju. Pevninská Čína dominuje jihovýchodní Asii. Její 22 tisíc kilometrů
dlouhá hranice se 14 státy je nejdelší pozemní hranicí na světě.

Táhne se od pouště
Taklamakan až k Fu-ťienu. Podle způsobu měření může být Čína
druhou, třetí nebo čtvrtou největší zemí. Pokud započítáte vodní plochy, Kanada je větší
i přes to, že Čína má rozlehlejší pevninu. Pokud započítáte Aljašku, Havaj
a další teritoria, jsou USA lehce větší. A pokud započítáte
sporná území, Čína je větší. Vím, mluvím sotva
pár minut a už to vypadá jako... Když mluvíme o území,
zaměřme se na něj.

Čína má jedno z nejkomplexnějších
rozdělení na světě. Má to co dělat s různými obyvateli
a s počátkem 20. století. Zaprvé, Čína je rozdělena
na 22 oficiálních provincií, které jsou dále děleny. Také tu najdete 5 autonomních oblastí,
4 samosprávná města a dva speciální regiony,
které si vládnou samy. Nejdřív autonomní oblasti. Je to Kuang-si, Tibet, Sin-ťiang,
Ning-sia a Vnitřní Mongolsko.

Zajímavé je, že každý
z těchto regionů má kulturní rysy odlišené od zbytku Číny, ve které převažují Chanové. Protože jich je v těchto oblastech menšina,
platí tu zvláštní legislativa. Stále jsou součástí Číny, ale mají určitá práva navíc,
která se na zbytek provincií nevztahují. Pak tu máme samosprávná města. Jsou přesným opakem autonomních oblastí. Tato města jsou řízena přímo vládou.

Ačkoliv jsou to města,
mají status provincie. Jedná se vlastně
o ta nejdůležitější města státu. Je to hlavní město Peking, Tchien-ťin,
Šanghaj a Čchung-čching. Pokuste se to říct 5krát po sobě. Dále tu máme zvláštní správní regiony,
které si vládnou samy, ale spadají pod čínskou nadvládu. Je to Hong Kong a Macao. CGP Grey o tom vytvořil skvělé video.

Pokusím se to rychle shrnout. Vládla jim Velká Británie a Portugalsko, než se roku 1997 a 1999
vrátily pod čínskou nadvládu. Vlastně tu platí "jeden stát, dva systémy".
I když by měly být vlastně tři. Tyto oblasti mají vlastní pasy,
měnu, jazyk i vládu. Poté tu najdete
6 zvláštních ekonomických zón, které sice nejsou autonomní, ale platí
zde flexibilní regulace a volný trh, což jim umožňuje lépe
obchodovat s vnějším světem.

Jsou to města
na pobřeží a ostrov Chaj-nan, také známý jako čínská Havaj. Pokud vám tohle přijde zmatené,
vězte, že to bude horší. Čína opravdu umí
na sebe přitahovat pozornost. - Ne způsobem...
- Hej, koukejte na mě. - Ale spíš...
- Hej, koukejte se na mě. Přitahují na sebe
pozornost spornými územími. Nejznámějším případem je Tchaj-wan.

Hej, je to čínská Tchaj-pej Vztah Tchaj-wanu a Číny je v jakémsi vzduchoprázdnu. Obě strany prohlašují,
že jim ten druhý patří. Pevninská Čína tvrdí, že vlastní Tchaj-wan, ale Tchaj-wan si myslí, že by mu
měla patřit celá pevninská Čína. Má to co dělat s čínskou
občanskou válkou a politickou opozicí... Komunistická strana ovládla pevninu
a nacionalisté ovládli Tchaj-wan. Jak jsme zmínili ve videu o Bhútánu,
Čína s ním vede spor o dvě území.

A nyní je na řadě Indie. Čína a India do sebe občas
mlátí jako dvě obří monstra. K tomuto tématu se jen těžko
přistupuje tak, abych nikoho nenaštval. Já prostě řeknu,
co si kdo nárokuje, a vy se rozhodnete. Nejhorší, co můžete udělat, je... Geography Now!,
ačkoliv je nechci přímo obviňovat, tvrdili něco, s čím naprosto nesouhlasím. Na východě je Arunáčalpradéš,
který je de facto stále indickým státem, ale Čína věří, že je částí jižního Tibetu.

V oblasti Uttarákhand v Tibetu se přou o průsmyk Niti a údolí Jadh Ganga. V Pradéši se přou o horu Reo Purgyil
a údolí řeky Spite. Dál je tu Džammú a Kašmír, čili nejnepřehlednější
země nikoho na světě. Čína si nárokuje údolí Šaksgam,
údolí Fukče, ústí řeky u Chumar a největší část
náhorní plošiny, oblast Aksai Čin.

Vede přes ni dálnice 219. Na severu je sporná skoro celá
severozápadní hranice s Tádžikistánem. A pak tu jsou Spratlyho ostrovy. Spartlyho ostrovy, kdo vás nyní vlastní? Netuším. V Jihočínském moři je to vážně složité. Představte si,
jak se pár lidí přibližuje k sobě, každý z nich kouká
v telefonu na fotky Boba Sageta, narazí do sebe a pak si
pod sebou všimnou hromady peněz.

Odhodí telefony a hned se začnou přít,
co komu patří a kdo má kolik dostat. A těmi penězi jsou Spratlyho ostrovy. Tyto ostrovy si nárokuje 5 zemí.
S Tchaj-wanem dokonce 6 zemí. Celé je to obrovskou
hádkou o nárocích na území. Tohle si nárokují Filipíny, tohle Vietnam, tohle Brunej, tohle Malajsie
a Čína tak nějak chce tohle. Spratlyho ostrovy
jsou mezinárodním Battle Royale.

Jedna strana si na chvilku
přestane hlídat svůj ostrov a druhá strana na něm
hned postaví vojenskou základnu. Občas je to ošklivé. A pak ještě pár skal, ostrovy Senkaku/Diaoyu,
které si nárokuje Japonsko i Čína. Tak a je to...
Tedy trochu. Ještě jsme se nebavili o Severní Korei a o tom, jak můžou fungovat
ve stejném časovém pásmu. To se pak dozvíte v komentářích.

Musíme trochu pohnout. Čína je obrovským státem. Takže přirozeně je velmi členitý. Pokud se na Čínu
podíváme z vesmíru, všimneme si, že východ je zelenější než kamenitý západ. Čína se rozkládá na východní třetině
euroasijského kontinentu, a její východní pobřeží je chráněno řídce osídlenou výšinou
na jihozápadě, západě a severu.

Díky němu jsou nížiny chráněny. Já tomu říkám čínský štít. Mých rostlinek se nikdo nedotkne. Proto Evropanům trvalo tak dlouho,
než s Východem zavedli hlubší styky. Jistě, Hedvábná stezka
existovala dlouhá staletí, ale ty hory, pouště a průsmyky
byly méně příznivé než námořní cesta. Mimochodem, Marco Polo nepřinesl
do Itálie nápad na těstoviny z Číny tím, že si z cest přivezl čínské nudle.

Těstoviny ve Středozemí existovaly
už dlouhá staletí předtím. Čína má rozmanitou
přírodu a klimatické podmínky. Západ a sever jsou
velmi odlišné od čínského pobřeží. Začněme vnitrozemím a pobřežím. Na pobřeží najdete hustě
osídlené naplaveninové pláně. Je to nížina s množstvím
míst pro přístavy a pláže. Třeba ty krásné, jako červená pláž
v Panjinu, která každý podzim rozkvétá. Posuňte se nahoru k provinciím Ťi-lin,
Chej-lung-ťiang a k půlce Vnitřního Mongolska a na hranicích s Ruskem a Severní Koreou
a najdete nejchladnější místo v Číně.

Město Harbin, nazývané
Ledovým městem, každoročně pořádá výstavu soch z ledu,
která přiláká miliony turistů. Tato oblast byla v minulosti
nazývána jako Mandžusko. Byla pojmenována po lidu Mandži,
po kterých je pojmenován knírek fu manchu. Na východě narazíte
na autonomní region Vnitřní Mongolsko, který se skládá
především z Mongolské plošiny, což jsou hlavně suché stepi,
kopce a poušť Gobi.

Zajímavost navíc. Ten nádherný
nájezd na karavanu a scéna s pronásledováním
z filmu Tygr a Drak byly filmovány zde. Zamiřte na západ, kde je vše drsnější. Gratuluji, dostali jste se
do největší oblasti Číny, Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang. Je to divoký západ Číny. Ačkoliv má rozlohu 1,5 milionu kilometrů
čtverečních, pouze 5 % je osídlených. Je to zvláštní kamenitá
hornatá oblast plná ropy.

Čína zde produkuje spoustu paliva. Jděte na jih a najdete poušť
Taklamakan, čili Studenou poušť. Tato obří oblast písečných dun je
ze všech stran ohraničena pohořími, takže zde vězní ledový vítr,
avšak stále je ve stínu pohoří, proto zde spadne minimum srážek. Zajímavé je, že pokud se podíváte blíž, uvidíte zbytky po tajícím ledu
z pohoří Ťan-šan a Kchun-lun-šan, který stékal dolů do pouště,
až vytvořil vyschlé koryto řeky, které vypadá jako žíla
na čele Angeliny Jolie.

Na jihu najdeme nejvýznačnější
autonomní oblast, Tibetskou plošinu. Je to nejvyšší oblast na světě,
s průměrnou výškou 5 000 metrů nad mořem. Tato oblast se nachází
u nejvyššího pohoří na světě, u Himalájí. Na hranicích s Nepálem
se nachází Mount Everest. Zajímavé je, že Tibetská plošina
a část provincie Čching-chaj jsou tak vysoko, že roztátý led se nemá
jak dostat na suchý sever. Stéká do prázdných prohlubní a vytváří
největší čínskou oblast sladkovodních jezer.

Je tu i největší
jezero Číny Čching-chaj-chu. Spekuluje se, že zde se nacházejí
prameny velkých čínských řek, včetně Žluté řeky a Jang-c’-ťiang. Na jihovýchodě se nacházejí nejteplejší
provincie Jün-nan, Kuang-si a Kuang-tung. Najdete zde ty nejpodivnější
skalnaté krajiny s terasovými rýžovými políčky,
které zabírají většinu kopců a hor. A pouze zde najdete děsivé langury. Ve vnitrozemí najdete venkovské
oblasti s množstvím řek a potoků, které křižují nekonečná pole, občas narušená borovým
nebo bambusovým lesem.

Ale vraťme se do reality. Ano, v Číně najdete krásné oblasti,
které jsou naprosto jedinečné. Zasazení Avatara bylo
inspirováno národním parkem Čang-ťia-ťie. Ale jako většina států,
i Čína se potýká s problémy. Čína se snaží řešit problém s pytláctvím.
Především pytláctvím ohrožených druhů, jako je jeřáb černokrký,
lingur čínský a ikonická panda.

Navíc má značný problém se znečištěním. Ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že kvůli průmyslovému znečištění
v Číně tolik lidí umírá na rakovinu. Platí to pro znečištění vzduchu i zeminy. Snaží se s tím bojovat
přísnými regulacemi, pokutami a zákazy. S tak obrovskou populací
se znečištění jen těžko drží na uzdě. Teď si promluvte
o nejkontroverznější tématu v Číně... Jdeme na to.

Tak nervózní jsem nebyl od videa o Izraeli. Nebo o zemi, která nesmí být jmenována. Promluvme si o obyvatelích. S 1,4 miliardou lidí je Čína
nejlidnatější zemí na světě. Najdete zde kolem 19 % všech obyvatel Země. 1 z 5 lidí je Číňan. Ukážu vám, jak mnoho to je. Mají zácpy, které netrvají hodiny, ale i dny.

Na patnácti proudové dálnici! I když jsi jedním z milionu,
je tam s tebou 1 400 stejných lidí. - Ale moje mamka si myslí, že jsem super.
- Jo, to je super. Čína je opravdu plná. Obrovská populace má za následek velmi rozdílnou kulturu,
tradice, skupiny a životní styly. Čína na svém území
uznává asi 56 etnických skupin. Kolem 90 % obyvatel patří
k etnické skupině Chanů.

Zbytek tvoří hlavně členové
menších etnických skupin. Jsou to třeba Čuangové,
Chuejové, Manžuové a Ujgurové. Zajímavé je, že v Číně žije asi dvakrát
více Mongolů než v samotném Mongolsku. A také píší tradičním
mongolským vertikálním písmem, od kterého se v Mongolsku
po zavedení cyrilice upustilo. V tomto regionu najdete
tradiční znaky i na cedulích. Když se bavíme o obyvatelích,
musíme zmínit linii Chej-che - Tcheng-čchung. Táhne se od severního města
Chej-Che až k jihu do Tcheng-čchung.

Asi 94 % obyvatel žije
na východ od této linie. Úředním jazykem je mandarínština,
čili pchu-tchung-chua. Ale jak jsem už zmínil, existují i regionální
jazyky, kterými smí být na veřejnosti psáno. V autonomních oblastech narazíte
na největší kulturní kontrast. Jazykem Čuangů se mluví
především v oblasti Kuang-Si. Jazyk je podobnější spíš thajštině,
mají některá společná slova. Problémem je, že píší latinkou. Ve videu o Bhútánu jsme už řekli,
že tibetština je podobnější jazyku dzongkä.

Je psána tibetským písmem, které je
podobnější písmu indickému nebo nepálskému. Ujgurové na severu
píší písmem založeným na arabštině. Je to šílené, protože tito obyvatelé Číny
vůbec nevypadají jako Číňané. Mají turecké předky,
čínské občanství a dokáží aspoň obecně
konverzovat v obecné čínštině. Dostáváme se k nejznámějšímu
dialektu, kantonštině. Mluví se jím hlavně na jihu v provincii
Kuang-tung a v Hong Kongu a Macau. Ve světě se proslavil
hongkongskými filmy a seriály.

Musíte pochopit, že mnoho těchto
dialektů se čínštině vůbec nepodobá. V čínštině můžete říct... Ale v kantonštině řeknete... V čínštině... V kantonštině... Vidíte, vůbec se nepodobají. Mně znějí stejně,
takže na tom nesejde. Hraj si s míčkem.

Zvláštní je, že používají
stejný systém písma. I když si nerozumíte,
můžete komunikovat písmem. To samé občas platí i pro Japonsko, protože jejich abeceda kanji
pochází z čínštiny. O Číně by se toho dalo
říct spoustu, ale vše nestihnu. Číňané mají dlouhou tradici
v kostýmech, obřadech, rituálech, dynastiích, objevech, vynálezech,
válkách, umění, stavbách, oblečení, oblékání a víře.

I kdybychom chtěli vše rychle proletět,
museli bychom natočit 100 epizod. Ale pravdou je, že Číňané
mají v sobě zažitou pracovitost. Studenti tráví učením asi 12 hodin denně, ve snaze dostat se
přes těžké přijímací zkoušky na vysokou. Také se věnují angličtině. V Číně mluví anglicky
víc lidí než ve Velké Británii. Studenti, kteří mají akademické,
sportovní nebo umělecké nadání, jsou státem umisťováni
na speciální akademie, které mají jejich
schopnosti dovést k dokonalosti.

Zemi vede jediná socialistická strana. Myslel jsem, že Čína je komunistická. Vlastně ne. Ano, vládní strana má v názvu komunistická a zastávají některé názory,
které propagoval Lenin. Také obhajují některé
částečně komunistické ideologie, ale pokud se držíme definicí,
Čína není komunistickou zemí.

V 80. letech se zákony zmírnily
a Čína vytvořila volnější trh. Stále zde funguje
cenzura tisku a omezení internetu, ačkoliv to často řeší VPN a proxy servery, ale máte zde zaručeno právo
shromažďování i svobodu náboženství. Náboženství je v Číně hluboce zakořeněno. Mnoho lidí nenásleduje žádné náboženství, nebo uznávají tradiční víry
jako konfucianismus a taoismus, ale v zemi najdete
překvapivé množství věřících lidí.

Islám se objevuje především
na západě v Sin-ťiang a Ning-sia. Budhismus je nejčastější na jihu,
kde najdete obří sochy Buddhy, jako je ta v Lešanu. Zvláštní je, že v Číně má obří vliv
křesťanství, které se tam znenadání objevilo. Čína má nejrychleji
rostoucí křesťanskou komunitu. Demografové se domnívají, že se v Číně ke křesťanství
hlásí 150 až 200 milionů lidí. Podle všeho se Čína do 15 let
stane zemí s největším počtem křesťanů.

Sociologové tento růst
přičítají ke konverzi, protože politika jednoho dítěte
znemožňovala mít velkou rodinu. Tato politika jednoho dítěte
byla v roce 2015 zrušena, nyní smějí mít dvě děti. Pokud jde o obyvatele,
Čína je obřím behemotem. Jak vidíte, Čína je
velkým hráčem světového dění. Podívejme se, jakou roli hrají. Takže takhle.


Všichni víme, že Čína je obří. Pokud jde o HDP,
Čína je druhý největší stát po USA. Je největším vývozcem,
obchodním centrem a dovozcem ropy. Není těžké si domyslet,
že má spoustu známostí. Čína udržuje diplomatické vztahy
téměř se všemi zeměmi světa. Kromě několika států, se kterými
se moc do kontaktu nedostali a s těmi, které uznávají
samostatnost Tchaj-wanu, což se jim nelíbí. Diplomatické vztahy Číny jsou
pořádným zmatkem, který nedává smysl. Nejdřív si povíme o státech B.R.I.C.S.

Je to akronym pro spolčení
5 rostoucích ekonomik světa, Brazílii, Rusko, Indii, Čínu a JAR. Těchto 5 států si vytvořilo spojenectví
na základě oboustranně výhodných dohod. Mnoho lidí si myslí,
že Čína a Indie spolu nevycházejí. Ano, v 60. letech proběhla čínsko-indická
válka a stále panují spory o území, ale oba státy už desítky let
udržují diplomatické vztahy. Indie a Čína spolu obchodují a po několika návštěvách bývalého
prezidenta Ťiang Ce-mina v 80.

letech se napětí trochu zmírnilo. Jediným problémem je,
že oba státy hodně investují do Afriky, takže spolu trochu soupeří. Pokud jde o Afriku, Čína zastává názor: "Afrika je velké místo se spoustou věcí,
které můžeme použít. Ale nepanuje tam pořádek. Možná bychom tam mohli vstoupit
jako nový hráč a něco na tom vydělat." Čína se zajímá
především o subsaharskou Afriku, především o JAR, Zimbabwe,
Botswanu a Angolu.

JAR a Angola jsou největší
afričtí obchodní partneři Číny. Problémem je, že Čína je daleko
a nemá přístup k Indickému oceánu. Tehdy vstupuje do hry Pákistán. Pákistán je jeden z nejbližších spojenců Číny
už od dob ekonomických reforem. Nejenže Číně umožnil přístup
k Indickému oceánu v přístavu Gwadar, ale často spolupracují v oblasti
energetiky, technologie i vojenství. Dává jim to výhodu
pro případný spor s Indií. Zajímavé je, že blízkým
spojencem Číny je Izrael.

Během 2. světové války Šanghaj
přijala množství židovských uprchlíků a Izrael poté jako první stát
na Blízkém východě uznal čínskou vládu. Je to divné, protože Čína má vazby na Írán
a další země, které jsou proti Izraeli. Obchod mezi Čínou a Blízkým východem
se táhne až do doby hedvábné stezky. Rusko je asi nejbližším evropským spojencem, ačkoliv roztržka mezi
Čínou a SSSR vztahy ochladila. Nakonec se nějak shodli
a dokázali spojit síly. Rusko je největším
vývozcem ropy do Číny a v Číně žije i malá komunita Rusů,
především ve městě Charbin.

Ještě zvláštnější je,
že vztahy Číny s USA jsou také důležité, protože se jedná o největšího
obchodního partneta a investora Číny. Přátelí se se Severní i Jižní Koreou. Avšak kvůli těm jaderným testům
Severní Koreu podporuje čím dál méně. Dokonce jim vyhrožuje sankcemi. A to nejsme ani v půlce. Pokud chcete vědět víc, zeptejte se Číňana.

Výsledkem je, že Čína vždy byla schopná
dát světu o sobě vědět. A i když o ní něco víte,
stejně musíte vědět víc. Příště se překulíme na Kolumbii. Ne? Vtip...? Překlad: Mithril
www.videacesky.cz