Zdá se vám, že filmoví kritici ve filmech občas vidí něco, co tam vůbec není? Nebo že si záměr autora vykládají úplně špatně,a navíc ho totálně převrací? A můžeme si vůbec dovolit ve filmech hledat svoje vlastní významy? Tomu, filmové analýze, nadinterpretaci, objektivní a subjektivní pravdě a dalším tématům se věnuje další video z kanálu Now You See It.
Vysvětlivky:
filmová analýza – proces, kterým rozebíráme konkrétní film z různých hledisek, např. na základě kulturního kontextu, z hlediska užití vyprávěcích struktur nebo stylových prostředků, z pohledu sémiotiky (nauky o znakových systémech) apod.
interpretace – výklad daného díla
apokryfní – nepůvodní, nezapadající do kánonu, netradiční interpretace známého jevu
rešerše – vyhledávání informací o určité problematice nebo výsledný soupis takto získaných informací
Překlad: elcharvatova
www.videacesky.cz Autor: Záclony byly modré. Učitel: Záclony představují jeho hlubokou
depresi a ztrátu vůle dál žít. Co měl autor na mysli: Ty záclony byly do p*dele modrý. V Hanebnejch panchartech
Tarantino napsal scénku, kde si německý důstojník splete
King Konga s otrokářstvím v USA. Odpovědi na jeho otázky
platí pro obě verze.
- Byl jsem na té lodi v řetězech?
- Ano. - Vystavovali mě v USA v řetězech?
- Ano. - Jsem příběhem negra v Americe?
- Ne. Pak tedy musím být King Kong. Důstojník a Tarantino si očividně myslí,
že je King Kong alegorií na otrokářství, i když tvůrci filmu tuto interpretaci
několikrát odmítli s tím, že tam nejsou skryté významy,
je to jen příběh. Tento rozpor mezi tvůrcem a divákem
ukazuje na zásadní filmovou otázku.
Je interpretace platná,
když neodpovídá záměru autora? Odpověď má dopad
na uměleckou analýzu. Pokud je význam objektivní,
není o čem diskutovat. Autorovo slovo je zákonem a kritici musí
hledat významy, které autor zamýšlel. Pokud je význam subjektivní, může si
kritik ve filmu najít jakýkoliv význam a každý může přijít
se svou vlastní teorií. Učitelé můžou dávat význam záclonám,
ať si autor říká, co chce. Kde je hranice? Podíváme se na filmaře,
jak mluví o natáčení, abych stanovili hranici mezi
analýzou a přehnanou analýzou.
Někteří režiséři se
se svými záměry netají. V rozhovoru jednou
bratři Coenovi řekli, že Big Lebowski vychází z noir detektivek
z 30. a 40. let, ale s vtipným zvratem. Protagonista je v průšvihu, má to
komplikovaný a nejednoznačný příběh a nespolehlivé vedlejší postavy. Místo cigaret, typických
pro noirové hrdiny, kouří trávu – příklad, jak film vtipně
podvrací klišé detektivních příběhů.
Filmy s hlubší myšlenkou filmaři
natáčejí s danou myšlenkou v hlavě, ale nejenže ji schovají, můžou nás i oklamat. V Americkém psychu režisér Willema
Dafoea donutil hrát jeho roli třemi způsoby. Jednou si myslí, že Patrick Bateman
zabil Paula Allena. Jen jsem chtěl vědět,
jestli to víte vy. Pak si myslí, že to neudělal.
Lidé prostě mizí. Ve třetím si není jistý.
Myslet si, že ho jeho přítel zabil pro nic za nic,
by bylo dost směšné. Co říkáte, Patricku? Harran scény sestříhal, aby mezi záběry
postava na Batemana neustále měnila názor. To film naplňuje nejistotou a přidává mu
na zuřivé toxické mužské dominanci. Ang Lee použil to samé
ve Zkrocené hoře. Hrála jsem to, jako bych věděla,
co se s Jackem děje, že mě podvádí s muži, že ho šikanují,
ale také jsem to hrála, jako bych netušila,
že kvůli tomu můj manžel zemřel.
Tyto záběry jsou ve filmu pomíchané,
takže popravdě nevím. Ang zná pravdu,
ale ta není důležitá, protože síla a emotivnost
té scény spočívá v její dvojznačnosti. Když filmaři točí film s vícero významy,
svůj záměr chtějí utajit. Někdo další má teorii,
o čem by to mohlo být? - Řekneš to?
- Já to neřeknu. - Můžu já?
- Ne, nemůžeš. Nikdy neříkám,
o čem to je. Je špatně,
když něco dokončíte a lidé po vás chtějí, abyste jim
to přeložili zpátky do slov. To nejde.
Slova nedokáží vyjádřit to, co film. Jako kdybyste popisovali píseň. Hudbu neslyšíte,
vidíte jen slova. Je lepší nechat lidi
přijít s vlastními nápady, když už film viděli
a prožili si ho.
Podle mě chtějí,
abys řekl, že to je příběh o dualitě člověka
a falši našich vlád a podobně. Pokud to někteří dělávají, jde většinou o blbost, ale pokud jde
o dobrý film, je vysvětlování irelevantní. Nejlepší bude
podívat se na Kubricka, protože jeho filmy
jsou jedny z nejanalyzovanějších. Dokument Pokoj 237 se zaměřuje výhradně
na fanouškovské teorie o Osvícení.
Některé jeho uvedené nápady
jsou dost směšné. Například, že Kubrick do mraků vyretušoval
svůj obličej, když rodinka jede do hotelu. Poté, co se fanoušci doslechli
o nabitém natáčení a detailní výpravě, kolem Kubricka
vytvořili mýtus o tom, že každé maličkosti
přikládá zvláštní význam. I když o mě panují tyhle až apokryfní
příběhy, většina z nich nepravdivých, nemáte neomezené prostředky
a hlídají vám rozpočet. Musíte brát v potaz,
co děláte.
Příběhy o Kubrickovi většinou opomíjejí,
jak sám své natáčení popisoval. Sám tvrdil, že svým rozhodnutím
nepřikládá zvláštní význam. Jdou mi všeobecné výroky. Když se mě někdo zeptá, co to znamená,
nedokážu říct, v čem ta krása vězí. Pro mě je to spíš o intuici. Skládání hudby
musí fungovat podobně. Ne jako byste si
pečlivě připravovali argument. Užitím intuice neztrácejí
jeho filmy na významu.
Znamená to jen, že když natáčí,
vlastní záměr mu není vždy hned jasný. Rozhoduje se tak, jak mu přijde správné,
než aby se zaobíral skrytými významy. Podtextem se
při psaní nezabývám. Nikdy, nikdy, nikdy.
Jde o ten text, o scénář. Vím, že skrývá mnohé,
ale hned teď to nechci vědět. Kde je prostor pro analýzu? V obou případech, kdy tvůrci význam tají
a kdy s žádným vědomě nepracují, divák objektivní pravdu nemůže znát.
Analýza přesto není beznadějná. Prosté věci, jako případ pana Oranžového:
"Umírám a chci do nemocnice". Když jsem ta slova psal,
všechno se z toho nakonec vyvalilo. Tehdy jsem si uvědomil,
že jde o příběh otce a syna. Tarantino zde odhalil
zásadní pravdu o filmařině: Nevědomě do filmu
vloží hlubší myšlenku. Je jedno, jestli tvůrci s nějakým významem
pracují, nebo sází na intuici. Každý do svých tvůrčích rozhodnutí
vkládá své předešlé zkušenosti.
To nekončí režisérem. Každý, kdo na filmu pracuje,
do něj vkládá svůj světonázor. Dobrá analýza
tyto skryté významy odhalí. Podle mě je očividné,
že je King Kong metaforou na otrokářství. Neříkám, že to tak
zamýšleli jeho tvůrci, ale je to film, který vytvořili,
ať už ho tak zamýšleli, nebo ne. Tato analýza funguje,
protože odpovídá době vzniku filmu. Není jenom přesvědčivá,
ale filmu také přidává na působivosti.
Některé interpretace zapomínají, že by
analýza měla filmu přidávat na významu. V této interpretaci King Kong ukazuje,
jak se běloši ve 30. letech mohli obávat
osvobození černochů v Americe. Nejenom, že má pro to důkazy, ale také vyzývá diváky, aby na film
nahlíželi neotřelým způsobem. I kdyby byla pravda, že je v mracích
Kubrickův obličej, v čem to filmu pomáhá? A možná je to podivné, ale některé filmy
si užijete víc bez analýzy. Kubrick řekl, že pokud podlehnete logické
a detailní analýze filmu o nadpřirozenu, nakonec bude absurdní.
Skvělý thriller o nadpřirozenu
nepoznáte podle skrytých významů, ale pokud se diváci hezky báli, filmu
věřili a nakonec jim zůstal v paměti. Ve Zkrocené hoře
na přesné analýze Jackovy smrti nezáleží. To, že vás Ang Lee o jeho osudu nechává
na vážkách, dělá závěr mnohem emotivnější. Neuzavře se to pro nás
ani pro Ennise. Příště, až se budete dívat
na Vesmírnou odyseu, nemyslete tak na detaily.
Kubrick dokonce
uvedl, co tím koncem zamýšlel. Snažil jsem se tomuhle
vyhnout už od premiéry, protože když tu myšlenku
prostě vyslovíte, zdá se bláznivá.
Když to ale zdramatizujete, pochopíte to. Odkaz na zbytek máte v popisku,
ale nejdřív se na konec podívejte znovu a přemýšlejte, jaké emoce cítíte.
I když s určitým významem pracoval, Kubrick nevystavěl závěr na něm,
ale na tom, jak chtěl, abyste se cítili. Takže až váš učitel přežene
analýzu modrých záclon, problém není,
že to autor nezamýšlel.
Možná se učitel
do analýzy tak ponořil, že zapomněl, co je na té knize
v první řadě tak úžasné. HOTEL OVERLOOK
PLES 4. ČERVENCE 1921 Problémy s přehnanou analýzou
vychází z nedostatečné rešerše. Pokud analýza nesedí na zbytek filmu
nebo nemá dostatek konkrétních důkazů, nedrží pohromadě. Ve většině oblastí filmové kritiky
je vzdělání pro analýzu klíčové.
Platí to samé,
pokud jde o natáčení. Jak profesionálně natáčet
se základní technikou, se dozvíte
díky kurzům na Skillshare. Skillshare nabízí více jak 20 tisíc kurzů
od podnikání po filmařinu. Prvních 500 z vás,
kteří kliknou na odkaz níže, dostanou zdarma dva měsíce
na Skillshare. To je kurz o natáčení a tisíce dalších
o tvůrčím psaním, marketingu, designu atd. Díky za zhlédnutí
a Skillshare za sponzoring.