Co znamená červená ve filmu

V roce 1993 Spielberg režíroval Schindlerův seznam, který považuje za nejdůležitější film své kariéry. Dokazuje, jak mistrovsky pracuje s vizualitou. Možná nejslavnějším symbolem filmu je holčička v červeném, která se zatoulá během likvidace krakovského ghetta. Má symbolizovat, jak očividný holokaust byl, aniž by ho někdo zastavil. Byl tak zřejmý jako holčička v červeném kabátě, bloumající ulicemi. Když Spielberg o scéně mluví, zdůrazňuje efekt barvy v jinak černobílém filmu, ale ne barvu samotnou.



Což vyvolává otázku: Proč ve scéně červená funguje tak dobře? Nejde jen o výskyt barvy v černobílé scéně, stejný význam by pak nesl i modrý kabát. Modrá, stejně jako jiná barva, by ale vyznění scény hrubě narušila. Každá barva má vlastní symboliku. Filmaři možná neznají historii a význam každé barvy, ale chápou, jak působí na naše city. Co tedy symbolizuje červená?



Proč někteří červenou využívají s přesným záměrem a opatrností? Červená má na lidi určitě neobvyklý biologický efekt. Vyvolává spoustu vášnivých emocí: Když jsme naštvaní, stydíme se nebo flirtujeme, doslova zčervenáme. Když spolu zápasí dva vyrovnaní boxeři, spíše vyhraje ten v červeném oděvu. V červené má nejvíce lidí působit nejpřitažlivěji. Podle jednoho mýtu policie spíš zastaví červené auto. Červená mezi barvami vyniká a filmaři o tomto jevu ví.



Scenáristé Čaroděje ze země Oz chtěli ukázat krásu Technicoloru, románové stříbrné střevíce tak museli vyměnit. Žádané a mocné střevíce nebyly smaragdově zelené nebo jasně žluté, jediná barva byla ta pravá. Pokud je něco důležité, červená na to upozorní. Červenou využíváme, abychom naznačili, co bylo ve skutečném světě poznamenáno tím druhým.



A červená konkrétně má evokovat opravdu vypjaté emocionální momenty a situace. Není překvapivé, že červená je původní barvou lidstva. Nejenom že byla využívána na jeskynní malby, ale skoro každý západní jazyk pro ni zvolil jméno dříve než pro jiné barvy. Než Newton přišel s duhou, filozofové ji umisťovali do středu barevného spektra, mezi černou a bílou. Není překvapivé, že spousta filmařů chce kombinovat černou s bílou a červenou.



Jako by zjednodušení barevného spektra vedlo k zesílení symboliky těchto barev. Bledá Sněhurka, zlá královna v černém a červené jablko. Abychom pochopili smysl tak jedinečné a důležité barvy a proč ji využívá Schindlerův seznam, podíváme se na její historický význam. Vnímání barvy není jen biologický, ale také kulturní jev. A její symbolická síla pochází ze dvou zdrojů – ohně a krve. Dva živly spojované s červenou, s kterými přišly do styku všechny společnosti napříč dějinami.



I dnes, když slovník definuje červenou, většinou zmíní oheň a krev. Vztah mezi červenou a krví dává smysl, jelikož obratlovci mají červenou krev. Spojení červené s ohněm tak jasné není, protože oheň není úplně červený, spíš oranžový nebo žlutý. Proč si tedy spojujeme červenou s ohněm? Dle historiků asi proto, že mnohé asijské národy viděly v ohni živou bytost. Zkrocení ohně je symbolickým zrodem civilizace a jako slunce je zdrojem života, poskytujícím světlo a teplo.



Krev a oheň byly vždy středobodem náboženských tradic. Zvířecí oběti měly vést k plodným sklizním a mnozí věřili, že oheň je darem od Boha jako v řeckém mýtu o Prométheovi. Klíčovou součástí obou prvků je jejich symbolika života i smrti. Na jednu stranu oheň poskytuje teplo, chrání před predátory a dává světlo, ale když se vymkne z rukou, vede ke smrti a zničení. Podobně je krev zdrojem života, ale krev jako taková značí zranění, a když je jí hodně, smrt.



Křesťanské příběhy jasně reflektují náš starobylý rozporuplný vztah k ohni a krvi. Bůh používá oheň ke komunikaci s Mojžíšem přes hořící keř, ale oheň symbolizuje také věčná pekelná muka, proto je peklo vždy červené. Krev připomíná Ježíšovo hrůzné ukřižování, ale kardinálové její význam převzali v pozitivním smyslu, nošením červené na známku Ježíšovy oběti.



Červená na sebe bere různé významy v různých dobách, ale vždy odkazuje k této podstatě. Červená značí lásku a vášeň, ale symbolizovala i prostituci a nezákonný sex ve středověku, ukazovala nástrahy přehnané vášně, hraní si s ohněm, když to tak řekneme. Červená byla symbolem francouzské revoluce a od té doby krajních politických zvratů, často násilných, vždy vášnivých, agresivních a plných života. Pokud se podíváte na červenou skrze její původ v ohni a krvi, její symbolická síla mnohem více vyvstane na povrch.



Spousta filmů červenou využije, aby její historii naťukla. Červená je žár, je symbolem života a světla v jinak pustém, chladném světě. Rozzáří dětské postavy, Wes Anderson ji miluje, protože jeho scénám dodá života. Červená zdůrazňuje sexualitu žen, čímž odráží její vztah s láskou a touhou, ale někdy zachází moc daleko.



Poslouchal jsi mě, Neo? Nebo ses díval na ženu v červeném? - Já jen... - Podívej se znovu. Zmraz to. Tak jednoduše, jak krev značí život, může indikovat smrt a hrůzu. Z vášně se stává posedlost, která dojde až k sebezničení. Červená barva nejlépe ukazuje mládí a sexualitu a kluci z Mechanického pomeranče zachází se sexualitou až do krajností.



Červené auto někdy jen jednoduše naznačuje rychlost, ale někdy i více. Cameronův táta miluje své červené auto více než vlastního syna. V Chlapcích ze sousedství představuje smrt, která se vyjeví odnikud. Myšlenka, že jí nelze uniknout, je umocněna v úvodním záběru, příklad červené jako barvy varování a nebezpečí. Filmy rovněž akcentují její náboženské významy. Ve Špinavých ulicích Charlie drží ruku nad plameny jako osobní pokání vstříc svému strachu z pekla.



Není náhodou, že se Tonyho bar topí v červené. Naznačuje, že je to místo plné sexu, krve a násilí, svět, odkud chce Charlie pryč. Nejvíce dá červené vyniknout, když filmař srovná její pozitivní a negativní symboliku, ukáže dva druhy červené vedle sebe. Konec Teď se nedívej skrz podivnou montáž odhalí pravou identitu dívky v červeném. Součástí hrůzného finále je kontrast mezi klasickými zobrazováními červené: mladistvý kabát, poté jeho krev, potom sex, dokonce plameny v kostele.



Mix těchto záběrů diváka dezorientuje díky neobvyklým kombinacím červené. Schindlerův seznam perfektně ztělesňuje všechny symbolické významy červené. Její původ v ohni a krvi, náboženský význam, vyvíjející se od pohanských rituálů až ke křesťanství, a využívá její rozporuplnost. Film začíná zapálením ohně, když židovská rodina slaví šabat. Barva se ztrácí, když plamen dohasíná, a příběh se vydává do Krakova za války. Hned na začátku film stanoví oheň jako symbol židovské tradice a zhasnutí ohně předznamenává konec života Židů v Polsku.



Plameny, které se ve filmu objevují, symbolizují nebezpečí i život. V jedné scéně Spielberg na hrudníku Oskara Schindlera vyobrazí oheň, aby naznačil jeho proměnu z lakomého obchodníka na laskavého zachránce. Plameny v továrně jsou zdrojem života, protože zachrání Židy před vyhlazením, což kontrastuje s plameny v táboře v Płaszówě, hořícími jasně a krutě vpředu, zatímco v pozadí do továrny vstoupí nacisti, připomínka smrti a zkázy, kterou nesou s sebou. V krajních případech jsou plameny spojovány s masovými hroby, ale když Schindler pozve své dělníky k oslavě šabatu, plameny se opět zbarví.



V Schindlerově továrně může židovská tradice pokračovat, přináší světlo do temného světa. Plameny jsou jak symbolem přežití židovského lidu, tak jejich zničení. V tomto filmu jdou krev a smrt ruku v ruce skrze mnohé popravy a vraždy. Jedna scéna krev využívá méně patrným, ale i tak znepokojivým způsobem. Když nacisté oddělují zdravé a nemocné, ženy použijí vlastní krev jako líčení. Používají krev, aby vypadaly více naživu.



Je to krutá ironie, že musí krvácet, aby vypadaly naživu, aby se mohly vyhnout krvavé smrti. Sebepoškozování jako forma sebezáchovy. Vzhledem ke zbytku filmu se to nemusí zdát podstatné, ale dokonale to zachycuje absurditu holokaustu, jak byl život propleten se smrtí. Krev je smrtí a životem najednou. Červený kabátek je shrnutím těchto myšlenek. Holčička představuje mládí, život a nevinnost.



Červená stahuje pozornost na její vřelost a mladou krev, ale jakmile se schová pod postel, její kabát vybledne a znovu ho vidíme až ve smrtícím kontextu. Kabátek je nyní nejspíš zbarvený krví a bude vhozen mezi plameny. Schindlerův seznam a holčička v kabátku jsou příběhem červené. Jsou příběhem pospolné existence smrti a života. Červená Oskara Schindlera je červenou života, obklopená červenou holokaustu. Ten seznam je život.



Za jeho okraji se nachází propast. Ne všechny podoby červené jsou tak krajní jako v tomto filmu, ale i pro otevřené užití červené platí stejné principy. Nese zásadní a prvotní zprávu divákovi, vycházející z našeho chápání krve a ohně. Filmaři možná neznají symbolické dějiny různých barev, ale ti nejlepší ví, jak s nimi zacházet. Překlad: elcharvatova www.videacesky.cz