Jak filmy odráží náš strachNow You See It

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 46
81 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:119
Počet zobrazení:7 199

Strach. Emoce, která vzniká jako reakce na hrozící nebezpečí. Jak s touto emocí pracují filmy? A hlavně jak se mění filmy s tím, jak se mění společenské obavy?

Přepis titulků

Strach z terorismu je v Americe rozšířený. Mnoho Američanů kvůli němu změnilo svůj život. Mnoho Američanů uvádí, že se vyhýbají sportovním utkáním, koncertům a jiným veřejným akcím, protože mají strach z terorismu. Položím vám otázku. Čeho se lidé nejvíc bojí? Možná vás napadne hmyz, přírodní katastrofy nebo mluvení na veřejnosti, ale ve výzkumu Chapmanovy univerzity z roku 2015 jsou největším strachem Američanů tzv.

"katastrofy způsobené lidmi", což zahrnuje biologické zbraně, terorismus a jaderné útoky. 44 % Američanů se bojí nebo velmi bojí teroristických útoků. Porovnejte to s 28 % lidí se strachem z mluvení na veřejnosti a 25 % z hmyzu. Strach z terorismu byl největší po 11. září, kdy se většina Američanů bála, že oni sami nebo někdo, koho znají, bude obětí teroristů. Myslím, že celospolečenský strach se zrcadlí v hollywodských filmech, především v zombie snímcích po 11.

září. Nejprve se ale musíme vrátit k hororům z 50. let. Změním svou první otázku: Čeho se lidé nejvíce báli třeba v roce 1951? Všichni víme, že atomová zbraň je velice nebezpečná. Může být použita proti nám a musíme se na ni připravit. Kvůli válce v Koreji, sovětským nukleárním testům a mccarthismu si podle výzkumu z roku 1950 ohromných 68 % Američanů myslelo, že Sovětský svaz použije proti Spojeným státům jadernou zbraň.

Tento strach později využíval Lyndon Johnson pro šíření strachu během své volební kampaně, což ukazuje, jak hluboce zakořeněný tento strach byl. O tohle se hraje. Vytvořit svět, ve kterém mohou žít všechny děti boží. Nebo sestoupit do temnoty. Buď se budeme vzájemně milovat, nebo zemřeme.

Jak tento strach reflektovaly horory? Objevila se vlna katastrofických filmů, ve kterých útočili mimozemšťané či monstra, jako je Válka světů, The Blob nebo Věc. V bojových scénách z původní Války světů, Attack of the 50 Foot Woman nebo Godzilly můžete pozorovat paralely mezi těmito horory a ničivou silou atomové bomby. Režisér Godzilly se vůbec netajil tím, co měl s dnes již ikonickou příšerou v plánu.

Řekl: "Námětem filmubyl hned od začátku strach z bomby. Lidstvo stvořilo bombu a příroda se nyní lidstvu mstí." Američané tento strach směřovali k Sovětském svazu, největší globální hrozbě té doby. A jako Godzilla šlape na budovy a kulky se od ní odrážejí, stejně tak by atomová bomba ničila města a byla námi zcela nezastavitelná. Možná není náhodou, že japonská Godzilla slavila v Americe tak velký úspěch. Japonský strach z bomby byl pro Američany naprosto pochopitelný.

Vraťme se do 21. století. Už nás neohrožuje obří viditelná supervelmoc. Strach z terorismu je vlastně opačný. Není vůbec jako Godzilla, obří příšera, co ničí město. Terorista se skrývá ve stínech, maskuje se za běžného občana a společnost se kvůli němu rozloží zevnitř. Jde mi o tohle. Nepřipomíná vám metoda ničení teroristy metodu ničení zombie?

Zaprvé se podívejme, kdy se se zombie filmy roztrhl pytel. Web io9.com má pěkný graf na téma boomu zombie snímků po roce 2000, který se odrážel i ve videohrách jako Resident Evil a Call of Duty nebo seriálech jako Živí mrtví. Není tedy pochyb, že zombie infikovaly povědomí veřejnosti. 28 dní poté je jedním z prvních úspěšných zombie filmů po 11. září. Soustředí se na strach z terorismu a rozpadu společenského řádu. Hned úvodní scéna filmu spojuje snímek s tématem terorismu.

Smrtící virus je vytvořen v laboratoři tím, že šimpanzi sledují záběry arabských davů, které bojují s policií, zapalují auta a perou se. Tento virus doslova vytvořilo arabské násilí. Mně se líbila tato scéna, ve které jako by se člověk vracel k hrůznému vnitřnímu zvířeti. Součástí zombie žánru je nepřítel, který přichází z komunity a šíří se mezi lidmi. Zní to podobně jako metoda útoku teroristů.

Spící buňka se schovává a vyčkává na útok. Když ji konečně najdeme, je pozdě na to ji zastavit. Dalším rozdílem mezi filmy z 50. let s příšerami a se zombiemi je role vlády. Ve filmech s příšerami vláda bojuje proti nepříteli. Ale ve 28 dnech poté vláda lidi opustila. - A co vláda? Co dělají? - Žádná vláda není. Jasně že je! Vždycky existuje vláda!

Jsou v nějakém bunkru nebo letadle. Žádná vláda ani policie není. Nejen to, ve filmu navíc vojáci bojují proti hlavnímu hrdinovi. Ve 21. století, kvůli kontroverzní invazi do Iráku a vládnímu sledování přichází s terorismem i nedůvěra ve vládu. V 50. letech se vláda přidala do boje se společným nepřítelem, během zombie apokalypsy bychom se na žádnou vládní ochranu spoléhat neměli. Na filmu je jedinečné to, že je to demokratická forma umění. Když se podíváme na malířství, hudbu či psaní, jde o zprávu, kterou vysílá jednotlivec.

Ale u filmu je výsledek dílem desítek lidí. Navíc kvůli tomu, jak je produkce filmu drahá, musí mainstreamové filmy zaujmout co nejvíce lidí. Výsledkem je to, že filmy jsou oknem do myšlení společnosti, ve které vznikly. To znamená, že téma úspěšného hororu by mělo v podtextu odrážet obecný strach společnosti, ve které byl film vytvořen. Jsou věci, kterých se lidé bojí bez ohledu na dobu a společnost.

Strach ze tmy je univerzální, nemůžeme totiž identifikovat hrozbu. Filmy jako Smrt ve tmě jsou úspěšné, protože stejně jako v Čelistech a na konci Mlčení jehňátek je děsivé, když vás hrozba vidí, ale vy ji ne. Je to nadčasový strach. Ale co obavy, které se mění? Mluvil jsem o příšerách a zombiích, ale skvělým příkladem jsou také mainstreamové filmy o náboženství. Náboženství je v USA na ústupu.

Především strach ze zatracení není tak rozšířený. Náboženské skupiny už se ve svém učení tolik nesoustředí na bolest a utrpení pekelné, ale spíše na lásku a odpuštění, které přichází se spasením. Pro katolickou církev to platí dvojnásob. V roce 1994 došlo k revizi katechismu a doslovný popis pekla skrze oheň a síru nahradila metafora, která symbolizuje ztrátu víry. Jak se tato myšlenka odráží v moderních filmech? Zhruba před 40 lety se většina filmů o nadpřirozenu točila kolem náboženství.

Ďábel je často záporákem úspěšných filmů jako Rosemary má děťátko, Přichází Satan! a Vymítač ďábla. Nadpřirozené bytosti jsou ve filmech i dnes, ale už bez náboženského podtextu. Může se jednat o ducha šílence nebo něco nevysvětlitelného. Exorcista je o dítěti, které posedl ďábel. Sirotek má podobnou premisu, podivně se chovající dítě, ale náboženství se tu skoro nezmiňuje. Lidé už ďábla nepovažují za tak děsivého jako kdysi.

Částečně kvůli ústupu náboženství a částečně kvůli náboženské doktríně, která se méně soustředí na zatracení. Dají se vysledovat trendy v tom, co horory považují za strašidelné. Chcete-li vědět, čeho se lidé bojí, můžete o tom vypracovat náročnou studii. Nebo se můžete podívat, u kterých hororů se bojí. Takže až vám někdo příště řekne: "Neboj, je to jen film," nevěřte mu. Díky za sledování. Překlad: Xardass www.videacesky.cz

Komentáře (25)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

1:17 myslím že říká "sixty-eight percent, ne 60 %.

00

Odpovědět

Máš pravdu, díky, opraveno :-)

00

Odpovědět

to přirovnání terorista - zombie se mi nějak nezdá...

20

Odpovědět

naopak je dost trefné. Jde o to, jak oba dva fenomény rozkládají společnost zevnitř.

01

Odpovědět

Já se bojim nejvíc smrti a vážných nemocí teda :( Nejhorší, když tohle poskytne někoho blízkého....

52

Odpovědět

Boj se toho že tvůj život nebude mít smysl aby mělo smysl bát se smrti...

20

Odpovědět

Teorie dobrá, k pravdě má zřejmě daleko. Když byl díky Romerovi zombie žánr na vzestupu v druhé polovině minulého století, lidé z něj šíleli strachy, protože se báli terorismu, který tehdy nebyl téma? Těžko, báli se těch chodících mrtvol. Ten žánr byl vždy primárně alegorie na konzumní společnost (stejně jako filmy o invazních mimozemšťanech na studenou válku), ne na vnitřní nebo vnější hrozby, proto byl vždy tak přitažlivý pro diváka. Rozklad společnosti, zaběhnutého pořádků, ztracení společenských jistot, chaos, vykreslení lidí jako toho největšího zla, pokud nebudou existovat zákony a lidé prosazující je, případně skrytá kritika nenažrané konzumní společnosti v podobě tupých a všežravých chodících mrtvol. To hrálo prim v zombie žánru a hraje i dnes, ne strach z bombových útoků. Jsem rád, že zmínil 28 dní poté, to jednak není hollywoodský film, je to britský film, kde měli Američané jen podíl na produkci stejně jako ostatní Evropané, takže pochybuji, že ho fanoušek žánru (Angličan) Boyle natočil jako totálně skrytou odezvu na 11/9, což natočil tak mistrně skrytě, že to poznal jen autor videa, ale především to byl film, který se nostalgicky vrátil k v té době vyčpělému Romerovi a nastartoval jeho mrtvý žánr. To díky úspěchu 28 dní poté pak vznikly další kvalitní filmy, například remake Úsvitu mrtvých, španělský REC, pokračování 28 nebo adaptace WWZ, ne díky roky staré záležitosti s Dvojčaty nebo narůstajícímu počtu teroristických útoků. Ty filmy přizpůsobily žánr 21. století, chodících mrtvol se už nikdo přirozeně nebál, takže z nich udělaly agresivní hrozbu, před kterou není úniku, ale principy, ze kterých filmy vycházely zůstaly stejné jako dříve. No a zmiňovaný The Walking Dead? Tento seriál ten žánr znovu zabil a posunul do minulého století, kdy chodící mrtvoly jsou pouhým komparzem pro zcela čistokrevnou telenovelu a funkci mají zhruba stejnou jako tamní stromy, které divák vidí častěji než cokoliv napínavého. Pokud by se totiž ze seriálu odebraly mrtvoly a v prvním díle se napsalo, že vybuchlo pár jaderných bomb, vůbec nic by se nezměnilo, což značí, že o nich ten seriál není ani v nejmenším a pouze je degraduje do tupých a ničím nebezpečných terčů, které postavy zcela apaticky zabíjí. A to mě jako fanouška žánru přirozeně sere, protože místo aby seriál posouval žánr dál jako filmy z přelomu století, případně alespoň využíval jejich nový styl, vrátil se obloukem do toho minulého století a žánr zasekl jako rukojmí rodinných dramat v hypu americké televize, který všichni sledují kvůli sympatiím k mizerně napsaným postavám, ne kvůli těm zombies a snad nějakého strachu z nich.

211

Odpovědět

Zajímavý twist v zombie žánru mají právě zmínění The Walking dead. Tam jsou největší monstra lidé co přežili a zombie jsou pouze okolnost, která by v realitě dala srovnat s nukleárním útokem/přírodní katastrofou/pandemií.

131

Odpovědět

Jeden z horších dílů. V podstatě se dá shrnout do jediné věty - filmy odrážejí realitu. Což ale zase nikoho nepřekvapí, protože když někdo píše scénář, naprosto logicky se inspiruje reálným světem. Buď konkrétně, nebo jen v principech, ale v každým případě bude psát horor tak, aby měl atmosféru pro dnešní lidi.

34

Odpovědět

Vždycky když vidím zombie filmy tak si vzpomenu na tu hordu imigrantů vylodujících se na březích středozemního moře, kteří se blíží k nám.

1223

Odpovědět

Jasně, protože to jsou přece taky nelidské příšery bez emocí, co nám chtějí sežrat mozky...

2214

Odpovědět

+XardassKdyž vidim jejich tábory na hřbitovech na Balkáně a jejich exkrementy v autobusích který je vozí tak jo.. asi to tak bude.

45

Odpovědět

+MorceJeden můj kamarád pracoval jako dobrovolník v Röszke a viděl ty podmínky, ve kterých tam ti lidé byli. Několik hodin zavření ve vlacích nebo autobusech, namačkáni tak, že se nemohli hnout, ven je nechtěli pustit, až jim tam jedna těhotná paní málem omdlela v autobusu. A jednoho dne k němu přišla skupinka lidí, které ještě nenahnali do autobusů, ať jim dají pytle na odpadky, že chtějí pomoct s úklidem. Ono je hrozně jednoduché připravit někomu nelidské podmínky, pak ty lidi vyfotit a ukazovat si na ně prstem.
Mimochodem, po tom, co jsem viděla po jednom fesťáku zem pokrytou neskutečným množstvím bordelu (to se ani jinak nazvat nedá), tak začínám věřit tomu, že někteří mí krajané jsou taky jen příšery bez emocí a bez mozků. Jen škoda, že jsem to tehdá nevyfotila.

82

Odpovědět

+AizaRozdíl je v tom že oni námi pohrdají a tak se utáboří někde na hřbitově, nebo vykonají svojí potřebu v autobuse kterej je veze. Nelidské podmínky si zajištují sami. Když jich sem jde tolik tak neni v našich silách se o ně postarat. I když bejt po mém tak se o ně vůbec nestarám páč je mi jejich osud úplně ukradenej.
Na festácích je bordel páč jsou všichni totálně vožralí a sfetovaní...

33

Odpovědět

+XardassČlověka netvoří jen emoce, daleko důležitější je rozum/inteligence. Migranti jsou plní emocí ale žádného rozumu/inteligence. Takže Ano z půlky to lidé opravdu nejsou. Pak záleží na povaze jestli je nazveme příšery či ne.

66

Odpovědět

Škoda,že tam nedali ukázku Vlákna / Threads - skvělej postapokalyptický film a tohle je pravý strach lidstva,kdyby jaderná válka doopravdy přišla.

http://www.csfd.cz/film/4700-vlakna/galerie/?type=1

180

Odpovědět

Díky za tip. Je fajn, že se u těchhle videí v komentářích přirozeně objevujou tipy na zajímavý filmy. Určitě to uvítaj i další návštěvníci. :-)

160

Odpovědět

+BugHer0Nemáš zač a mě alespoň uděláš radost,když se na film podíváš :D

10

Odpovědět

+BugHer0Ještě jsem narazil na jinej film a pro mě taky premiéra. Hodnocení má výborný.

http://www.csfd.cz/film/73016-dopisy-mrtveho/galerie/?type=1

00
Používáme cookies, abychom mohli provozovat tuto internetovou stránku a zlepšit Vaši uživatelskou spokojenost. Budete-li pokračovat beze změny nastavení, předpokládáme, že souhlasíte s ukládáním souborů cookies z internetových stránek. Více informací o použití cookies.
OK