Vzestup (a pád) Hollywoodu

Hollywood je bláznivý svět s ještě bláznivější historií. Je potměšilý, soutěživý a riskantní. Abyste mohli filmy analyzovat, musíte porozumět kontextu, v jakém film vzniká. Navíc je to moc zajímavé. Žádný byznys není jako šoubyznys, jiný takový byznys já neznám. Pojďme Hollywood rozdělit na 5 období a poznat zlodějinu, zoufalství a neúspěch v tomto průmyslu. Začneme s: NEŽ VZNIKL HOLLYWOOD První filmy se točily daleko od Hollywoodu v Kalifornii.



Všechny filmy před rokem 1911 jako Velká železniční loupež nebo první Frankenstein se točily na východě. Známý pojem cliff-hanger nejspíš pochází ze série The Perils of Pauline z roku 1914, natočené v bývalém hlavním městě filmu: Fort Lee v New Jersey. Přesun na západ nastal z vícero důvodů. Bylo to levnější a Kalifornie nabízela celý rok hezké počasí a různorodou krajinu. Nejlépe to ukazuje mapa státu od Paramountu.



Málo se ale mluví o tom, že filmový průmysl v hodnotě milionů dolarů utekl do Kalifornie, aby mohl snáze porušovat zákon. V roce 1891 si Thomas Edison patentoval kinetograf, přístroj k natáčení filmů. S patentem měl legální monopol nad celým průmyslem. I nad promítačkami a filmovými distributory. Edison za použití vynálezu zažaloval spoustu lidí. Dokonce najímal gaunery, aby kamery rozbíjeli a přepadávali malá studia. Studia jako Fox a Paramount musela utéct na západ, aby unikla Edisonovu vlivu.



Technicky vzato, filmy před rokem 1917 z jiného než Edisonova studia vznikly nelegálně. Roku 1917 Nejvyšší soud o monopolu řekl, že je protizákonný a proti veřejnému zájmu. Je zajímavé, že průmysl založený na porušování pravidel agresivně z YouTube stahuje videoeseje, i když filmaře nepoškozují. To ale odbíhám. ZLATÝ VĚK HOLLYWOODU Zkusíme to rovnou?



Posaďte se, pane Gordone. Na konci 10. let se z amerického filmu stalo to, co známe: rychle se rozvíjející průmysl. Hollywood dosáhl výšin. Klíčovým vynálezem byl zvukový film na konci 20. let, který průmysl držel nad vodou i během hospodářské krize. Období mezi rokem 1917 a pozdními 40. léty se říká Hollywood studiového systému. Studia měla desítky let dlouhé smlouvy s herci, režiséry a scenáristy. Pokud si myslíte, že je filmový průmysl zmonopolizovaný teď, tehdy mělo 5 studií kontrolu úplně nad vším.



Každá společnost vlastnila herce, režiséry, distribuci i kina. Tvůrci dokázali prorazit, pokud celou kariéru zasvětili jedné společnosti podepsáním dlouhodobých a někdy nespravedlivých smluv. Z této doby pochází Jih proti Severu, Sněhurka a sedm trpaslíků nebo původní King Kong. Zajímavým aspektem tohoto období bylo, že s tolika natáčenými filmy a tolika diváky v kinech studia mohla natáčet filmy se středně velkými rozpočty a scénáři, které neslibovaly divácký hit, jako Casablanca nebo Občan Kane.



V dnešní době studia pumpují zdroje do několika velkorozpočtových filmů ročně, což je škoda. ÚPADEK HOLLYWOODU Konec tohoto období přišel s další soudní pří. Nejvyšší soud rozhodl proti Paramountu, protože vlastnit kina a distribuovat své filmy bránilo spravedlivému obchodu. Ztráta moci nad distribucí chránila nezávislé filmaře, ale znamenala úpadek velkých hráčů.



Brzy se stala číslem jedna televize. TV filmu uškodila, protože se lidé mohli zabavit doma. Počet diváků v kinech klesl. V 30. letech 60 % lidí šlo do kina aspoň jednou týdně, ale od 60. let se číslo zastavilo na zhruba 10 %. Aby filmy zvítězily, musely použít to, co TV nemohla: velká plátna a rozpočty. Přišel hollywoodský epický film. Filmy zešílely. Čočky Cinemascope natáhly plátna skoro dvojnásobně. Tehdejší Kleopatra z roku 1963 byla nejvýdělečnějším filmem roku, ale ani tak nedorovnala své výdaje.



Obrovské, 30metrové kulisy musely být postaveny dvakrát v různých zemích, protože herečka Elizabeth Taylor onemocněla. NOVÝ HOLLYWOOD Brzy nastala éra Nového Hollywoodu. Počínaje Bonnie a Clydem režiséři z filmových škol nabyli vlivu oproti dřívějším producentům. S nízkorozpočtovými hity, jako byly Čelisti S. Spielberga, Hvězdné války G.



Lucase nebo Kmotr F. F. Coppoly, producenti dali filmařům více moci a ti natáčeli provokativní, různorodé a novátorské filmy. Taková atmosféra filmařině podle mě nejvíce prospívá. Ale nebylo to zadarmo. Několik filmů se kvůli tomu utrhlo ze řetězu. Mnoho režisérů zašlo příliš daleko a rozpočty se vyšplhaly do výšin. Apokalypsa je extrémní příklad, o jejím natáčení existuje dokument, jmenuje se Srdce temnoty a moc ho doporučuji. V tomto videu nedokážu popsat ten chaos, který natáčení obklopoval: hurikány, infarkty, státní převrat v zemi natáčení.



Šílený. S Apokalypsou a propadákem Nebeská brána z roku 1980, který zruinoval velké studio, si producenti na filmaře došlápli, což dává smysl. Režisérům, kteří v 70. letech měli právo rozhodnout o finální podobě filmu, neustále rostly rozpočty a každý z nich byl finanční pohromou, což studia takřka položilo. Pokud je pro vás film byznys, je jedním z nejriskantnějších. Jeden neoblíbený film a studio to ochromí.



Miliony jsou v sázce a se stále méně diváky v kinech se studia musí přizpůsobit. MODERNÍ HOLLYWOOD Filmový průmysl tak, jak jej známe. S VHS z 90. let a službami jako Netflix se do kina už moc chodit nevyplatí. Studia proto vyrábí jen pár filmů a propagují je jak blázni. Superhrdinské a fantasy filmy vydělávají nejvíc: vyplatí se je vidět na plátně. Komedie jako Popstar nebo Správní chlapi propadly, upřímně jsem sám ochotný počkat, až budou na Netflixu.



Skvělé na tomto období je, že je stále snazší natáčet celovečerní filmy. Za použitou zrcadlovku, stativ, paměťovku, pouzdro a střihačský program jsem dal míň než 600 USD. Nepotřebujete konglomerát, abyste své umění dostali k lidem. Hollywood je passé, tak zvedněte svůj iPhone, zapněte nahrávání a řekněte „akce“. Díky za zhlédnutí. Překlad: elcharvatova www.videacesky.cz