Film, který změnil filmyNow You See It

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 46
86 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:58
Počet zobrazení:3 350

Dost možná jste tento film nikdy neviděli, protože tak trochu upadl v zapomnění. Přesto se jedná o revoluční film, který navždy proměnil Hollywood a připravil půdu pro filmové pecky 70. let, jako byl Kmotr Francise F. Coppoly.

Poznámky:
Slavná fotografie, o které se mluví ve videu, nese název Migrant Mother. Pokud se o ní chcete dozvědět více, vyšlo o ní u nás video v sérii Slavné fotografie.

Přepis titulků

Kinematografie 70. let doopravdy začala v roce 1967 premiérou Bonnie a Clydea. Přepadáme banky. Hollywood můžeme rozdělit na dvě období: před Bonnie a Clydem a po nich. Bonnie a Clyde je jeden z nejrevolučnějších filmů všech dob. Do amerického filmu uvedl zcela nový jazyk a posunul hranice možností Hollywoodu.

Film vypráví příběh Bonnie a Clydea, kteří loupí banky během hospodářské krize. Smělý styl, Francií ovlivněný scénář, komentář o minulosti i přítomnosti, tím vším připravili půdu budoucnosti a vytvořili v Hollywoodu prostor pro experimentální žánrové filmy 70. let. Na úvodní scéně si ukážeme ten odvážný a novátorský styl. Film začne detailem na rty, což naznačuje, že sexualita má ve filmu důležitou roli. Ve scéně kamera sleduje Bonnie z blízka, což nám pomůže se do ní vcítit. Střihy sledují její pohyb, ale přeskakují v čase.

V tomto záběru se Bonnie teprve zvedá, ale v dalším už stojí. To se ve scéně opakuje, čím udržujeme pohyb, ale přeskakujeme v čase. Pohyb je zachován, proto střihy působí přirozeně, ale stále cítíme neklid pod povrchem. Extrémní detaily s prostorovými i časovými narušeními ilustrují napětí postavy. Kamera to posiluje i vizuálně, protože postavu v záběru uzavírá.

V jednom záběru je uvězněná v rámu postele a v druhém v okenním rámu. V tomto záběru díky panenkám v pozadí víme o její mladistvé povaze. A není náhodou, že stojí před ptačí klecí. To všechno se zdá odvážné, ale střih je tak plynulý, kamera tak precizní a prostor využíván tak prakticky, že se scéna nezdá přeplácaná nebo zmatečná. Dokonale sděluje, že se Bonnie cítí uvězněná a nespokojená.

Prvky v úvodní scéně se zdají modernímu divákovi všeříkající, ale tento styl střihu byl tehdy v Hollywoodu dost nezvyklý. Není žádným překvapením, že se režisér Arthur Penn neinspiroval v Americe, ale vypůjčil si to od skupiny novátorských filmařů na druhé straně Atlantiku. Bonnie a Clyde je tak průlomový tím, jak přeložil inovace francouzské nové vlny pro americké publikum. Nová vlna byla hnutím o porušování žánrových konvencí. Tyto filmy uvedly do filmu experimenty, které mainstream neznal, jako diskontinuální střih nebo vynalézavé neobvyklé příběhy.

D. Newman a R. Benton tyto filmaře obdivovali a chtěli jejich inovace předvést Americe. Proto napsali scénář, který vzal ikonický příběh Bonnie a Clydea a řízli ho provokativním stylem nové vlny. Jejich scénář si půjčuje z Godardova U konce s dechem a Truffautova Julese a Jima. První film je též o milencích na útěku a vrcholí přestřelkou.

Používá stejné střihové techniky: zachovává pohyb, ale narušuje prostor a čas. Jules a Jim měl na film podobný vliv. Vypráví o nezvyklém románku mezi dvěma muži a vrtošivou ženou, o což šlo v rané verzi Bonnie a Clydea. Newman a Benton scénář řízli i neúnavným tempem a dramatickým tónem, okoukanými u Julese a Jima. Prvotní scénář i konečný Bonnie a Clyde obsahuje vzrušující esenci vlny.

Truffaut film ovlivnil i přímo. Benton a Newman mu poslali prvotní verzi scénáře a mnoho jeho návrhů se do filmu dostalo. Truffautovi muselo být jasné, že je film tak ovlivněn Francií, že z něj může být revoluční gangsterka. Zaměřil se proto na to, aby se film nezdál Američanům cizí, aby jim dával smysl. Ironií je, že jeho návrhy se držely amerických norem a odstranil zbytečné scény, které měly reflektovat příběhy francouzské nové vlny.

Jak říká filmový kritik Matthew Bernstein, Truffaut nechtěl, aby byl film hravější, ale chtěl ho sjednotit, aby mu dodal větší estetickou soudržnost. Úvodní scéna je toho dokonalým příkladem. Truffaut scénu doplnil, protože původně to začínalo tím, že se pár potká na ulici, což se mu zdálo příliš náhlé. Truffautova scéna lépe vysvětluje Bonniein vnitřní konflikt a pohání příběh vpřed.

Arthur Penn úvodní scénu i tak natočil a nastříhal ve francouzském stylu. Máme nejlepší z obou světů: soudržný příběh, který si bere z francouzské vynalézavosti. Na začátku natáčení měl tedy Penn problém natočit Francií ovlivněný scénář, který by rezonoval s americkým publikem. Penn mezi kulisy vsadil typicky americké věci jako Rooseveltovy plakáty nebo náklaďák rodiny, která s bankou prohrála dům. Matka s dítětem ve scéně připomínají slavnou fotografii.

Truffautův a Pennův přínos film přizpůsobil americkému publiku, zatímco mu vliv nové vlny dodal zcela nový styl. Výsledkem je průlomový film, který posunul stylové a narativní hranice, ale nadále rezonoval s Američany. Kompromis mezi francouzským a americkým vlivem vytvořil film, který se vydal směrem, kam se jiná americká studia ještě nevydala. Zbytek úvodní scény ukazuje, kam až zašli: napadali hollywoodské normy ohledně genderu, sexu a násilí.

Když Bonnie Clydea nachytá při krádeži matčina auta, poprvé promluví: Hej, chlapče! Co to provádíš s autem mé matky? Scenáristé svá slova ve filmu volili pozorně a úvodní scéna není výjimkou. Oslovení „chlapče“ značí jeho mládí a nevyzrálost. Později se dozvíme, že je impotentní, nevyzrálost je dána najevo sexuálně. Poté, co poprvé sexuálně selže, oslovení se opakuje: Chlapče, chlapče, chlapče. Možná je pro ni jen kluk, ale přesto obdivuje, jak porušuje zákon.

Obyčejný záběr-protizáběr mluví za vše. Ve scénáři se píše, že než spolu promluvili, už se spolu spolčili. Když Bonnie mluví s Clydem z okna, je to skoro jako balkónová scéna z Romea a Julie. Jenom v této verzi je ona úplně nahá a on krade auto její mámy. Prožívají podobný prokletý milostný příběh jako Romeo a Julie. Jen nevinnou lásku vyměnili za lásku poháněnou násilím a zločinem. Ve filmu porušování zákona a násilí zastupuje sex. Bonnie svůdně hladí Clydeovu zbraň…

…a když Clyde v posteli opět selže, přivine se ke zbrani. Bonnie a Clyde narušují klasické americké vyprávění. Stejně jako je úvodní scéna nezvyklou úpravou klasického příběhu dvou milenců, v celém filmu se výrazně mění atmosféra, což bylo pro Hollywood zcela nové. Film narušuje očekávání mnohými způsoby, třeba v zobrazení hospodářské krize a zobrazování násilí. - Navalte prachy! - Jaký prachy, pane? Tady žádný prachy nejsou.

Bonnie a Clyde byl první film, kde hospodářská krize působila humorně. Bývala to banka, ale… Museli jsme zavřít už před třemi týdny. Honičky vypadají ve starých vozech z 30. let směšně a jsou pořád v nějaké šlamastyce. Třeba když nemluví dost nahlas, když se snaží vyloupit banku. Toto je přepadení. V roce 1967 už uplynulo dostatek času, abyste si mohli z krize dělat legraci.

Díky Bonnie a Clydeovi si tvůrci dál dělají srandu z krizí zasaženého Jihu, např. ve filmu Bratříčku, kde jsi? Ale film se nedrží komedie, vytváří napětí mezi groteskou a násilnou tragédií. Během jedné loupeže nemůžou najít auto, protože jejich řidič zaparkoval, a je to vtipné. Ale kvůli této chybě musí Clyde někoho zabít. Scénář scénu popisuje jako vtipnou a strašnou zároveň. Pauline Kael píše, že šlo o první film, který diváka umělecky uvedl do rozpaků.

Poprvé jsme my pointou vtipu. Myslíme si, že vtip chápeme, dokud nedostaneme kulkou přímo do hlavy. Aby juxtapozice komedie a násilí fungovala, film musel posunout hranice oběma. Nejenom že si z krize dělal legraci, násilí v něm také bylo poprvé brutálně realistické. Do filmu uvedl výbušné pytlíky s krví, které vytvářely dojem, že byl herec zasažen kulkou.

Když jsou postavy zasaženy, máme z toho silný dojem a vidíme, jak to působí na ně. Tento zcela nový realismus posiluje jak komedii, tak i násilí. V jedné přestřelce brutální násilí způsobí, že šílený křik působí o to humorněji. Brokovnice! Pohni! Před Bonnie a Clydem byly filmové příběhy přímočaré. Černé komedie jako Dr. Divnoláska vycházely dlouho předtím, ale satirický tón si držely od začátku do konce. Juxtapozice v Bonnie a Clydeovi dovolily tvůrcům hrát si s očekáváními ohledně atmosféry a násilí.

Už v roce 1969 to mělo svůj efekt. Extrémní násilí v Divoké bandě a ironie Butche Cassidyho a Sundance Kida dluží mnohé Bonnie a Clydeovi. V 70. letech to jelo na plné obrátky. Coppola pro Kmotra z Bonnie a Clydea okopíroval brutální realismus, násilí zobrazoval jako něco syrového a intenzivního. Moderní filmy, které si hrají s očekáváními, dluží mnohé revolučnímu scénáři Bonnie a Clydea.

- Co se to kurva děje? Do prdele! - Ty vole. Když Marvin dostane kulkou do hlavy v Pulp Fiction, je to jako s tím bankéřem: vtipné a strašné zároveň. Juxtapozice pohostinného Středozápadu a příšerných vražd ve Fargu připomíná, jak sebou člen gangu zmítá uprostřed přestřelky. O co jde? - Gary zmínil trojnásobnou vraždu?

- No jo. Až budete sledovat americký film s výraznými změnami v atmosféře, odvážným střihem nebo nezvyklým příběhem, vzpomeňte si na pár, co to vše začal. Přepadáme banky. I když si Bonnie a Clyde dělá legraci z amerického venkova během krize, zdůrazňuje i beznaděj, kterou tehdy lidé cítili. Částečně proto se Bonnie ke Clydeovi chce přidat, měla by problém najít práci. Pokud se o tomto období chcete dozvědět více, doporučuji dvojdílný dokument 1929.

Jde o strhující pohled na krach na burze a následnou krizi. Film je dostupný pouze na CuriosityStream. Překlad: elcharvatova www.videacesky.cz

Komentáře (11)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Upřímně mě těší, kolik z vás film doopravdy vidělo :D. Příjemné překvapení.

31

Odpovědět

Chlapče ten film jsem viděl v hospodě po 7 panácích v létě 1965

31

Odpovědět

Asi předpremiéra - ten film vyšel v roce 1967...

12

Odpovědět

Máte pravdu, ten francouzský film (který vlastně změnil filmy), jsem opravdu neviděl. :D
Bonnie a Clyde teda jasná vykrádačka. :)

14

Odpovědět

Vykrádačka je podle mě dost silné slovo, inspirovat se a vytvořit díky tomu něco nového a originálního je dle mého názoru zcela něco jiného. I francouzská nová vlna se něčím inspirovala, na něco reagovala a navazovala. Kultura je jeden dlouhý nekončící dialog, žádné dílo nezačíná od nuly.

82

Odpovědět

Insipirovani se necim, neni to same, jako to vykrast. To je jako rict, ze vsechny hudebni styly jsou vykradacky Blues, kterej to ve 20. letech odstartoval. Proste si kazdej vzal neco ze sveho predchudce a vlozil do toho svuj napad. Kdyby to tak nebylo, neexistuje v podstate zadne umeni a film, hudba, malovani, architektura, by se nikdy nikam neposunulo.

11

Odpovědět

+HabanszJe zase něco jiného vykrást obsah a inspirovat se stylem. Avatar má třeba v podstatě stejný příběh jako Tanec s vlky nebo Pocahontas, ale právě svým stylem a novátorstvím si přízeň publika získal, i když mu ten ohraný příběh sposta lidí vyčítá. Tady režisér zase vzal ryze americký skutečný příběh a natočil ho v novém stylu, který se inspiroval francouzskými filmy. To mi nepřijde na závadu. Další věc je pastiš, kde tvůrce víceméně kombinuje už existující fungující prvky a otevřeně napodubuje jiné autory.

11

Odpovědět

+PaesTo prave rikam. To, ze je inspiroval francouzsky film neni to same jako vykradacka. Takze samozrejme souhlasim :)

01

Odpovědět

"Dost možná jste tento film nikdy neviděli, protože..."
Aale videli.

36

Odpovědět

Doporučuju zlepšit porozumění psanému slovu.

44

Odpovědět

+AnonyMařkaA to proč?

24