SrbskoGeography Now!

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 57
91 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:10
Počet zobrazení:3 061
Horká balkánská krev, kontroverzní vztahy se sousedními zeměmi, územní spory. Ale také krásná příroda, rakija, oslavy a společná balkánská kultura. Barby se pustil do představování Srbska, jihoslovanského státu s pohnutou minulostí a kontroverzní přítomností.

Přepis titulků

Ze všech mých fanoušků byli nejtrpělivější asi Srbové. Už od natočení dílu o Albánii, kdy jsem si uvědomil, jaké následky má jakékoliv video o Balkánu, mi Srbové celé roky psali, jestli můžou pomoct s dílem o Srbsku. A já tomu rozumím, Srbsko má v Evropě dost kontroverzní pověst. Asi takhle: Hej, trochu úcty! Pamatuješ na 90.

léta? Jasně. Bylo srdečné a zdvořilé. - Ke mně teda ne! - Mňam, jogurt. Pšt, Albánie. Srbsko je v pohodě. Hodža byl horší, než co ti udělalo Srbsko. - Tys Hodžovi pomáhalo. - Jasně, ale pak sis vybrala Čínu, to nevyšlo a teď jsi izolovaná. Nám zabilo arcivévodu a začalo 1. sv. válku, ale dát se do kupy s Rakouskem byl stejně divnej nápad. Vlastně to byl bosenský Srb od nás, - ale to je skoro to samé.

- Co? Srbtallica? - Jasně, bezva kapela. - Prostě slušná pověst. Je čas učit se zeměpis – teď! Ahoj všichni, já jsem Barby. Moc rád si zvu lidi z těch zemí přímo na natáčení, takže pozdravte mého kamaráda Ivana. - Zdravo, brate! - Zajímavost: byli jsme spolužáci. - Nebavili jsme se. - Vůbec. Potkali jsme se o 10, 15 let později.

Ano, 15 let. A vzpomněl si, že jsem Srb. Říkal, že o Srbsku natáčí video a pozval mě. Souhlasil jsem. Povídej, kdo jsi, co jsi. Mí rodiče jsou z Bělehradu, mám dvojí občanství. A mluvíš plynně srbsky. - Ano. - Dobře, Ivane, jsi připraven? - Ano, jsem. - Chystáme se nakráčet do pasti. Jsem Srb.

To děláme běžně. Připravte se, srbrová nová epizoda. POLITICKÁ GEOGRAFIE Video sotva začalo a už se vrháme na nejsložitější část, - srbské území. - Nedává to smysl a všichni jsou naštvaní. Ále, zvládli jsme díly o Izraeli a Severní Koreji, asi to zvládneme. Srbsko nemá přístup k moři a leží na Balkáně na jihu Evropy. Je rozdělené na 29 oblastí, hlavní město Bělehrad leží na severu u řeky Dunaj.

Tam najdete největší letiště, letiště Nikoly Tesly. 2. největší letiště je ve 3. největším městě, v Niši na jihovýchodě Srbska, letiště Konstantina Velikého. Mají hustou silniční síť, nejrušnější je dálnice A1. Podobně hustá je i síť hlavních a vedlejších železnic. Srbsko má hodně územních anomálií. Dunaj tvoří hranici s Chorvatskem, ale v průběhu času vícekrát změnil tok, což pak vytváří malé říční ostrůvky a enklávy obou zemí.

Nejspornější jsou Vukovar a Šarengrad. Některé ostrovy si dokonce žádný stát nenárokuje a někteří vtipálci v tom vidí příležitost nárokovat si je pro sebe a založit mikrostát. To se stalo s ostrovem Siga, jeden Čech si tu založil stát Liberland. Chorvatské úřady ho pak vyhodily. Podobné je to s řekou Drina na hranici s Bosnou a Hercegovinou.

Na jihovýchodě Srbska u Mištaru je výběžek podobný pterodaktylovi, kam se dostanete jen po úzké silničce. O kousek dál je bosenská exkláva Medjurečje, kde žijí bosenští Srbové. Říkal jsem, že to není jednoduché. A teď to bude zajímavé. 29 oblastí spadá zhruba do 3 provincií a 5 statistických jednotek. Severní okresy patří k Vojvodině, která má určitou autonomii, je to nejrozmanitější část Srbska, mají 6 úředních řečí a třetina populace pochází z 26 etnik.

Mají vlastní vládu v Novi Sadu, 2. největším městě, a rozhodují si o infrastruktuře, vědě, školství a kultuře. Pak je tu střed Srbska, kde jsou tři statistické jednotky. Bělehrad, Šumadija a západní Srbsko a Jižní a východní Srbsko. A teď přijde to opravdu složité. Všichni na to čekáte. Když se zeptáte srbské vlády a spousty Srbů, řeknou, že ta poslední oblast je část Srbska zvaná Kosovo a Metohijia.

Kosovo pochází ze srbského slova pro kosa a Metohijia je z řeckého slova pro zemi klášterů. Populaci tu tvoří z 90 % etničtí Albánci a po rozpadu Jugoslávie se tu rozšířil separatismus a kontroverze. Podle srbského práva je Kosovo součástí Srbska. Po válce v Kosovu roku 1999 přijala Rada bezpečnosti OSN Usnesení 1244, které určilo, že Kosovo bude dočasně pod mezinárodní správou, ale technicky popisuje Kosovo jako autonomní a samosprávnou oblast, na kterou má Srbsko nárok, dokud strany nevyjednají další postup.

Ovšem o desetiletí později stále k žádné shodě nedošlo. Legislativně Srbsko v oblasti nemá v podstatě žádnou moc. Kosovo v roce 2008 vyhlásilo nezávislost, kterou Srbsko neuznalo. Došlo to k Mezinárodnímu soudnímu dvoru, který rozhodl, že Kosovo neporušilo mezinárodní právo. Mezinárodní společenství je rozpolcené. Počet států uznávajících Kosovo různě kolísá, ale v roce 2020 uznává 97 zemí Kosovo jako suverénní stát, to je asi polovina zemí OSN, ale aby vás vzali do OSN, je potřeba 2/3 většina, a když to jedna z 5 velmocí vetuje, nelze nový stát uznat.

V tomto případě vetovalo Rusko a Čína. - Takže tak. - Vysvětlit, jak se to stalo, by trvalo strašně dlouho. Ale ve zkratce, začalo to v Jugoslávii. Všechny slovanské státy na Balkáně bez Bulharska patřily do státu zvaného Jugoslávie. Tu asi znáte. Na začátku 20.

století bylo v Kosovu zhruba stejně Srbů a Albánců, ale během Titovy vlády se stalo tohle: Ve válkách nám umřelo spousta mužů a to uhlí a minerály se samy nevydolují. Potřebujeme levnou pracovní sílu. Přivedeme pár Albánců. A tak populace Albánců rostla a na konci 20. století tvořili 90 %. V době Jugoslávie spolu etnické skupiny vycházely docela dobře a opravdu chvíli fungovaly jako panslovanská unie. Ale v posledních letech…

Život je relativně v pohodě. Máme všechny nezbytnosti, veřejné zdravotnictví a dobré školy. - Slyšelas, že umřel Tito? - Obnovíme vlast. Pak se různé země postupně odtrhly a vyhlásily nezávislost. Kosovo to sledovalo a samozřejmě se chtělo přidat, ale… Chorvatsko, Slovinsko, Bosna a Hercegovina, ti mohli. Proč ne já? Protože tys vždycky bylo integrální součástí Srbska.

Tam se zrodila naše pravoslavná víra, zásadní část srbské identity. Jsou tam naše nejsvětější kláštery. Pokud tu oblast tak miluješ, proč jsi tolik z ní prodal Albáncům? Navíc i Albánci žili na Balkáně tisíce let. - Nejste tu jediní. - Zas budeš vytahovat Ilýrii? No jasně, protože jsme potomci Ilyrů. To byla jen teorie a mizerně doložená. A i kdyby jo, žili hlavně u pobřeží Jadranu.

A odkud jsme asi přišli? Nezjevili jsme se jen tak. Byli jsme tu před stěhováním Slovanů. Na Balkáně možná, ale přímo v oblasti Kosova? Ani náhodou! Hele, všichni se odtrhávaj, já jdu taky. - Udělám to. - Neuděláš. - Jojo.

- Nene. - Hej, OSN. - Jo, ten skeč jsem napsal. Ale na základě toho, co mi řekli fanoušci ze Srbska i z Kosova. Byly to vaše informace, můžete za to vy. V dnešní době žijí Srbové v Kosovu v izolovaných oblastech jako menšina. Dostal jsem e-mail od Tamary, která představuje anomálii, je napůl Srbka, napůl Albánka. Často jezdí do Kosova a takhle to celé vysvětluje: Ahoj, diváci Geography Now, já jsem Tamara ze Srbska.

Z 50 % jsem Albánka, protože můj táta je Albánec, a byla jsem na obou stranách. Běžní lidé, kteří se neangažují v politice a válce, se přes to snaží přenést. Já se cítila vítaná, ale mluvím jen srbsky, to je má mateřština a bohužel neumím ani slovo albánsky. Většina místních reagovala pozitivně, říkali, ať pozdravuju Bělehrad, že tam třeba dříve žili.

Dokud jsme normální a budeme se spolu normálně bavit, myslím, že ty problémy zmizí. Lidé se snaží žít běžný život, to je celé. Díky, Tamaro. To by zatím stačilo. Teď zajímavé památky. Pokud sem pojedete, podívejte se na: pevnost Petrovaradin, Věž lebek v Niši, muzeum Nikoly Tesly, pramen Krupaje, Dřevěnou ves Drvengrad, tyhle trosky, trosky sídla jugoslávské armády, Titův hrob, dům na skále v řece Drina a asi nejikoničtější je chrám sv.

Savy. Tys, Ivane, taky mluvil o splavech. Co to je? Splavy jsou v podstatě říční noční kluby a jestli pojedete do Srbska, omrkněte je, jsou na řekách. Když jsme u vody, hurá na další část. FYZICKÁ GEOGRAFIE Teď ta snazší část, doufám, budeme mluvit o krajině, zdrojích, fauně a tak.

O tom se snad nikdo nehádá. Něco k hádání se určitě najde. Srbsko je na hranici střední Evropy a Balkánského poloostrova. Má dvě hlavní topografické oblasti, na severu rovinatou Panonskou pánev, což je nížina obklopená dokola vrcholky. Je to nejrovinatější část Srbska a zároveň nejúrodnější, najdete tu většinu zemědělství. Na jihu jsou menší pohoří jako Kopaonik, Zlatibor, Srbské Karpaty a Stara planina, ve které leží nejvyšší bod na nesporně srbském území, 2 200 metrů vysoký Midžor na hranici s Bulharskem.

Ale pokud ve sporu o Kosovo stojíte na straně Srbska, asi byste jako nejvyšší bod jmenovali horu Velika Rudoka, které Albánci říkají Maja e Njeriut, měří přes 2 600 metrů. - Vida, přece se o něco hádají. - Já to říkal. V této hornaté oblasti je nejvíce lesních a národních parků a rezervací, ale také jeskynních systémů včetně největší veřejně dostupné jeskyně zvané Resava u Jelovace.

Dále podivně tvarované skály zvané „Město Ďábla“, Đavolja varoš, kde sopečná aktivita stvořila podivné věže se zátkami. Srbsko má mnoho řek, skoro všechny se vlévají do Dunaje, nejdelší a největší řeky Srbska, tvoří hranici s Chorvatskem a Rumunskem. Nejdelší čistě srbská řeka je Morava, která teče z jižních hor na sever. Kvůli podobě terénu tu nenajdete moc přírodních jezer, největší je Vlasina na jihu, ale ta je částečně umělou nádrží a je dlouhá jen asi 10 km.

Největší umělá vodní plocha jsou Železná vrata, nádrž nad přehradou Železná vrata, ta dodává elektřinu Srbsku i Rumunsku. Někdy čelí seismické aktivitě, většinou jde o mírná zemětřesení, ne více než 6 bodů na Richterově škále. To je z přírody asi vše, ale souvisí s ní toho mnohem víc.

A tak přichází čas na kávu z hrnku Geography Now, kterýžto je-li libo zakoupíte na geographynow.com. - Srbové milují kafe. Znáš mě moc dobře. - Noahu, je to tvoje. Dobře, tak jdeme na to. Co se týče přírody, najdete v Srbsku mnoho ukrytých pokladů. Například rokle na řece Uvac, která ostře meandruje. Na řece Tisa můžete pozorovat, jak se jeden den páří jepice a pak umírají.

Zároveň má Srbsko velký zemědělský sektor. Díky množství řek jsou více než 2/3 půdy orné. Asi 1/6 obyvatel pracuje v zemědělství. Po Rusku a Mexiku jsou 3. největším producentem malin na světě a po Číně a Rumunsku 3. největším producentem švestek. Dnes se jejich ekonomika soustředí více na energii, důlní stroje a průmysl, především automobilový, ten tvoří asi 1/5 veškerého vývozu. Mají významné zásoby ropy, plynu a 5.

největší zásoby uhlí. S turismem to mají složitější než jiné evropské země, ale nízké ceny a spousta památek znamenají, že Srbsko je jednička mezi novými destinacemi Evropy. Často sem lidé jezdí do přírodních rezervací a přírody obecně. O té vám poví více Gary Harlow, odborník na faunu. Jdem na to, nebo co? Málem to vyšlo. Zdraví vás Gary Harlow. Za prvé, Srbsko má 5 národních parků, deset přírodních parků a 72 přírodních rezervací.

V hornatých oblastech žije většina z více než 90 druhů savců. Třeba hraboši, vydry, jezevci, vlci obecní, rysi ostrovidi a medvědi hnědí. Najdete tu i 380 ptačích druhů, například burňáček malý, volavky, čápi, orlovci, sup bělohlavý a také národní zvíře, orel skalní.

Jedna zajímavost: V zemi žije více než 30 druhů netopýrů. Podle mnohých hráli roli ve vzniku legend o upírech. Ty orisin… orogo… Orlando Bloomovské… Ty originální legendy pochází také ze Srbska. To je ode mě všechno. Díky, Kalebe. Teda Gary. To je fuk. Čas na tradiční zakončení téhle části: jídlo!

Srbsko se vyznačuje balkánskou kuchyní, mnoho pokrmů, které zmíníme, tedy najdete i v sousedních zemích, respektive nějakou jejich verzi. Pokrmy, které doporučují naši fanoušci, jsou třeba… Teď se musím podívat na výslovnost. - Ale naštěstí. - Nemusíš číst to, co je v závorkách. Pečenje, svatební zelňačka, ajvar, fazolová polévka, gibanica, srbská verze škvarků, maso v BBQ omáčce, hodně pokrmů s tureckými kořeny z dob Osmanské říše jako sarma a jiné z dob Rakouska-Uherska jako koblihy.

Za národní jídlo považují dva pokrmy, čevabčiči a karađorđeva šnicla. A nejzásadnější jsou samozřejmě panáky rakiji. Tento nápoj sjednocuje všechny jižní Slovany, milují ho. Když jsme u slovanské kultury, přesuneme se k: DEMOGRAFIE Děkuji, Noahu.

Ano, rakije. Tu nejlepší nekoupíte, - musí být domácí. - Ano, srbsky domaća. A je to tak. Používala se také k lékařským účelům. Třeba mi tím natírali hruď místo masti. Ke kultuře jsem se zeptal fanoušků, co to znamená být Srbem, - a tady je několik odpovědí. - Srbsko! Nestydím se za to, jsem hrdý Srb.

Myslím, že Srbové mají často pocit, že jsou nepochopení. Srbové jsou Slované, ale velmi je ovlivňovali původní obyvatelé Balkánu. Někteří nás považují za teroristy nebo upíry, ale ve skutečnosti patříme asi mezi nejvíce pohostinné národy světa. Hrozně rádi slavíme a taky samozřejmě moc rádi pijeme. My v Srbsku máme opravdu rádi sarkasmus a většina našich vtipů je plná sarkasmu.

K nejdůležitějším vlastnostem Srbů patří takzvané inat. Špatně se mi to slovo překládá, je to vlastnost, kvůli které něco uděláte, nebo neuděláte, jen abyste něco dokázali. Je to navzdory něčemu. K tomuhle „inat“, je to něco, co máme vryté hluboko pod kůží. Třeba: „Na ten strom nevylezeš.“ „Neříkej mi, co můžu a nemůžu. Vylezu tam, hele!“ Srbové jsou skvělí.

A to říkám přímo Srbům. Přál bych si, aby byli Srbové jednotnější. Nadešel čas, abychom se sjednotili, přátelé. Společně zvítězíme. Zdravím! Díky! A teď na rozbor populace. Žije tu asi 7,1 milionu lidí, když vynecháme sporné Kosovo, kde žije asi 1,8 milionu lidí. Bojují se stárnoucí populací. Průměrný věk tu činí 43 let. Asi 1/5 domácností tvoří jen jedna osoba.

Většinu populace, asi 83 %, tvoří etničtí Srbové. Když nepočítáme obyvatele Kosova, tvoří 2. největší skupinu Maďaři s 3,5 %, pak Romové s 2 % a zbytek tvoří různé národnosti, Slováci, Češi, Chorvati, Rusíni, Rumuni… Ti žijí většinou ve Vojvodině. V Srbsku se jako měna používá srbský dinár, to vypadá takhle, cool, prachy, rádi je rozhazujeme.

Mají zásuvky typu C a F a jezdí vpravo. Úředním jazykem v Srbsku je samozřejmě srbština. Je to v podstatě stejná řeč jako chorvatština, bosenština a černohorština, ale tvrdí, že jsou různé. Už jsem to vysvětloval u Bosny. Další zásadní částí srbské identity je pravoslavná církev. Všichni ji respektují. Většina Srbů se k ní hlásí, i když nejsou moc pobožní, stejně nosí křížky, - patří to k tradicím.

- Každá rodina má svého svatého, toho každoročně oslavují, jmenuje se to „slava“. A cos to předtím ukazoval? To je srbský pozdrav, to je také významné. Jako Chorvati, Bosňané, Slovinci a tak, - jsou to prostě Slované. - Tak proč ta rodina nefunguje? To by bylo na dlouhé vysvětlování. Ale je to asi takto: Drazí balkánští Slované, jak se máte? Vy jste ta militaristická velmoc, co nás komanduje ve jménu panslavismu, - nikdo se vás neprosil.

- Když si dovolíme trochu vlastenectví, - zblázníte se a pošlete tanky. - Ty máš co říkat. - Prosím? - Co naše spojenectví proti Srbsku, tys mě pak 1993 zradila. Tys zradilo mě. Tvoje útoky mě stály dvakrát tolik mrtvých, jen proto, žes mi zakázalo použít benzínku. S váma se člověk musí hanbou propadat. Sklapni, do p*dele, Slovinsko.

Ty jedna snobská, víno pijící, banky rušící napodobenino Itálie. - A máš to. - Jako fakt, Severní Makedonie? Já sem moc nepatřím, ale jste jen zmatení Bulhaři. Jestli to ku*va řekneš ještě jednou… A jak to, že nikdo nemluví o 30 letech diktatury v Černé hoře? - Co? - No tak, lidi! Uznávám, někdy jsem trochu zapálený, někteří by to mohli pochopit jako agresi.

- To přinejmenším. - Ale já chci jen chránit to, odkud jsme vzešli. Bývali jsme jižní Slované, historie to zkazila. Možná koncept panslavismu romantizuju - a někdy to s ním trošku přeháním. - Přinejmenším. Jak myslíte. Ale můj cíl nakonec je a vždy byl, že nechci, abychom se moc vzdálili. To je špatně? - Ziveli. - Ziveli. Tak to vidíte.

Teď nemám žádný oslí můstek, ale pustíme se do sportu. Přichází průvodce sportem s Artem. Čau lidi, Art se hlásí ze státu Washington. Odsud pocházím a přijel jsem za rodinou. Brzo se vrátím. Tak jdeme na to. Ahoj, jsem u mámy na zahradě a staví se tady, štěkají psi, děje se toho spousta, tak se omlouvám za ten hluk.

Taky mě štve. Sportovci patří mezi významné srbské investice, mnozí se stali mezinárodně proslulí. Nejoblíbenější sport je basketbal a hned za ním je vodní pólo. S USA se dělí o první místo v počtu vyhraných šampionátů v basketu a mužský tým vodního póla bývá ve světovém žebříčku 1. nebo 2., soupeří s Maďarskem. Volejbal je také populární. Muži získali zlato na olympiádě, ženy zase na mistrovství světa 2018 a hned tři zlata na mistrovství Evropy.

Výrazný nárůst popularity zaznamenal i tenis, spojený s nedávným úspěchem sportovců, jako je světová jednička Jelena Janković, která má 15 titulů WTA ve dvouhře, a samozřejmě muž číslo 1, o kterém slyšel každý, světová jednička, šampion 17 grandslamů, Novak Djoković. Hele, nejsem Srb, tak mi dejte pokoj. Získal tolik titulů ve všech šampionátech, je to první muž, který vyhrál všech 9 Masters 1000 turnajů, chodí do talk show, umí plynně 5 nebo 6 jazyků a věnuje miliony dolarů na charitu.

Je prostě okouzlující. Zní jako fajn chlap. Ale co není fajn, je ta stavba za mnou, a jestli nepřestanou, rozbiju někomu hubu. Zpět k tobě, Barby. - Díky, Arte. - Jdeme dál. Srbsko je země plná tradic, zvyků a bohatých slavností.

- Je toho spousta. - A o tom vám řekne náhodná Hannah. Nádherné pravoslavné fresky z dob Byzantské říše patří dodnes mezi nejcennější umělecká díla ze srbské historie. Srbské svatby obvykle trvají více dní a jsou plné tradic. Například: střelba na jablko, pití z buklije, rozbíjení talířů a sklenic, svědci se často stanou kmotry budoucích dětí novomanželů.

Na nejrůznějších oslavách uvidíte tradiční mužské i ženské kroje. Styly se liší podle oblasti, ale obecně platí, že ženy mají vestu jelek, k tomu skládané sukně a vyšívané zástěry. Muži nosí dlouhé košile, široké kalhoty, vestu gunj a k tomu čapku šajkača. Srbsko má, jako jiné balkánské země, spoustu folklóru, pověr a rituálů. Například srbské mámy vynadají každému, kdo nechá otevřená dvě okna.

To vytváří promaja neboli studený průvan. To je silný vítr. Dávat na zem tašky, a především kabelky, prý přináší smůlu. Nesedejte si na roh stolu, jinak se prý nevdáte nebo neoženíte. Pravoslavná církev často používá juliánský kalendář, takže Vánoce jsou pro ně 7. ledna. Hlasité kostelní zvony, střílení do vzduchu, vánoční chléb, dokonce pálí vánoční stromečky.

Nebo spíš dubové větve. Čím lépe hoří, tím více štěstí. To taky děláme. Pálíme vánoční stromečky. Dáváme je na ohniště, ale není to pro štěstí. Je to prostě zábava. O srbských Vánocích je na co se dívat i co poslouchat. Když jsme u poslechu, čeká nás Keithova hrozná hudební část. Nezapomeňte si koupit tenhle obličej na geographynow.com. Ukážu divákům své krásné zelené oči. Tradiční srbská muzika se zakládá z velké části na pravoslavných chórech.

K tradičním nástrojům patří třeba tyhle věci. A asi nejznámější tradiční nástroj jsou gusle. Hudbu často doprovází různé srbské tance. Nejznámější je tanec kolo, založený na dvoudobém rytmu, ale v některých variantách je to složitější sedmiosminový rytmus. Abych to nějak jednoduše vysvětlil, namaloval jsem vám tenhle strašný obrázek, jak by to vypadalo napsané.

Dá se to počítat raz dva, raz dva, raz dva tři, protože do sedmi se vejde dvakrát dva a k tomu tři. To se rovná sedm. Jednoduchá matika. Matika! Pardon, to ten jogurt. Co se týče současné srbské hudby, tenhle muž je jejím zakladatelem. A od jeho doby prošla zajímavým vývojem, často se míchá tradiční a moderní hudba. Uslyšíte to například na trumpetovém festivalu Guča, 2. největším hudebním festivalu v Srbsku. Největší je festival EXIT.

Srbsko také v roce 2007 vyhrálo Eurovizi. Důležité jsou i rockové kapely z bývalé Jugoslávie a kapely turbo folku. To popisuje fanoušek Radoš takto: folk na kokainu. Také doporučuji pustit si Davida Maxima Micice, je to skvělý člověk. Jaké znáte srbské kapely? Díky moc. Díky, Keithe.

A teď hurá na krátký přehled historie. Řecké, makedonské, římské, byzantské říše před Slovany, stěhování národů v 7. století, první srbský vládce, křesťanství, velké schizma, Srbové si vybrali pravoslaví, spousta králů a bitev, invaze Osmanů, staletí domácích konfliktů, rusko-turecká válka, obnova srbského království, balkánské války, 1.

sv. válka, Ra-Uh se naštvalo, 2. sv. válka, Německo je ničí, založení Jugoslávie, desetiletí trapnosti, ale dá se to, rozpad Jugoslávie, válka v Kosovu, odtržení Černé Hory, snaha zůstat nad vodou v době sporů, vyhlásili se pártylandem a jsme u dneška. Mezi slavné osobnosti Srbska, které nám fanoušci poradili, patří: spousta králů a šlechticů, dále historické osobnosti jako tyto, vědci, třeba tito, ale především Nikola Tesla.

- Tesla je Srb. - Je to Chorvat! - Srb, Srb, Srb! - Chorvat! Chorvat! Ne, Srb. Spousta herců a umělců, třeba tito. Mezi nejznámějšími je Karl Maldan. A pak paní, co přežila ten pád z obrovské výšky z letadla…

Věděl jsi, že James Bond - byl napsaný podle Srba? - Ještě někdo nám chybí? Můj 95letý děda, který pořád maluje, Petar Mladenović. Spousta slavných Srbů po celém světě. Ty mezinárodní záležitosti nás už přivádí k: FRIEND ZONE Říká se, že v době studené války byl Tito jediným mužem světa, který to úspěšně hrál na obě strany.

USA, Kanada, Argentina a Austrálie mají největší srbské menšiny. Mnoho jich odešlo za rozpadu Jugoslávie. Největší komunita žije v Chicagu, USA. To je zvláštní, protože USA se zasazovalo o intervenci NATO v Kosovu. Přesto se snaží o srdečné vztahy. Čína i Rusko jsou dobří přátelé, obě země totiž stojí v otázce Kosova na straně Srbska.

Čína do Srbska masivně investuje a Rusko jako slovanská a pravoslavná země mělo pro Srbsko vždy slabinu. V době Osmanů pomáhali uprchlíkům a dokonce jim věnovali pozemky na dnešní Ukrajině, to se jmenovalo Nové Srbsko a Slovanosrbsko. Z Afriky si jsou nejblíž s JAR, protože mnoho odbojářů z JAR během apartheidu trénovalo v Srbsku a dnes bydlí asi 20 000 Srbů v JAR, hlavně v Johannesburgu.

Nelson Mandela dostal i čestné srbské občanství. Kvůli historickým sporům jsou Chorvatsko a Bosna na papíře nepřátelé, ale ve skutečnosti, když se dnes potkají, nic neřeší, jsou prostě balkánští Slované. Jediný rozdíl je náboženská tradice a možná nějaké kulturní detaily, ale jinak se chápou.

Co se týče nejlepších přátel, jsou to podle většiny Srbů dvě země. Černá Hora a Řecko. O Srbsku a Černé Hoře se říká, že jsou to dvě oči v jedné hlavě. Mají společnou historii, navzájem se zachraňují, často se spolu berou a obchodují spolu. V Černé Hoře se sice rozmáhá hnutí za odříznutí od srbské identity, ale nemohou popřít své blízké pouto. S Řeckem mají společnou pravoslavnou církev a historicky si často pomáhali, třeba proti Osmanům, ale Řecko také odmítlo účastnit se intervence v Kosovu, bylo na straně Srbska.

Srbové jezdí do Řecka na dovolenou a jsou tu srdečně vítaní. Sdílí uvolněný černý humor, a když se potkají, okamžitě pocítí silné balkánské pouto, které málokdo na světě pochopí. A myslím, že slovo na závěr by měl mít Ivan.

Staletí dramatických událostí stvořila dnešní Srbsko, které chce vykročit do budoucnosti, ale miluje svou středověkou slávu a často se jí inspiruje. Stalo se toho spousta, ale nic není definitivní, ani nikdo úplně nevyhrál. Jsme zkrátka skupina jižních Slovanů. To je celé. Jsme Srbové! Ziveli. Zivali.

Počkejte si, příště budou Seychely. Proto tomu říkají letecký benzín. Překlad: jesterka www.videacesky.cz

Komentáře (0)

Zrušit a napsat nový komentář