Jak blízko jsme je stáhnutí lidského mozku?

JAK BLÍZKO JSME? Jednou naše těla selžou a my zemřeme.
Náš mozek se rozloží a navždy zmizí. Ale co kdyby nemusel? Vědci po celém světě
nyní pracují na technologii, která by jednou mohla váš mozek,
a možná i vědomí, nahrát do počítače. Byl by to převrat v neurovědě,
který by podle některých mohl vést k nesmrtelnosti.
Jak blízko jsme ke stažení mozku? Zaprvé, co vlastně myslíme stažením mozku?
Neznamená to zastrčit vám do hlavy kabel a synchronizovat ji s telefonem.


Je to mnohem složitější, protože mozek je vážně hodně složitý. Informace jsou v mozku zakódovány
v synaptických spojích mezi neurony. Podle převládající teorie jsou
takto zakódovány nejen epizodní vzpomínky, ale vlastně veškeré naučené vědění.
V lidském mozku je řádově stovka miliard neuronů
a každý má desetitisíce spojů. Takže to máme
stovky bilionů synaptických spojů, z nichž byl každý vyladěn
vašimi životními zkušenostmi. Abyste tedy mohli stáhnout váš mozek,
každý z těch bilionů spojů by musel být přesně naskenován, zmapován
a digitálně zrekonstruován v počítači v imitovaném mozku.


Předpokládá se, že tato simulace by se nejen chovala jako biologický mozek,
ale zachovala by si i myšlenky a vzpomínky osoby, jejíž mozek jste naskenovali. To je skvělý materiál k přemýšlení
a rozhovorům u večeře, ale zatím jsme lidský mozek nenaskenovali,
natož abychom vyzkoušeli teorii vědomí. Ale to neznamená,
že nedošlo k žádnému pokroku. Po celém světě se pracuje
na skenování a simulování mozků ve jménu zdravotnictví a medicíny.


Tady jde více o odhalování záhad mozku než o hledání klíče k nesmrtelnosti. Žádnému systému nemůžeme rozumět,
dokud ho nepostavíme sami a nemůžeme s ním manipulovat v počítači
a pochopit všechny jeho díly. V roce 2014 naskenovali vědci
mozek hlístice a jeho simulaci instalovali do jednoduchého robota z lega.
Simulovaný mozek robotem volně pohyboval bez jakéhokoli řízení člověkem.
Proběhly další projekty, které se pokusily mozek vytvořit
reverzním inženýrstvím, experimenty se čtením
a implantováním vzpomínek a skupina vědců vytvořila algoritmus
pro simulování lidského mozku ve velkém měřítku.


Ale jeden z největších projektů skenování mozku probíhá
v Allen Institute v Seattlu. Naskenovali a digitálně zrekonstruovali
milimetr krychlový myšího mozku. To nezní moc působivě kvůli tomu měřítku,
ale je to největší kdy vytvořená mapa spojů v mozku savce.
Milimetr krychlový je asi jako zrnko písku a je v něm 100 000 neuronů
a přes miliardu synapsí.

Aby tento kousíček naskenovali,
museli ho nejprve 25 000krát rozříznout, každý plátek byl silný
asi jako pětina lidského vlasu. Potom byly nafoceny desetimiliony fotek.
Teď si představte, co by obnášelo naskenování celého lidského mozku. Znamená to, že zmapování lidského mozku,
který je milionkrát větší, by trvalo celé flotile elektronových mikroskopů
desetiletí, než by ho nafotily. Technologie se prostě musí změnit,
možná ne radikálně, ale aspoň v měřítku, aby se něco takového povedlo.

Zkrátka nemáme
dostatečně výkonnou technologii, kterou bychom přesně a efektivně
zachytili celý lidský mozek. A i kdybychom mohli,
zkopírovali bychom tím i vědomí? Většina neurovědců by řekla ano,
je to ta samá osoba, úplně stejná věc, ale vážně nevíme, jestli nám něco neuniká.
Otázka je také, zda má ta simulace dostatečné rozlišení,
aby zachytila, kdo jste. Předpokládá se, že naše myšlenky
a vzpomínky jsou vlastně data. A teoreticky by mělo být možné
ta data zkopírovat do počítače tak, abyste vy zůstali vámi.


Ale jaká verze vás? Když uděláme repliku vašeho mozku,
není důvod žít ve tmě a tichu Dropboxu, dostávali byste falešné podněty.
Teoreticky, pokud by byl někdo počítačová simulace, bylo by to
pro něj stejné jako toto pro nás. Podíváte se kolem sebe, vidíte se,
cítíte své tělo, ochutnáte ten nápoj, sníte tu pizzu
a teoreticky by neexistoval rozdíl. Ale pokud byste chtěli
dál zažívat skutečný svět, váš mozek by mohl být
nainstalován do robota.

Ta osoba otevře své robotické oči
a řekne: "Páni, stále tu jsem." A pokud vše správně funguje,
mělo by se to tak zdát. Mělo by to být jako probuzení po operaci,
měli byste si vzpomenout na svou minulost, pamatovat si, jak něco dělat,
mít rádi stejné věci. Pokroky v konektomice ale nepřinesou
vědci hledající pramen mládí. Vědci chtějí lépe pochopit mozek,
aby mohli bojovat proti nemocem a duševním poruchám. Mohli bychom
lépe léčit nádory, epilepsii, závislost a dozvěděli se více o naší evoluci.


Proto chceme digitálně zmapovat mozek. Pokud někdy budeme schopní
nahrát něčí vědomí, možná to bude jen bonus z těchto studií. Nahrávání mysli je
pro lidstvo velice dlouhodobý projekt. Tak dlouhodobý, že většina lidí,
kteří na tom dnes pracují, si neuvědomuje, že na tom pracuje. Existuje touha naskenovat
a zmapovat celý lidský mozek a ten proces možná bude základem
pro statečného dobrovolníka, jehož mozek bude digitalizován.


To by mohlo vést k první nesmrtelné bytosti.
Jen musíme počkat, až technologie dožene naše ambice. Tak jak blízko jsme
ke stažení lidského mozku? Vůbec nejsme blízko.
Neumíme stáhnout ani octomilku. Dokážeme zobrazit malé části mozkové tkáně
nebo mozky malých organismů, ale nevíme dost o tom,
jak funguje nervový systém, abychom tyto obrazy interpretovali
a vytvořili z nich simulaci. S technologií, kterou máme nyní,
jsme na míle daleko.

Ale cesta se zdá dostatečně jasná.
Pokud nepřijde nějaké obří překvapení, vypadá to, že se každý rok
technologie zlepšuje, takže máme stále lepší rozlišení,
cesta k cíli je tedy jasná. Pokud tedy už nejsme tak daleko
a nekoukáte na to v počítačové simulaci, kde nic kolem vás není doopravdy. Díky za sledování "Jak blízko jsme".
Řekněte nám, jaká témata vás zajímají, a pokud chcete vidět víc,
klikněte na tento playlist. Nezapomeňte dát To se mi líbí,
sdílet a odebírat.

Překlad: jesterka
www.videacesky.cz