Jak fungují skleníkové plyny?MinuteEarth

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 11
83 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:194
Počet zobrazení:4 238

Skleníkové plyny budí vášnivé diskuze v kontextu narušování rovnováhy v atmosféře, což vede k nebezpečným klimatickým změnám. Tyto plyny, ke kterým patří např. oxid uhličitý, oxid dusný nebo metan, jsou totiž životně důležité pro teplotní stabilitu Země. Jak se jim tedy přesně daří na naší planetě udržovat onu krásnou, obyvatelnou teplotu? Slovíčka:

  • distance - vzdálenost
  • temperature - teplota
  • to average - být v průměru
  • 5 degrees Celsius - 5 stupňů Celsia
  • deadly - smrtící
  • to range from... to... - pohybovat se mezi... a...
  • to exceed - překonávat, převyšovat
  • to record - zaznamenat
  • to spare - ušetřit (někoho např. utrpení)
  • ray - paprsek
  • visible - viditelný
  • to trap - polapit, chytit do pasti
  • infrared radiation - infračervené záření
  • to absorb - vstřebat, pohltit
  • electric charge - electrický náboj
  • balanced - vyrovnaný, vyvážený
  • lopsided - nesouměrný, nakřivo
  • back and forth - tam a zpátky, sem a tam
  • greenhouse gases - skleníkové plyny
  • to insulate - izolovat (tepelně, zvukově...)

Přepis titulků

Země a Měsíc jsou od Slunce v podstatě stejně daleko a přitom teploty na Měsíci průměrně dosahují neobyvatelných -18 °C. Ještě více smrtící je, že se pohybují mezi -170 °C v noci a 100 °C během měsíčního poledne, čímž pravidelně překonávají největší teplotní rekordy, které jsme kdy zaznamenali na Zemi. Zatímco měsíční dny a noci jsou asi 14krát delší než ty pozemské, relativně rychlá rotace naší planety nás od těchto bláznivých teplot nechrání.

Chrání nás naše atmosféra. Přes den slouží jako štít, který blokuje ty nejškodlivější sluneční paprsky s největší energií a asi třetinu méně intenzivního, ale viditelného světla. Zároveň zabraňuje úniku infračerveného záření neboli tepla, které sálá ze Sluncem vyhřátého povrchu Země, což brání tomu, abychom v noci promrzli na kost. Aby naše atmosféra mohla pohltit jakoukoli radiaci, potřebuje částice s elektrickým nábojem, do kterých by elektromagnetické vlny narážely.

Většinu atmosféry tvoří molekuly plynu, které elektrický náboj nemají. Všechny mají vyrovnaný počet kladných protonů a záporných elektronů. Jisté molekuly ale drží většinu elektronů se záporným nábojem na jedné straně, což jim dává nesouměrnost, díky které se můžou pohupovat a pohlcovat energii infračervených paprsků. Například voda, ozon a oxid dusný jsou elektricky nesouměrné. Všechny tak pohlcují infračervené záření.

Pak máme plyny jako oxid uhličitý a metan. Na papíře ani jedna z molekul nevypadá nesouměrně, takže se nezdá, že by byly schopné pohlcovat jakékoli teplo. Molekuly plynu ale ve skutečnosti nestojí nehybně. Miliardkrát za vteřinu do sebe narážejí, díky čemuž se odrážejí do jiných směrů a způsobů rotace a vibrace. Ukázalo se, že oxid uhličitý i metan sebou většinu života elektricky lomcují, což jim umožňuje pohlcovat infračervené paprsky a tepelně izolovat Zemi.

I když infračervené záření umí pohlcovat spousta různých druhů molekul, naprostá většina naší atmosféry to neumí, protože ji tvoří dusík a kyslík, které zůstávají souměrné, i když vibrují. Jsou příliš symetrické. Nesouměrné 1 % nicméně infračervené záření pohlcuje tak dobře, že se mu daří zadržet asi 90 % tepla unikajícího ze Země. Každý polapený paprsek se odráží v atmosféře a většinou se alespoň jednou vrátí na povrch, než unikne do vesmíru. Nemusíme Měsíc navštívit během mrazivé měsíční noci, abychom věděli, jak důležitá je pro Zemi hra infračerveného pinballu.

Vzorky ledu z našeho nejchladnějšího klimatu ukazují, že malé přirozené variace v atmosférickém oxidu uhličitém vedou k relativně velkým změnám teploty. Ukazují také, že ve srovnání s posledními 800 000 lety je dnes tato hra mnohem, mnohem těžší. Překlad: qetu www.videacesky.cz

Komentáře (26)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

trochu zapasim s vysvetlenim z videa. ak to funguje tak ako opisuju, nemal by zvyseny obsah sklenikovych plynov zaroven prepustat menej slnecneho ziarenia na zem?

10

Odpovědět

Ano, také jsem s tím bojoval. Skutečnost je trochu někde jinde.
Každé těleso vyzařuje v závislosti na svojí teplotě záření o různé vlnové délce. Horké Sluníčko vyzařuje jinou vlnovou délku, než chladnější Země. Skleníkové plyny propustí záření ze Sluníčka, to ohřeje Zemi a ta vyzařuje svoje vlastní záření. To má ale jinou vlnovou délku a skleníkové plyny ho už nepustí ven...
Nepíšu to úplně korektně, ale princip je snad jasný...

10

Odpovědět

Přestaňte dýchat nebo roztajou ledovce a hlavně prdět!

80

Odpovědět

Tím se nenaruší uhlíkový cyklus.

00

Odpovědět

1:58
Nitrogen, tudíž dusík, ne vodík.

20

Odpovědět

Díky, opraveno :).

20

Odpovědět

Nechápu, že tady na Videačesky má Kurzgesagt tak často špatné hodnocení. Škoda docela, protože to jsou opravdu pěkný videa se zajímavými fakty.

363

Odpovědět

3/4 videí nad 9* (Legenda, super, nádhera)
1/10 mezi 8 a 9* (Mazec)
1/10 mezi 7 a 8* (Výborné video)
A jeden Klasický průměr
To mi nepřipadá jako často špatně hodnocený kanál.

102

Odpovědět

+komunardNo já jsem jich pár viděl zrovna když se tu objevili a měli tak 6-7 prvních 10-20min. Takže možná za to můžou trollové nebo nevím. Ale stejně 7 tady na VČ je docela málo hvězd mi přijde,

81

Odpovědět

To tady bude zase flame o globálním oteplování. Už se na to těším, jak tady každý začne vytahovat tabulky a grafy, které budou tvrdit pokaždé něco jiného. Nechci nic říkat, ale na to, abych poznal, že se za posledních několik let změnilo počasí tak, že to snad ani není přirozené, nemusím být fakink džínyjes.

1314

Odpovědět

A co se jako změnilo na počasí? Že je v zimě zima a v létě horko?

207

Odpovědět

A jak dlouho seš na světě ? Já nechci zpochybňovat, ale nejde s tím ani souhlasit. Vyvozovat závěry z něčeho co se destitisíce, miliony let nějakým způsobem mění z dat které měříme poslediních 180let není taky zrovna moc důvěryhodné.

183

Odpovědět

+moohehenapísal laik. Však preto máme vedcov, ktorí sú na to odborníci.

211

Odpovědět

a ono je to spatne ze se meni pocasi?

31

Odpovědět

1:03
Elektrický náboj není pozitivní a negativní, ale kladný a záporný.

1010

Odpovědět

Dobře, uznávám, že fyzika nepatří mezi moje nejsilnější stránky :D. Díky, už jsem to spravila.

52

Odpovědět

A nejsou to synonyma?

148

Odpovědět

+Ligerpouhé slovíčkaření zas taková chyba to není

117

Odpovědět

+LigerJe to odborný termín, ten nelze nahradit za jiný, byť by byl v jiném kontextu synonymem.

170

Odpovědět

+LigerMáš pravdu odborný termín, nelze nahradit jiným , byť by byl v jiném kontextu synonymem. Pozitivní a negativní elektrický náboj však také patří do odborné terminologie.

11

Odpovědět

+LigerV životě jsem to neviděl, alespoň ne v odborném textu. Nějaký příklad?

00

Odpovědět

+LigerVětšina názvosloví byla přejata a někdy i přeložena buď z angličtiny, němčiny, latiny apod. Příkladem je https://cs.wikipedia.org/wiki/Elektron nebo https://cs.wikipedia.org/wiki/Pozitron . Nikde jsem nenašel napsáno, že by se nemohla používat původní terminologie . Ty snad ano?

00

Odpovědět

+LigerPozitivní elektrický náboj (vím, že ve videu je jenom "pozitivní"/"kladný", ale je tím míněno "s pozitivním/kladným elektrickým nábojem") není původní terminologie. Původní terminologie (pokud za ni budeme považovat tu anglickou, nevím, kdo tyto pojmy zavedl jako první, a jaká byla jeho mateřština) je "positive electric charge". Neobsahuje slovo pozitivní (jak by taky mohla, je to české slovo, byť vytvořené převzetím z angličtiny). K použití cizí odborné terminologie mohou být legitimní důvody, v této situaci je však nevidím. Proto je na místě použití terminologie české, která nezná "pozitivní elektrický náboj", ale pouze "kladný elektrický náboj". Pokud máte pocit, že se ve svém posledním tvrzení mýlím, prosím o odkaz na odborný text, kde by se toto spojení vyskytovalo.

21

Odpovědět

+LigerMnoho z českých termínů jsou překlady mezinárodních odborných názvů, a to proto aby se usnadnila mezinárodní výměna vědeckých informací.
Elektron pojmenoval https://cs.wikipedia.org/wiki/Michael_Faraday" target="_blank" rel="nofollow">https://cs.wikipedia.org/wiki/William_Gilbert.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Michael_Faraday
" target="_blank" rel="nofollow">https://cs.wikipedia.org/wiki/William_Gilbert.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Michael_Faraday
obohatil odborné názvosloví o další důležité pojmy spojené s elektromagnetismem.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Svatopluk_Presl spoluzakládal českou a odvozeně i slovenskou odbornou terminologii mnoha vědních oborů, zejména pak v mineralogii, chemii, zoologii a botanice.
Něco o charakteristice české fyzikální terminologie http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=5475" target="_blank" rel="nofollow">http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=5475

00

Odpovědět

1. Nevidím souvislost s videem.
2. Úvod je kouzelný. Klimatologové tvrdí co chvíli něco jiného. Samozřejmě. Kdyby tvrdili pořád to samé, nebyla by to věda, ale náboženství.
3. U těch grafů nevidím žádnou změnu v trendech, takže to není "přepisování dějin", jen je prostě v pár grafech zohledněno víc dat (což je v pořádku). Teda nevím jak ten blikající, z toho mě akorát bolí oči.
4. Závěr je v době, kdy už dlouho je velký byznys destrukce dlouhých uhlíkových řetězců za účelem získání energie (i když by ji šlo získat jinak, a ty řetězce zužitkovat lépe), jen takový konspirátorský blábol.

116
Používáme cookies, abychom mohli provozovat tuto internetovou stránku a zlepšit Vaši uživatelskou spokojenost. Budete-li pokračovat beze změny nastavení, předpokládáme, že souhlasíte s ukládáním souborů cookies z internetových stránek. Více informací o použití cookies.
OK