Jak se učit rychleji pomocí Feynmanovy techniky

Často můžete někde narazit na následující známý citát, připisovaný většinou Albertu Einsteinovi: "Pokud něco neumíte jednoduše vysvětlit, tak tomu dostatečně dobře nerozumíte." Ať už byl autorem citátu skutečně Einstein, což pravděpodobně nebyl, je to chytrá myšlenka a pokud ji obrátíte, vyjde vám z toho skvělá studijní pomůcka. Pokud chcete něco pochopit, vysvětlete to. Tuto myšlenku jsem už krátce zmínil ve svém videu shrnujícím přednášku doktora Martyho Lubdella Učte se méně, učte se chytře, ve které mluvil o efektivní studijní technice spočívající v tom, že se své učivo snažíte vysvětlit někomu jinému.

V tomto videu tuto myšlenku hlouběji prozkoumáme a podělím se s vámi o postup čítající několik kroků, kterému říkáme Feynmanova technika. Je pojmenována po fyzikovi Richardu Feynmanovi, který byl obecně vynikajícím vědcem. V roce 1965 získal Nobelovu cenu za přínos v oblasti kvantové elektrodynamiky, což jsem si musel několikrát nahlas vyslovit, a vědě přispěl mnoha dalšími způsoby, například vývojem takzvaných Feynmanových diagramů, což je v zásadě grafické znázornění mechanismů interakcí subatomárních částic.

Kromě toho že byl skvělým vědcem, byl také výborným učitelem a uměl skvěle vysvětlovat. Ve skutečnosti mu přezdívali "skvělý vysvětlovatel", protože byl schopen zestručnit neuvěřitelně komplikované problematiky a převést je do jednoduchého jazyka, kterému ostatní rozuměli.

Proto je tedy považován za jednoho ze skvělých vědců, který byl zároveň dobrým učitelem. Dokonce už během studií byl Feynman známý tím, že se neúnavně prokousával rovnicemi, dokud pro něj problematika, se kterou se potýkal, nebyla intuitivně srozumitelná. Proto po něm pojmenovali tuto techniku, ale nemusíte být fyzik ani matematik, abyste ji mohli používat, jelikož vysvětlování nějaké problematiky napomáhá jejímu porozumění, a to v jakémkoli oboru, ať už v dějepisu, matematice nebo třeba ve vývoji webových aplikací.

Navíc jde o víceúčelovou techniku. Pokud jste si nejistí v nějaké problematice a chcete ji rychleji pochopit, můžete tuto techniku použít. Ale pokud už jste jí celkem slušně porozuměli a čeká vás například test, můžete ji využít k otestování svých vědomostí a zanalyzování svých domněnek.

Jak řekl sám Feynman: "Pravidlo zní, že nesmíte oklamávat sami sebe. A sami sebe oklameme nejsnadněji." Nejlepší způsob, jak zaručeně a do detailů porozumět určité problematice, je vysvětlit ji někomu dalšímu nebo to alespoň předstírat. A to je podstata Feynmanovy techniky. Tak se do toho pusťme. Postup se skládá ze čtyř kroků a prvním z nich je vytáhnout list papíru a nahoru napsat název tématu.

V našem příkladu použijeme Pythagorovu větu, protože je jednoduchá a nebude nám nijak překážet v dalších krocích. Dalším krokem je vysvětlení tématu jednoduchou, stručnou angličtinou či francouzštinou nebo jakýmkoli jiným jazykem. Podstatou je, aby to bylo snadno pochopitelné, jako když někoho učíte. A nezůstávejte jen u definic. Pracujte s příklady a ujistěte se, že jste schopni i praktického použití. Jako třetí krok zjistěte, které části vám stále dělají problém nebo u kterých jste se při výkladu zasekli a vraťte se ke zdrojovému materiálu či poznámkám nebo pracujte s příklady, dokud těmto oblastem neporozumíte stejně dobře jako těm zbylým.

A konečně čtvrtým krokem je podívat se na váš výklad, najít části, kde jste použili odborné termíny a komplikovaný jazyk a pokusit se je přepsat jednoduššími a srozumitelnějšími slovy. Pamatujte si, že nejdůležitější je jednoduchost. Vysvětlování tématu stejným stylem, jako byste učili někoho, kdo nemá stejné základní předpoklady a vědomosti jako vy, je nejlepším možným otestováním vašich vědomostí.

A o to tu jde, tohle je podstatou Feynmanovy techniky. Používání této techniky vám jednak pomůže mít přehled o tématu a zjistit, co už spolehlivě umíte, ale hlavně vám pomůže okamžitě určit části, ve kterých si stále nejste jistí a na kterých je potřeba zapracovat. To dělá z této techniky skvělou metodu pro opakování učiva, protože je velmi efektivní a šetří čas.

Chtěl bych vám ale dát ještě jednu radu, která souvisí s vaší myšlenkovou přípravou na čtvrtý krok. Namísto pouhého přemýšlení, jak něco vysvětlit jednoduchým jazykem, se zamyslete i nad tím, jak byste to vysvětlili dítěti. Proč? Protože kromě otázek jako: "Můžu si ještě vzít Oreo?" nebo: "Můžu jít koukat na Dragonball Z?" vám dítě položí i otázku: "Proč to tak je?" To vám pomůže analyzovat vaše domněnky. Když se vrátíme k Pythagorově větě, možná že znáte vzorec, ale dítě se zeptá, proč to tak funguje.

Proč Pythagorova věta platí pro všechny pravoúhlé trojúhelníky? Možná tomu intuitivně rozumíte, možná se vytasíte s důkazem pomocí přeskupení obrazců, možná ne. Možná jste ten vzorec vždy měli za bernou minci a v tom případě vás ještě čeká další učení. Pythagorova věta byla možná příliš jednoduchý příklad a možná byste rádi věděli, jak tuto techniku aplikovat na něco složitějšího, co nesouvisí s matematikou.

Pokud tomu tak je, v doprovodném článku k tomuto videu jsem popsal dva další příklady. Jeden se týká Bayesovy věty, která se týká teorie pravděpodobnosti ve statistice, druhý rozebírá box model CSS, který souvisí s vývojem webových aplikací a nemá s matematikou nic společného. Pokud se na ně chcete podívat, klikněte na štítek na obrazovce, který vás na článek přesměruje, nebo klikněte na odkaz v popisku. Pokud se vám video líbilo a bylo pro vás užitečné, dejte like jako podporu tomuto kanálu.

Pokud sami máte nějaké tipy, jak tuto techniku využít, rád si o tom přečtu v komentářích. A pokud tento kanál neodebíráte a chcete získat tipy, jak být produktivnějšími studenty, zde můžete dát odběr a můžete kliknout sem, pokud chcete získat zdarma mou knihu o tom, jak mít lepší známky. Nebo můžete kliknout sem a podívat se na jiné video, které pro vás určitě bude zajímavé.

Díky za pozornost a uvidíme se u dalšího videa.