Jak se učit rychleji pomocí Feynmanovy techniky

Často můžete někde narazit
na následující známý citát, připisovaný většinou Albertu Einsteinovi:
"Pokud něco neumíte jednoduše vysvětlit, tak tomu dostatečně dobře nerozumíte." Ať už byl autorem citátu skutečně
Einstein, což pravděpodobně nebyl, je to chytrá myšlenka a pokud ji obrátíte,
vyjde vám z toho skvělá studijní pomůcka. Pokud chcete něco pochopit,
vysvětlete to. Tuto myšlenku jsem už krátce zmínil
ve svém videu shrnujícím přednášku doktora Martyho Lubdella
Učte se méně, učte se chytře, ve které mluvil o efektivní
studijní technice spočívající v tom, že se své učivo
snažíte vysvětlit někomu jinému.

V tomto videu tuto myšlenku
hlouběji prozkoumáme a podělím se s vámi
o postup čítající několik kroků, kterému říkáme Feynmanova technika. Je pojmenována po fyzikovi
Richardu Feynmanovi, který byl obecně vynikajícím vědcem. V roce 1965 získal Nobelovu cenu za přínos
v oblasti kvantové elektrodynamiky, což jsem si musel
několikrát nahlas vyslovit, a vědě přispěl mnoha dalšími způsoby, například vývojem
takzvaných Feynmanových diagramů, což je v zásadě grafické znázornění
mechanismů interakcí subatomárních částic.

Kromě toho že byl skvělým vědcem, byl také výborným učitelem
a uměl skvěle vysvětlovat. Ve skutečnosti
mu přezdívali "skvělý vysvětlovatel", protože byl schopen zestručnit
neuvěřitelně komplikované problematiky a převést je do jednoduchého jazyka,
kterému ostatní rozuměli.

Proto je tedy považován
za jednoho ze skvělých vědců, který byl zároveň dobrým učitelem. Dokonce už během studií
byl Feynman známý tím, že se neúnavně prokousával rovnicemi,
dokud pro něj problematika, se kterou se potýkal,
nebyla intuitivně srozumitelná. Proto po něm pojmenovali tuto techniku, ale nemusíte být fyzik ani matematik,
abyste ji mohli používat, jelikož vysvětlování nějaké problematiky
napomáhá jejímu porozumění, a to v jakémkoli oboru,
ať už v dějepisu, matematice nebo třeba ve vývoji
webových aplikací.

Navíc jde o víceúčelovou techniku. Pokud jste si nejistí
v nějaké problematice a chcete ji rychleji pochopit,
můžete tuto techniku použít. Ale pokud už jste jí celkem slušně
porozuměli a čeká vás například test, můžete ji využít
k otestování svých vědomostí a zanalyzování svých domněnek.

Jak řekl sám Feynman: "Pravidlo zní,
že nesmíte oklamávat sami sebe. A sami sebe oklameme nejsnadněji." Nejlepší způsob, jak zaručeně a do detailů
porozumět určité problematice, je vysvětlit ji někomu dalšímu
nebo to alespoň předstírat. A to je podstata Feynmanovy techniky.
Tak se do toho pusťme. Postup se skládá ze čtyř kroků
a prvním z nich je vytáhnout list papíru a nahoru napsat název tématu.

V našem příkladu
použijeme Pythagorovu větu, protože je jednoduchá a nebude nám
nijak překážet v dalších krocích. Dalším krokem je vysvětlení tématu
jednoduchou, stručnou angličtinou či francouzštinou
nebo jakýmkoli jiným jazykem. Podstatou je,
aby to bylo snadno pochopitelné, jako když někoho učíte.
A nezůstávejte jen u definic. Pracujte s příklady a ujistěte se,
že jste schopni i praktického použití. Jako třetí krok zjistěte,
které části vám stále dělají problém nebo u kterých
jste se při výkladu zasekli a vraťte se ke zdrojovému materiálu
či poznámkám nebo pracujte s příklady, dokud těmto oblastem neporozumíte
stejně dobře jako těm zbylým.

A konečně čtvrtým krokem
je podívat se na váš výklad, najít části, kde jste použili
odborné termíny a komplikovaný jazyk a pokusit se je přepsat
jednoduššími a srozumitelnějšími slovy. Pamatujte si,
že nejdůležitější je jednoduchost. Vysvětlování tématu stejným stylem,
jako byste učili někoho, kdo nemá stejné základní předpoklady
a vědomosti jako vy, je nejlepším možným
otestováním vašich vědomostí.

A o to tu jde, tohle je podstatou
Feynmanovy techniky. Používání této techniky vám jednak
pomůže mít přehled o tématu a zjistit, co už spolehlivě umíte, ale hlavně
vám pomůže okamžitě určit části, ve kterých si stále nejste jistí
a na kterých je potřeba zapracovat. To dělá z této techniky
skvělou metodu pro opakování učiva, protože je velmi efektivní a šetří čas.


Chtěl bych vám ale dát ještě jednu radu, která souvisí s vaší
myšlenkovou přípravou na čtvrtý krok. Namísto pouhého přemýšlení,
jak něco vysvětlit jednoduchým jazykem, se zamyslete i nad tím,
jak byste to vysvětlili dítěti. Proč? Protože kromě otázek
jako: "Můžu si ještě vzít Oreo?" nebo: "Můžu jít koukat na Dragonball Z?"
vám dítě položí i otázku: "Proč to tak je?" To vám pomůže analyzovat vaše domněnky. Když se vrátíme k Pythagorově větě, možná že znáte vzorec,
ale dítě se zeptá, proč to tak funguje.

Proč Pythagorova věta platí
pro všechny pravoúhlé trojúhelníky? Možná tomu intuitivně rozumíte, možná se vytasíte s důkazem
pomocí přeskupení obrazců, možná ne. Možná jste ten vzorec
vždy měli za bernou minci a v tom případě
vás ještě čeká další učení. Pythagorova věta byla
možná příliš jednoduchý příklad a možná byste rádi věděli,
jak tuto techniku aplikovat na něco složitějšího,
co nesouvisí s matematikou.

Pokud tomu tak je,
v doprovodném článku k tomuto videu jsem popsal dva další příklady.
Jeden se týká Bayesovy věty, která se týká
teorie pravděpodobnosti ve statistice, druhý rozebírá box model CSS,
který souvisí s vývojem webových aplikací a nemá s matematikou nic společného. Pokud se na ně chcete podívat,
klikněte na štítek na obrazovce, který vás na článek přesměruje,
nebo klikněte na odkaz v popisku. Pokud se vám video líbilo
a bylo pro vás užitečné, dejte like jako podporu tomuto kanálu.


Pokud sami máte nějaké tipy, jak tuto techniku využít,
rád si o tom přečtu v komentářích. A pokud tento kanál neodebíráte
a chcete získat tipy, jak být produktivnějšími studenty,
zde můžete dát odběr a můžete kliknout sem,
pokud chcete získat zdarma mou knihu o tom,
jak mít lepší známky. Nebo můžete kliknout sem
a podívat se na jiné video, které pro vás určitě bude zajímavé.

Díky za pozornost
a uvidíme se u dalšího videa.