Zpět na seznam4.8 (22 hodnocení)
MithrilPublikováno: 7 let
Načítám přehrávač...
Jak somálští piráti vydělávají peníze?
9:15
7.7K zhlédnutí
Somálsko je chudým státem, který sužuje množství problémů, nedostatečnou infrastrukturou počínaje, teroristickými skupinami konče. Na tomto místě se tedy není moc co divit, že se lidé uchylují k pirátství. Ale nepředstavujte si piráty se šavlemi, moderní pirátství funguje jinak.
Toto video sponzoruje Skillshare. Prvních 500 lidí, kteří použijí odkaz v popisku,
získá dva měsíce zdarma. Toto je TI Europe,
jedna ze čtyř největších lodí na světě. Zde je banán pro porovnání. Se svými 380 metry
neboli 1 246 stopami je o 41 % delší než Titanic. Stále je ale kratší než film Titanic. V tomto odvětví je účinnost důležitá
a každý dolar se počítá.
Loď postavená z dvojnásobku oceli
má víc než dvojnásobný objem, navíc při zachování stejně velké posádky. Větší lodě stojí jen o trochu více, ale vydělávají mnohem víc peněz. Takže tu máme super tankery,
které pojmou 3 miliony barelů ropy. Při dnešních cenách to z nich dělá cíl pro piráty
v hodnotě 174 milonů dolarů. Loni byl na nejvytíženějších trasách nahlášen útok pirátů každý druhý den.
Například v Adenském zálivu,
Singapurském průlivu nebo u pobřeží Malajsie. Ale piráti už nejsou chlápci
s papouškem a šavlí. Dnešní piráti operují s pečlivě
naplánovanými a provedenými útoky. S investory, burzou, s řetězcem velení
a se zkušenými vyjednavači. To vše bez pomoci LinkedInu. A čistý zisk asi 30 % by jim mohl závidět i Apple.
JAK SOMÁLŠTÍ PIRÁTI VYDĚLÁVAJÍ Somálsko je podle všech měřítek
nejtěžší místo k životu. Už tři desítky let tam trvá občanská válka, která vedla k hladomoru, ale také zanechala
zemi bez centrální vlády. Na severu se nachází nezávislé,
ale neuznávané státy, Somaliland a Puntland. Na jihu se vláda dělí mezi federální vládu, se sídlem v Mogadišu, a velké teroristické skupiny.
Kvůli tomu se jen těžko buduje
infrastruktura jako nemocnice a školy. A proto je téměř nemožné
vytvořit fungující ekonomiku. Výsledkem je průměrná
délka života 55 let. Jedna z nejnižších na světě. Oproti jejich HDP se Ghana
nebo Madagaskar zdají jako bohaté státy. Sousední Etiopie vydělává
pěstováním kávy, brambor a obilovin, Somálsko takové štěstí nemá.
Jen 1,8 % jeho půdy je orné. Srovnejte to s 50 % Indie a 34 % Německa. Má dvě podnebí.
Horké a velmi horké. Ale nějaké výhody přeci jen má. Nejdelší pobřeží ze všech afrických států. Rybaření by mělo být
velkým zdrojem příjmu. Ale ano, má to háček. Zahraniční společnosti si všimly,
že místní vlády je zaneprázdněná a zřejmě si ani nevšimne,
že jí do vod nahází toxický odpad.
Následkem toho umřely tisíce ryb. Ty, které přežily,
jsou nyní loveny zahraničními rybáři, kteří každoročně ukradnou
ryby v ceně 300 milionů dolarů. Somálsku zůstane
jen malý zlomek vlastních tuňáků. Shrňme si to, Somálci jsou málo vzdělaní, neustále žijí ve strachu z násilí, nemají téměř žádnou zdravotní péči
a HDP na osobu je, pokračujte dolů, 104 dolarů, což je
28 centů na osobu a na den.
Avšak průměrné výkupné
je 2,7 milionu dolarů. Takže dát se na pirátství
se zdá jako rozumná volba. Vše to začíná určením cíle. Ideální oběť pochází z bohatého státu, cestuje pomalu nebo nedaleko pobřeží. Nebo v případě luxusní
výletní lodi Star Breeze, která byla napadena v roce 2005,
všechny tři možnosti.
Dalším krokem je financování. Přípravy každého útoku mohou
vyjít až na 30 tisíc dolarů. To je hodně peněz,
hlavně na Somálsko. Risk je většinou
rozložen mezi 3–5 investorů, kteří si koupí podíl na neformální dražbě. Nyní přichází na řadu útok. Jedna mateřská loď se 4 až 20 piráty následuje svůj cíl až 1 200 km od pobřeží.
Když se přiblíží,
nastoupí do jednoho nebo dvou člunů a použijí lana a žebříky k nalodění. Posádka se snaží zrychlit,
změnit směr nebo se bránit, ale také ví,
že proti AK-47, raketometům a zoufalství pirátů nemají šanci. Posádka je shromážděna
a jsou zničeny komunikační nástroje. Loď se odmlčí.
Další krok závisí na obchodním modelu. V jihovýchodní Asii
je cílem ukrást ropu a prodat ji někomu,
kdo se nebude ptát, proč je tak levná. Ale v Somálsku se piráti
nákladu dotknou jen výjimečně. Posádka je to nejcennější na palubě. S lodí zamíří do nejbližšího přístavu. Začíná nejnáročnější část operace. Existuje jen jeden
prodávající a jeden kupec, takže neplatí téměř žádná
pravidla běžného vyjednávání.
Ani jedna strana
nemá veškeré informace a obě se snaží lhát. Vlastník lodě se chce tvářit chudě
a tím snížit výkupné, piráti musí naopak vypadat dostatečně
odhodlaní splnit své hrozby, ale dostatečně trpěliví k vyčkání na dohodu. Čas se krátí. Jak čas ubíhá, hodnota lodi
a jeho nákladu se snižuje.
Průměrné výkupné se většinou zvyšuje. Vyjednávání může trvat
300, 400 nebo i 500 dní. A to vše přes překladatele. Často navíc s několika různými vyjednavači. Pokud vlastník lodě
má pojištění na únos, vyjednávání provádí profesionál. Šance na smrt posádky
tak klesá z 9 % na 2 %. Společnosti nesmí říct,
že pojištění mají.
Mnoho posádek ani netuší,
že loď má takovéto pojištění. Pokud by to věděli,
pozbylo by platnosti. Dohody je dosaženo téměř vždy. Piráti shromáždí posádku
na horní palubě, čímž potvrdí, že žijí. Poté kolem proletí helikoptéra, která spustí
vodotěsný kontejner plný hotovosti. Pak přichází nejoblíbenější část,
rozdělování kořisti. Investoři dostanou svůj garantovaný podíl,
což je minimálně 30 %. Přístav, který se nedíval,
když zde kotvili, dostane 5–10 %.
Zbytek si rozdělí útočníci. Bonus 10 000 dostane ten,
který se nalodí jako první. Těchto případů jsou stovky ročně. Dopravní společnosti stojí
4,9 až 8,3 miliardy dolarů ročně. To včetně ochranky a pojištění. I pouhé zrychlení z 13 na 18 uzlů je stojí dalších 88 tisíc dolarů
za loď denně. Tyto náklady jsou přenášeny na nás.
Všichni platíme
skrytý poplatek za pirátství. Co s tím dělat? Očividnou odpovědí je bránit se. NATO vede operaci Mořský štít, kdy hlídkováním v dotčených vodách
snížilo počet útoků z 2009 na 16. Mnoho lodí si najímá soukromé ochranky. Ale to vytváří problém
"černého pasažéra". Jiné společnosti
a státy těží z této bezpečnosti, aniž by za ni zaplatili.
Bylo by lepší,
kdyby výkupné nikdo neplatil, ale v nejlepším zájmu
každé společnosti je zaplatit. Všechna tato řešení pirátství potlačují, ale neřeší ho. Za 30 až 75 tisíc dolarů z každého útoku se vždy najde někdo,
kdo toto riziko podstoupí, bez ohledu na to, jak vysoké bude.
Jediné řešení je ekonomické. Dát pirátům alternativní
způsoby vydělání peněz. Obnova státu, jako
je Somálsko je, obří výzva. Ale když místním dáte
nové dovednosti a nové příležitosti, je to dlouhodobé řešení. Překlad: Mithril
www.videacesky.cz
získá dva měsíce zdarma. Toto je TI Europe,
jedna ze čtyř největších lodí na světě. Zde je banán pro porovnání. Se svými 380 metry
neboli 1 246 stopami je o 41 % delší než Titanic. Stále je ale kratší než film Titanic. V tomto odvětví je účinnost důležitá
a každý dolar se počítá.
Loď postavená z dvojnásobku oceli
má víc než dvojnásobný objem, navíc při zachování stejně velké posádky. Větší lodě stojí jen o trochu více, ale vydělávají mnohem víc peněz. Takže tu máme super tankery,
které pojmou 3 miliony barelů ropy. Při dnešních cenách to z nich dělá cíl pro piráty
v hodnotě 174 milonů dolarů. Loni byl na nejvytíženějších trasách nahlášen útok pirátů každý druhý den.
Například v Adenském zálivu,
Singapurském průlivu nebo u pobřeží Malajsie. Ale piráti už nejsou chlápci
s papouškem a šavlí. Dnešní piráti operují s pečlivě
naplánovanými a provedenými útoky. S investory, burzou, s řetězcem velení
a se zkušenými vyjednavači. To vše bez pomoci LinkedInu. A čistý zisk asi 30 % by jim mohl závidět i Apple.
JAK SOMÁLŠTÍ PIRÁTI VYDĚLÁVAJÍ Somálsko je podle všech měřítek
nejtěžší místo k životu. Už tři desítky let tam trvá občanská válka, která vedla k hladomoru, ale také zanechala
zemi bez centrální vlády. Na severu se nachází nezávislé,
ale neuznávané státy, Somaliland a Puntland. Na jihu se vláda dělí mezi federální vládu, se sídlem v Mogadišu, a velké teroristické skupiny.
Kvůli tomu se jen těžko buduje
infrastruktura jako nemocnice a školy. A proto je téměř nemožné
vytvořit fungující ekonomiku. Výsledkem je průměrná
délka života 55 let. Jedna z nejnižších na světě. Oproti jejich HDP se Ghana
nebo Madagaskar zdají jako bohaté státy. Sousední Etiopie vydělává
pěstováním kávy, brambor a obilovin, Somálsko takové štěstí nemá.
Jen 1,8 % jeho půdy je orné. Srovnejte to s 50 % Indie a 34 % Německa. Má dvě podnebí.
Horké a velmi horké. Ale nějaké výhody přeci jen má. Nejdelší pobřeží ze všech afrických států. Rybaření by mělo být
velkým zdrojem příjmu. Ale ano, má to háček. Zahraniční společnosti si všimly,
že místní vlády je zaneprázdněná a zřejmě si ani nevšimne,
že jí do vod nahází toxický odpad.
Následkem toho umřely tisíce ryb. Ty, které přežily,
jsou nyní loveny zahraničními rybáři, kteří každoročně ukradnou
ryby v ceně 300 milionů dolarů. Somálsku zůstane
jen malý zlomek vlastních tuňáků. Shrňme si to, Somálci jsou málo vzdělaní, neustále žijí ve strachu z násilí, nemají téměř žádnou zdravotní péči
a HDP na osobu je, pokračujte dolů, 104 dolarů, což je
28 centů na osobu a na den.
Avšak průměrné výkupné
je 2,7 milionu dolarů. Takže dát se na pirátství
se zdá jako rozumná volba. Vše to začíná určením cíle. Ideální oběť pochází z bohatého státu, cestuje pomalu nebo nedaleko pobřeží. Nebo v případě luxusní
výletní lodi Star Breeze, která byla napadena v roce 2005,
všechny tři možnosti.
Dalším krokem je financování. Přípravy každého útoku mohou
vyjít až na 30 tisíc dolarů. To je hodně peněz,
hlavně na Somálsko. Risk je většinou
rozložen mezi 3–5 investorů, kteří si koupí podíl na neformální dražbě. Nyní přichází na řadu útok. Jedna mateřská loď se 4 až 20 piráty následuje svůj cíl až 1 200 km od pobřeží.
Když se přiblíží,
nastoupí do jednoho nebo dvou člunů a použijí lana a žebříky k nalodění. Posádka se snaží zrychlit,
změnit směr nebo se bránit, ale také ví,
že proti AK-47, raketometům a zoufalství pirátů nemají šanci. Posádka je shromážděna
a jsou zničeny komunikační nástroje. Loď se odmlčí.
Další krok závisí na obchodním modelu. V jihovýchodní Asii
je cílem ukrást ropu a prodat ji někomu,
kdo se nebude ptát, proč je tak levná. Ale v Somálsku se piráti
nákladu dotknou jen výjimečně. Posádka je to nejcennější na palubě. S lodí zamíří do nejbližšího přístavu. Začíná nejnáročnější část operace. Existuje jen jeden
prodávající a jeden kupec, takže neplatí téměř žádná
pravidla běžného vyjednávání.
Ani jedna strana
nemá veškeré informace a obě se snaží lhát. Vlastník lodě se chce tvářit chudě
a tím snížit výkupné, piráti musí naopak vypadat dostatečně
odhodlaní splnit své hrozby, ale dostatečně trpěliví k vyčkání na dohodu. Čas se krátí. Jak čas ubíhá, hodnota lodi
a jeho nákladu se snižuje.
Průměrné výkupné se většinou zvyšuje. Vyjednávání může trvat
300, 400 nebo i 500 dní. A to vše přes překladatele. Často navíc s několika různými vyjednavači. Pokud vlastník lodě
má pojištění na únos, vyjednávání provádí profesionál. Šance na smrt posádky
tak klesá z 9 % na 2 %. Společnosti nesmí říct,
že pojištění mají.
Mnoho posádek ani netuší,
že loď má takovéto pojištění. Pokud by to věděli,
pozbylo by platnosti. Dohody je dosaženo téměř vždy. Piráti shromáždí posádku
na horní palubě, čímž potvrdí, že žijí. Poté kolem proletí helikoptéra, která spustí
vodotěsný kontejner plný hotovosti. Pak přichází nejoblíbenější část,
rozdělování kořisti. Investoři dostanou svůj garantovaný podíl,
což je minimálně 30 %. Přístav, který se nedíval,
když zde kotvili, dostane 5–10 %.
Zbytek si rozdělí útočníci. Bonus 10 000 dostane ten,
který se nalodí jako první. Těchto případů jsou stovky ročně. Dopravní společnosti stojí
4,9 až 8,3 miliardy dolarů ročně. To včetně ochranky a pojištění. I pouhé zrychlení z 13 na 18 uzlů je stojí dalších 88 tisíc dolarů
za loď denně. Tyto náklady jsou přenášeny na nás.
Všichni platíme
skrytý poplatek za pirátství. Co s tím dělat? Očividnou odpovědí je bránit se. NATO vede operaci Mořský štít, kdy hlídkováním v dotčených vodách
snížilo počet útoků z 2009 na 16. Mnoho lodí si najímá soukromé ochranky. Ale to vytváří problém
"černého pasažéra". Jiné společnosti
a státy těží z této bezpečnosti, aniž by za ni zaplatili.
Bylo by lepší,
kdyby výkupné nikdo neplatil, ale v nejlepším zájmu
každé společnosti je zaplatit. Všechna tato řešení pirátství potlačují, ale neřeší ho. Za 30 až 75 tisíc dolarů z každého útoku se vždy najde někdo,
kdo toto riziko podstoupí, bez ohledu na to, jak vysoké bude.
Jediné řešení je ekonomické. Dát pirátům alternativní
způsoby vydělání peněz. Obnova státu, jako
je Somálsko je, obří výzva. Ale když místním dáte
nové dovednosti a nové příležitosti, je to dlouhodobé řešení. Překlad: Mithril
www.videacesky.cz
Související videa
Komentáře
Žádné komentářeBuďte první, kdo napíše komentář





