Jak velká zima je ve vesmíru?
O vesmíru se říká, že je to chladné místo. Ale jak chladný je? A má vůbec smysl se na jeho teplotu ptát?
Přepis titulků
Jsem Fraser Cain,
vydavatel Universe Today. Pokud byste cestovali
mezi světy, mezi hvězdami, přes propast mezihvězdného prostoru,
budete se vzdalovat od tepla hvězd a budete v chladných hlubinách prázdnoty. Vezměte si svetr, bude tam zima. Ale jak chladno je ve vesmíru? Na rozdíl od domu, auta nebo bazénu
nemá vakuum ve vesmíru žádnou teplotu. Ptát se na teplotu vesmíru je nesmysl.
Teplotu můžete měřit jen tehdy, když do vesmíru něco vložíte, třeba kámen nebo astronauta. Pamatujte, teplo se může přenášet třemi způsoby. Vedením, prouděním a sáláním. Když zahřejete jednu stranu kovu, bude teplá i ta druhá, to je vedení. Cirkulující vzduch může přenést teplo z jedné strany místnosti na druhý, to je proudění. Ale ve vakuu se může teplo šířit jen sáláním.
Předmět absorbuje fotony, a tím se ohřívá. Ale ve stejný okamžik také fotony vyzařuje. Pokud objekt pohlcuje víc fotonů než vyzařuje, ohřívá se. Pokud jich více vyzařuje, ochlazuje se. Teoreticky existuje bod, ve kterém už víc energie z objektu nezískáte. Tato nejnižší teplota se nazývá absolutní nula. Jak za chvilku uvidíme, nemůžeme jí dosáhnout. Podívejme se na něco nám bližšího, třeba na Mezinárodní vesmírnou stanici.
Kus kovu ve vesmíru, který je vystavený slunečnímu záření, se může zahřát až na 260 °C. To je pro astronauty pracující mimo stanici nebezpečné. Pokud mají manipulovat s kovem, musí ho balit do speciálních pokrývek. Ale v zemském stínu se vše ochladí na -170 °C. Astronauti mohou být vystaveni velkému rozpětí teplot podle toho, zda jsou nebo nejsou vystaveni Slunci. Jejich skafandry to řeší topením a chlazením.
Teď se podívejme o kus dále. Čím více se od Slunce vzdalujete, tím nižší je teplota objektů. Teplota na Plutu může dosáhnout až -240 °C, což je jen 33 °C nad absolutní nulou. Mezihvězdná plynová a prachová mračna v naší galaxii jsou jen 10 až 20 stupňů nad absolutní nulou. Můžete klidně cestovat daleko od všeho, ale nikdy se nedostanete pod 2,7 stupně nad absolutní nulou, což je -270,45 °C.
To je teplota kosmického mikrovlnného pozadí, které prostupuje celým vesmírem. To je ta nejnižší teplota ve vesmíru. Díky za pozornost. Překlad: Mithril www.videacesky.cz
Teplotu můžete měřit jen tehdy, když do vesmíru něco vložíte, třeba kámen nebo astronauta. Pamatujte, teplo se může přenášet třemi způsoby. Vedením, prouděním a sáláním. Když zahřejete jednu stranu kovu, bude teplá i ta druhá, to je vedení. Cirkulující vzduch může přenést teplo z jedné strany místnosti na druhý, to je proudění. Ale ve vakuu se může teplo šířit jen sáláním.
Předmět absorbuje fotony, a tím se ohřívá. Ale ve stejný okamžik také fotony vyzařuje. Pokud objekt pohlcuje víc fotonů než vyzařuje, ohřívá se. Pokud jich více vyzařuje, ochlazuje se. Teoreticky existuje bod, ve kterém už víc energie z objektu nezískáte. Tato nejnižší teplota se nazývá absolutní nula. Jak za chvilku uvidíme, nemůžeme jí dosáhnout. Podívejme se na něco nám bližšího, třeba na Mezinárodní vesmírnou stanici.
Kus kovu ve vesmíru, který je vystavený slunečnímu záření, se může zahřát až na 260 °C. To je pro astronauty pracující mimo stanici nebezpečné. Pokud mají manipulovat s kovem, musí ho balit do speciálních pokrývek. Ale v zemském stínu se vše ochladí na -170 °C. Astronauti mohou být vystaveni velkému rozpětí teplot podle toho, zda jsou nebo nejsou vystaveni Slunci. Jejich skafandry to řeší topením a chlazením.
Teď se podívejme o kus dále. Čím více se od Slunce vzdalujete, tím nižší je teplota objektů. Teplota na Plutu může dosáhnout až -240 °C, což je jen 33 °C nad absolutní nulou. Mezihvězdná plynová a prachová mračna v naší galaxii jsou jen 10 až 20 stupňů nad absolutní nulou. Můžete klidně cestovat daleko od všeho, ale nikdy se nedostanete pod 2,7 stupně nad absolutní nulou, což je -270,45 °C.
To je teplota kosmického mikrovlnného pozadí, které prostupuje celým vesmírem. To je ta nejnižší teplota ve vesmíru. Díky za pozornost. Překlad: Mithril www.videacesky.cz
Komentáře (31)
rodierOdpovědět
02.02.2015 00:28:47
Tady je videt, kdyz se k***t snazi udelat zajimave vedecke video
Dikyl za Veritasium nebo Vsauce.
MarekSVK81Odpovědět
30.01.2015 19:25:36
prvy krát som nejaké náučné video 100% pochopil a dokázal by som tieto informácie spostretkovávať ďalej. Väčšinou mam po takýchto videach pocit že som pochopil celý vesmír a keď to chcem niekomu vysvetliť si zrazu uvedomim že som pochopil možno tak 20% videa :D
RadadarOdpovědět
30.01.2015 18:44:52
Neříká náhodou -100°C (místo -170°C)?
NavodarOdpovědět
30.01.2015 18:19:46
Samozrejme nizsie ako 2.7 K sa dostat da. Ale len laboratorne. Preto ak by sme nasli vo vesmire znamky teploty nizsej ako 2.7K tak je to znamka inteligentnej civilizacie.
fireOdpovědět
10.02.2015 11:40:53
Myslím, že to žádným měřením nepoznáme, ani když toho dosáhli v laboratoři ve vedlejší budově, natož na jiné planetě :)
Jindrich (anonym)Odpovědět
16.08.2019 20:44:17
+fireReliktni záření má jasné měřitelnou teplotu.
DarketahOdpovědět
30.01.2015 17:15:20
mohli byste prelozit vic jeho videí, treba o černejch děrách atd. děkuji
DwmOdpovědět
30.01.2015 17:44:30
pobavilo me jak si to napsal :D, jestli chces vedet vic o cernejch derach bez nekam na pornhub, tam je materialu az az :)
DarketahOdpovědět
30.01.2015 19:12:06
+Dwmne nezajimaj me stranky, kam chodis kazdej vecer nez des spat.
DwmOdpovědět
30.01.2015 19:49:42
+Dwmtady se ti clovek snazi pomoct :-) ... nemas nahodou uz po vecerce? upaluj :)
stejkoOdpovědět
30.01.2015 21:04:49
skus pozriet toto:
http://www.dailymotion.com/video/x11sygs_jak-funguje-vesmir-cerne-diry_shortfilms
pulbubOdpovědět
30.01.2015 16:27:48
Docela se mi líbí, že se drží tématu a neskáče z pod obrazovky, aby to udělal zajímavější.
DarketahOdpovědět
30.01.2015 15:54:40
odpověď je 0 K
SvarecOdpovědět
30.01.2015 15:49:29
Hm, téma zajímavé, ale Michael je holt jen jeden.
murcoOdpovědět
30.01.2015 15:40:58
Dobre vedieť ak tam pôjdem :D
TrolOdpovědět
30.01.2015 14:52:55
sálání bych zaměnil za záření
KyblikOdpovědět
30.01.2015 15:28:52
I když se radiation dá přeložit jako záření, tak v tomto případě je sálání naprosto správně. Je to odborný pojem, který označuje jeden ze tří způsobů přenosu tepla. Záření se v tomto smyslu nepoužívá...
RonnyOdpovědět
30.01.2015 19:18:35
+Kyblikjenom bych rád podotkl, že je možné použít oba termíny, já osobně jsem se častěji setkal se zářením, ale sálání mi tady přijde lepší, protože to není zaměnitelné
LigerOdpovědět
30.01.2015 16:00:58
Tak jsem se díval a Kyblik má pravdu, i když jsem si původně myslel to stejné. Problém asi je, že se v běžné řeči řekne, že třeba od topení sálá teplo a tam si nejsem jistý, jestli je to čistě přenos zářením nebo spíš prouděním.
DendelinOdpovědět
30.01.2015 16:16:09
+Ligersrsly nevíš, jestli z radioátoru teplo proudí zářením, nebo prouděním? :D:DD
LigerOdpovědět
30.01.2015 16:43:51
+LigerDendelin: No myslím, že je to kombinace obojího, teplo se vyzáří a pohltí ho vzduch, který ho pak prouděním přenese do všech koutů místnosti.
GandalfOdpovědět
30.01.2015 17:34:09
+LigerNení to spíš kombinace přenosu a proudění? Mezi radiátorem a vzduchem nebývá vakuum...
Palo22Odpovědět
30.01.2015 20:32:45
+Ligerobyčajný radiator odovzdáva teplo sálaním asi z 10%, zvyšok je konvekcia čiže prúdenie. Naproti tomu pri podlahovke je dominantné sálanie.
KapitanPisoarOdpovědět
30.01.2015 20:47:06
+LigerPři podlahovke je dominantní vedení(od tepelných tělísek ke kachličkám) a pak proudění kachličky vzduch. Řekl bych, že nejlepší příklad radiace je naše Slunce .
nevimjmeno2Odpovědět
30.01.2015 14:15:13
Když je teda nejnižší teplota co může být -270,45 tak proč to není zároveň absolutní nula?
OnbagrOdpovědět
30.01.2015 14:18:40
http://cs.wikipedia.org/wiki/Absolutn%C3%AD_nula: Absolutní nula je hypotetický stav látky, ve které se zastaví veškerý tepelný pohyb částic.
BannOdpovědět
30.01.2015 16:32:55
+OnbagrAno absolutni nuly nejde dosahnout (viz. 3 zakon termodynamiky), ale nedojde k zastaveni veskereho pohybu (viz. Heisenberguv princip neurcitosti). Je to nejmensi stupen energie, kterou castice muze mit. Stale tu jsou kvantove fluktuace - castice, napr. elektrony vibruji kolem sve "nulove" polohy a mam pocit, ze i obihaji kolem atomu.
ZitamoOdpovědět
30.01.2015 14:22:22
Navíc v laboratorních podmínkách může být dosaženo nižší hodnoty než je "teplota" vesmíru (http://newsoffice.mit.edu/2003/cooling).
Ale jak říkali, nikdy nelze dosáhnout absolutní nuly. Pouze se přiblížit. To máš jak s rychlostí světla.
SriberOdpovědět
30.01.2015 15:51:46
+ZitamoVlastně to není jako s rychlostí světla. Rychlost světla c reálně existuje, kdežto absolutní nula ne...
romcekOdpovědět
31.01.2015 17:43:06
+Zitamoabsolutní nula, rychlost světla a absolutní vakuum mi z hlediska nepřiblížitelnosti připadají jako stejné pojmy :D
komunardOdpovědět
01.02.2015 22:04:22
+ZitamoTělesa s nulovou klidovou hmotností (fotony, potenciálně gravitrony) se rychlostí světla pohybují.