A máme tu další novinku, tentokrát se jedná o kanál HeadsqueezeTV zabývající se zejména nejrůznějšími vědeckými teoriemi. V dnešním videu nám James May, kterého můžete znát jako kapitána šneka z Top Gearu, odpoví na otázku zda lze dosáhnout neviditelnosti.
Je neviditelnost možná? Nejdříve si musíme
definovat neviditelnost. Pro začátek, spousta věcí už je
v jistém smyslu neviditelných. Neviditelné letadlo nebo loď
je neviditelná pro radar. Sniper je pod termálně ochranným pláštěm
neviditelný pro termální kameru. Kdybyste měli rentgenový zrak,
byla by neviditelná lidská krev, protože jí rentgenové paprsky projdou skrz,
ale samozřejmě byste vždycky viděli kosti. Všichni ale pravou neviditelností myslíme tu,
onu vysněnou superschopnost po níž touží všichni školáci.
Být neviditelný pouhému oku za denního světla,
tudíž v dámské šatně na koupališti. A tím pádem se zabýváme
optickou teorií. Být neviditelný znamená,
že světlo projde skrz objekt, bez toho, aby světlo jakýmkoliv způsobem
absorboval, odrazil, lámal, nebo ohýbal. Spousta věcí už je neviditelných.
Víme, že existují, ale nevidíme je. Vzduch, rádiové vlny,
prdy a belgický smysl pro humor. Věci, jako voda a sklo, jsou skoro neviditelné,
protože umožňují světlu projít skrz, ale lámou dostatek světla,
abychom je mohli vidět.
Pokud tedy nejde
o skleněné dveře v obchoďáku. Lidské tělo ve skutečnosti
trochu světla propouští, proto je tak zábavné přiložit si na tvář baterku
a strašidelně si rozsvítit celou pusu. Obecně ale tělo světlo absorbuje a odráží,
proto je vidíme jasně jako den. Ale v knize Neviditelný muž, přišel H. G. Wells
s vědeckým předpokladem pro pravou neviditelnost. Svému muži dal stejný index lomu jako má vzduch,
takže neabsorboval, ani neodrazil světlo, ale ohýbal světlo stejným způsobem,
jako vzduch kolem něho. Zmizel tedy na podobném principu,
jako zmizí sklo ve vodě, ale jeho šaty nezmizely, neviditelný muž se musel
svléknout, aby byl neviditelný.
Wells přišel pouze s dobrou teorií,
ale ne s metodou. Možná by bylo jednodušší dosáhnout
neviditelnosti nějakým trikem. Viktoriánský bavič dokázal využít parabolická
zrcadla tak, aby na scéně vytvořil neviditelný štít. Moderní verze využívá plochou televizi,
která přehrává obraz z kamery zabírající prostor za televizí. Takže vše,
co projde mezi televizí a kamerou zmizí. Mezitím...
nanotechnologie by mohla být schopná
vytvořit 3D plášť z uhlíkových nanotrubek, které by odklonily světlo kolem objektu,
jako když voda v potoce obtéká balvanu. Další možností je vytvořit časoprostorový portál,
který by objekt vrátil trochu do minulosti. Bohužel, oba tyto nápady
jsou spíše teoretické. Takže stručná odpověď je ano,
neviditelnost je technicky možná. Ale v nejbližší době
s ní moc nepočítejte. Ten zvuk vydávají moje střeva. Takže nakonec... je neviditelnost možná?
Ano je, protože já se právě chystám zmizet. Ale ještě předtím bych vám doporučil,
abyste se přihlásili k odběru kanálu headsqueeze.
Je to jednoduché, nic to nestojí,
žádné peníze nezmizí, jednoduše klikněte sem. A teď... paff. Takže mě nemůžeš nechat zmizet, co? Překlad: Senrimer
www.videacesky.cz
Související videa
89%
3:34
James May’s Q&A: Jak rychle a daleko dokáže letět střela?
Japonci maj už pár let technologie na udělání takovýho speciálního \"obalu \" hraje si to s odrazem světla a za klidu je ta daná věc opravdu jakoby neviditelná
Myslím že aj keby sme sa obliekli do obleku ktorý by kmital rýchlosťou svetla tak by sme boli neviditeľný, ale to asi nie je možné keďže by naša hmotnosť brutálne narástla :P
Jenom tak pro zajímavost. Na teoretickém výpočtu neviditelnosti spolupracoval profesor Tomáš Tyc z Brna. Princip stejný jako na videu, ale nevím nic o uhlíkových nanotrubkách. Materiál na výrobu toho, co vypočetli páni profesoři se hledá.