Zpět na seznam4.8 (13 hodnocení)
L1ghtPublikováno: 6 let
Načítám přehrávač...
Joe Rogan a Graham Hancock o záhadách Amazonie
12:52
7.2K zhlédnutí
L1ghtV dnešním střípku z podcastu Joe Rogana je hostem kontroverzní novinář a spisovatel Graham Hancock. Toho Joe vyzpovídá na téma Amazonie a tamních nedávných objevů, které zásadně mění pohled na dávné civilizace.
Poznámky:
Ve videu je zmíněno, jak evropští objevitelé zavlekli do tehdejší americké populace nové nemoci. K hlubšímu pochopení celého problému doporučuji toto video.
Midden – zjednodušeně přeloženo jako přírodní odpad, jde o různorodou směs domácího odpadu, včetně kostí a zvířecích ostatků, exkrementů, těl měkkýšů atd.
Juvie ztepilá – strom známý pro svá semena, brazilské para ořechy
Inga jedlá – strom, jehož květy produkují jedlou a nasládlou dužinu, jiné druhy se pěstují pro četné léčivé učinky, případně jako palivo.
LIDAR – zkratka pro Light Detection And Ranging neboli světelná detekce a odměřování. Metoda dálkového měření vzdálenosti na základě výpočtu doby šíření a odrazu laserového paprsku.
Nedávno se objevily fascinující důkazy v Jižní Americe o různých kanálech a trasách v Amazonii, které museli vytvořit lidé, kteří vytvářeli zavlažování... Vypadá to jako sítě. - Městské sítě. - Rozhodně. Amazonie je obří záhada. Jde o jeden ze subjektů, které jsem v Americe do hloubky studoval. Nejprve si řekněme pár základních údajů.
Povodí Amazonky je obrovské. Území amazonského povodí má sedm milionů čtverečních kilometrů. A z toho zůstává pět a půl milionu čtverečních kilometrů téměř zcela neprozkoumaných archeology. Pět a půl milionu kilometrů čtverečních je pokryto hustým deštným pralesem. Pro srovnání, pět a půl milionu čtverečních kilometrů je velikost celého Indického subkontinentu. Je to jako říct: "Zvládli jsme světovou archeologii, jenom ignorujeme Indii."
Zvládli jsme světovou archeologii, jenom ignorujeme Amazonii. To samé. Pět a půl milionu čtverečních kilometrů. Pohled byl takový, že existovalo dogma, předsudek. Lidem se v Amazonii nemohlo dařit. Není to na zdroje bohatá oblast, tamní zemina je chudá. Obtížné místo, těžko se tam dostává, je velmi daleko od Beringovy úžiny. Pohled byl tedy takový, že lidé vstoupili do Amazonie až zhruba před tisícem let. A tento pohled se pozvolna začal měnit.
Kousek po kousku. Začal se měnit kvůli tragickým amazonským čistkám. Amazonský deštný prales doslova čelí vykácení a změně v sójové farmy a ranče s dobytkem. A právě během procesu kácení se odhalily věci, které by tam vůbec být neměly. Například důkazy o tom, že v Amazonii vzkvétala velká města. Enormní města, která byla větší... Byl zde španělský objevitel, který prošel povodí Amazonky v letech 1541 až 1542.
Byl první Evropan, který prošel celou Jižní Amerikou od západu na východ. Ten hlásil spatření úžasných měst, pokročilou řemeslnou výrobu, miliony lidí, prosperující kulturu. Když se po stovkách let na tato místa dostali jiní Evropané, nemohli ta města najít. Takže řekli: Francisco de Orellana si to vymyslel. Tak se jmenoval. Fantazie. A v poslední dekádě jsme s postupem kácení Amazonie začali objevovat stopy těchto měst.
Stalo se to, že Španělé přinesli do Amazonie neštovice. Neštovice zdevastovaly tamní populaci, která na ně neměla imunitu, proběhlo masivní vymírání, města byla opuštěná. Během 50 let zcela zarostla džunglí, a proto je neviděli objevitelé, kteří přišli o sto let později, ale teď se džungle čistí a města se vynořují. A můžeme říct, že města jako Londýn, který měl asi 50 000 obyvatel v 16.
století, tak města stejné velikosti byla po celé Amazonii. V obřích počtech. A celková populace Amazonie mohla překračovat 20 milionů lidí. - Cože? - Ano, 20 milionů. Dle posledních důkazů. Pak se ptáte, jak to provedli? Jak uživili 20 milionů lidí v Amazonii? Protože faktem je, že půda v pralese je chudá. I proto jsou sojové plantáže hloupý nápad. Když odstraníte prales, půda je neúrodná.
Moc dlouho na ní pěstovat nemůžete. Tak jak uživili tolik lidí? Odpovědí je, že si vytvořili zeminu. Tato zemina má jméno Terra preta, Archeologové jí říkají amazonská tmavá hlína nebo černá hlína. Je lidmi vytvořená a tisíce let stará, plná mikrobů, které ale nenaleznete v přilehlé půdě. Zakládá se na dřevěném uhlí. Můžete vzít plnou hrst 8 000 let staré Terra preta a dát ji do neúrodné půdy, která se v mžiku stane plodnou.
V Amazonii je značně vyhledávaná a vysvětluje, jak se lidé živili. - V Amazonii měli vědu. - Jak ji tvořili? To je něco zatím nepochopeného, půdní experti tomu dodnes nerozumí. Ale jde o jeden z řady částečných důkazů mnohem vyššího rozvoje, než se Amazonii dříve přiznávalo. - A jakési tamní vědy. - Jaime k tomu má obrázek. - Takže to je ono?
- To je Terra preta, jo. Dělalo se to vypalováním? Používali kontrolované hoření? Jedním ze způsobů bylo vlhké spalování přírodního odpadu. Pálení a doutnání. Nepálili by zprudka jen pro získání dřevěného uhlí. Pálení a doutnání. A výsledkem bylo to, čemu se říká biouhel, který je součástí plodné půdy, ale záhadou je ten půdní obsah mikrobů. Zcela odlišný od mikrobů v sousedící půdě. Ten zůstává nevysvětlený.
Takže jednou z teorií je kompost? Jakési pokročilé kompostování? Jakési pokročilé kompostování, ale znovu: Co nebylo vysvětlené, je složení mikrobů v této půdě. V první řadě je tu problém... Dvě věci. Jak se v Amazonii uživily velké populace a důkaz, že v Amazonii byla kultura, schopná kontrolovat prostředí způsobem, který by podpořil velkou populaci, s objevem Terra preta. A zadruhé, nové důkazy, dříve nerozpoznané, Amazonie je v podstatě zahrada.
Amazonský deštný prales vytvořil člověk. Jsou jisté stromy jako juvie ztepilá nebo inga jedlá, které mají potravinové plody, jsou velmi cenné a dominují amazonskému stromovému režimu. Říká se jim hyperdominantní druhy. Jinak řečeno lidé, kteří v Amazonii žili tisíce let, vybrali určité stromy, které následně kultivovali pro růst. Takže to celé není jen obyčejný původní divoký prales, jde o velmi staré prostředí, vytvořené lidmi.
A co z toho vytvořeného prostředí vzešlo, včetně důkazů o velkých městech, populaci a téhle záhadné tmavé zemině, jsou obří geometrické struktury. O tomhle rád mluvím, protože tuto záhadu miluju. V Anglii máme strukury, kterým říkáme "henges". Žiji ve městě Bath, které je zhruba třicet mil od krásného místa jménem Avebury.
A dalšího, ještě více známého místa, Stonehenge. A co je henge? V podstatě příkop. Který byl vykopaný do hloubky. A násyp byl posunut mimo takový příkop. Když lidé poprvé objevili tyto struktury, mysleli si, že byly k obraně. Ale později bylo jasné, že k obraně nesloužily. Když budete dělat vodní příkop, umístíte ho před hrazení, ne dovnitř. Takže henge je zemní práce, složená z hlubokého příkopu s vnějším násypem.
Může být kulatá, čtvercová a v Anglii i částech Evropy běžně obsahuje kamenné kruhy, megalitické kamenné kruhy. Ale samotný henge je zemní práce. V Amazonii jsme našli tisíce henges, které se začínají vynořovat z vyčištěné džungle, a další, které byly poprvé identifikovány pomocí lidaru. V Amazonii se využívá technologie lidar. Není destruktivní, - vidíte s ní pod stromy.
- Co je lidar? Radar se světelnou detekcí. Laserové paprsky snímají džungli. Je to celý vzorec, potřebujete vrtulník, ale nijak to nepoškozujete prales. Vidíte tam všechno. Dovolte mi příklad s Guatemalou. Guatemala je malá země. Mám dojem, že nemá rozlohu výrazně přes sto tisíc čtverečních kilometrů. Je plná zajímavých mayských ruin. Každý slyšel o Tikalu. Co archeologové nevěděli?
Že doslova v docházkové vzdálenosti od Tikalu je celá oblast obklopena více než šedesáti tisíci strukturami, které neobjevili. Ty všechny byly identifikovány skrze lidar. V zemi s rozlohou pouhých sto tisíc čtverečních kilometrů. Sám sebe se musíte ptát na těch pět a půl milionů čtverečních kilometrů Amazonie. Kdyby šlo použít technologii lidaru komplexně, co všechno bychom tam objevili? I současné důkazy jsou extrémně lákavé a okouzlující. Jsem zaujatý těmi velkými geometrickými útvary, které jsou tvořeny převážně kruhy a čtverci.
A jde o klasické henges v tom smyslu, že mají hluboké příkopy, obklopené velkými násypy. Jsou extrémně geometrické, je zde například osmistěn, obklopující čtverec. V Amazonii je místo jménem Jacó Sá, kde najdete čtverec, který perfektně obklopuje kruh. Říká se tomu provedení kruhu v čtverci, které naši akademikové přisuzovali Řekům. Podle nich něco takového dělali jako první Řekové.
Ale teď zjišťujeme na starších místech, že v Amazonii se toto dělalo dávno před Řeky. - Jak je to s datováním? - Zatím nejstarší datované nálezy jsou staré zhruba 3 500 let. Ale důkazy svědčí o tom, že tyto sítě se neustále předělávaly. A mě fascinuje to, co zůstává v oněch pěti a půl milionech čtverečních kilometrech, které nebyly prozkoumány. Myslím, že zatím se díváme jen na okraj záhady.
Zúčastnění archeologové, převážně z Finska a Brazílie, to vidí stejně. Odhadují, že v džungli jsou takových struktur ještě tisíce. A jsou otevření tomu, jak staré vlastně mohou být. Musí se provést průzkum. Ale fascinující je ta velmi dobrá geometrie a astronomie. Řada sítí je perfektně orientovaná na skutečný sever, jih, východ, západ. Nemluvím o magnetickém severu, ale o pravém astronomickém severu. Je jen jeden způsob, jak to udělat.
A to s astronomií. To nám říká, že v Amazonii působili astronomové. Geometrie je velmi komplexní a precizní. To nám říká, že v Amazonii měli znalosti geometrie. A do třetice rozloha těchto sítí. Stovky metrů, obří zemní práce o stovkách metrů. To nám říká, že šlo o vysoce organizovaný projekt, který se prováděl ve velkém měřítku, s mnoha lidmi. Úžasná záhada. A zaslouží mnoho další pozornosti.
Jo, to je Jacó Sá, přesně. Kruh ve čtverci. Můžete vidět ten vnější násyp, následuje vnitřní čtvercový příkop a pak je další násyp, po kterém následuje vnitřní kruh. - Šílené, jak ti blbci udělali cestu skrz. - Jo, moderní cesta, protože tam není žádná úcta pro starověký svět. Bohužel. Tady je další, podívejte. To je neuvěřitelné. Takže jak našli...
To, co se našlo v Amazonii. Jaká zobrazovací technologie se použila? Na začátku se to vše objevovalo jen kvůli kácení deštného pralesa. Ekonomický zájem říkal: Tady chceme sójovou farmu a tady ranč s dobytkem. Takže se prostě zbavíme lesa. Během procesu kácení pralesů začali objevovat tato zemní díla, předtím byla zcela zarostlá džunglí. Dalším krokem byla otázka, co se dá dělat pro další takové objevy. Samozřejmě nechtěli ničit další džungli. Naštěstí máme technologii, což je lidar, jak už jsem zmínil.
A s použitím lidaru dokázali identifikovat řadu dalších sítí. Pak šlo o to, dostat se k nim bez ničení džungle a zahájit u nich vykopávky. A zjistit, že sahají do minulosti, u těch již objevených alespoň 3 000 let. Toto je fascinující rozvoj, zcela neobjasněný našimi znalostmi Amazonie. Naznačuje to dědictví velmi starobylých znalostí. Nemůžete se jen tak vzbudit a najednou vytvořit geometricky perfektní čtverec nebo kruh v zemi, který je perfektně orientovaný na světové strany v obřím měřítku.
Musí to mít nějaké pozadí a důvod, Důkazy říkají, že v těchto sítích se nežilo, nenašla se zatím žádná obydlí. Nevíme, k čemu se užívaly. Dříve jsem v Americe argumentoval, že jsou propojené s ideovým systémem, jaké lze najít všude ve světě. Má souvislost se smrtí a s posmrtným osudem duše.
Překlad: L1ght www.videacesky.cz
Povodí Amazonky je obrovské. Území amazonského povodí má sedm milionů čtverečních kilometrů. A z toho zůstává pět a půl milionu čtverečních kilometrů téměř zcela neprozkoumaných archeology. Pět a půl milionu kilometrů čtverečních je pokryto hustým deštným pralesem. Pro srovnání, pět a půl milionu čtverečních kilometrů je velikost celého Indického subkontinentu. Je to jako říct: "Zvládli jsme světovou archeologii, jenom ignorujeme Indii."
Zvládli jsme světovou archeologii, jenom ignorujeme Amazonii. To samé. Pět a půl milionu čtverečních kilometrů. Pohled byl takový, že existovalo dogma, předsudek. Lidem se v Amazonii nemohlo dařit. Není to na zdroje bohatá oblast, tamní zemina je chudá. Obtížné místo, těžko se tam dostává, je velmi daleko od Beringovy úžiny. Pohled byl tedy takový, že lidé vstoupili do Amazonie až zhruba před tisícem let. A tento pohled se pozvolna začal měnit.
Kousek po kousku. Začal se měnit kvůli tragickým amazonským čistkám. Amazonský deštný prales doslova čelí vykácení a změně v sójové farmy a ranče s dobytkem. A právě během procesu kácení se odhalily věci, které by tam vůbec být neměly. Například důkazy o tom, že v Amazonii vzkvétala velká města. Enormní města, která byla větší... Byl zde španělský objevitel, který prošel povodí Amazonky v letech 1541 až 1542.
Byl první Evropan, který prošel celou Jižní Amerikou od západu na východ. Ten hlásil spatření úžasných měst, pokročilou řemeslnou výrobu, miliony lidí, prosperující kulturu. Když se po stovkách let na tato místa dostali jiní Evropané, nemohli ta města najít. Takže řekli: Francisco de Orellana si to vymyslel. Tak se jmenoval. Fantazie. A v poslední dekádě jsme s postupem kácení Amazonie začali objevovat stopy těchto měst.
Stalo se to, že Španělé přinesli do Amazonie neštovice. Neštovice zdevastovaly tamní populaci, která na ně neměla imunitu, proběhlo masivní vymírání, města byla opuštěná. Během 50 let zcela zarostla džunglí, a proto je neviděli objevitelé, kteří přišli o sto let později, ale teď se džungle čistí a města se vynořují. A můžeme říct, že města jako Londýn, který měl asi 50 000 obyvatel v 16.
století, tak města stejné velikosti byla po celé Amazonii. V obřích počtech. A celková populace Amazonie mohla překračovat 20 milionů lidí. - Cože? - Ano, 20 milionů. Dle posledních důkazů. Pak se ptáte, jak to provedli? Jak uživili 20 milionů lidí v Amazonii? Protože faktem je, že půda v pralese je chudá. I proto jsou sojové plantáže hloupý nápad. Když odstraníte prales, půda je neúrodná.
Moc dlouho na ní pěstovat nemůžete. Tak jak uživili tolik lidí? Odpovědí je, že si vytvořili zeminu. Tato zemina má jméno Terra preta, Archeologové jí říkají amazonská tmavá hlína nebo černá hlína. Je lidmi vytvořená a tisíce let stará, plná mikrobů, které ale nenaleznete v přilehlé půdě. Zakládá se na dřevěném uhlí. Můžete vzít plnou hrst 8 000 let staré Terra preta a dát ji do neúrodné půdy, která se v mžiku stane plodnou.
V Amazonii je značně vyhledávaná a vysvětluje, jak se lidé živili. - V Amazonii měli vědu. - Jak ji tvořili? To je něco zatím nepochopeného, půdní experti tomu dodnes nerozumí. Ale jde o jeden z řady částečných důkazů mnohem vyššího rozvoje, než se Amazonii dříve přiznávalo. - A jakési tamní vědy. - Jaime k tomu má obrázek. - Takže to je ono?
- To je Terra preta, jo. Dělalo se to vypalováním? Používali kontrolované hoření? Jedním ze způsobů bylo vlhké spalování přírodního odpadu. Pálení a doutnání. Nepálili by zprudka jen pro získání dřevěného uhlí. Pálení a doutnání. A výsledkem bylo to, čemu se říká biouhel, který je součástí plodné půdy, ale záhadou je ten půdní obsah mikrobů. Zcela odlišný od mikrobů v sousedící půdě. Ten zůstává nevysvětlený.
Takže jednou z teorií je kompost? Jakési pokročilé kompostování? Jakési pokročilé kompostování, ale znovu: Co nebylo vysvětlené, je složení mikrobů v této půdě. V první řadě je tu problém... Dvě věci. Jak se v Amazonii uživily velké populace a důkaz, že v Amazonii byla kultura, schopná kontrolovat prostředí způsobem, který by podpořil velkou populaci, s objevem Terra preta. A zadruhé, nové důkazy, dříve nerozpoznané, Amazonie je v podstatě zahrada.
Amazonský deštný prales vytvořil člověk. Jsou jisté stromy jako juvie ztepilá nebo inga jedlá, které mají potravinové plody, jsou velmi cenné a dominují amazonskému stromovému režimu. Říká se jim hyperdominantní druhy. Jinak řečeno lidé, kteří v Amazonii žili tisíce let, vybrali určité stromy, které následně kultivovali pro růst. Takže to celé není jen obyčejný původní divoký prales, jde o velmi staré prostředí, vytvořené lidmi.
A co z toho vytvořeného prostředí vzešlo, včetně důkazů o velkých městech, populaci a téhle záhadné tmavé zemině, jsou obří geometrické struktury. O tomhle rád mluvím, protože tuto záhadu miluju. V Anglii máme strukury, kterým říkáme "henges". Žiji ve městě Bath, které je zhruba třicet mil od krásného místa jménem Avebury.
A dalšího, ještě více známého místa, Stonehenge. A co je henge? V podstatě příkop. Který byl vykopaný do hloubky. A násyp byl posunut mimo takový příkop. Když lidé poprvé objevili tyto struktury, mysleli si, že byly k obraně. Ale později bylo jasné, že k obraně nesloužily. Když budete dělat vodní příkop, umístíte ho před hrazení, ne dovnitř. Takže henge je zemní práce, složená z hlubokého příkopu s vnějším násypem.
Může být kulatá, čtvercová a v Anglii i částech Evropy běžně obsahuje kamenné kruhy, megalitické kamenné kruhy. Ale samotný henge je zemní práce. V Amazonii jsme našli tisíce henges, které se začínají vynořovat z vyčištěné džungle, a další, které byly poprvé identifikovány pomocí lidaru. V Amazonii se využívá technologie lidar. Není destruktivní, - vidíte s ní pod stromy.
- Co je lidar? Radar se světelnou detekcí. Laserové paprsky snímají džungli. Je to celý vzorec, potřebujete vrtulník, ale nijak to nepoškozujete prales. Vidíte tam všechno. Dovolte mi příklad s Guatemalou. Guatemala je malá země. Mám dojem, že nemá rozlohu výrazně přes sto tisíc čtverečních kilometrů. Je plná zajímavých mayských ruin. Každý slyšel o Tikalu. Co archeologové nevěděli?
Že doslova v docházkové vzdálenosti od Tikalu je celá oblast obklopena více než šedesáti tisíci strukturami, které neobjevili. Ty všechny byly identifikovány skrze lidar. V zemi s rozlohou pouhých sto tisíc čtverečních kilometrů. Sám sebe se musíte ptát na těch pět a půl milionů čtverečních kilometrů Amazonie. Kdyby šlo použít technologii lidaru komplexně, co všechno bychom tam objevili? I současné důkazy jsou extrémně lákavé a okouzlující. Jsem zaujatý těmi velkými geometrickými útvary, které jsou tvořeny převážně kruhy a čtverci.
A jde o klasické henges v tom smyslu, že mají hluboké příkopy, obklopené velkými násypy. Jsou extrémně geometrické, je zde například osmistěn, obklopující čtverec. V Amazonii je místo jménem Jacó Sá, kde najdete čtverec, který perfektně obklopuje kruh. Říká se tomu provedení kruhu v čtverci, které naši akademikové přisuzovali Řekům. Podle nich něco takového dělali jako první Řekové.
Ale teď zjišťujeme na starších místech, že v Amazonii se toto dělalo dávno před Řeky. - Jak je to s datováním? - Zatím nejstarší datované nálezy jsou staré zhruba 3 500 let. Ale důkazy svědčí o tom, že tyto sítě se neustále předělávaly. A mě fascinuje to, co zůstává v oněch pěti a půl milionech čtverečních kilometrech, které nebyly prozkoumány. Myslím, že zatím se díváme jen na okraj záhady.
Zúčastnění archeologové, převážně z Finska a Brazílie, to vidí stejně. Odhadují, že v džungli jsou takových struktur ještě tisíce. A jsou otevření tomu, jak staré vlastně mohou být. Musí se provést průzkum. Ale fascinující je ta velmi dobrá geometrie a astronomie. Řada sítí je perfektně orientovaná na skutečný sever, jih, východ, západ. Nemluvím o magnetickém severu, ale o pravém astronomickém severu. Je jen jeden způsob, jak to udělat.
A to s astronomií. To nám říká, že v Amazonii působili astronomové. Geometrie je velmi komplexní a precizní. To nám říká, že v Amazonii měli znalosti geometrie. A do třetice rozloha těchto sítí. Stovky metrů, obří zemní práce o stovkách metrů. To nám říká, že šlo o vysoce organizovaný projekt, který se prováděl ve velkém měřítku, s mnoha lidmi. Úžasná záhada. A zaslouží mnoho další pozornosti.
Jo, to je Jacó Sá, přesně. Kruh ve čtverci. Můžete vidět ten vnější násyp, následuje vnitřní čtvercový příkop a pak je další násyp, po kterém následuje vnitřní kruh. - Šílené, jak ti blbci udělali cestu skrz. - Jo, moderní cesta, protože tam není žádná úcta pro starověký svět. Bohužel. Tady je další, podívejte. To je neuvěřitelné. Takže jak našli...
To, co se našlo v Amazonii. Jaká zobrazovací technologie se použila? Na začátku se to vše objevovalo jen kvůli kácení deštného pralesa. Ekonomický zájem říkal: Tady chceme sójovou farmu a tady ranč s dobytkem. Takže se prostě zbavíme lesa. Během procesu kácení pralesů začali objevovat tato zemní díla, předtím byla zcela zarostlá džunglí. Dalším krokem byla otázka, co se dá dělat pro další takové objevy. Samozřejmě nechtěli ničit další džungli. Naštěstí máme technologii, což je lidar, jak už jsem zmínil.
A s použitím lidaru dokázali identifikovat řadu dalších sítí. Pak šlo o to, dostat se k nim bez ničení džungle a zahájit u nich vykopávky. A zjistit, že sahají do minulosti, u těch již objevených alespoň 3 000 let. Toto je fascinující rozvoj, zcela neobjasněný našimi znalostmi Amazonie. Naznačuje to dědictví velmi starobylých znalostí. Nemůžete se jen tak vzbudit a najednou vytvořit geometricky perfektní čtverec nebo kruh v zemi, který je perfektně orientovaný na světové strany v obřím měřítku.
Musí to mít nějaké pozadí a důvod, Důkazy říkají, že v těchto sítích se nežilo, nenašla se zatím žádná obydlí. Nevíme, k čemu se užívaly. Dříve jsem v Americe argumentoval, že jsou propojené s ideovým systémem, jaké lze najít všude ve světě. Má souvislost se smrtí a s posmrtným osudem duše.
Překlad: L1ght www.videacesky.cz
Související videa
Komentáře
Žádné komentářeBuďte první, kdo napíše komentář