Joe Rogan a Melissa Chen o ovlivňování firem čínským financováním

Thumbnail play icon
94 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:61
Počet zobrazení:3 766

Joe Rogan si 14. února 2020 pozval do svého podcastu novinářku Melissu Chen a společně obsáhle probrali téma čínských metod politického a kulturního nátlaku, řízení společnosti a ovlivňování mezinárodních firem. V úvodní části videa se věnují nedávné  roztržce mezi NBA a čínskou vládou, postupně ale přijde řeč i na rostoucí vliv ve filmovém průmyslu a informačních technologiích.

Pokud jste v nových filmech či seriálech zaznamenali zjevné poklonkování vůči Číně, uveďte v komentářích příklady.

Poznámky:
Woke – doslovně lze překládat také jako „probuzený“, zde jde o slangový výraz, který se používá ve spojitosti s progresivismem a skupinami tzv. social justice warriors
USS Galveston – válečný křižník amerického námořnictva, jeho nášivku nosí Tom Cruise na své ikonické kožené bundě ve filmu Top Gun
Marriott – celým názvem Marriott International, mezinárodní firemní síť v oblasti hotelnictví a pohostinství

Přepis titulků

Vždy je složité, když se někdo přidá k uvědomělým. Děláš to z vlastního přesvědčení? Nebo to děláš, protože máš dojem, že o tobě budou lidé smýšlet lépe, když to uděláš? Dnes je to vážně plánovitá věc. Je složité poznat, proč lidé jednají tak, jak jednají. Když to udělali oni, vše bylo naprosto průhledné. Nebyly kolem toho žádné pochybnosti.

Oni byli pod tlakem a báli se o peníze. Měli strach z ekonomického... - Ano, z dopadu. - Jo, jaké budou dopady. Bylo to naprosto očividné. Nešlo o nějaké záchody pro transsexuály. - Šlo o to, že jim bylo vyhrožováno. - Ano, přesně tak. Počet společností, které poklonkovaly čínské ortodoxii. Chtělo by to seznam, někdo by je měl sepisovat. Společnosti jako Marriott, a dokonce i luxusní značky, mám pocit, že v problémech byl i Versace nebo Dolce Gabana, protože na svých webových stránkách měly seznam zemí, ve kterých působí.

A vložily tam Hongkong, Macao a Taiwan, ale Čína řekla: „Ne, co to děláte, to všechno je Čína. Pokud tu stránku nezměníte, nedovolíme vám tu obchodovat.“ A všichni chtějí podíl z čínského trhu. V tom je problém, jde o největší trh světa. Indie je možná větší, tedy alespoň v budoucnu bude.

Ale každý chce přístup na čínský trh. A oni to dokážou použít jako páku. V podstatě šikanují firmy, dokonce i filmové produkce, aby tvořily obsah, jaký od nich chtějí. Mám dojem, že tím byla ovlivněna Světová válka Z, dalším filmem byl Doctor Strange. Film od Marvelu, postava Tildy Swinton v něm měla být tibetský mnich, ale to nejde. Tibet je pro Čínu ožehavé téma, lidé už dlouho bojují o nezávislost, dalajláma je v exilu.

Takže změnili postavu, tibetského mnicha předělali na keltského. A udělali z něj ženskou postavu, aby uchlácholili čínskou vládu. A tohle změnili i v americké verzi? Jistě. Takže ta žena neměla být takto napsaná? Ne, protože studia uzavírají smlouvy s Čínou. Čína všechny tyto filmy financuje. Páni.

Takže ta žena v Doctor Strange měla původně být tibetský mnich. Muž, ano. Ale přepsali ji, aby odrážela ženský obraz keltského mnicha. Mám pocit, že nedávno byl zasažen i Top Gun, nadcházející film s Tomem Cruisem, částečně financovaný Čínou. Lidé si všimli jeho bundy, která měla nášivku, ale ta zmizela. A ukázalo se, že tahle nášivka z nějakého důvodu v Číně vadila. - A prostě zmizela.

- Takže ji digitálně vymazali? - Ne, prostě mu upravili kostým. - Tohle je ono. Ano, to je ono. - Co jim vadilo, japonská vlajka? - Je tam vlajka Taiwanu, ta modro-červená. USS Galveston. Vidíš? Právě tohle je vážně hrozivé. Oni dokážou zatlačit na lidi, aby zásadně změnili své chování. A bez střílení. Toto je jen o penězích. - Jen přístup na čínský trh.

- Děvky. Všude samé děvky. Proto si myslím, že jedním z řešení je začít... Někdo, možná já, by měl vytvořit webové stránky a tohle vše sledovat. Všechny firmy, které poklonkují Číně. A všechny firmy, které jsou zásadové. Pak si můžeš vybrat, komu dáš své peníze. Jde tu o ohromnou část trhu, v tom je ten problém s filmy. Top Gun v Číně, která do něj napřed investuje a pak ho doma prodává, jde o ohromnou část jejich rozpočtu, že?

Kolik peněz přijde od nich? Ve smyslu vstupného mimo Spojené státy je druhým největším trhem Čína. Třetí je Japonsko, - ale to je zhruba jedna pětina Číny. - To je šílené. Takže se ani vzdáleně neblíží. A nás všechny žene zisk, to je kapitalismus. Mám pocit, že tlačili i na Tarantina, aby měnil své filmy. - Také myslím, šlo o Tenkrát v Hollywoodu?

- Jo, ten nový film. Dobrá práce. Je zvláštní, že to jde tak snadno. Prostě rozhodíš nějaké peníze a lidé mění svou kulturu. Třeba Google, který pro Čínu vyvíjel internetové vyhledávání. Jo. Když se tohle dělo, znal jsem pár lidí v Googlu a ti mi říkali: „Pokud to neuděláme my sami, Číňané prostě zkopírují náš vyhledávač a ukradnou nám duchovní vlastnictví. Nebo s nimi můžeme pracovat a poskytnout jim cenzurovaný Google.“ Pamatuji si, že jsem říkal, že je to skoro jako legalizace drog.

Je v tom bordel, není zde žádná správná cesta. Obě možnosti nestojí za nic. Je na nic, když ukradnou autorská práva, ukradnou nápady a vytvoří si vlastní verzi Googlu. Ale špatné je i to, že Google bude sám sebe cenzurovat. A poskytne jim možnost odfiltrovat informace. Myslím, že je tu i argument, že když to udělá Google, alespoň bude mít jedno své chapadlo v Číně.

Takže zde dokáže věci měnit a mít na něco vliv. Je zde tento argument. Alespoň zablokovali Huawei. Neměl bych říkat „alespoň“, ale je zajímavé, že zablokovali Huawei v používání jejich aplikací. Takže Huawei už nemá aplikace, nemá přístup k obchodu Google Play. Takže jejich nové telefony musí mít své vlastní aplikace.

Myslím, že jde o jejich nejnovější model, mám pocit, že se jmenuje P40. Jejich nová vlajková loď, která tam už dále nemá přístup. Jsou některé aplikace, které si můžeš stáhnout z jiného webu. Lze je stáhnout přímo do telefonu, ale z velké části je jejich přístup do Google Play úplně odstřihnutý. Jde tu o tisíce aplikací. Pro řadu lidí znamenají aplikace úplně všechno. Nejde o telefon, jde o aplikace.

Když nemáš Twitter, Instagram a Facebook nebo jakékoli jejich ekvivalenty v cizích zemích, pak jsi docela v prdeli. Myslím si, že reciprocita je správná politika. Když dokáže Čína ovlivňovat nás... Číňané takto neustále využívají svůj trh. „Odstřihneme vás, pokud něco neuděláte!“ My bychom měli dělat to samé. Myslím, že Trump to zkoušel se cly.

Odstavíme vás z našeho trhu nebo vás penalizujeme, pokud v něčem neustoupíte. Například v nefér obchodních praktikách. Překlad: L1ght www.videacesky.cz

Komentáře (18)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Větší pes šuká, s tím nikdo nic neudělá, nejvíc nejlevnějších otroků, jeden vůdce, jedna idea, jedno slovo. Čína už vyhrála, není co řešit, můžeme jenom "Ještě jednou dokola, aby neřekl, že jsem coura."

36

Odpovědět

Správně. Mnoho lidí nechápe tu politiku Trumpa proti Číně, ale to je asi jediná věc, kterou opravdu dělá dobře. Jasně můžeme si tu stěžovat, že některé věci budou dražší, že tu jsou skvělé telefony Huawei bez Googlu, ale v tom všem jsou zásahy Číny, proti kterým by jsme měli bojovat.

92

Odpovědět

Různé zboží bude dražší především proto, že Čína přestává "zpracovávat" (čti: pálit) různé plastové, či jiné průmyslové odpady.

01

Odpovědět

Jestli Trump dělá politiku proti Číně dobře?
Bojím se, že ne, protože ve své nabubřelosti, nebo sobeckosti začal obchodní válku s Čínou a Evropou současně, kvůli čemuž z USA odchází spousta investorů a to i do Číny. Daleko lepší mi připadá dohodnout se s Evropou, Japonskem a možná i Indií, zavést mezi sebou zónu bezcelní nebo se clem minimálním a rozdělit si sféry vlivu, kde si nebudou konkurovat a každý tak bude efektivně vytlačovat Čínu z oblasti, na niž se zaměří. Dále by bylo vhodné finančně podporovat ekonomicky slabší země kolem Číny, třeba u pobřeží Indického oceánu, tyto země se stávají ekonomicky závislé na Číně a ta toho velmi efektivně využívá. Další, s kým by bylo vhodné se dohodnout by byl Egypt, protože Egypt ovládá Suez a bez Suezu by Čína ztratila značnou část vlivu na evropský trh, takže Čína Suez potřebuje, takže Egypťané by mohli nasadit zvýšená opatření proti Číně (samozřejmě diplomaticky zamaskovaná).
Místo toho Trump nasadil cla na spoustu evropských produktů, u Egyptu hrozně riskuje (rozdmýchává spor mezi sunity a shiity, např. ohledně Izraele, zabitím íránského generála Solejmáního, na čemž může něco získat, ale taky hoooodně ztratit), nezaznamenal jsem žádnou podporu slabších asijských států, naopak se nedomluvili s Indií, která se postavila spíše proti USA než proti Číně. Jediné, s čím Trump uspěl (alespoň částečně) je obchodní dohoda s Japonskem, ale obávám se, že to proti Číně nestačí.
Takže jestli je namíření politiky proti Číně správné si netroufnu říci, vím jen tolik, že ve strategických hrách se příliš výbojnou konkurenci vyplatí hned zpočátku zadupat do země, ale na to už je u Číny pozdě, takže nedokážu odhadnout, jestli se pouštět s ní teď do války je pro USA dlouhodobě výhodné. Co si ale říct troufnu je, že Trump to nedělá dobře, přinejmenším by to mohl dělat daleko lépe, kdyby si polovinou kroků jen nesnažil honit ego.
Je vhodné dodat, že pravděpodobně nikdo nepočítal s vlivem koronaviru a jeho dopady na ekonomiku mohou mít na obchodní války obrovský vliv. Tohle si Trump téměř jistě uvědomuje, pravděpodobně proto jsou jeho opatření zaměřená spíše ekonomicky než humanitně. Čína přes to, co hlásí, pravděpodobně epidamii nezvládá, USA zřejmě taky ne a evropské státy dojíždí na své nízké investice do zdravotnictví, marně se snaží se s tím nějak poprat, zatímco představitelé Unie na ně křičí, že žádná opatření nesmějí porušovat zásady a hodnoty EU, které nikdo nijak nedefinoval. Zato Japonsko to podle dat zvládá skvěle. Takže by se mohlo stát, že v během příštích pár let oproti ostatním zemím výrazně posílí Japonsko, kterému by se v takovém případě hodilo zaměřit se na jiná odvětví výroby, protože ve zchudlých zemích poptávka po automobilech silně poklesne. Místo toho by se jim pravděpodobně vyplatilo investovat do elektroniky přinejmenším natolik, aby nahradili snížený dovoz z Číny. Ale to spíš hádám.

182

Odpovědět

Tam se taky půlka filmu odehrává v Číně. Mrakodrap s The Rockem, Meg s Stathamem a mnoho dalších.

40

Odpovědět

Naposled lezl do čínské (_Y_) náš pan premiér tak velkolepě, že mu byly sotva vidět boty.

122

Odpovědět

u nas tiez, nastastie uz byvaly ,prepity ,skrachovany premier Fico

63

Odpovědět

+v m vargaja ho mám rád

16

Odpovědět

+v m vargakto ti dal minusky ? ti smerovolici su asi vsade a kadejaki rusofili tiez

02

Odpovědět

+havri44dalsi co si honi na pelleho jamkach

01

Odpovědět

No to jsou postřehy. Chuck Norris byl poražen už v 70. letech Brucem Lee...

13

Odpovědět

Film ' Cesta draka ' z roku 1972, ale tahle fakta dost kazí dojem z Chucka Norrise a jeho ' neporazitelnosti '.

20

Odpovědět

+LPreto sa asi medzi vtipkami objavilo: Když se Chuck Norris utkal s Brucem Lee, bylo v historii použito nejvíc filmových triků, aby Bruce Lee vyhrál.

40

Odpovědět

To iste aj blizzard keď kvoli čine museli zobrať niekomu výhru a zakázali mu súťažiť v hearthstone lebo povedal free hong kong.

70

Odpovědět

Mě tahle čínská propagandistická hra krásně trkla, protože jsem ve stejném víkendu viděl podcast s Melissou a zároveň i film Midway, kde je v podstatě celá dějová linka Aarona Eckharta jen o lezení do čínského zadku. Samozřejmě "in association with Shanghai Ruyi Entertainment". No a zpětně se mi vybavuje podkuřování Číně třeba v Marťanovi, kterého mám jinak fakt rád.
A střelci z Blizzardu jasně, ti jsou nejspíš jako jedni z mála vděční za koronavirus, protože dokáže mediálně zastínit všechny ty jejich průsery z poslední doby :D

81

Odpovědět

+L1ghtAk si dobre pamatam tak ta linka s Čínou v Marťanovi bola presne tak isto aj v knihe (alebo len s minimalnymi upravami) takze Martana by som z toho vylucil :)

10

Odpovědět

+O'NeillNo, ty minimální úpravy jsou trochu s otazníkem. Myslím, že v knize bylo darování čínských motorů podmíněné zařazením čínského kosmonauta do příští mise na Mars a byla tam snad i nějaká linka o ukřivděnosti čínských vědců, obojí se ale do filmu jaksi nedostalo :)

A bokem leží ještě jedna lehce sporná věc, Ridley Scott si u Foxu dokázal prosadit Marťana s meganákladnou produkcí, ačkoli měl v té době za sebou čtyři filmy v řadě, které v hodnoceních i výdělcích zůstaly za očekáváním. Ten chlapík je sice nesporný génius, ale v souvislostech to stejně malinko zavání ;)

10

Odpovědět

+L1ghtNo pockat, zaradenie cinskeho kozmonauta do dalsiej misie sa tam predsa dostalo :) Uuplne na konci jak idú titulky tam taká scéna je. Teda je tam uz len vidiet ten cinsky kozmonaut v rakete (vedla jedneho z povodnej posadky, toho co ho hral Pena) jak sa pripravuje ďalší štart. Ale je pravda ze to tam nebolo povedané explicitne, to je fakt.
To druhé veru neviem, knihu som čítal uz dávnejšie :)

00
Používáme cookies, abychom mohli provozovat tuto internetovou stránku a zlepšit Vaši uživatelskou spokojenost. Budete-li pokračovat beze změny nastavení, předpokládáme, že souhlasíte s ukládáním souborů cookies z internetových stránek. Více informací o použití cookies.
OK