Naval Ravikant a Joe Rogan: Zásady tvorby bohatství

Páni. Mám na vás dvě otázky: Co děláte a jak to děláte? Jsou tři věci, které chce každý. Každý chce být bohatý. Každý chce být šťastný. A každý chce být fit. Vím, že spousta lidí naznačuje: Nestojíme o peníze, štěstí mě nezajímá, štěstí je pro hloupé lidi. Ale buďme upřímní. Chceš být bohatý, šťastný a zdravý, jde o tuto trojici. Je možné se to naučit.

A nebudu učit fitness, spousta lidí ví o cvičení a zdraví mnohem více než já. Ale narodil jsem se do chudoby a neštěstí a nyní jsem dobře zajištěný a velmi šťastný. Pracoval jsem na tom, takže jsem se pár věcí a principů naučil. Nosím si je v hlavě už 30 let a žiji podle nich. Rádi vidíme svět lineárně.

Vložím do práce 8 hodin a získám zpět výstup z 8 hodin. Takhle to nefunguje. Chlapík v krámu na rohu dře stejně nebo více než ty a já. Jaký výstup získá? Co děláš? S kým to děláš? Jak to děláš? To je mnohem důležitější než tvrdá práce. Výstupy mají nelineární základ v kvalitě vložené práce. Správný způsob práce je jako u lva.

Ty a já nejsme jako krávy, nemáme se celý den pást. Máme lovit jako lvi. Ve vývoji jsme blíže masožravcům než býložravcům. Jako moderní atlet a znalostní pracovník, intelektuální atlet, chceš fungovat jako atlet. Což znamená, že tvrdě trénuješ. Potom sprintuješ. Potom odpočíváš.

Pak vyhodnocuješ, abys získal zpětnou vazbu. Představa, že získáš lineární výstup tím, že budeš denně dřít po stejnou dobu… To jsou stroje. Stroje mají pracovat od 9 do 5, lidé nemají pracovat od 9 do 5. Když se vrátíš do dob lovců a sběračů, jak jsme se vyvíjeli? Vlastně jsme dělali pro sebe. Komunikace a kooperace byla kmenová, ale každý lovec i sběrač byl samostatný, pak kombinovali zdroje v rodinné jednotce.

Ale nebyla zde hierarchie šéfů, žádný třetí středový manažer. V éře zemědělství jsme se trochu více hierarchizovali, museli jsme řídit farmy. Ale i ty byly převážně rodinné. To průmyslová práce v továrnách vytvořila model tisíců lidí, kteří společně pracují na jedné věci. A mají své šéfy, rozvrhy a čas nástupu. Reálně je mi jedno, jak moc jsi bohatý, zda jsi vrcholový bankéř na Wall Street. Když ti někdo může říkat, kdy máš být v práci, co máš nosit a jak se máš chovat, nejsi svobodný.

Nejsi skutečně bohatý. Nyní jsme v modelu, kde je vše o zaměstnanosti a pracovních místech. Pro ten je přirozené, že musím pracovat pro někoho jiného. Ale informační věk toto bortí. Informační technologie stále zjednodušují provádění transakcí externě. Komunikace s lidmi je mnohem snazší. Můžu ti posílat malé částky, můžu tě najmout přes aplikaci. Potom tě můžu ohodnotit.

Vidíme atomizaci firmy. Optimální velikost firmy se zmenšuje. Nejjasnější to je v Silicon Valley. Neustále se objevují spousty start-upů, které odebírají drobné části byznysu velkých firem a mění je v obří trhy. Co vypadalo jako trh s malými, dovolenkovými pronájmy na Craigslistu, najednou vybouchlo do Airbnb. Myslím si, že za 10, 20, 50, 100 let uvidíme, že vysoce kvalitní práce bude dostupná.

Nemluvíme tu o Uberu, ale o super kvalitní práci, která bude snadno dostupná. Ráno se vzbudíš, tvůj telefon zabzučí a budeš mít 5 různých prací od lidí, se kterými jsi už pracoval nebo jsi jim byl doporučen. Rozhodneš se, zda projekt přijmeš, ihned ti dorazí smlouva, zaplatí ti smluvenou částku, jsi placen každý den či týden, přijdou ti tvé peníze.

A až dokončíš práci, vypneš a pojedeš na 3 měsíce třeba na Tahiti. Myslím, že chytří lidé si už začali uvědomovat, že internet toto umožňuje. Stále více pracují vzdáleně, podle svého rozvrhu, podle svého času, na svém místě, se svými přáteli, vlastním způsobem. A právě takto jsme nejproduktivnější. Informační revoluce zjednodušuje komunikaci, spojení a kooperaci.

To nám umožňuje vrátit se k práci pro nás samotné. A to je můj ultimátní sen. I když vlastním firmu a mám zaměstnance, stále jim říkám: Pomůžu vám založit vaši firmu, až budete připraveni. Protože to považuji za nejvyšší kvalitu. Představa, že jsme jako tovární kolečka v soukolí, která se specializují a musí dělat věci rutinním biflováním nebo podle pokynů, postupně odejde a vrátíme se k malým spolkům, kreativním skupinám a jednotlivcům, nastaveným na plnění misí.

Až se mise splní, sebereme své peníze, dostaneme hodnocení, odpočineme si a posoudíme se, dokud nebudeme připraveni na další sprint. Lidé musí být velmi opatrní, aby neuvízli v pasti na cestě k věcem, které si mohou dovolit při současném životním stylu, ale také je uvězní, najednou musí pracovat 40 hodin týdně. Pracovat pro věci jako odměnu je skutečná past. Ta největší.

Jsou dvě velké závislosti, heroin a měsíční výplata. Proto nemůžeš zbohatnout pronajímáním svého času. Když si účtuješ stále více za svůj čas, je to smyčka pomalého zlepšování. Ve stejnou dobu zlepšíš svůj dům, pořídíš nové auto, přestěhuješ se. Nezbohatnou ani právníci a doktoři s hodinovou sazbou 300, 400, 500 dolarů, protože jejich životní styl pomalu roste spolu s jejich příjmem a neušetří dost. Takže jako první musíš vlastnit část byznysu. Potřebuješ vlastní kapitál. Ať už jsi vlastník, investor, akcionář, nebo značka, kterou tvoříš a která ti dává finanční svobodu.

V podstatě chceš poslat všechny do penze. Ale ne do penze, kdy ti je 65 let, sedíš v domově důchodců a vybíráš důchodové šeky. Jiná definice: Penze je, když přestaneš obětovávat dnešek pro něco imaginárního zítra. Jak k tomu dospět? Zaprvé: Můžeš ušetřit tolik peněz, že i tvůj pasivní příjem pokryje tvou spotřebu, aniž bys hnul prstem.

Držíš svou spotřebu nízko. Zadruhé: Snížíš svou spotřebu na nulu, staneš se mnichem. A třetí: Děláš něco, co miluješ. Užíváš si to tolik, že nejde o peníze. K tomu vede více cest, ale nejčastěji si lidé řeknou: Musím více vydělávat. Způsob tvorby bohatství, o kterém mluvím, je o tvoření nadčasových principů a vlastní adaptaci, kdy vydělávání nebude problém.

Toho lze dosáhnout tím, že děláš to, co miluješ. Ocitli jsme se v modelu, kde musím pracovat pro ostatní, stoupat po žebříku. Musím dělat to, co dělá pro výdělek jiná osoba. Ale dnes jsi ve společnosti odměňován za kreativní práci. Za tvoření něčeho zcela nového, o čem společnost ani neví, že to chce. Co nezíská jinak než skrze tebe. Nejlépe výděleční lidé jsou vlastně individuální značky. Lidé jako ty.

Nebo Elon. Nebo Kanye. Nebo Oprah. Nebo Trump. To jsou individuální značky, soulad jména a značky. Oni sami jsou pákou. Ty jsi páka. Máš podcastové médium, které dosáhne ke všem. To je páka. Podcast pro tebe pracuje, když spíš. Mají znalost, kterou nemá nikdo jiný.

Tvou znalostí je, jak být Joe Rogan. Kdo jiný je komentátor UFC, podcaster a komik, kterého zajímá tolik věcí a zná všechny možné lidí? Nelze tě nahradit, takže musíme platit tvou cenu. Kvůli této unikátní a specifické znalosti, kvůli věrohodnosti tvého jména, kvůli páce, kterou máš ve svém médiu, jsi stroj na vydělávání. Jsem si jistý, že můžeš zítra začít od nuly a vmžiku budeš opět bohatý.

Protože máš všechny schopnosti. Způsob, jak se dostat z pasti soupeření, je být autentický. Najdi věc, kterou umíš lépe než kdokoliv. A umíš ji lépe, protože ji miluješ. Buď autentický a pak vyřeš, co společnost doopravdy chce. Použij páku, vlož své jméno, ať přijmeš rizika, ale získáš odměny. Buď vlastníkem. Měj podíl v tom, co děláš a roztoč to. Je tu těch 5 sprostých slov: Tobě se to snadno říká.

Je to příšerná past. Vyrůstal jsem jako imigrant první generace v Jamajce v Queensu. Žádné peníze, svobodná matka, dvě děti, práce dnem i nocí, škola. Myl jsem nádobí, jezdil jsem se sekačkou, pracoval jsem od 11 let. Tu a tam, tady a támhle. Nedá se říct, že je to snadné.

Není to snadné, vlastně je to strašně těžké. Je to nejtěžší věc, kterou uděláš. Ale také přinese odměnu. Podívej se na děcka narozená do bohatství. Žádný smysl života. Tvůj skutečný životopis je jen soupis tvého utrpení. Kdybych tě požádal, abys sám sobě popsal svůj život, až se budeš ohlížet na smrtelné posteli, budeš se dívat po zajímavých věcech, které jsi udělal.

A všechny se budou točit kolem toho, co jsi obětoval a co bylo těžké. Takže stejně musíš dělat těžké věci, abys vytvořil svůj smysl života. Vydělávat peníze je dobré. Překlad: L1ght www.videacesky.cz