Jordan Peterson: Partner jako výzva a funkce manželství
Dnes vám přinášíme dvě videa od Jordana Petersona. V prvním mluví o tom, že vlastně nechceme partnera, se kterým budeme vždy šťastní, ve druhém o tom, jak manželství pomáhá řešit hluboké problémy.
Přepis titulků
Když jste mezi přáteli, tak... oni neustále opatrně odhalují
nové části své osobnosti. Odpalují na vás malé kousky
neprobádaného území. Neustále. A když ne? Co se stane? Nudíte se
a hledáte nové lidi. A máme data
ohledně důvěrných vztahů, protože byla provedena pěkná studie,
která ukázala...
Která zkoumala poměr pozitivních a negativních emocionálních zážitků, které nejlépe předpovídaly úspěšnost dlouhodobých vztahů. A odpověď byla... Samozřejmě záleží, jak měříte událost a jak měříte pozitivní a negativní emoce, ale když to vypustíme, zjistili zhruba tohle: Pokud jste ve vztahu a máte jen 5 pozitivních interakcí na 1 negativní interakci, tak vztah skončí, je příliš negativní.
Ale pokud máte víc než 11 pozitivních interakcí na jednu negativní interakci, pak také skončí. A řeknete si: No to je sakra zvláštní. Proč to tak je? Nechtěli byste tak 100 pozitivních na 1 negativní interakci? A odpověď je: Proč si myslíte, že chcete vztah, abyste byli šťatní? Nebo alespoň neustále štastní.
Proč si to myslíte? Tak to určitě není a vy to také víte. Vsadím se, že v této místnosti není člověk, který nikdy nikoho neodmítnul, protože k němu byli příliš hodní. "Ten člověk nepředstavuje výzvu," něco takového. Chcete někoho, s kým vyjdete, ale jednou za čas vás kousne a řeknete si: "To je zajímavé, to jsem nečekal." A pak vám to vrtá hlavou a mučí vás to. To je jedna z věcí, která vás opravdu drží v tom vztahu.
A to proto, že částečně chcete ten vztah ne proto, abyste byli šťastní teď hned, ale abyste měli vysoce kvalitní život po mnoho desetiletí. A tak hledáte někoho, s kým musíte argumentovat, kdo vás zatlačí za hranice toho, kým jste, a kdo vás bude soudit, často i drsně, kvůli vaším nedostatkům. To vás naštve a tak dál, zahořknete a možná se pomstíte. Ale nechcete někoho, kdo si myslí, že jste perfektní v současné podobě.
Protože proč byste chtěli chodit s někým tak pošetilým?
Která zkoumala poměr pozitivních a negativních emocionálních zážitků, které nejlépe předpovídaly úspěšnost dlouhodobých vztahů. A odpověď byla... Samozřejmě záleží, jak měříte událost a jak měříte pozitivní a negativní emoce, ale když to vypustíme, zjistili zhruba tohle: Pokud jste ve vztahu a máte jen 5 pozitivních interakcí na 1 negativní interakci, tak vztah skončí, je příliš negativní.
Ale pokud máte víc než 11 pozitivních interakcí na jednu negativní interakci, pak také skončí. A řeknete si: No to je sakra zvláštní. Proč to tak je? Nechtěli byste tak 100 pozitivních na 1 negativní interakci? A odpověď je: Proč si myslíte, že chcete vztah, abyste byli šťatní? Nebo alespoň neustále štastní.
Proč si to myslíte? Tak to určitě není a vy to také víte. Vsadím se, že v této místnosti není člověk, který nikdy nikoho neodmítnul, protože k němu byli příliš hodní. "Ten člověk nepředstavuje výzvu," něco takového. Chcete někoho, s kým vyjdete, ale jednou za čas vás kousne a řeknete si: "To je zajímavé, to jsem nečekal." A pak vám to vrtá hlavou a mučí vás to. To je jedna z věcí, která vás opravdu drží v tom vztahu.
A to proto, že částečně chcete ten vztah ne proto, abyste byli šťastní teď hned, ale abyste měli vysoce kvalitní život po mnoho desetiletí. A tak hledáte někoho, s kým musíte argumentovat, kdo vás zatlačí za hranice toho, kým jste, a kdo vás bude soudit, často i drsně, kvůli vaším nedostatkům. To vás naštve a tak dál, zahořknete a možná se pomstíte. Ale nechcete někoho, kdo si myslí, že jste perfektní v současné podobě.
Protože proč byste chtěli chodit s někým tak pošetilým?
Komentáře (9)
Blabula2 (anonym)Odpovědět
05.09.2018 11:52:42
Celá ta jeho argumentace ohledně manželství je zavádějící a celkově mimo.
Např. popis "kdykoli projevíš nějakou chybu, rozcházíme se" dělá dojem, že při každé (první) projevené chybě se partneři rozejdou. Tak se to samozřejmě ve vztazích neděje - člověk vědomě či nevědomě rozvažuje, zda raději setrvá s partnerem i s jeho chybou, nebo vztah ukončí - co bude horší, setrvání ve vztahu nebo jeho opuštění.
Peterson dělá dojem, jakoby chtěl obhajovat manželství za každou cenu - a tak na začátku stanovil chybný předpoklad a poté se snažil manželstvím zabránit nevhodnému stavu (ke kterému ale nedochází ani mimo manželství).
Striktně vzato pravdu v tom, že každý vztah může teoreticky skončit v jakémkoli okamžiku. No a co? Stejně tak v jakémkoli okamžiku kdy jedete v autě, můžete zemřít při autonehodě - teoreticky. Jenže ani rozchod, ani autonehoda se nestanou v jakémkoli okamžiku - má to svoje příčiny a četnost výskytu.
Naopak ten manželský závazek "neodejdu ať se stane cokoli" má i demotivující sílu. Říká partnerovi - můžeš být libovolně příšerný, stejně neodejdu. Už se nemusíš snažit si mě udržet, můžeš mě zneužívat, využívat, týrat - a já zůstanu. To je děsný slib - a naprosto absurdní. A proto ho také lidé nedodržují a rozcházejí, případně s právní dohrou se i rozvádějí.
Podle něj je alternativou to, že se věci mohou kdykoli měnit. Kde žije? To není alternativa, to je realita. Věci se mění a vyvíjejí neustále. Pokud se z panické hrůzy z měnícího se světa chce zavřít do manželství a doufat, že tím získá pevný bod, tak má problém především on sám.
Řeči o tom, co je dobré pro děti si taky mohl odpustit. Je např. pro děti dobré, aby žena zůstala ve vztahu, ve kterém ji partner psychicky týrá? Nebo dokonce i fyzicky? Je pro děti dobré, žít v rodině, kdy manželství už fakticky dávno nefunguje, ale partneři se přes to nerozvedou? Podle něj je manželství posvátné - já tvrdím, že záleží na tom, jaké to manželství je. Byla, jsou a budou taková manželství, která jsou naprosto příšerná a přináší minimálně některému ze zúčastněných utrpení (někdy i obrovské utrpení) - a na nich nic posvátného není. Nutit děti žít v rodině svázané takovým manželstvím, to není nic pro jejich dobro - to jim jen ukáže špatný vzor, který nejspíš budou následovat a replikovat to špatné. A proč? Ve jménu ideologie svatého manželství?
Problémy ve vztahu lidé mohou řešit bez ohledu na to, zda mohou ze vztahu odejít nebo ne.
"Myslíte, že vyřešíte problémy, aniž by vám něco takového (příšerný život na dalších 40 let) viselo nad hlavou? Ani náhodou." Ale samozřejmě že ano - lidé se snaží řešit problémy i bez toho, aby se uvalili do "dobrovolného otroctví". Děje se to každý den, stačí se jen podívat okolo sebe. Jestli věří tomu, co sám tvrdí, tak by mě zajímalo, jaké hrozné zážitky ho k tomu dovedly.
Scarapo (anonym)Odpovědět
10.09.2018 12:46:42
Peterson rad pouziva extremy k vyjadreni myslenek, coz casto muze byt ponekud zavadejici, na druhou stranu to dobre vyobrazuje to co chce lidem predat. A jelikoz nema rad chaos, tak je logicky radsi pro "jistotu" manzelstvi.
Pravdu nicmene urcite ma v tom, ze lide se dnes, obzvlaste treba v USA, rozchazeji kvuli kravinam a poradna prace na sobe a vztahu se moc nevidi, pouze nejake hledani "toho praveho". Ano, ono to vyrazne lepsi nebylo ani driv, ale preci jen se lidi museli snazit vic spolu nejak fungovat, kdyz rozvod neprichazel spolecensky v uvahu. A bohuzel ma pravdu i v tom, ze casto clovek pred problemy radsi utika / nechava je vyhnit nez aby se jim postavil a resil je a moznost kdykoliv se rozejit tomu moc nepomaha.
Jinak ale souhlasim v tom, ze je lepsi pro dany par i jejich deti se rozejit nez setrvavat v manzelstvi v nenavisti. Pokud pouze zmizela laska a je to spis takove spolubydleni, tak tam se jeste da zvazovat, zda nema smysl to kvuli detem udrzet.
Blabula2 (anonym)Odpovědět
17.09.2018 19:30:18
+ScarapoNáhodou jsem narazil na dalšího, pro kterého je manželství svátost:
"Nahodou věřím ve svátost manželství, ať je jakékoli hnusné a příšerné. Radši ji zabiju, než abych se s ní rozved." Mrj. Frank Burns, MASH 4077
Problém je, že v USA v padesátých letech tomuto věřilo víc lidí, než jen komická postavička seriálu. A o tom, co všechno tenhle přístup způsobil už se moc nedozvíme - statistiky na to asi nebudou. Jen možná odraz z románů nebo divadelních her - např. z Maryša by v našich končinách mohla být dost známá.
degenwow (anonym)Odpovědět
03.09.2018 07:53:45
vztah, to je zapeklitá věc.
TaanOdpovědět
02.09.2018 01:16:08
No nedivím se, že tu není žádný komentář. Už dlouho podezírám celé osazenstvo VČ, že jsou to všichni banda autistů, neschopných si najít, natožpak udržet vztah...
AlennOdpovědět
02.09.2018 13:30:41
Já mám hodně vztahů, co jsi ty že mě urážíš, si snad něco víc?
Mr.Z (anonym)Odpovědět
02.09.2018 22:19:13
+AlennLidí jako on je na světě spousta. Neumí nic než j***t blbky na díze.Tak se povyšuje. Stejné jako DeSade tady pod tim.
TaanOdpovědět
04.09.2018 17:57:44
+Mr.ZBlbky na díze nejebu. Ale tušil jsem tyhle reakce. Že si to nepřiznáte a budete mínusovat... Ale divím se těm třema plusům. Že se tu najde alespoň někdo, kdo si dokáže přiznat "ano, jsem impotentní autistická vysírka". Těm tleskám. Samozřejmě také tleskám degenwowovi, který tu nad námi jediný dokázal zplodit hodnotný komentář hodný zamyšlení. Bravo
DeSade (anonym)Odpovědět
02.09.2018 18:51:05
Spíš banda nerdských paniců