Thumbnail play icon

Keynes vs. Hayek - EconStories

88 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:288
Počet zobrazení:7 334

V této rapové bitvě se střetnou představitelé dvou známých a uznávaných ekonomických směrů. John Maynard Keynes jako představitel keynesiánství a Friedrich August von Hayek jako představitel rakouské školy. Jaký názor máte na danou problematiku vy? Preferujete aktivní zásahy státu do ekonomiky, nebo je naopak odmítáte a dáváte přednost laissez-faire?

Přepis titulků

Sleduju vás. Lord Keynes! To je taková čest! Vskutku, pane. Prosím, jen jděte. Jděte rovnou dovnitř. Já jen... Průkaz totožnosti, prosím. Heyek. Ne, Hayek.

Jako... "high explosives" (silné výbušniny). - Silné... Silné výbušniny. - Jo. Máme tu 10-66, základno. Opakuji, máme tu 10-66. Rozumím, Miku. Pokračuj. Co je 10-66? To byl jen příklad jak vyslovovat mé... Dámy a pánové. Členové komise. Dnes jsme zde, abychom zvážili dopad vládních výdajů na naši ekonomiku.

Naštěstí máme dva světoznámé ekonomy, kteří se k této záležitosti vyjádří. Koukám, že jsi to vzal oklikou do nevolnictví. Tomu říkám konec laissez-faire. No, oklepej se Freddie. Nepůjdu tam na tebe zlehka. Já jsem připravený. A co ty? Připrav se na návrat mistra. John Maynard Keynes F.

A. Hayek Druhé kolo. Kolo 2.0 Stejní ekonomové. Stejné názory. Nové mikrofony. Nové kníry. Do toho. Do toho. Do toho. Tak jsme tu, nashle Velká recese.

Díky mě, jak vidíte, nejsme v krizi. Obnova, osud, pokud se budete řídit mým učením. Lord Keynes, už jdu, seřaďte se do průvodu. Vytáhli jsme lopaty a jsme pořád v příkopu a kopeme. Nemyslíš, že je čas přestat vyhánět čerta ďáblem? Příteli, oslava skončila, přišla ta dlouhá část a je čas vystřízlivět. Děláš si srandu? Moje řešení funguje dokonale. Podívej, že Velká recese skončila v roce 2009.

Zasloužím si uznání, bylo by to horší. Všechny odhady to dokazují, budu citovat kapitolu a verš. Ekonometrici, ti jsou vždy tak zbožní. Dělají skutečný výzkum, nebo jen potvrzují své předsudky? Jejich keynesiánské modely jsou logické a precizní. Ale ten přístup shora dolů je fatální domýšlivost. Který způsob bychom měli zvolit? Spíše zdola nahoru, nebo spíše shora dolů? Souboj pokračuje.

Keynes a Hayek, druhé kolo. Je čas se do toho vložit. Spíše svrchu, nebo zespodu? Poslechněme si velikány. Keynes a Hayek jdou do toho. Mohli jsme udělat lépe, kdybychom jen utráceli více. Škoda, že se to děje jen když je světová válka. Můžeš si stěžovat na statistiky a regresi jak chceš. Popíráš snad, že Druhá světová válka zkrátila Velkou hospodářskou krizi? Jedna informace a ty skáčeš radostí. Co jsem koukal posledně, tak války jen ničí.

Nebyl tu žádný multiplikátor, spotřeba se prostě snížila. Jak jsme používali vzácné zdroje na každý nový tank. Docela zvrácené, nazývat to prosperitou. Maso i máslo na příděl, život ve skromnosti. Když ty válečné výdaje skončily, tvoji přátelé křičeli pohroma. Zatímco ekonomika vzkvétala a rostla rychleji. Ty taky vidíš jen to, co chceš vidět. Válečné výdaje jasně zvýšily HDP.

Nezaměstnanost skončila, skoro až k nule. To proto jsem já mistr, proto jsem já hrdina. Vytváření zaměstnanosti je jednoduchá věc, když jsou národy ve válce a odvody do armády. Kdyby byl každý pracovník nasazený v armádě a flotile, měli bychom plnou zaměstnanost a nic k jídlu. Který způsob bychom měli zvolit? Spíše zdola nahoru, nebo spíše shora dolů? Souboj pokračuje.

Keynes a Hayek, druhé kolo. Je čas se do toho vložit. Spíše svrchu, nebo zespodu? Poslechněme si velikány. Keynes a Hayek jdou do toho. Pracovní místa jsou prostředky, ne samotné cíle. Lidé pracují, aby se měli lépe, aby si mohli koupit jídlo. Skutečný růst znamená produkci toho, co lidé požadují. To je podnikání, ne tvůj centrální plán. Moje řešení je jednoduché a snadné na pochopení. Záleží na utrácení, proč je to takový skandál?

Peníze tečou skrze potrubí a kanály. Oživují chod ekonomiky. Je to jako motor, který se zastavil a zhasl. Abychom ho přivedli k životu, potřebujeme jiskru. Utrácení je krev života, díky které proud teče. Nezáleží na tom kam teče, prostě rozpruďte utrácení. Vidíš úpadek v jednom sektoru jako obecný nadbytek. Ale některé sektory jsou zdravé, jen nějaké jsou zkostnatělé.

Utrácení není zdarma, to je jádro věci. Příliš mnoho se proplýtvá, zatímco kumpáni tloustnou. Ekonomika není auto, není tu žádný motor k zastavení. Žádný expert to nemůže opravit, není tu vůbec žádné "to". Ekonomika jsme my, nepotřebujeme mechanika. Odložte klíče, ekonomika je organická. Který způsob bychom měli zvolit? Spíše zdola nahoru, nebo spíše shora dolů? Souboj pokračuje.

Keynes a Hayek, druhé kolo. Je čas se do toho vložit. Spíše svrchu, nebo zespodu? Poslechněme si velikány. Keynes a Hayek jdou do toho. Tak, co bys dělal ty, abys pomohl těm nezaměstnaným? Zdá se, že to je otázka, která se vyhýbáš. Když máme potíže, nechal bys nás prostě čekat? Nedělat nic, dokud se trh nevyrovná? Já nechci nedělat nic, je tu toho k práci dost. Otázka nad kterou uvažuji je: Kdo plánuje pro koho?

Plánuji pro sebe, nebo to nechám na tobě? Já chci plány od mnoha, ne od hrstky. Neopakujme to, co způsobilo naše problémy. Chci skutečný růst, ne sérii bublin. Přestaňme pomáhat břídilům. Nechme ceny pracovat. Když je nebudeme zkoušet řídit, tak nezačnou šíleně růst. No tak. Děláš si srandu? Copak výkyvy na Wall Street nezpochybnily tvůj světonázor na seberegulaci?

I ty musíš uznat, že jsme se naučili lekci, že je nutno více dohledu, jinak se spálíme. Dohledu? Vláda je dlouho v posteli s těmi manažery z Wall Street a firmami, které vysávají. Kapitalismus je o ziscích a ztrátách. Když pomáháš břídilům, tak není nákladům konec. Lekce, kterou jsem se naučil je, jak málo toho víme. Svět je komplexní, ne nějaký kruhový oběh.

Ekonomika není něco, co se můžeš naučit ve škole. Myslet si opak znamená předstírání vědomostí. Který způsob bychom měli zvolit? Spíše zdola nahoru, nebo spíše shora dolů? Souboj pokračuje. Keynes a Hayek, druhé kolo. Je čas se do toho vložit. Spíše svrchu, nebo zespodu? Poslechněme si velikány. Keynes a Hayek jdou do toho. Začneš být arogantní a už myslíš, že vyhraješ. Já se dívám na svět případ od případu.

Když lidé trpí, tak si vyhrnu rukávy a dělám co můžu, abych vyléčil naši nemoc. Budoucnost je nejistá, naše vyhlídky jsou chatrné. Proto jsou volné trhy tak náchylné k selhání. V nestálém světě potřebujeme více rozvážnosti, aby státní intervence mohly čelit krizi. Lidé nejsou šachové figurky, kterými pohybuješ po šachovnici, bez ohledu na jejich sny a touhy.

S politickými podněty je rozvážnost vtip. Ti lidé se kterými mluvíš? Jen klamy a podvody. Potřebujeme stálá pravidla a reálné tržní ceny, aby se objevila prosperita a zkrátila krizi. Dejte nám šanci, abychom mohli objevit, nejhodnotnější způsoby, jak posloužit jeden druhému. Který způsob bychom měli zvolit? Spíše zdola nahoru, nebo spíše shora dolů? Souboj pokračuje.

Keynes a Hayek, druhé kolo. Je čas se do toho vložit. Spíše svrchu, nebo zespodu? Poslechněme si velikány. Keynes a Hayek jdou do toho. Který způsob bychom měli zvolit? Spíše zdola nahoru, nebo spíše shora dolů? Souboj pokračuje. Keynes a Hayek, druhé kolo. Je čas se do toho vložit. Spíše svrchu, nebo zespodu? Poslechněme si velikány. Keynes a Hayek jdou do toho. Překlad: Foxtrot www.videacesky.cz

Komentáře (71)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Každý, kdo tvrdí o jakémkoliv uznávaném ekonomickém přístupu, že jde o cestu do pekel, nerozumí ekonomii. (Nebo je příliš zaslepen, že stejně jeho zaslepené názory nemají žádnou váhu, když ignoruje, co se mu nehodí do krámu.)

211

Odpovědět

Hayek nerozuměl ekonomii? Zajímavé.

110

Odpovědět

+Magister_PeditumTo bych měl své tvrzení upravit.
U něj možná půjde to, že má vlastní teorii a vztekle plive na ostatní. Ale neznám ho. Může jít o tvrzení vytržené z kontextu.
Každopádně si stojím za tím, že kategorické odmítání ucelené ekonomické teorie není projevem inteligence.

08

Odpovědět

+HrdlodusAle Hayek ji vůbec neodmítá... jenom říká, že se jedná o systém, ve kterém boatí bohatnou a chudí chudnou. Snažil se vytvořit tehdejší trh tak aby měl každý možnost pro pohyb na ekonomickém žebříčku a ustanovit stejná pravidla pro všechny. Keynesiánství bylo pěkně charakterizováno, když během souboje Hayek řekl: " chci skutečný růst, ne sérii bublin" ...toto je asi největším problémem celé Keynesiánské teorie. Kvůli vměšování státu do soukromého sektoru dochází v pravidelných intervalech ke krizím, ke kterým by vůbec nemuselo dojít.

00

Odpovědět

+Magister_PeditumKeynesovo „in the long run, we are all dead“ mluví za všechno.

30

Odpovědět

Mne príde že Keynesianstvo bolo dobrým krízovým manažmentom počas veľkej hospodárskej krízi. To že sa ním ale riadime aj v dobrých časoch je nebezpečné.

110

Odpovědět

pěkné, ale lidé dají Keynesovi vždy přednost, protože nabízí příjemné lži, kdežto Hayek jen nepříjemnou pravdu.

390

Odpovědět

Myslím, že to je pointa i toho videa, kde Hayek Keyenese ztříská, ale stejně Keyenese prohlásí za vítěze...

370

Odpovědět

+MaFFianCZJá netvrdím, že ne :)

40

Odpovědět

On netvrdí, že to netvrdíš ...

31

Odpovědět

Nejen, že je mi názor Hayeka bližší, ale ještě k tomu má brutální flow a je celkem gangsta :D

310

Odpovědět

To je geniální, to bych mohl poslouchat pořád dokola :O

260

Odpovědět

odporúčam prečítať Hayekovu Cestu do otroctva - pekne v nej vysvetlil, prečo socializmus nemôže fungovať

290

Odpovědět

Zkusím. Díky za radu :)

40

Odpovědět

Hayek to zandal jako šéf

200

Odpovědět

Mimochodem, kdyby byly rapový a hiphopový texty takhle skvěle obsažný, bylo by to sapr.

330

Odpovědět

Laissez-faire, vždy a všude.

111

Odpovědět

První díl přeložen zde:

https://www.youtube.com/watch?v=Rqc1eHS290M

Jinak samozřejmě Hayek wins. Pro zájemce přikládám přednášku Petra Schiffa která celkem srozumitelně vysvětluje, proč je Keynesiánství cestou do pekla...

https://www.youtube.com/watch?v=3HB4zUnbUsU

140

Odpovědět

Jenže si zapomněl, za jakých historických předpokladů obě teorie vznikly.

Keynesova teorie vznikla jako reakce na uspořádání po první světové válce. Ekonomické důsledky míru- Podle Keynese válkou zruinované Německo nebude schopné platit vysoké reparace a jedinou cestou, jak se zbavit dluhů bude tištění inflačních peněz. To povede k dalšímu hospodářskému rozvratu, který bude mít zcela opačný výsledek, než byl původní záměr.

Počkat to se vlastně v Německu stalo.

Hayekova teorie pak (v roce 1944) varovala před nacizmem. Ano, v roce 1944, kdy byl Stalin už opět u Minsku.

52

Odpovědět

+orcinusorca2014Pěkný ctrl+c ctrl+v z wiki... :D ale nezapomeň, že hlavní vlna Keynesiánství "vznikla" až jako reakce na velkou hospodářskou krizi o pár let pozdějc...

71

Odpovědět

Promiň, ale takové "hlody", jaké tam hází jsou opravdu směšné.

"Ekonomika roste díky opaku utrácení, což je podspotřeba. Jsou to úspory-peníze, které neutratíme, díky nimž ekonomika roste".
Takže většina afrických států jsou vlastně nejvíce rostoucí ekonomiky světa. Počkat, ony vlastně jen živoří.

212

Odpovědět

+orcinusorca2014Je to myšlený tak, že to jsou peníze který neutratíme = úspory = investice.
(úspory (S) hodíš do banky, ta je pučí někomu jinýmu a ten je investuje (I) (S=I(+NX)))

V tej africe sice nespotřepovávaj, ale proto, že žádný peníze nemaj, né proto, že by je spořili.

171

Odpovědět

+orcinusorca2014A není spíše důležité se zeptat, proč je v Africe nemají?

V Keynesově teorii jsou peníze jen papírem a barvou; sami o sobě nemají žádnou hodnotu. Dokonce se předpokládala nějaká umělá měna typu bancor pro celý svět. Německo ji začalo říkat euro.

V Hayekově teorii jsou naopak desítky různých lokálních/regionálních měn, jejichž jednotlivé kurzy ukazují výkon jednotlivých vydavatelů měn.

Spolu s diktátem korporací na cenu základních surovin (no kdo by chtěl banány za 50 Kč za kilo; hliník za 35 Kč za kilo a čokoládu za 50 Kč za tabulku) je právě tato taktika "rozděluj a panuj" základní nemocí Afriky.
Podobný otřes nyní zažívá i Blízký východ, protože barel ropy za $100 už nebude.

15

Odpovědět

+orcinusorca2014To jaká je měna je ve výsledku úplně jedno... počítá se s reálnýma hodnotama, né nominálníma. Když máš víc měn tak to akorát přepočítáš podle reálnýho kurzu... o nic nejde.

Ceny si nikdo nediktuje. Kdyby si ty tvoje korporace mohli diktovat ceny, tak to neni 50Kč, ale třeba 300Kč... ceny vytváří trh = poptávka a nabídka.

53

Odpovědět

+orcinusorca2014Jméno:
Do čeho je investuje? Do výroby nebo služeb.
Výsledkem výroby je co? Výrobek.
S výrobkem udělá výrobce co? Prodá ho spotřebiteli.
Co musí lidi dělat, aby byli spotřebiteli? Spotřebovávat a utrácet.
Když se bude málo utrácet, tak bude spotřebitelů málo, výrobky se nebudou kupovat, výrobci zastaví výrobu, a nebude do koho investovat.

56

Odpovědět

+orcinusorca2014Částečně ano, ale problém je v tom, že investice jsou dlouhodobý. Když se teď přestane investovat do výroby, tak to bude nějakou dobu úplně jedno a až pak se začne snižovat nabídka, zatímco znížení poptávky je okamžitý. Jinými slovy, výsledkem investice je výrobek, ale né okamžitě, ale třeba za měsíc/dva...
Co bude spotřebitel kupovat, když nebudou investice = nebude se vyrábět? :D

Spotřeba je celkem konstantní (v krizi klesne jen poměrně málo, člověk prostě musí spotřebovávat, aby přežil), zato investice hodně lítaj nahru a dolu a jsou snadno ovlivnitelný (nemusíš investovat okamžitě, můžeš investovat za rok, za dva...). Spotřebovávat se bude vždy, ale je potřeba, aby se taky něco investovalo, aby vůbec bylo co spotřebovávat. Proto je umělá nadspotřeba negativní. (+ samozřejmě vznik bublin ze kterých jsou další krize)

32

Odpovědět

+orcinusorca2014Proč by korporace diktovaly ceny spotřebitelům u zboží, které je snadno nahraditelné?
Mnohem jednodušší ovládnout jeden přístav, ze kterého se vyváží produkce než vnutiti spotřebitelům, že je lepší si koupit banán ze zámoří než jablko od souseda.

02

Odpovědět

+orcinusorca2014Jak jsem řek, kdyby to tak opravdu bylo a někdo by si moh diktovat tu cenu, tak by to nebylo 50, ale třeba 300, nebo taky 80000... nikdo si žádnou cenu diktovat nemůže. Ovládneš přístav a budeš si chtít diktovat cenu? Pokud si řekneš moc, pojede to k jinýmu přístavu a zbytek třeba vlakem, nebo rovnou celý letadlem... aby sis moh diktovat cenu, tak by si v tomhle případě musel mít monopol na všechnu přepravu. (což je naprosto nereálný)

21

Odpovědět

+orcinusorca2014A nakonec, i kdyby si ovládal absolutně všechno a chtěl si diktovat cenu - řekneš si moc a nikdo od tebe nic nekoupí. (a koupí si třeba ty hrušky, nebo třeba vůbec nic)

Každej se rozhoduje sám za sebe, nikdo nenutí nikoho něco koupit/prodat. Pokud se ti to zdá moc drahý, tak to prostě nekoupíš. Koupí si to jen ten, komu se ta cena zdá v pořádku.

31

Odpovědět

+orcinusorca2014Kdybych se chtěl chovat jako nechutně ziskuchtivá korporace (a vnutit zákazníkům svou cenu), tak si koupím vodárenskou společnost v Praze. Poté nechutně zvýším vodné a stočné a nakonec už jen sleduju na dvoumetrové plazmě, jak mi roste konto (sakra, tenhle plán už někdo měl).

Nějaký jiný nápad na kritickou infrastrukturu?

Jak jsem napsal výše, mnohem snazší je vnutit svou cenu producentům. Stát se nechutně velkou korporací, aby producenti museli využívat mých služeb (koupit si dálnice, elektrické rozvody VVN, rozvody plynu apod. ).

04

Odpovědět

+orcinusorca2014Ale vy pořád jaksi nechápete, že pan ornicusorca2014 nemluví o diktování cen spotřebitelům v Evropě, ale dodavatelům v Africe.
Ti si nemůžou najít jiného odběratele, domácí spotřeba je malá (lidi jsou tam chudí) a na přepravu do Evropy je třeba kapitál, který nemají. Nemohou se ani dost dobře uchytit jinde, celkově domácí spotřeba je malá (lidi chudí, nemají moc zbytností). Nemohou ani založit nějaké družstvo, které by jim zajistilo lepší vyjednávací pozici. Na úrovni vesnice to nemá smysl a na úrovni států, či celých kontinentů to zas vyžaduje logistiku a kapitál, což ti lidé nemají. Proto mají vlastně jen dvě možnosti: Prodávat korporacím, za nadiktovanou cenu, nebo nedělat nic a umřít hlady. Takže pokud je ta cena dostatečná, aby člověk přežil, pak budou obchody zdárně uzavřeny. Zato příjem dodavatele umožní platit zaměstnancům jen tolik, aby přežili (neotevře se nová spotřeba s novými možnostmi) investovat jen tolik, aby nahradil opotřebení (rozšíření výroby nehrozí) a spotřebovat, aby přežil. Tím je statut quo zakonzervován, a korporace může vesele vydělávat.

33

Odpovědět

+orcinusorca2014Ano. A co je na tom špatnýho? Těm "dodavatelům" v africe se to asi vyplatí - jinak by to nedělali. Ano, nemaj moc na výběr, ale tohle je pravděpodobně lepší varianta, než kdyby od nich ty banány nikdo nekupoval. Spotřebitelé a konkurence tlačí na co nejnižší cenu. Kdyby museli platit víc, tak by se jim to třeba vůbec nevyplatilo a nebyla by ani tahle (sice špatná, ale furt) šance na obživu.

Jinak to o čem teď píše jsou přirozený monopoly... s těma bohužel nejde moc dělat, tam prostě musí zasáhnout stát.

20

Odpovědět

+orcinusorca2014Špatné je na tom to, že stačí jeden problém (třeba neúroda) a začne se to tam celé sypat (takové argumenty, že se mi moc nelíbí, že lidé žijí za dost špatných podmínek, a někdo jiný vydělává na jejich práci, pomiňme), a to bude mít dopady. Ošklivé.

Přestat je skokem dovážet, to samozřejmě nic neřeší. Ale řešení se najít nejspíš musí, a v rámci volného trhu nejspíš neexistuje (všechny strany se ze svého individuálního hlediska chovají racionálně). A to mi připadá jako systémový problém.

02

Odpovědět

+orcinusorca2014Proč by to byl problém? To je stejná debata, jak u prácě dětí u nějakýho dřívějšího videa. Levná práce v zaostalých zemích neni problém, právě naopak, je to způsob, jak se z toho můžou dostat. Koukni na Čínu - dlouhou dobu to byla prostě jenom chudá továrna na levnou práci... to ale samozřejmě nemůže bejt nafurt. Exportujou, exportujou, exportujou = rostou, rostou, rostou... bohatý země jim tam sypou prachy, protože jsou ochotní dělat práci za míň. Podívej se, kde je Čína teď - vzniká tam střední třída, stoupá poptávka... prostě se z nich stává normální bohatá země. Je to pomalej proces, ale ty země bohatnou a životní úroveň se zvedá.

40

Odpovědět

+orcinusorca2014Zapomínáte na to, že Čína, ať byla a je jakákoli, je už dlouho stabilní a své zdroje má pod kontrolou. Navíc, je v ní průmysl.
Afrika je nestabilní, a slouží jako zdroj surovin. Víte, kolik coltanu bylo vyvezeno z Konga? Nevíte to, a to je v pořádku. Já to nevím, a vůbec to nevadí. Neví to ani konžská vláda. To už vadí.
Navíc, jakkoli je čínský socialismus jedna velká lež, za ukázku fungování volného trhu bych ji taky nepovažoval a ty pozitiva, co jmenujete, mají svá ale.
Jenže mám pocit, že to už se od původního tématu posouváme úplně jinam.

12

Odpovědět

Ekonomie je pseudověda, jestliže se po 70 letech nedá rozhodnout, které řešení bylo správné, tak je to opravdu blbost a všechny kecy ekonomů na 5 let dopředu jsou v tom případě bláboly.

1019

Odpovědět

Ekonomická teoria platí vždy. A krízy nie sú spôsobované jej neplatnosťou.
Spoločenské vedy sú prepojené. Sociológia, politológia, psychológia, právo.
To že centrálna banka nakupuje vládne dlhopisy cez kvantitatívne uvoľňovanie.
Že Investory si požičiavajú od bánk na špekulácie na akciovom trhu.
Že výnosnosť vládnych dlhopisov je 0,4% napriek tomu že ma vláda 300% dlh k HDP.
Že Taliansko má rating BB a vo všeobecnosti sú ratingové agentúry skorumpované.
Že banky dávajú rizikové hypotéky pretože ich aj tak predajú ďalej investorom ktorý si myslia že investujú do bezpečného aktíva lebo skorumpovaná ratingová agentúra ich ocení ako AAA.
To to všeto a mnohé ďalšie svinstvá oveľa viac súvisia s ľudskou psychikou potom organizovaním spoločnosti, chorými rozhodnutiami politikov sledujúcim svoje zvrátené ciele ale najmä porušovaním pravidiel a zákonov ako ekonomických tak trestnoprávnych.

21

Odpovědět

Tak rozhodně Keynes. Laissez-faire je nefuknční systém. Stát musí zasahovat do ekonomiky, protože by mu mělo jít o potřeby občanů a ne jen o zisk. Samozřejmě těch zásahů by nemělo být příliš a dávat peníze bankám, které krizi zavinily, není nejlepší. Jinak ale peníze musí proudit.

418

Odpovědět

Tak stát samozřejmě musí zasahovat do ekonomiky (s tim souhlasil i Smith), otázka je, jak moc zasahuje. Čistě teorticky by mělo stačit "napravovat" tržní selhání (veřejný statky, externality...). Peníze můžou bezproblémů proudit i bez zásahu státu.

117

Odpovědět

+JménoProč by měl stát řešit negativní externality (únik chemikálií z chemičky) atp.?

Tyto negativní externality by měly být zahrnuty v ceně, jinak je to jen socializace ztrát....

70

Odpovědět

No, vzhledem k tomu, že po ropných šocích v 70. letech se ukázalo, že keynesiánství je přežitek, tak jsem spíš pro laissez-faire, i když ten tu v praxi nemáme už od 19. století.

131

Odpovědět

Na druhou stranu je to jedinej velkej případ stagflace... jako u všeho bude nejlepší nějaká střední cesta. Podpora AD na potlačení krize je použitelná, ale nesmí se to přehnat.

11

Odpovědět

Jakou škodu vytvořil ropný šok v keyenské Evropě a jaké škody způsobil ropný šok v tržní ekonomice USA ukázal?

Jinak šejkové se chovali přece tržně, řekli si o neslýchaně vysokou cenu a západ ji akceptoval/musel akceptovat.

V Evropě to vyřešili tím, že "zažehli" výstavbu jaderných elektráren a díky tomu pak 80. a 90. léta žili v růstu a zvyšování HDP (sakra není tohle vlastně keyenská ekonomika 2.0?)

21

Odpovědět

+orcinusorca2014Orcinusorca2014: Asi souhlasím. Myslím si, že výstavba infrastruktury, zdravotnictví, školství a udržování stability finančního sektoru by mělo být jediné, kdy by měl stát nějakým způsobem intervenovat.

Ke Keyneské ekonomice 2.0. Nevím, co je na tom pravdy, její práci jsem nějak nestudoval, ale Janet Yellenová (současná guvernérka FEDu) je prý údajně jedna z těch Post-Keynesiánských ekonomů a prý se jí dokonce líbí teorie endogenních peněz (alespoň něco takového nám tvrdil učitel :) )

11

Odpovědět

Btw. starej, ale dobrej.
.
Kolik Keynesiánců je potřeba k výměně žárovky?
.
.
.
.
.
Všichni.

260

Odpovědět

Jupí! Chtěl jsem vám to doporučit do rap battles... doufam, že bude i 1. díl https://www.youtube.com/watch?v=d0nERTFo-Sk

80

Odpovědět

O tomhle prvním dílu vím. Samo o sobě je to video dobré, ale problém nastává když to postavím vedle tohoto druhého dílu. Druhý díl je v podstatě hodně vylepšená verze prvního a i použité argumenty v té rapové bitvě jsou podobné. Jinými slovy, nemá smysl překládat první, protože pro ty co znají druhý je to v podstatě jen horší verze druhého. Osobně se mi první díl ani moc nelíbí (naopak zbožňuju ten druhý), takže jej překládat neplánuju.

13

Odpovědět

+FoxtrotJe to hodně podobný, ale v 1. díle jsou některý argumenty rozebraný trochu podrobějc a srozumitelnějc. (třeba od 4:15 je skvělá část)

10

Odpovědět

https://www.youtube.com/watch?v=Rqc1eHS290M
je preložený

https://www.youtube.com/watch?v=jKj_AmqqtJ0
a vlastne aj druhý je už roky preložený

ale som rád, že sa to objavilo aj tu - možno sa niekto začne zaujímať o rakúsku školu ekonomie

10

Odpovědět

+regressiv:D Co je to za překlad?? U toho druhýho videa se někdo trochu utrh ze řetězu ne? Každá druhá věta překroucená...

00
Další
Používáme cookies, abychom mohli provozovat tuto internetovou stránku a zlepšit Vaši uživatelskou spokojenost. Budete-li pokračovat beze změny nastavení, předpokládáme, že souhlasíte s ukládáním souborů cookies z internetových stránek. Více informací o použití cookies.
OK