Memento – Vyprávění příběhu pozpátkuLekce ze scénáře

Ahoj, jmenuji se Michael a toto jsou Lekce ze scénáře. Premisu Mementa bych popsal následovně: Muž bez krátkodobé paměti chce pomstít smrt své ženy. Tato premisa si vystačí sama se sebou a pravděpodobně stačí k zaujetí, ale o sedmnáct let později si lidé nepamatují Memento kvůli jeho premise nebo detailům v příběhu. Memento si zapamatujete díky způsobu, jakým je příběh vyprávěn. Zápletka filmu je často popisována jako vyprávění příběhu pozpátku, v obráceném chronologickém pořadí, takže film začíná na konci příběhu a končí na začátku.

Ale ve skutečnosti je to komplikovanější a Christopher Nolan dosáhl něčeho mnohem zajímavějšího, než jen vyprávění příběhu pozpátku. Takže dnes se chci podívat na to, že rozhodnutí použít obrácené chronologické pořadí bylo více než pouhým trikem. Prozkoumat, jak drží divákovu pozornost, zatímco mu vypráví příběh, kde skoro nikdy neví, co se děje.

A analyzovat, jak byl schopný vytvořit uspokojující lineární příběh s použitím tolika nelineárních komponentů. Pojďme se podívat na Memento. Kinematografie má dlouhou historii v užívání technik, které by někdo mohl nazvat trikem. Některé souvisí se stylem vyprávění příběhu. Jako film, který se zdánlivě odehrává v reálném čase nebo v nepřetržitém záběru.

Jiné se týkají jeho prezentace, například ve 3D, smell-o-vision nebo poslední dobou v D-BOX kinech, kde se sedadla při filmu třesou. Jestli něco je nebo není trikem, záleží na tom, jestli to obohatí zážitek publika z příběhu. Jestli je to na příběh jen nalepené, nebo je to jeho součástí. Nápad vyprávět příběh pozpátku mohl být jen trik, jak dostat lidi do kin. Ale v případě Mementa nevychází příběh ze struktury, ale struktura vychází z příběhu.

Měsíce jsem přemýšlel, jak to udělat. Snažil jsem se přijít na to, jak divákům zprostředkovat nemožnost zapamatovat si věci, Nolan hledal něco, co John Truby nazývá návrhový princip. Ve své knize The Anatomy of Story Truby píše: Návrhový princip organizuje příběh jako celek. Je to interní logika příběhu, která součásti spojuje, takže příběh jako celek je větší než jednotlivé části zvlášť.

Díky tomu je příběh originální. Návrhový princip je o tom, jak se rozhodnete příběh vyprávět. A protože si protagonista Mementa nepamatuje události... Od svého zranění si nemohu vytvářet nové vzpomínky. Vše se ztratí. ...Nolan hledal způsob, jak to zprostředkovat publiku. Napadlo mě, že pokud od publika udržíte informaci, kterou nezná hrdina, potom děláte dobrou práci ve zprostředkování zážitku hrdiny.

Způsobem, jak toho dosáhnout, je strukturovat příběh pozpátku. Toto je návrhový princip Mementa. Tak jo, co teď dělám? Strukturováním příběhu pozpátku publikum nikdy neví, co se děje na začátku scény a je neustále dezorientováno. Honím toho chlapa. Stejně jako protagonista. Ne, on honí mě.

Jak Christopher Nolan vypráví příběh pozpátku tak, že udrží diváky pozorné? Nejčastěji tyto chronologicky obrácené scény fungují tak, že publiku položí mnoho otázek. Chci rozdělit druhy otázek, které film klade, do tří úrovní. První obsahuje ústřední, dalekosáhlé otázky, které ženou film kupředu. Tyto jsou představeny v prvních scénách filmu, kdy vidíme Leonarda, hlavního hrdinu, zavraždit muže jménem Teddy.

Ne! Okolnosti vraždy v nás vyvolávají otázky. Proč Leonard zabil Teddyho? Byl opravdu tím, kdo zabil Leonardovu ženu? Jaké tajemství může Leonard skrývat? Nevíš, kým jsi. Druhá úroveň se rozprostírá na několika scénách a má co dělat s polaroidy.

To abych si tě zapamatoval. Leonard si fotí každého, koho potká, a napíše si o nich krátkou poznámku, aby později, až na osobu zapomene, měl nějaké poznámky o jejich vztahu. Jakmile si jsme jako publikum vědomi této mechaniky, chceme znát příběh za každou poznámkou. Například na fotografie Natalie je napsáno: "Také někoho ztratila, pomůže ti z lítosti."

Poprvé tuto poznámku vidíme na sedmnácté straně a až na čtyřicáté třetí straně se dozvídáme její kontext. Ale pořád je tam něco a nás zajímá, co tam je a proč je to přeškrtnuto. Může Natalie něco skrývat? To se dozvíme na straně sedmdesát, když Teddy varuje Leonarda, že se Natalii nedá věřit a že s ním manipuluje.

Vezmi si pero a napiš si: Nevěř jí. Ale jakmile Teddy odejde, podívá se Leonard na poznámku o Teddym: Nevěř jeho lžím. A opět se divíme, proč si to Leonard napsal, a chceme vysvětlení. Poslední úroveň vidíme na menší úrovni, scénu od scény. Protože nás každá scéna bere více dozadu v čase, určité elementy konstrukce scény musí být upraveny. Ve většině filmech je scéna konstruována tak, aby se divák ptal: Co se stane potom?

Ale v Mementu barevné scény začínají otázkou. Namísto: "Co se stane potom?" je otázkou: "Co se právě stalo?" A na konci každé scény je zodpovězena otázka z té minulé. Například jedna scéna začíná v motelu, kde je Leonard v koupelně s prázdnou lahví. Nepřipadám si opilý. Takže se divíme, jak se tam dostal a proč má lahev alkoholu? V další barevné scéně filmu vidíme, že se Leonard vloupal do pokoje s cílem překvapit muže, který ho honil.

Vezme lahev jako zbraň a schová se v koupelně, ale kvůli ztrátě paměti zapomene, co tam dělá. Nepřipadám si opilý. Tímto způsobem každá barevná scéna klade otázku a zodpovídá tu předešlou. Neustálým nedostatkem informací udržuje Nolan scény poutavé navzdory tomu, že víme, co se v příběhu stane dál. Ale kdyby byl celý film takto strukturovaný, za chvíli by byl únavný. Proto se Nolan rozhodl zahrnout příběh Sammyho Jankinse.

Memento neustále přechází mezi barevnými scénami, které nás posouvají zpět v čase, a černobílými scénami, které nás chronologicky posouvají kupředu. Leonard po většinu těchto scén telefonuje s neviděnou a neslyšenou osobou, které vypráví příběh Sammyho Jankinse. Ve flashbacích Leonard vzpomíná na Sammyho, který má stejný problém s pamětí jako on, kterého poznal v předešlém životě, když pracovat jako pojišťovací vyšetřovatel.

Příběh Sammyho Jankinse poskytuje publiku úlevu, protože jej vrací k něčemu povědomému a provází nás filmem. Christopher Nolan říká: Když se mnou Stephen Tobolowsky mluvil o Sammym, byl tím prvním, kdo pochopil, že Sammy je páteří příběhu. Skvěle pochopil, jak bude Sammy držet příběh pohromadě a posouvat jej kupředu. Tyto scény jsou důležité, protože bez nich bychom nerozuměli vývoji Leonardovy postavy.

Vidíme v nich útržky toho, kým byl, rozhodnutí, které definovaly jeho postavu, a to, jak vidí svět. A příběh Sammyho Jankinse hrál klíčovou roli v porozumění finále filmu, kde konečně dostaneme odpovědi, na které jsme čekali. Řekl Sammy. Jak ví o Sammym? Toto je podle mě nejúžasnější aspekt Mementa. Christopher Nolan navrhl příběh tak, že se o Leonardovu pozadí dovídáme z černobílých scén, sledujeme jeho cestu v obráceném pořadí v barevných scénách, a přesto nás na konci filmu čeká velké odhalení.

Chci jen krátce ukázat, jak těžké toto bylo. Řekněme, že toto je časová osa všech scén v Mementu, kdyby byly poskládány chronologicky. Levá půlka jsou černobílé scény a pravá půlka jsou barevné scény. Christopher Nolan musel barevné scény, které sledujeme v obráceném pořadí, upravit tak, aby zůstaly zajímavé a vedly k uspokojujícímu vyvrcholení.

A černobílé scény musely poskytnout nezbytné odhalení a vést k začátku barevných scén. Takže nezbytně k vyvrcholení dojde uprostřed příběhu. To, že film dává takový smysl, je neskutečný úspěch. Memento byl film, který ke Christopheru Nolanovi přivedl pozornost a představil světu jeho lásku nelineárního vyprávění. Jeho unikátní pojetí času opět ukazuje, že to, jak příběh vyprávíte, je stejně důležité jako příběh samotný.

Že psaní není jen o skvělých nápadech na film, ale o vyřešení, jak je poutavě vyprávět. A ukazuje, jak s trochou kreativity může být klasický příběh o pomstě proměněn v unikátní filmový zážitek. Kde jsem to byl? Jestli máte náladu na další filmové analýzy, doporučuji kanál Wisecrack. Mají kopu skvělého obsahu jako sérii Earthling Cinema, která je mixem hloubavé analýzy a chytrého humoru.

Mám také rád jejich sérii Wisecrack Edition, kde analyzují filozofii filmů a seriálů. Nedávno publikovali první část filozofie Christophera Nolana. Je to unikátní a fascinující přístup k prozkoumání Nolanovy práce a určitě byste měli zamířit na Wisecrack a zkouknout to za pomocí odkazu v popisku a zároveň je začněte odebírat. Jestli se vám líbí Lekce ze scénáře a chcete mi pomoci tvořit další videa, zvažte prosím podporu na Patreonu. Snažím se sdílet nějaký zábavný obsah se svými Patr(e)ony kdykoliv to jde, jako například nezveřejněné scény pro toto video, které jsem vystřihl, ale které stále považuji za zajímavé, a které vám umožní nahlédnout do procesu tvorby videí.

Jestli chcete kanál podpořit, klikněte na odkaz pode mnou. Napište mi do komentářů, jaké filmy bych měl zpracovat příště, a určitě koukněte na Wisecrack a jejich filozofii Christophera Nolana. Díky za zhlédnutí.