Měli bychom začít jíst hmyz?AsapSCIENCE
19
V dnešním díle AsapSCIENCE se podíváme na zoubek hmyzu. Jedli jste někdy hmyz? Chutnal vám? Nebo se hmyzu štítíte a dělá se vám při pomyšlení na jeho konzumaci zle? Podělte se s námi o své zážitky v komentářích. Na zmiňované video AsapTHOUGHT, kde kluci zkouší jíst pochoutky z hmyzu, se můžete podívat zde.
Přepis titulků
Spoustě lidí se při myšlence
na hmyz udělá špatně, zvlášť pokud je v ústech, ale víte, že hmyz může být
mnohem více výživný, šetrný k prostředí
a dostupný než jiné potraviny? Měli bychom začít jíst hmyz? Porovnejte 100 gramů cvrčků
se 100 gramy kuřecího, hovězího nebo vepřového
a zjistíte, že obsahují skoro stejně proteinů,
ale cvrčci obsahují více vitamínů a minerálů jako
vápník, zinek a železo.
Mouční červi zase obsahují málo tuku a hodně vlákniny. To ale není jediný důvod, proč si je zařadit do jídelníčku. Zemi v současnosti pokrývá 1.3 miliardy hektarů orné půdy a 3.3 miliardy hektarů pastvin. Celkem 38 % půdy se využívá k zemědělství. Je potřeba 200 m² půdy, abychom získali libru hovězího, ale jen 15 m² půdy, abychom získali libru cvrčků.
Do roku 2025 bude navíc 1.8 miliardy lidí žít v oblastech s nedostatkem pitné vody. A přitom se 70 % pitné vody používá v zemědělství. Na produkci kilogramu hovězího je potřeba 22.000 litrů vody, na kilogram vepřového je to 3500 litrů vody a na kilogram kuřecího 2300 litrů vody. Na produkci kilogramu cvrčků je ale potřeba jen jeden litr vody. Je to proto, že hmyz je schopen se zcela hydratovat z jídla, navíc je snáze stravitelný.
80 % těla cvrčka lze sníst a strávit ve srovnání s 50 % kuřete a 40 % skotu. Navíc naše ústa hmyz dávno ochutnala. Na každých 100 g špenátu je povoleno 50 broučků jako jsou mšice, třásněnky nebo roztoči. V burákovém másle může být zhruba 30 kusů těla hmyzu, tedy hlaviček či nožiček, na každých 100 gramů.
I chmel, ze kterého se vyrábí pivo, může obsahovat 250 mšic na každých 100 gramů. Vaše letní pivo může být říznuto větším množstvím hmyzího džusu, než byste čekali. Proč tedy nejíme hmyz? V částech Asie, Jižní Ameriky a Afriky jej na jídelníčku mají. V hlavním mestě Konga jsou domácnosti, které spořádají 300 gramů housenek týdně, dohromady 96 tun housenek ročně.
Většina západního světa je zvyklá křičet znechucením, najde-li v salátu brouka. Západní kulinářská tradice se totiž vyvíjela v chladnějším klimatu, kde bylo méně hmyzu, rozvinutější zemědělství a větší hospodářská zvířata. Během kolonizace si Evropané spojili konzumaci hmyzu s barbarstvím a primitivismem, protože ji pozorovali u spousty domorodců.
Nevěděli tehdy, že hmyz je extrémně výživný. Představa konzumace hmyzu pro vás může být nesnadná, ale se vznikem nových receptů, rozvojem zpracování hmyzu a změnou našeho myšlení se možná hmyz stane superjídlem budoucnosti. Pozor, řecký jogurte a kadeřávku, máte novou konkurenci. Zhltli jsme pár brouků, vyzkoušeli několik receptů a zkusili jsme sušenky a tyčinky z hmyzí mouky, to vše v našem nejnovějším videu AsapTHOUGHT.
Taky jsme tam probírali roli a potenciál hmyzu v řešení světového hladu. Odkaz na video naleznete v popisku. Pro více vědeckých videí odebírejte náš kanál. Překlad: Xardass www.videacesky.cz
Mouční červi zase obsahují málo tuku a hodně vlákniny. To ale není jediný důvod, proč si je zařadit do jídelníčku. Zemi v současnosti pokrývá 1.3 miliardy hektarů orné půdy a 3.3 miliardy hektarů pastvin. Celkem 38 % půdy se využívá k zemědělství. Je potřeba 200 m² půdy, abychom získali libru hovězího, ale jen 15 m² půdy, abychom získali libru cvrčků.
Do roku 2025 bude navíc 1.8 miliardy lidí žít v oblastech s nedostatkem pitné vody. A přitom se 70 % pitné vody používá v zemědělství. Na produkci kilogramu hovězího je potřeba 22.000 litrů vody, na kilogram vepřového je to 3500 litrů vody a na kilogram kuřecího 2300 litrů vody. Na produkci kilogramu cvrčků je ale potřeba jen jeden litr vody. Je to proto, že hmyz je schopen se zcela hydratovat z jídla, navíc je snáze stravitelný.
80 % těla cvrčka lze sníst a strávit ve srovnání s 50 % kuřete a 40 % skotu. Navíc naše ústa hmyz dávno ochutnala. Na každých 100 g špenátu je povoleno 50 broučků jako jsou mšice, třásněnky nebo roztoči. V burákovém másle může být zhruba 30 kusů těla hmyzu, tedy hlaviček či nožiček, na každých 100 gramů.
I chmel, ze kterého se vyrábí pivo, může obsahovat 250 mšic na každých 100 gramů. Vaše letní pivo může být říznuto větším množstvím hmyzího džusu, než byste čekali. Proč tedy nejíme hmyz? V částech Asie, Jižní Ameriky a Afriky jej na jídelníčku mají. V hlavním mestě Konga jsou domácnosti, které spořádají 300 gramů housenek týdně, dohromady 96 tun housenek ročně.
Většina západního světa je zvyklá křičet znechucením, najde-li v salátu brouka. Západní kulinářská tradice se totiž vyvíjela v chladnějším klimatu, kde bylo méně hmyzu, rozvinutější zemědělství a větší hospodářská zvířata. Během kolonizace si Evropané spojili konzumaci hmyzu s barbarstvím a primitivismem, protože ji pozorovali u spousty domorodců.
Nevěděli tehdy, že hmyz je extrémně výživný. Představa konzumace hmyzu pro vás může být nesnadná, ale se vznikem nových receptů, rozvojem zpracování hmyzu a změnou našeho myšlení se možná hmyz stane superjídlem budoucnosti. Pozor, řecký jogurte a kadeřávku, máte novou konkurenci. Zhltli jsme pár brouků, vyzkoušeli několik receptů a zkusili jsme sušenky a tyčinky z hmyzí mouky, to vše v našem nejnovějším videu AsapTHOUGHT.
Taky jsme tam probírali roli a potenciál hmyzu v řešení světového hladu. Odkaz na video naleznete v popisku. Pro více vědeckých videí odebírejte náš kanál. Překlad: Xardass www.videacesky.cz
Komentáře (0)