V dnešním díle AsapSCIENCE se podíváme na zoubek hmyzu. Jedli jste někdy hmyz? Chutnal vám? Nebo se hmyzu štítíte a dělá se vám při pomyšlení na jeho konzumaci zle? Podělte se s námi o své zážitky v komentářích. Na zmiňované video AsapTHOUGHT, kde kluci zkouší jíst pochoutky z hmyzu, se můžete podívat zde.
Spoustě lidí se při myšlence
na hmyz udělá špatně, zvlášť pokud je v ústech, ale víte, že hmyz může být
mnohem více výživný, šetrný k prostředí
a dostupný než jiné potraviny? Měli bychom začít jíst hmyz? Porovnejte 100 gramů cvrčků
se 100 gramy kuřecího, hovězího nebo vepřového
a zjistíte, že obsahují skoro stejně proteinů,
ale cvrčci obsahují více vitamínů a minerálů jako
vápník, zinek a železo.
Mouční červi zase obsahují
málo tuku a hodně vlákniny. To ale není jediný důvod, proč
si je zařadit do jídelníčku. Zemi v současnosti pokrývá 1.3 miliardy hektarů orné půdy
a 3.3 miliardy hektarů pastvin. Celkem 38 % půdy
se využívá k zemědělství. Je potřeba 200 m² půdy,
abychom získali libru hovězího, ale jen 15 m² půdy,
abychom získali libru cvrčků.
Do roku 2025 bude navíc
1.8 miliardy lidí žít v oblastech s nedostatkem pitné vody. A přitom se 70 % pitné vody
používá v zemědělství. Na produkci kilogramu hovězího
je potřeba 22.000 litrů vody, na kilogram vepřového
je to 3500 litrů vody a na kilogram kuřecího
2300 litrů vody. Na produkci kilogramu cvrčků
je ale potřeba jen jeden litr vody. Je to proto, že hmyz je schopen
se zcela hydratovat z jídla, navíc je snáze stravitelný.
80 % těla cvrčka
lze sníst a strávit ve srovnání
s 50 % kuřete a 40 % skotu. Navíc naše ústa
hmyz dávno ochutnala. Na každých 100 g špenátu
je povoleno 50 broučků jako jsou mšice,
třásněnky nebo roztoči. V burákovém másle může být
zhruba 30 kusů těla hmyzu, tedy hlaviček či nožiček,
na každých 100 gramů.
I chmel, ze kterého
se vyrábí pivo, může obsahovat 250 mšic
na každých 100 gramů. Vaše letní pivo může být říznuto
větším množstvím hmyzího džusu, než byste čekali. Proč tedy nejíme hmyz? V částech Asie, Jižní Ameriky
a Afriky jej na jídelníčku mají. V hlavním mestě Konga
jsou domácnosti, které spořádají 300 gramů
housenek týdně, dohromady 96 tun
housenek ročně.
Většina západního světa je zvyklá křičet znechucením,
najde-li v salátu brouka. Západní kulinářská tradice
se totiž vyvíjela v chladnějším klimatu,
kde bylo méně hmyzu, rozvinutější zemědělství
a větší hospodářská zvířata. Během kolonizace
si Evropané spojili konzumaci hmyzu
s barbarstvím a primitivismem, protože ji pozorovali
u spousty domorodců.
Nevěděli tehdy, že hmyz
je extrémně výživný. Představa konzumace hmyzu
pro vás může být nesnadná, ale se vznikem nových receptů,
rozvojem zpracování hmyzu a změnou našeho myšlení se možná
hmyz stane superjídlem budoucnosti. Pozor, řecký jogurte a kadeřávku,
máte novou konkurenci. Zhltli jsme pár brouků,
vyzkoušeli několik receptů a zkusili jsme sušenky
a tyčinky z hmyzí mouky, to vše v našem nejnovějším
videu AsapTHOUGHT.
Taky jsme tam probírali
roli a potenciál hmyzu v řešení světového hladu. Odkaz na video
naleznete v popisku. Pro více vědeckých videí
odebírejte náš kanál. Překlad: Xardass
www.videacesky.cz
XardassPublikováno: 11 let
