Proč je opravdu složité narazit do Slunce?MinutePhysics
13
Narazit do Slunce by mělo být jednoduché, Slunce nás přece pořád přitahuje svou gravitační silou. Proč tomu tak není, se dozvíme v dnešním videu od MinutePhysics.
Přepis titulků
Jaderný odpad. Máme ho hodně,
zůstane nebezpečný desetitisíce let a nevíme, co s ním dělat. Tak proč ho nevyslat do vesmíru
a nenarazit s ním do Slunce? Zaprvé by bylo nebezpečné
dát jaderný odpad do rakety, rakety totiž mají tendenci
občas při startu vybuchovat, což by z každé rakety s odpadem
udělalo velkou špinavou atomovou bombu. Ale hlavní důvod je ten,
že je opravdu složité se ke Slunci dostat.
Zdá se, že by to mělo být snadné, když nás jeho gravitace pořád přitahuje, ale my současně velkou rychlostí obíháme kolem něj, takže jej při našem pádu míjíme. Pro náraz do Slunce musíme zpomalit, abychom jej velkou rychlostí neobíhali. Země a vše na ní obíhají Slunce rychlostí zhruba 30 km/s, takže bychom museli zrychlit o 30 km/s opačným směrem, abychom jej přestali obíhat a spadli do Slunce. A je potřeba zpomalit až na nulu, I malá rychlost způsobí, že Slunce mineme a místo nárazu proletíme kolem.
Rychlost 30 km/s je opravdu velká, ale jak moc velká? Z oběžné dráhy Země stačí být o 11 km/s rychlejší než Země pro opuštění celé sluneční soustavy, což znamená, že je daleko těžší do Slunce narazit, než od něj odletět.
Opakuji, pro cestu k jiným hvězdám stačí menší zrychlení než pro cestu ke Slunci. A to není to nejdivnější. Protože objekty nás přitahují tím více, čím blíže jsme k nim, čím menší je oběžná dráha, tím větší je oběžná rychlost. Například Merkur obíhá Slunce 1,5× rychleji než Země, zatímco Pluto obíhá šestinovou rychlostí. To znamená, že je těžší narazit do Slunce z Merkuru než ze Země.
I když je to blíž, je potřeba zrychlit o 48 km/s místo 30 km/s. A je daleko jednodušší narazit do Slunce z Pluta, protože stačí zrychlit o 5 km/s opačným směrem. Pokud se pokoušíte narazit do Slunce jen s pomocí raket, je efektivnější letět do vnější části sluneční soustavy, kde letíte pomaleji, a provést další manévr pro zastavení z malé rychlosti a pád do Slunce. Přesně proto měly první navrhované mise pro zkoumání Slunce letět nejdříve k Jupiteru, aby bylo jednodušší zpomalit a dostat se ke Slunci.
Nakonec bylo rozhodnuto použít opakované průlety kolem Venuše pro zpomalení a ušetření paliva na cestě ke Slunci, ale jak fungují gravitační manévry, je téma na někdy jindy. Mimochodem, jak dlouhý by byl den na Slunci? Překlad: Dr.Don www.videacesky.cz
Zdá se, že by to mělo být snadné, když nás jeho gravitace pořád přitahuje, ale my současně velkou rychlostí obíháme kolem něj, takže jej při našem pádu míjíme. Pro náraz do Slunce musíme zpomalit, abychom jej velkou rychlostí neobíhali. Země a vše na ní obíhají Slunce rychlostí zhruba 30 km/s, takže bychom museli zrychlit o 30 km/s opačným směrem, abychom jej přestali obíhat a spadli do Slunce. A je potřeba zpomalit až na nulu, I malá rychlost způsobí, že Slunce mineme a místo nárazu proletíme kolem.
Rychlost 30 km/s je opravdu velká, ale jak moc velká? Z oběžné dráhy Země stačí být o 11 km/s rychlejší než Země pro opuštění celé sluneční soustavy, což znamená, že je daleko těžší do Slunce narazit, než od něj odletět.
Opakuji, pro cestu k jiným hvězdám stačí menší zrychlení než pro cestu ke Slunci. A to není to nejdivnější. Protože objekty nás přitahují tím více, čím blíže jsme k nim, čím menší je oběžná dráha, tím větší je oběžná rychlost. Například Merkur obíhá Slunce 1,5× rychleji než Země, zatímco Pluto obíhá šestinovou rychlostí. To znamená, že je těžší narazit do Slunce z Merkuru než ze Země.
I když je to blíž, je potřeba zrychlit o 48 km/s místo 30 km/s. A je daleko jednodušší narazit do Slunce z Pluta, protože stačí zrychlit o 5 km/s opačným směrem. Pokud se pokoušíte narazit do Slunce jen s pomocí raket, je efektivnější letět do vnější části sluneční soustavy, kde letíte pomaleji, a provést další manévr pro zastavení z malé rychlosti a pád do Slunce. Přesně proto měly první navrhované mise pro zkoumání Slunce letět nejdříve k Jupiteru, aby bylo jednodušší zpomalit a dostat se ke Slunci.
Nakonec bylo rozhodnuto použít opakované průlety kolem Venuše pro zpomalení a ušetření paliva na cestě ke Slunci, ale jak fungují gravitační manévry, je téma na někdy jindy. Mimochodem, jak dlouhý by byl den na Slunci? Překlad: Dr.Don www.videacesky.cz
Komentáře (15)
Marek Zettík (anonym)Odpovědět
03.01.2019 21:14:08
Škoda, že video není česky, alespoň české titulky 🙁
Duranga (anonym)Odpovědět
03.01.2019 19:42:23
Jaderný odpad může být palivem budoucích generací atomových elektráren, je nesmysl se ho zbavovat.
Kontrolovaně se přiblížit ke Slunci je těžké, ale trefit ho mi tak složité nepřijde. Je docela velké a už se lidstvu povedlo pár hodně přesných operací. Zajímal by mě názor odborníka, jaké jsou procentuální šance na úspěch.
aha (anonym)Odpovědět
03.01.2019 19:58:40
Tak to je škoda, že nikdo nepřišel prvně za tebou. Když to tobě nepříjde složité, tak proč by to mělo i být že?
Nemluvě o budoucích generacích, které budou děkovat za koupel v uranu.
-HoNY- (anonym)Odpovědět
04.01.2019 18:56:14
Není těžké poslat něco na kolizní kurz se Sluncem. Je těžké dosáhnout toho, aby to bylo brzo. Pokud by raketa minula Slunce, tak bude okolo něj obíhat po eliptické dráze tisíce let. V případě jaderného odpadu nemáš jistotu, že během té doby netrefí ve vesmíru něco jiného a nezpůsobí katastrofu.
Kateřina K (anonym)Odpovědět
05.01.2019 11:25:02
Proč si nechávat škodlivý jaderný odopad, když tu do dvaceti, možná deseti let máme atomové motory?? Chce to myslet trochu dopředu!
L (anonym)Odpovědět
05.01.2019 11:40:35
+Kateřina KJaderné motory pro auta byl nápad už v 50. letech. Pak vědci a inženýři zjistili, že auta delší dobu stojí než jedou, a tak přesměrovali svůj zájem na vlaky. (Jaderná elektrárna dodá elektřinu motorům ve soupravách, mimochodem jediná rychloželeznice bez jaderek je španělská...)
soriako (anonym)Odpovědět
03.01.2019 17:15:17
a proč to teda neposlat mimo sluneční soustavu? tam už to nebude náš problém :D
Xardass (Admin)Odpovědět
03.01.2019 17:49:45
Protoze problemovy je v tomto pripade predevsim nebezpecny start, nikoliv destinace.
Moor8Odpovědět
03.01.2019 18:09:05
+Xardassaž postavíme vesmírný výtah, bude vystaráno :)
xxxxxxxx (anonym)Odpovědět
03.01.2019 21:17:00
+XardassTo nebezpečí je poměrně malé a pokud bychom se jaderného odpadu chtěli skutečně zbavit, bylo by to nejlepší řešení. Stačí se podívat na loňskou havarii sojuzu, kdy astronauti vylezli díky únikovému stupni z modlu bez jediného škrábnutí. S jaderným odpadem je to ale ve skutečnosti tak, že už dnes se dá částečně znovu použít a je velmi pravděpodobné, že v budoucnu jej zvládneme využít bezezbytku. Je tak nevýhodné se jaderného odpadu zbavovat, protože přestane být odpadem ne za desetitisíce let, ale nejspíš do konce tohoto století.
Dr.Don (Překladatel)Odpovědět
03.01.2019 19:22:37
Ještě bych doplnil, že ani zrychlení o těch 11 km/s pro poslání odpadu mimo sluneční soustavu není vůbec málo... A posílat věci do vesmíru se pořád docela prodraží, takže jaderný odpad budeme pravděpodobnějc někam zakopávat, než ho posílat na mezihvězdné výlety... :)
cepc (anonym)Odpovědět
03.01.2019 23:46:07
Já bych ještě doplnil, že "jaderného odpadu" je plná celá naše planeta a to už od jejího vzniku. Dnešní systém dočasného uložení je dostačující a dělá se z toho naprosto zbytečné haló. V reaktorech IV a další generace bude už možné využívat právě dnes "vyhořelé" palivo a pojedeme dále. Však už i zelené organizace konečně pochopily, že jaderná energie je v určitých oblastech na planetě nenahraditelná.
L (anonym)Odpovědět
04.01.2019 14:24:13
+cepcJenže za na potřebu reaktorů IV. generace současná česká společnost nevytváří dostatek odběrných míst ( jinak řečeno ČR má pořád okolo 10,5 milionu obyvatel, a tak na její základní energetické potřeby stačí 2 km2, na její špičkové potřeby pak okolo 100 km2).
Současná infrastruktura je tak spíše připravena na výrobu plynu z plastů při teplotách 1500 K. A tento plyn se dá snadno destilovat a jednou ze složek je pak i methan, na kterém je závislý teplárenský průmysl, částečně i doprava.
Alberto123Odpovědět
06.01.2019 23:13:35
+cepcJak chceš využít odpadní Pu-240?
L (anonym)Odpovědět
10.01.2019 19:09:44
+Alberto123Oxid plutoničitý se celkem zdařile používá k pohonu vesmírných sond.
Takže _vystřelit_ sondu a ještě dostávat cenná data je celkem dobrý způsob, jak se zbavit radioaktivního odpadu...