Proč recyklace už moc nefunguje

Koncept recyklace je prostý. Rozkladem starých výrobků, z kterých vyrobíme opět něco použitelného, šetříme přírodní zdroje. Zachraňuje to lesy, snižuje emise a vytváří méně znečištění. Bohužel to tak prosté není. Recyklace je propletená s naším ekonomickým systémem a momentálně ekonomicky nedává moc smysl. Často stojí více peněz něco zrecyklovat než to jen vyhodit.

To je pro životní prostředí špatná zpráva. Tohle je náš pohled na globální recyklační krizi. Recyklace se ve světě rozmohla hlavně díky Číně. V 90. letech Čína zažila rozmach výroby a začala vyvážet stále více zboží. Výrobci tohoto zboží nutně potřebovali kovy a plasty na nové výrobky a papír na jejich balení. Takže země jako USA mohly naložit lodě, které právě dovezly čínské zboží, tunami svého odpadu.

Všichni byli spokojení. USA našly zákazníka ochotného platit za odpad, který by jinak skončil na skládce, a Čína vydělala na vracejících se lodích plných materiálu na znovuzpracování. Roky rostlo množství odpadu dováženého do Číny a svět se na tom stal závislý. To se změnilo v roce 2017. Čína zavádí nová omezení na dovoz cizího odpadu. Čínská vláda nově zakázala dovoz 24 druhů odpadu. Schraňování světového odpadu nebylo dobré pro čínské životní prostředí.

Čína už má plné zuby dovozu našeho odpadu. Rozhodnutí o zrušení dovozu způsobilo prudký pokles cen odpadu a rozvrátilo světové recyklační trhy. To přineslo krizi komunitám, které se na prodej odpadu spoléhaly, aby mohly financovat jeho sběr. V USA průměrná cena použité vlnité lepenky klesla za dva roky o 85 % na 28 dolarů za tunu v srpnu 2019. Recyklovatelné materiály jsou komodity stejně jako ropa, zlato nebo kaviár a jejich hodnota stoupá a klesá na základě tržních podmínek.

Například když jsou ceny nízké, je často levnější vyrobit novou láhev na vodu z čerstvě vyvrtaného plynu. Nedbalá recyklace to může zdražit. Jediná krabice od pizzy mezi kartóny může zničit celou várku, protože olej se nedá oddělit od papírového vlákna. Velké firmy jako Mars, Pepsico nebo Unilever se zavázaly snížit užívání prvotních plastů a zvýšit užívání recyklovaného a rozložitelného zboží, což může vést k nutnosti přenastavit některé výrobní procesy.

Vyplatí se za to platit? Recyklace šetří opravdu hodně energie, což znamená méně emisí skleníkových plynů. Výroba plechovek z recyklovaného hliníku využívá o 95 % méně energie než těžba a užití surovin. Recyklace oceli šetří 60 % energie stejně jako recyklace papíru.

Ve výsledku záleží na tom, jak rychle předěláme způsob, jakým věci děláme. Roku 2018 jsme se dostali do bodu, kdy do roku 2050 budeme dvakrát rychleji tvořit odpad, než bude růst populace. Očekávejme tedy, že se nám nahromadí ještě spousta odpadu. Některým společnostem dochází místo na skladování odpadu a přestaly sbírat plasty, papír a sklo. Některé vše vozí na skládku nebo to pálí. Tyto problémy daly environmentalistům prostor volat po radikálnějších řešeních.

Říkají, že bychom měli přehodnotit svůj vztah s materiály a v prvé řadě všeho používat méně. Překlad: elcharvatova www.videacesky.cz