Proč to svědí?

Stojíte připraveni v brance, když najednou přijde nutkání
poškrábat se vzadu na hlavě. Všichni víme, jak je svědění
v nevhodný okamžik otravné. Přemýšleli jste ale někdy o tom,
proč to vůbec svědí? Průměrného člověka něco svědí
mnohokrát za den. Svědění může způsobovat spousta věcí, včetně alergických reakcí,
vysušené pokožky a některých nemocí. Potom jsou zde ty záhadné případy,
kdy něco svědí prostě jen tak.

Nebo jenom proto,
že o tom zrovna mluvíme. Škrábete se teď na hlavě, že? Pojďme se podívat na jednu
z nejčastějších příčin svědění. Hmyzí kousnutí. Komár při kousnutí
vypustí do vašeho těla sloučeninu, zvanou antikoagulant,
která brání krvi ve srážení. Tato sloučenina, na kterou jsme mírně
alergičtí, spustí uvolňování histaminu. Chemické látky, která způsobí otok.

Zvýší se tak průtok krve, což urychlí
imunitní odpověď organismu. To vysvětluje otok, a je to stejný princip,
jako když slzíte z pylu. Histamin také aktivuje nervy
podílející se na svědění. Proto vás štípance nutí se škrábat. Podstata pocitu svědění
však stále není úplně známá. Většina toho, co víme, pochází ze sledování
mechanismů svědění u myší. Vědci zjistili,
že signály svědění v kůži, jsou transmitovány přes podskupinu
nervů spojených s bolestí.

Tyto nervy produkují
natriuretické polypeptidy B, které spouští signál
putující spinálními drahami do mozku. A tam vytvoří pocit svědění. Když se škrábeme,
naše nehty vytvoří signál jemné bolesti, který přebije pocit svědění. Je to jisté rozptýlení,
díky kterému se nám uleví. Existuje nějaký důvod pro svědění
z hlediska evoluce, nebo je to jenom otravné?

Hlavní teorie říká, že naše kůže se vyvinula tak,
aby si dávala pozor na doteky. Abychom mohli reagovat
na rizika z okolí. Zamyslete se. Automatické poškrábání
odstraní cokoliv škodlivého, potencionálně číhajícího na naší kůži. Například bodavý hmyz
nebo úponky jedovatých rostlin. To může vysvětlovat,
proč necítíme svědění uvnitř těla.

Třeba ve střevech, která jsou
před vnějšími hrozbami chráněná. Představte si to,
bylo by to k zbláznění. U některých lidí mohou změny
v drahách vnímání, způsobit nadměrné svědění,
což může poškodit jejich zdraví. Extrémním příkladem je psychická choroba,
zvaná falešná parazitóza. Lidé mají pocit, že jejich tělo
je zamořeno roztoči nebo blechami, kteří jim cupitají po kůži a způsobují neustálé svědění.

Další jev, zvaný fantomové svědění, se objevuje u pacientů po amputaci. Protože dojde k tak výraznému
zásahu do nervového systému, nervové signály jsou zmatené a vytváří se vjemy z končetin,
které už nejsou. Lékaři hledají způsoby,
jak léčit anomálie spojené se svěděním. Po amputacích se používají zrcadla,
ke zobrazení pozůstalé končetiny, kterou si pacient poškrábe.

Vytváří to iluzi a mozek si myslí,
že potřeba škrábání byla uspokojena. Je to podivné, ale funguje to. Vědci se také zabývají hledáním genů,
souvisejících se svěděním. Vyvíjejí léčbu blokující dráhy svědění. Pokud se cítíte jako v pekle,
když něco svědí a nepoškrábete se, Dante by souhlasil. Italský spisovatel psal o oddíle v pekle, kde byli lidé trestáni ponecháním
v jámách, vystaveni na věčnost svědění.