Kůže je největší orgán našeho těla. Když se zraníme, začne probíhat komplexní, čtyřfázové hojení. V dnešním videu vásSarthak Sinha v krátké lekci z TED-Ed provede přes epidermis do hlubších vrstev kůže a odhalí tajemství skryté za tímto zázračným procesem. Slovníček:
liver - játra
brain - mozek
skin - kůže
surface - povrch/plocha
adult - dospělý
ability - schopnost
to sweat - potit se
wound - zranění
to regain - získat zpět/znovu nabýt (he regained his lost wealth - získal zpět ztracené bohatství; she regained counsciousness - znovu nabyla vědomí)
blood vessels - cévy
cells - buňky
overlapping - překrývající se
threat - hrozba
to be compromised - být v ohrožení
bleeding - krvácení
to secure - zajistit/zabezpečit
to devour - pohltit/sežrat
to spur - urychlit
skin tissue - kožní tkáň
to strenghten - posílit
severity - závažnost
scar - jizva
fundamental - základní
for instance - například
adjacent - přilehlý
mammal - savec
deer - jelen/vysoká zvěř/hovorově srnec (roebuck)
efficient - účinný/efektivní
Překlad: hAnko
www.videacesky.cz Největší orgán ve vašem těle
nejsou játra ani mozek, ale kůže, která u dospělých pokrývá plochu
až 1,8 metrů čtverečných. Ačkoliv různé části kůže
mají různé vlastnosti, většina této plochy
zastává podobné funkce. Pocení, rozpoznání tepla
od zimy a růst ochlupení. Ale po hluboké řezné
ráně, či jiném zranění, se nově zhojená kůže
liší od kůže v okolí a může své schopnosti ztratit
na chvíli, nebo také navždy.
K pochopení této změny se musíme
podrobněji podívat na strukturu lidské kůže. Svrchní vrstva, nazývaná epidermis, se skládá ze ztvrdlých buněk,
nazývaných keratinocyty, a zajišťuje ochranu. Protože se tato vrstva
neustále olupuje a obnovuje, je snadnější ji opravit. Ale někdy zranění
zasáhne až do dermis, kde se skrývají cévy, žlázy
a nervová zakončení, a která zajišťuje většinu funkcí kůže.
Jakmile k tomu dojde,
spustí se čtyři fáze hojení, které se navzájem překrývají. První, hemostáze, je reakcí
na dvě primární hrozby: ztrátu krve a fakt, že je ohrožena
fyzická bariéra epidermis. V procesu zvaném vazokonstrikce se cévy
stáhnou, aby zabránily krvácení, a utvoří se krevní sraženina.
Protein fibrin pak na povrchu
kůže vytvoří příčné vazby, čímž zabrání úniku krve ven a bakteriím
nebo patogenům naopak ve vstupu dovnitř. Zhruba po třech hodinách
kůže zčervená a přichází zánětlivá fáze. Bariéra byla obnovena a krvácení zastaveno,
ale tělo pro jistotu vysílá speciální buňky na zničení bakterií, které se
přece jen mohly dostat skrz. Nejdůležitější z buněk jsou bílé
krvinky, neboli makrofágy, které v procesu zvaném fagocytóza
požírají bakterie a poškozenou tkáň, a zároveň produkují růstové
hormony, aby urychlily hojení.
Tito malí vojáčci se potřebují
ke zraněnému místu dostat skrz krevní řečiště, a proto
se stažené cévy musejí opět uvolnit. Této části hojení se říká vazodilatace. Dva až tři dny po zranění
začíná proliferace. Na místo se dostaví buňky,
zvané fibroblasty, a v procesu kolagenové depozice
vytvoří vláknitý protein - kolagen. Z něj se zformuje nová elastická
tkáň, která postupně nahradí fibrin.
Zatímco epidermální buňky
opravují vnější vrstvu kůže, dermis se zatáhne,
aby uzavřela ránu. Konečně přichází čtvrtá fáze přestavby, ve které se nově uložený kolagen
přesouvá a mění na konkrétní typy. Tento proces může trvat až rok. Během něj se zvyšuje
elasticita nové kůže, spolu s ní sílí cévy
a ostatní poškozené spoje. Postupem času nová tkáň
získá zpět 50 až 80 procent svých původních funkcí, podle toho, o jaké funkce
a jak vážné zranění se jednalo.
Protože se však kůže nezotaví úplně, zjizvení nadále zaměstnává
lékaře po celém světě. I když výzkumy procesu hojení
zaznamenaly velké pokroky, některé záhady stále nejsou rozřešeny. Například - fibroblasty se
ke zranění dostávají přes cévy, nebo z tkáně v okolí?
A proč někteří další savci,
například jeleni, dokáží vyléčit svá zranění
rychleji a efektivněji než lidé? Až nalezneme odpovědi na tyto otázky, budeme moci léčit
svá zranění tak dobře, že jizvy zůstanou jen vzpomínkou.
hAnkoPublikováno: 10 let
