Jak se hojí rányTED-Ed

Překlad: hAnko www.videacesky.cz Největší orgán ve vašem těle nejsou játra ani mozek, ale kůže, která u dospělých pokrývá plochu až 1,8 metrů čtverečných. Ačkoliv různé části kůže mají různé vlastnosti, většina této plochy zastává podobné funkce. Pocení, rozpoznání tepla od zimy a růst ochlupení. Ale po hluboké řezné ráně, či jiném zranění, se nově zhojená kůže liší od kůže v okolí a může své schopnosti ztratit na chvíli, nebo také navždy.

K pochopení této změny se musíme podrobněji podívat na strukturu lidské kůže. Svrchní vrstva, nazývaná epidermis, se skládá ze ztvrdlých buněk, nazývaných keratinocyty, a zajišťuje ochranu. Protože se tato vrstva neustále olupuje a obnovuje, je snadnější ji opravit. Ale někdy zranění zasáhne až do dermis, kde se skrývají cévy, žlázy a nervová zakončení, a která zajišťuje většinu funkcí kůže.

Jakmile k tomu dojde, spustí se čtyři fáze hojení, které se navzájem překrývají. První, hemostáze, je reakcí na dvě primární hrozby: ztrátu krve a fakt, že je ohrožena fyzická bariéra epidermis. V procesu zvaném vazokonstrikce se cévy stáhnou, aby zabránily krvácení, a utvoří se krevní sraženina.

Protein fibrin pak na povrchu kůže vytvoří příčné vazby, čímž zabrání úniku krve ven a bakteriím nebo patogenům naopak ve vstupu dovnitř. Zhruba po třech hodinách kůže zčervená a přichází zánětlivá fáze. Bariéra byla obnovena a krvácení zastaveno, ale tělo pro jistotu vysílá speciální buňky na zničení bakterií, které se přece jen mohly dostat skrz. Nejdůležitější z buněk jsou bílé krvinky, neboli makrofágy, které v procesu zvaném fagocytóza požírají bakterie a poškozenou tkáň, a zároveň produkují růstové hormony, aby urychlily hojení.

Tito malí vojáčci se potřebují ke zraněnému místu dostat skrz krevní řečiště, a proto se stažené cévy musejí opět uvolnit. Této části hojení se říká vazodilatace. Dva až tři dny po zranění začíná proliferace. Na místo se dostaví buňky, zvané fibroblasty, a v procesu kolagenové depozice vytvoří vláknitý protein - kolagen. Z něj se zformuje nová elastická tkáň, která postupně nahradí fibrin.

Zatímco epidermální buňky opravují vnější vrstvu kůže, dermis se zatáhne, aby uzavřela ránu. Konečně přichází čtvrtá fáze přestavby, ve které se nově uložený kolagen přesouvá a mění na konkrétní typy. Tento proces může trvat až rok. Během něj se zvyšuje elasticita nové kůže, spolu s ní sílí cévy a ostatní poškozené spoje. Postupem času nová tkáň získá zpět 50 až 80 procent svých původních funkcí, podle toho, o jaké funkce a jak vážné zranění se jednalo.

Protože se však kůže nezotaví úplně, zjizvení nadále zaměstnává lékaře po celém světě. I když výzkumy procesu hojení zaznamenaly velké pokroky, některé záhady stále nejsou rozřešeny. Například - fibroblasty se ke zranění dostávají přes cévy, nebo z tkáně v okolí?

A proč někteří další savci, například jeleni, dokáží vyléčit svá zranění rychleji a efektivněji než lidé? Až nalezneme odpovědi na tyto otázky, budeme moci léčit svá zranění tak dobře, že jizvy zůstanou jen vzpomínkou.