Je psychologie věda?SciShow Psych
6
Již od počátku 19. století se debatuje nad tím, zda psychologie splňuje podmínky pro to, aby byla uznávána za vědu. Lidé jsou totiž složité, chaotické bytosti, na které nemusí platit různé definice, a tak je jejich popis těžký a zdaleka ne univerzální.
Přepis titulků
Zdravím a vítejte v SciShow Psych. Jsem Hank Green, jeden z hostitelů, a dvakrát týdně budeme zkoumat vědu o tom, co lidi pohání. Přesně tak, řekl jsem to. Psychologie je věda. Lidé o tom debatují už od počátku 19. století, kdy psychologie vznikla. Možná tušíte, proč někteří lidé nemají psychologii za vědu. Studiu lidské mysli často chybí přísně hlídané experimentální podmínky a průkazné výsledky, jako je to u astronomie nebo chemie.
A psychologický výzkum může být ošemetný, protože mozek je složitý. Ale pořád je to věda. Definování vědy je nečekaně těžké, protože neexistuje všemi uznaná definice. Ale shodneme se na tomhle: Věda systematicky sleduje přírodní události a pak tato pozorování využívá k rozvoji zákonů a zásad. Zásady jsou pak testovány vědeckou metodou, která sestavuje kroky, které znáte z hodin o vědě.
Pozorování, hypotéza, experimentování, analýza a závěr. Ale jsou to jen základní pokyny a většina oborů vědy na to půjde jinak. Částicoví fyzici nemohou přímo pozorovat Higgsův boson, ale využívají statistiky, které ho prokazují. Ale to neznamená, že neexistuje a že fyzika není věda. Takzvaná „pravidla“ vědy závisí na druhu práce, kterou vědec dělá, a psychologie není výjimkou.
Psychologie je studium lidské mysli a chování a je mnoho různých způsobů, jak ji zkoumat. Každý dobrý psycholog prokáže, že se jejich výzkum řídí vědeckou metodou, tak jako biologie a chemie. Po pozorování vzorů v lidském chování, psychologové obvykle vyvinou testovatelnou hypotézu, která ono chování vysvětluje. Nebo vytvoří scénář a zjistí, jestli vede k určitému chování.
A když hledají souvislost mezi proměnnými, zda spolu daná událost nebo chování souvisí, udělají terénní pokus, kde pečlivě sledují subjekty za normálních neřízených okolností. A pokud určují příčinnou souvislost, zda daná událost opravdu spouští chování, vytvoří přísný, vysoce řízený a opakovatelný laboratorní pokus. Dále v rámci těchto dat použijí statistiky k analýze vztahů. A pro potvrzení spolehlivosti poznatků se pokusy opakují za stejných podmínek. To smrdí vědou, že?
Odpůrci psychologie jako vědy řeknou, že psychologie není dostatečně precizní, že data jsou často neprůkazná nebo mohou být vykládána mnoha způsoby. Mohou i tvrdit, že definice v psychologii jsou pro přesné testování moc abstraktní. Jak třeba definujete štěstí? Definice se liší různě podle kultury, okolností nebo i toho, co je za den. Takže jak ho mohou vědci věčně definovat? A jak můžete objektivně změřit nebo vyčíslit abstraktní věc jako štěstí? Dále se výsledky v psychologii nemůžou spolehlivě opakovat, protože lidé se stále mění.
Ale psychologové to vysvětlují. I když nelze přímo měřit abstraktní pojmy, jako je štěstí či hněv, psychologové je operacionalizují, což znamená, že vytváří, ověřují a testují funkční definici, která slouží jako náhrada pro něco abstraktního. Štěstí by tedy mohli měřit pomocí množství úsměvů nebo smíchu. Mohli by dotazníkem zjistit štěstí od jedné do deseti nebo sledovat množství endorfinů.
Vše toto je užitečné z různých důvodů a poskytuje to platné, cenné údaje. Mnoha protiargumentům utekla celá podstata psychologie Psychologie se nesnaží zachytit všeobecné lidské zkušenosti, protože neexistují. Lidé jsou chaotičtí. Jste ovlivněni tolika věcmi, od kultury až po vaši situaci, dokonce i tou knihou, kterou jste jako děti četli. Široká, přísná pravidla pro lidské chování by postrádala hodně nuancí a detailů nalezených v různých lidech a situacích.
Dokud vědci budou uznávat, že je jejich práce omezena rozdíly lidí, a zohlední to ve svých analýzách a závěrech, je to v pořádku. Nakonec je psychologie stejně věda, jako biologie, chemie nebo částicová fyzika. Ale stále tu je spousta pseudověd, příruček, poradenských rubrik a webovek o psychologii, které jsou úplně vedle.
A oddělit fakta od fikce může být těžké. A to je také důvod spuštění tohoto pořadu. Lidé jsou zvláštní, fascinující a překvapující, a tak chceme prozkoumat vědu našeho myšlení a chování. A rovnou budeme vyvracet některé mylné představy. A to za použití nezvratných vědeckých důkazů. Přidejte se k nám. Díky za zhlédnutí úplně prvního dílu SciShow Psych.
Tento pořad by nevznikl bez našich patreonů na Patreonu. Takže pokud jím jste, děkuji, že jste nám k tomu dopomohli. A pokud se jimi chcete stát a pomoct nám, navštivte patreon.com/scishow. Čeká na vás přístup k živému vysílání SciShow týmu jednou za měsíc a exkluzivním kiksům. A pro hafo videí o psychologii každý týden navštivte youtube.com/ scishowpsych a odebírejte. Překlad: Kara
A psychologický výzkum může být ošemetný, protože mozek je složitý. Ale pořád je to věda. Definování vědy je nečekaně těžké, protože neexistuje všemi uznaná definice. Ale shodneme se na tomhle: Věda systematicky sleduje přírodní události a pak tato pozorování využívá k rozvoji zákonů a zásad. Zásady jsou pak testovány vědeckou metodou, která sestavuje kroky, které znáte z hodin o vědě.
Pozorování, hypotéza, experimentování, analýza a závěr. Ale jsou to jen základní pokyny a většina oborů vědy na to půjde jinak. Částicoví fyzici nemohou přímo pozorovat Higgsův boson, ale využívají statistiky, které ho prokazují. Ale to neznamená, že neexistuje a že fyzika není věda. Takzvaná „pravidla“ vědy závisí na druhu práce, kterou vědec dělá, a psychologie není výjimkou.
Psychologie je studium lidské mysli a chování a je mnoho různých způsobů, jak ji zkoumat. Každý dobrý psycholog prokáže, že se jejich výzkum řídí vědeckou metodou, tak jako biologie a chemie. Po pozorování vzorů v lidském chování, psychologové obvykle vyvinou testovatelnou hypotézu, která ono chování vysvětluje. Nebo vytvoří scénář a zjistí, jestli vede k určitému chování.
A když hledají souvislost mezi proměnnými, zda spolu daná událost nebo chování souvisí, udělají terénní pokus, kde pečlivě sledují subjekty za normálních neřízených okolností. A pokud určují příčinnou souvislost, zda daná událost opravdu spouští chování, vytvoří přísný, vysoce řízený a opakovatelný laboratorní pokus. Dále v rámci těchto dat použijí statistiky k analýze vztahů. A pro potvrzení spolehlivosti poznatků se pokusy opakují za stejných podmínek. To smrdí vědou, že?
Odpůrci psychologie jako vědy řeknou, že psychologie není dostatečně precizní, že data jsou často neprůkazná nebo mohou být vykládána mnoha způsoby. Mohou i tvrdit, že definice v psychologii jsou pro přesné testování moc abstraktní. Jak třeba definujete štěstí? Definice se liší různě podle kultury, okolností nebo i toho, co je za den. Takže jak ho mohou vědci věčně definovat? A jak můžete objektivně změřit nebo vyčíslit abstraktní věc jako štěstí? Dále se výsledky v psychologii nemůžou spolehlivě opakovat, protože lidé se stále mění.
Ale psychologové to vysvětlují. I když nelze přímo měřit abstraktní pojmy, jako je štěstí či hněv, psychologové je operacionalizují, což znamená, že vytváří, ověřují a testují funkční definici, která slouží jako náhrada pro něco abstraktního. Štěstí by tedy mohli měřit pomocí množství úsměvů nebo smíchu. Mohli by dotazníkem zjistit štěstí od jedné do deseti nebo sledovat množství endorfinů.
Vše toto je užitečné z různých důvodů a poskytuje to platné, cenné údaje. Mnoha protiargumentům utekla celá podstata psychologie Psychologie se nesnaží zachytit všeobecné lidské zkušenosti, protože neexistují. Lidé jsou chaotičtí. Jste ovlivněni tolika věcmi, od kultury až po vaši situaci, dokonce i tou knihou, kterou jste jako děti četli. Široká, přísná pravidla pro lidské chování by postrádala hodně nuancí a detailů nalezených v různých lidech a situacích.
Dokud vědci budou uznávat, že je jejich práce omezena rozdíly lidí, a zohlední to ve svých analýzách a závěrech, je to v pořádku. Nakonec je psychologie stejně věda, jako biologie, chemie nebo částicová fyzika. Ale stále tu je spousta pseudověd, příruček, poradenských rubrik a webovek o psychologii, které jsou úplně vedle.
A oddělit fakta od fikce může být těžké. A to je také důvod spuštění tohoto pořadu. Lidé jsou zvláštní, fascinující a překvapující, a tak chceme prozkoumat vědu našeho myšlení a chování. A rovnou budeme vyvracet některé mylné představy. A to za použití nezvratných vědeckých důkazů. Přidejte se k nám. Díky za zhlédnutí úplně prvního dílu SciShow Psych.
Tento pořad by nevznikl bez našich patreonů na Patreonu. Takže pokud jím jste, děkuji, že jste nám k tomu dopomohli. A pokud se jimi chcete stát a pomoct nám, navštivte patreon.com/scishow. Čeká na vás přístup k živému vysílání SciShow týmu jednou za měsíc a exkluzivním kiksům. A pro hafo videí o psychologii každý týden navštivte youtube.com/ scishowpsych a odebírejte. Překlad: Kara
Komentáře (20)
cvalda (anonym)Odpovědět
30.04.2020 10:17:50
Video je hodně zastaralý. Ve skutečnosti byla psychologie Americkou asociací psychologie zcela rozpuštěna již v roce 2014. Došlo se totiž k závěru, že mysl nemůže zkoumat samu sebe, podobně jako např. kniha nemůže číst své vlastní řádky.
Psychologové se od té doby přeorientovali na exaktnější vědy - fyziku, chemii, geologii apod.
zdroj:
https://www.theonion.com/psychology-comes-to-halt-as-weary-researchers-say-the-m-1819576760
Uzivatel (anonym)Odpovědět
30.04.2020 10:33:14
tomu predseda jara cimrman ze?
AnonyMařka (anonym)Odpovědět
30.04.2020 10:53:41
Chabý pokus o trolling.
Uzivatel (anonym)Odpovědět
30.04.2020 07:29:17
jak je to s ekonomii? to veda je?
Kara (Překladatel)Odpovědět
30.04.2020 16:18:58
Dalo by se říct, že ekonomie je na tom s kritikou svého vědeckého jádra stejně jako psychologie, ale i když se můžou její metodologické problémy lišit od ostatních věd, zvláště proto, že je to společenská věda, svými úkoly se stále neliší od jiných vědních oborů, jako psychologie, takže to věda je.
Šeldon (anonym)Odpovědět
29.04.2020 19:14:15
U psychologie si nejsem jist, ale u geologie je to tutovka.
Šutr (anonym)Odpovědět
29.04.2020 19:18:16
Bacha ať to od někoho neschytáš paintbalkou. :D
ehm (anonym)Odpovědět
29.04.2020 17:49:23
Samozrejme, že psychológia nieje veda...
Hej (anonym)Odpovědět
29.04.2020 18:09:52
Důvod?
kilobyteOdpovědět
29.04.2020 17:24:27
Proč musí mluvit tak rychle? To ho platí od slova. A stejně si myslím, že psychologie není věda.
Tentamtititen (anonym)Odpovědět
29.04.2020 17:41:41
Nestíhaš číst titulky nebo co? Kolik ti je? Dvanáct? Mluví dost pomalu na to, aby to každý rozumný pobral.
kilobyteOdpovědět
29.04.2020 18:50:47
+TentamtititenNeboj titulky stíhám, ale když něco vysvětluješ, tak je lepší nemluvit jako kulomet. Trochu zvolnit a občas klidně malou pauzu. Takhle na tebe jenom nachrlí informace a ty většinu zapomeneš dřív než video skončí.
Schválně zkus někomu převyprávět, co bylo v tom videu, aniž bys ses na něj znovu díval. Já bych skončil po dvou, třech větách.
Tentamtititen (anonym)Odpovědět
29.04.2020 18:57:50
+kilobyteA proto jsi tomu dal půl hvězdy? Protože nedokážeš zpracovat informace ve videu řečené dostatečně rychle? K tomu zajímavému obsahu trochu nefér, ale OK.
kilobyteOdpovědět
29.04.2020 19:31:26
+TentamtititenPůl hvězdy jsem dal kvůli tomu, že s ním nesouhlasím. Třeba ten příklad, že by mohli měřit štěstí podle množství úsměvů a nebo smíchu. A když jsem slyšel o dotazníku se škálou od 1 do 10, tak jsem se i zasmál (asi budu šťastný, minimálně tak na 6)
Tentamtititen (anonym)Odpovědět
29.04.2020 19:40:14
+kilobyteNo a? Pokud se vezme pečlivě vybraný vzorek rozdělený do předefinovaných skupin, tak je to v pořádku. Kdo jiný by měl vědět lépe jak se cítíš než ty? Je to nejúčinnější způsob zjišťování. Máš s psychologií nějaké zkušenosti, nebo jsi jen laik co si hraje na experta?
Megabyte (anonym)Odpovědět
29.04.2020 21:43:15
+kilobyteCo na tom nepobíráš? Vždyť mluví úplně normální rychlostí.
Zanik psychologie ? (anonym)Odpovědět
29.04.2020 15:25:56
Dokážu si představit, že až v budoucnu pokročí technologie v biologii tak nebude potřeba psychologie a tento obor zanikne. Nicméně souhlasím s tím, že se jedná o vědu.
žýšť++ (anonym)Odpovědět
01.05.2020 23:06:37
Ako si dospel k tomuto názoru ?
RAT in HAT (anonym)Odpovědět
03.05.2020 15:15:18
Práve naopak. Psychológov budeme potrebovať v budúcnosti ešte viacej. Množstvo vedcov chápe, že nemôžu byť experti na všetko a preto niečo skúmajú spolu s expertmi z iných vedných disciplín. Už dnes máš za veľa vecami v každodennom živote psychológov a ani si to neuvedomuješ. Od otravného alzáka a jeho predajných stretégii, cez PC hry, filmy, umelú inteligenciu, bezpečnostné prvky v doprave, chod štátu (voľby), až po široké množstvo prístrojov, ktoré sa ľuďom ovládajú ľahšie a intiutívnejšie (a preto si ich kúpia), ako "papierovo" tie isté stroje s tým istým hardwareom. Keď má parná práčka s miliónom funkcii také ľahké ovládanie, že by prať vedela aj opica...mysliš, že to je náhoda, že sa inžinierom podarilo navrhnúť takú práčku alebo si skôr myslíš, že tam mali niekoho (psychológa), kto im pomohol tú práčku navrhnúť ergonomicky, aby pre ľudí bola "user friendly"? Ale chápem, keď si niekto myslí, že psychológia v blízkej budúcnosti zanikne. Takíto ľudia si pravdepodobne pod psychológiou predstavia bradatého židovského múdreho uja, ktorý im povie, že všetko bude dobré a opýta sa, aký mali v detstve vzťah s matkou...
Oprava (anonym)Odpovědět
03.05.2020 15:27:12
+RAT in HAT*uživatelsky přívětivý