Snímek, který vydá za tisíc slov
Co všechno dokáže o našem životě na Zemi prozradit tento satelitní snímek?
Poznámka: Mithril tento týden nestíhá přeložit další díl Last Week Tonight, ale nebojte, za týden se ho dočkáte (příští týden má pořad stejně pauzu).
Přepis titulků
Kolik o nás dokáže říct jeden snímek? Toto je snímek složený z několika satelitních fotografií. Díky němu dokážeme lépe pochopit současný rozvoj a probíhající konflikty. Nejvíce světelného znečištění je v hustě obydlených oblastech a v prosperujících regionech. Země Beneluxu v Evropě a hustě zalidněná Pádská nížina je tak jasná, že jednotlivá města splývají do jediného moře světla.
Zvláště v arabském světě vytváří spalování plynu během těžby ropy jasná světla. A v Africe můžete sledovat tok řeky Nil, která stejně jako dávný Egypt přitahuje civilizaci a je plná obchodních lodí. Ve většinou neobydlených částech západní Austrálie dokázaly satelity zachytit záři z lesních požárů, které zuřily 22 dní. V Asii jasně vyniká Indický subkontinent. Žije tam skoro pětina lidské populace a rychlý nárůst obyvatelstva a ekonomický růst můžeme vidět porovnáním snímků z roku 2012 a 2016.
Avšak je stejně tak zajímavé podívat se na oblasti, kde světlo není. Syrská občanská válka, ve které vyhasly stovky tisíc životů, ponořila zemi do tmy. Kvůli pokračujícím bojům je elektřina dostupná jen částečně a její produkce není dostačující.
Aleppo, největší syrské město, je považováno za významné kulturní místo. Staré město bylo zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO v roce 1986. Avšak válka historické město skoro úplně zničila. Méně světla jde pozorovat i v Rakká, která byla dlouho hlavním městem teroristů z Islámského státu. Kdykoliv vidíme zhasnout světlo, vidíme destrukci místa, jeho historie a rovněž konec mnoha lidských životů.
Tmavá místa na takovém snímku mohou říct více než ta osvětlená. To platí i o Korejském poloostrově. Zatímco Jižní Korea je jasně osvícená, Severní Korea je téměř celá ve tmě. V metropolitní oblasti kolem Soulu, hlavního města Jižní Korey, žije přibližně 25 milionů lidí. Hustota zalidnění je zde dvojnásobná v porovnání s New Yorkem a osminásobná v porovnání s Římem.
Rovněž vody kolem Korey jsou osvícené od početných rybářských lodí u pobřeží. Úmluva OSN o mořském právu stanovuje jasná pravidla, jak daleko od pobřeží smí stát využívat mořské zdroje. K tomu platí mezi zeměmi několik dohod, které rybaření regulují. Kvůli tomu vznikají divné tvary a dokonalé rovné čáry, které osvětlují absurditu rozdělování planety do nahodilých oblastí. Tato světla z Jižní Korey a jejích výsostných vod jsou v ostrém kontrastu se severem, kde je trochu vidět jen hlavní město Pchjongjang.
Severokorejská rozvodná síť je zastaralá a výpadky elektrického proudu jsou časté. Zatímco Jižní Korea je světu otevřená, většina událostí na severu zůstává zahalená ve tmě. A silně střežená hranice rozdělující dvě země, demilitarizovaná zóna, je jasně viditelná. Tento snímek může být nejpůsobivějším zobrazením, jak velký dopad má více než 70 let odloučení.
Ale tato mapa nám ukazuje i dlouhotrvající následky odloučení. A to i v případě, že země již rozdělené nejsou. Během studené války bylo Německo rozděleno na východní a západní a město Berlín bylo také rozdělené. Důsledkem toho město stále září ve dvou různých barvách. Západní část města byla odříznuta od zbytku západního Německa a spoléhala na plynové lampy, protože nechtěla být zasažena možným výpadkem dodávek elektřiny.
I když se Německo opět sjednotilo v roce 1990, můžeme jeho čtvrt století staré rozdělení stále vidět z vesmíru. Tento snímek ukazuje globální výzvy představované stále rostoucí populací. A i když lidmi vytvořené hranice ve dne nevidíte, můžete politické rozdělení spatřit v noci. A tehdy vypadá ještě absurdněji a uměleji. Během dne je lidský dopad na planetu méně zřejmý.
Avšak tento jediný snímek ukazuje sociální rozdělení a politický souboj z dob minulých i současných. Překlad: InkCZ www.videacesky.cz
Zvláště v arabském světě vytváří spalování plynu během těžby ropy jasná světla. A v Africe můžete sledovat tok řeky Nil, která stejně jako dávný Egypt přitahuje civilizaci a je plná obchodních lodí. Ve většinou neobydlených částech západní Austrálie dokázaly satelity zachytit záři z lesních požárů, které zuřily 22 dní. V Asii jasně vyniká Indický subkontinent. Žije tam skoro pětina lidské populace a rychlý nárůst obyvatelstva a ekonomický růst můžeme vidět porovnáním snímků z roku 2012 a 2016.
Avšak je stejně tak zajímavé podívat se na oblasti, kde světlo není. Syrská občanská válka, ve které vyhasly stovky tisíc životů, ponořila zemi do tmy. Kvůli pokračujícím bojům je elektřina dostupná jen částečně a její produkce není dostačující.
Aleppo, největší syrské město, je považováno za významné kulturní místo. Staré město bylo zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO v roce 1986. Avšak válka historické město skoro úplně zničila. Méně světla jde pozorovat i v Rakká, která byla dlouho hlavním městem teroristů z Islámského státu. Kdykoliv vidíme zhasnout světlo, vidíme destrukci místa, jeho historie a rovněž konec mnoha lidských životů.
Tmavá místa na takovém snímku mohou říct více než ta osvětlená. To platí i o Korejském poloostrově. Zatímco Jižní Korea je jasně osvícená, Severní Korea je téměř celá ve tmě. V metropolitní oblasti kolem Soulu, hlavního města Jižní Korey, žije přibližně 25 milionů lidí. Hustota zalidnění je zde dvojnásobná v porovnání s New Yorkem a osminásobná v porovnání s Římem.
Rovněž vody kolem Korey jsou osvícené od početných rybářských lodí u pobřeží. Úmluva OSN o mořském právu stanovuje jasná pravidla, jak daleko od pobřeží smí stát využívat mořské zdroje. K tomu platí mezi zeměmi několik dohod, které rybaření regulují. Kvůli tomu vznikají divné tvary a dokonalé rovné čáry, které osvětlují absurditu rozdělování planety do nahodilých oblastí. Tato světla z Jižní Korey a jejích výsostných vod jsou v ostrém kontrastu se severem, kde je trochu vidět jen hlavní město Pchjongjang.
Severokorejská rozvodná síť je zastaralá a výpadky elektrického proudu jsou časté. Zatímco Jižní Korea je světu otevřená, většina událostí na severu zůstává zahalená ve tmě. A silně střežená hranice rozdělující dvě země, demilitarizovaná zóna, je jasně viditelná. Tento snímek může být nejpůsobivějším zobrazením, jak velký dopad má více než 70 let odloučení.
Ale tato mapa nám ukazuje i dlouhotrvající následky odloučení. A to i v případě, že země již rozdělené nejsou. Během studené války bylo Německo rozděleno na východní a západní a město Berlín bylo také rozdělené. Důsledkem toho město stále září ve dvou různých barvách. Západní část města byla odříznuta od zbytku západního Německa a spoléhala na plynové lampy, protože nechtěla být zasažena možným výpadkem dodávek elektřiny.
I když se Německo opět sjednotilo v roce 1990, můžeme jeho čtvrt století staré rozdělení stále vidět z vesmíru. Tento snímek ukazuje globální výzvy představované stále rostoucí populací. A i když lidmi vytvořené hranice ve dne nevidíte, můžete politické rozdělení spatřit v noci. A tehdy vypadá ještě absurdněji a uměleji. Během dne je lidský dopad na planetu méně zřejmý.
Avšak tento jediný snímek ukazuje sociální rozdělení a politický souboj z dob minulých i současných. Překlad: InkCZ www.videacesky.cz
Komentáře (16)
Davča LsdOdpovědět
22.10.2019 19:16:37
To je úžasný video...více takových prosím
jjkOdpovědět
20.10.2019 20:13:55
Foto ke stažení:
https://earthobservatory.nasa.gov/features/NightLights
NolmoOdpovědět
20.10.2019 19:59:07
Dotaz: Pokud by se přes noc nabíjela auta, což by pravidelně způsobovalo celkem výrazný odběr elekřiny přes noc, neznamenalo by to, že by se mohlo odstoupit od zbytečného osvětlování mnoha míst jen kvůli tomu aby byla v noci spotřebována elektřina?
Duranga (anonym)Odpovědět
21.10.2019 00:22:40
Ne, existuje silná korelace mezi neosvětlenými oblastmi a množstvím kriminality ve městech.
NolmoOdpovědět
21.10.2019 21:02:58
+DurangaAno, o nárůstu kriminality v místech bez osvětlení jsem četl. Přesto, pokud si to pamatuji správně, tak existovala v určitých případech nutnost v noci odebírat elekřinu, kvůli přebytku v nočních hodinách, což by s plošným zavedením elektromobilů mohlo mít celkem elegantní řešení? Opravdu o tom nemám hlubší vědomosti, jen mě to zajímá, jestli je to možné...
Duranga (anonym)Odpovědět
22.10.2019 13:29:53
+NolmoV současnosti těžko, existuje sice HDO, ale to je dělané na spínání bojlerů a podobné pravidelné odběry.
Nabíjení elektromobilu řídí auto, nabíječka ho může jenom omezit, ale nijak mu to nedá dopředu vědět. Snadno by se stalo, že auto si naplánuje nabíjení nad ránem, ale síť mu tolik energie nedá. A kdo zaplatí, že ráno nedojedeš do práce? Automobilka, obchodník, distributor, vlastník nabíječky nebo ty a tvoje firma? Bez garance (kterou na triko nikdo nechce) nebo jiné finanční motivace všichni v autě nastaví "chci plnou a hned".
Mikeee (anonym)Odpovědět
22.10.2019 17:13:17
+DurangaKorelace neznamená kauzalitu. Neosvětlené oblasti nemusí nutně zvyšovat kriminalitu.
Neosvětlené oblasti mohou být naopak důsledkem kriminální činnosti, nižší skonomické vysvělosti oblasti atd.
Případně (což je nejpravděpodobnější): Nižší sociální status způsobuje jak kriminalitu, tak nedostatek osvětlených oblastí (nejsou peníze na obnovu veřejných statků - lamp, či je drahá elektřina).
-HoNY-Odpovědět
21.10.2019 18:21:37
Nabíjení elektromobilů nezpůsobuje zatížení sítě a pravděpodobně by ho nezpůsobovalo ani při nahrazení většiny spalovacích motorů elektromobily. Optimální stav by bylo řízené dobíjení podle množství energie v síti: večer zaparkuješ, nastavíš minimální požadovaný dojezd, píchneš do nabíječky a ta začne dobíjet jen podle aktuální ceny energie v síti. Pokud bude energie přebytek, auto se nabije na 100%, pokud málo, jen na požadovaný dojezd. Zatím jsou u nás v testovacím provozu chytré distribuční sítě, kdy elektrické vedení současně slouží k přenosu komunikačních dat.
Ukázka hodinových cen elektřiny https://www.ote-cr.cz/cs/kratkodobe-trhy/elektrina/denni-trh?date=2019-10-22
Proč stojí cena energie v různou hodinu různě je vysvětleno ve starším videu: Solární energie čelí problému kachní křivky
Nedávno jsem četl článek o tom, jak cena solární energie začala výrazně klesat v Kalifornii a Německu (pokud ho najdu, přidám odkaz). Typicky se tam prodává mezi 4 až 5 centy za 1 kWh. Důvod? V počátcích nastavili dotace odlišným způsobem - poptávali pevné množství energie (tedy postupně zvyšovali diverzitu energetického mixu). Takže to nebyla dotace s cílem dělat dojnou krávu, ale poměrně riskantní investorský projekt, kdy vlastník solární elektrárny spekuloval na budoucí pokles výrobních nákladů. S klesající cenou panelů mohl průběžně rozšiřovat elektrárnu (a platil ji ze zisku nebo z peněz investora, ne z dotací). Z počátku proto pocházela poptávaná elektřina z konvenčních zdrojů. U nás se nijak neřešili limity na velikost solárních elektráren a bylo nejvhodnější postavit co největší elektrárnu téměř bez ohledu na pořizovací náklady, kvalitu, udržitelnost, smysluplnost...
-HoNY-Odpovědět
22.10.2019 00:11:07
+-HoNY-Tak dokonce za půlku: https://www.euro.cz/byznys/jak-to-sviti-ve-svete-1468246
severní Německo 4,9 eurocentu za 1 kWh (1,25 Kč)
LA 1,997 USD centu za 1 kWh (0,45 Kč)
Portugalsko 1,5 eurocentu za 1 kWh (0,38 Kč)
Dokonce jsou oblasti, kde je orná půda kombinovaná se soláry.
Duranga (anonym)Odpovědět
20.10.2019 09:36:17
Severní Korea - když je komunismus vidět i z vesmíru.
Brzy bude tma i u nás, greténi nám naordinují energetickou bídu.
AnonyMařka (anonym)Odpovědět
20.10.2019 10:16:21
Aneb jak napsat jednu poměrně inteligentní a jednu poměrně neinteligentní větu :-)
Duranga (anonym)Odpovědět
21.10.2019 09:04:05
+AnonyMařkaPověz mi víc o mé inteligenci, internetová vědmo :)
jjkOdpovědět
20.10.2019 20:24:43
Ta Severní vs. Jižní Korea mě taky zaujala.
Dá se nějak vysvětlit ten rozdíl? Není mi jasné, proč by měl komunismus automaticky implikovat chudobu.
TsunAmiOdpovědět
20.10.2019 21:00:38
+jjkTak mrkni jak funguje komunismus, srovnej to s tím jak funguje lidská psychologie, psychologie davu, jaké jsou hlavní způsoby motivace lidí, jaké jsou základní lidské instinkty, spoj to dohromady a zjistíš že ano, komunismus implikuje chudobu :)