Snímek, který vydá za tisíc slov

Kolik o nás dokáže říct jeden snímek? Toto je snímek složený z několika satelitních fotografií. Díky němu dokážeme lépe pochopit současný rozvoj a probíhající konflikty. Nejvíce světelného znečištění je v hustě obydlených oblastech a v prosperujících regionech. Země Beneluxu v Evropě a hustě zalidněná Pádská nížina je tak jasná, že jednotlivá města splývají do jediného moře světla.



Zvláště v arabském světě vytváří spalování plynu během těžby ropy jasná světla. A v Africe můžete sledovat tok řeky Nil, která stejně jako dávný Egypt přitahuje civilizaci a je plná obchodních lodí. Ve většinou neobydlených částech západní Austrálie dokázaly satelity zachytit záři z lesních požárů, které zuřily 22 dní. V Asii jasně vyniká Indický subkontinent. Žije tam skoro pětina lidské populace a rychlý nárůst obyvatelstva a ekonomický růst můžeme vidět porovnáním snímků z roku 2012 a 2016.



Avšak je stejně tak zajímavé podívat se na oblasti, kde světlo není. Syrská občanská válka, ve které vyhasly stovky tisíc životů, ponořila zemi do tmy. Kvůli pokračujícím bojům je elektřina dostupná jen částečně a její produkce není dostačující.



Aleppo, největší syrské město, je považováno za významné kulturní místo. Staré město bylo zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO v roce 1986. Avšak válka historické město skoro úplně zničila. Méně světla jde pozorovat i v Rakká, která byla dlouho hlavním městem teroristů z Islámského státu. Kdykoliv vidíme zhasnout světlo, vidíme destrukci místa, jeho historie a rovněž konec mnoha lidských životů.



Tmavá místa na takovém snímku mohou říct více než ta osvětlená. To platí i o Korejském poloostrově. Zatímco Jižní Korea je jasně osvícená, Severní Korea je téměř celá ve tmě. V metropolitní oblasti kolem Soulu, hlavního města Jižní Korey, žije přibližně 25 milionů lidí. Hustota zalidnění je zde dvojnásobná v porovnání s New Yorkem a osminásobná v porovnání s Římem.



Rovněž vody kolem Korey jsou osvícené od početných rybářských lodí u pobřeží. Úmluva OSN o mořském právu stanovuje jasná pravidla, jak daleko od pobřeží smí stát využívat mořské zdroje. K tomu platí mezi zeměmi několik dohod, které rybaření regulují. Kvůli tomu vznikají divné tvary a dokonalé rovné čáry, které osvětlují absurditu rozdělování planety do nahodilých oblastí. Tato světla z Jižní Korey a jejích výsostných vod jsou v ostrém kontrastu se severem, kde je trochu vidět jen hlavní město Pchjongjang.



Severokorejská rozvodná síť je zastaralá a výpadky elektrického proudu jsou časté. Zatímco Jižní Korea je světu otevřená, většina událostí na severu zůstává zahalená ve tmě. A silně střežená hranice rozdělující dvě země, demilitarizovaná zóna, je jasně viditelná. Tento snímek může být nejpůsobivějším zobrazením, jak velký dopad má více než 70 let odloučení.



Ale tato mapa nám ukazuje i dlouhotrvající následky odloučení. A to i v případě, že země již rozdělené nejsou. Během studené války bylo Německo rozděleno na východní a západní a město Berlín bylo také rozdělené. Důsledkem toho město stále září ve dvou různých barvách. Západní část města byla odříznuta od zbytku západního Německa a spoléhala na plynové lampy, protože nechtěla být zasažena možným výpadkem dodávek elektřiny.



I když se Německo opět sjednotilo v roce 1990, můžeme jeho čtvrt století staré rozdělení stále vidět z vesmíru. Tento snímek ukazuje globální výzvy představované stále rostoucí populací. A i když lidmi vytvořené hranice ve dne nevidíte, můžete politické rozdělení spatřit v noci. A tehdy vypadá ještě absurdněji a uměleji. Během dne je lidský dopad na planetu méně zřejmý.



Avšak tento jediný snímek ukazuje sociální rozdělení a politický souboj z dob minulých i současných. Překlad: InkCZ www.videacesky.cz