Sony: Příběh inovace

V dnešním díle
Behind the Business se podíváme na jednu z nejvíce inovativních
společností, které se zrodily v Japonsku. Vynálezce úžasných technologií
jako tranzistorové rádio, Walkmen, CD přehrávač a PS Vita:
Sony. Náš příběh začíná v březnu 1945. Druhá světová válka
byla stále v plném proudu, ale mocnosti Osy již byly v rozkladu. Rusové plavali v Odře,
Hitlerova sebevražda byla na spadnutí a flotila bombardérů B-29
ostřelovala Japonsko k nepoznání.

Bombardování Tokia 9. března
bylo nejsmrtelnějším náletem v dějinách a uvrhlo japonskou
armádu do naprosté paniky. V tom týdnu proběhla
řada nouzových porad a jedna z nich svedla dohromady
dva muže, kteří časem změnili běh dějin: Masaru Ibuka, námořního poručníka,
Akio Morita, výzkumníka zbraní. Jejich krátká kariéra v armádě
skončila o pár měsíců později, když se Japonské císařství vzdalo.

A protože byli nezaměstnaní,
nepohrdli žádnou prací. Masaru získal práci jako
opravář rádií v obchodním domě. Ale v roce 1946 přesvědčil Akia a několik
jeho přátel, aby spolu začali podnikat. Vypůjčili si 530 dolarů
na základní kapitál a založili Tokyo Telecommunications
Engineering Corporation, zkráceně Totsuko. Navzdory jménu neměli rozpočet
na vývoj a výzkum telekomunikací, a tak byl jejich
prvním produktem rýžovar.

Moc se však neprodával a Masaru docela
brzy opustil trh s domácí elektronikou. Jeho první úspěch se dostavil v roce 1949, když získal možnost vyzkoušet magnetofon, který z USA dovážela
Japan Broadcasting Corporation. Nahrávání na kazety bylo
v té době naprostou novinkou a Totsuko ji začalo jako
první nabízet v Japonsku. V roce 1950 uvedli
na trh magnetofon typu G a přestože byly počáteční tržby nízké, jak se japonská ekonomika
vzpamatovávala, rostlo i jmění Tatsuka.

V roce 1952 se Masaru
dozvěděl o převratném vynálezu: tranzistoru. Tranzistor byl vynalezen před více
jak 5 lety v Bellových laboratořích, ale používala jej téměř výhradně armáda. Spotřební elektronika byla
v té době založena na elektronce, která byla mnohem větší
a potřebovala mnohem více elektřiny. Masaru okamžitě
rozpoznal potenciál tranzistoru, a udělal vše proto,
aby se k této technologii dostal.

Podařilo se mu na ni získat licenci
od Western Electric za 25 000 dolarů. Tak vysoká hodnota téměř
vedla ke krachu Totsuka. Masaru riskoval úplně vše a v roce 1955 v Tatsuku úspěšně vytvořili
první japonské tranzistorové rádio: model TR-55. Byl to velkolepý úspěch. Nevytvořili jen rádio,
které bylo malé a přenosné, také se jim podařilo
zdokonalit technologii tranzistorů.

Za normálních podmínek není germanium v tranzistorech
z Bellových laboratoří vodivé. Jako vodič funguje,
pouze pokud jsou do germania přidány příměsi. A tady se vyplatily Akiovy znalosti fyziky. Přidáním stopového množství fosforu se mu
podařilo znásobit vodivost tranzistoru. Toto vylepšení bylo životně důležité, protože Totsuko nebyla první společnost,
která tranzistory vyráběla.

Malá americká společnost
Regency Electronics je porazila jen o několik měsíců. Nicméně jejich tranzistory vyrobila
společnost Texas Instruments a měly podstatně nižší kvalitu
než ty, které vyvinul Akio. A to společnosti Tatsuko poskytlo náskok. Velký potenciál viděli
v prodeji rádia nejen v Japonsku, ale i v USA, kde byl mnohem
větší trh se stejným potenciálem. Aby se však společnost Tatsuko zalíbila
Američanům, potřebovala osobitou značku.

Příhodně tak odvodili své jméno
od latinského slova pro zvuk: sonus. A tak se roku 1955 zrodila značka Sony. Úspěch rádia TR-55 vedl
na západě k zásadní změně přístupu. Sousloví "vyrobeno v Japonsku"
mělo tehdy stejný význam, jaký si dnes spojujeme
se slovy "vyrobeno v Číně". Rádio od Sony však bylo objektivně lepší
než cokoliv jiného na trhu a to společnosti vybudovalo reputaci. Sony technologii tranzistorů
využila i v roce 1960, kdy vytvořila první
tranzistorový televizor na světě.

Ještě větší skok znamenal vývoj
inovativní technologie – barevné televize. Akiovu týmu se podařilo vylepšit
elektronová děla barevné televize, a vytvořil tak mnohem lepší verzi. V dubnu 1968 uvedli
na trh model Sony Triniton, který získal světový ohlas a stal se jedním z nejoblíbenějších
televizorů své doby. Toho roku se Sony podařil další skvělý tah, když se CBS uzavřela partnerství
na výrobu gramofonových desek.

Počátek sedmdesátých let
se zdál být ještě lepší, protože nastala éra videorekordéru neboli VCR. V jeho počátcích existovalo
několik konkurenčních video formátů a Sony se k nim chtěla připojit. V roce 1969 vytvořili se společností
Matsushita Electric prototyp formátu, dnes tuto společnost znáte jako Panasonic.

Formát však byl příliš drahý a nedostatečné přijetí na trhu vedlo
k ukončení spolupráce Sony a Matsushita. Každá společnost pak začala
vyvíjet vlastní formát videokazet a výsledkem byla jedna
z nejkrutějších válek o formát v dějinách. V roce 1975 vytvořila Sony vlastní formát
a nazvala ho Betamax. Formát dokázal nahrát jen hodinu záznamu,
ale kvalitou byl nejlepší na trhu. O rok později vydalo Matsushito
formát, který pojmenovali VHS. Ačkoliv byl Batamax
považován za kvalitnější, Matsushito byla v té době největším
výrobcem elektroniky a měla velký vliv.

Vlastnila JVC a přesvědčila firmy Hitachi a Mitsubishi,
aby převzaly její formát. Ačkoliv měli v Sony roční náskok, nezískali dostatečný počet výrobců,
kteří by používali jejich formát, a tak časem museli začít
vyrábět zařízení podporující VHS. I přes tento neúspěch se Sony
chtěla znovu dostat na výsluní. Její strategií bylo vylepšit spotřební
elektroniku a učinit ji přenosnou, čehož je nejlepším příkladem Sony Walkman.

Walkman byl na trh uveden v roce 1979
a způsobil revoluci v poslechu hudby. Levné přenosné stereo bylo
v té době něco neznámého, a přesto se Sony dařilo prodávat
Walkmen za dobrých 150 dolarů. Od té doby se prodalo
více než 385 miliónů kusů a Walkmen se stal jedním
z kultovních produktů společnosti. Ve stejném roce spojila Sony
své síly s holandskou firmou Philips, která byla díky své technologii LaserDisk
průkopníkem optických disků.

Společně pak tyto dvě společnosti
vyvinuly kompaktní disk a v roce 1982 začala Sony
prodávat první komerční CD přehrávač. A tak mohla začít éra digitální hudby. Sony byla také u zrodu
popularity videokamer, když v roce 1985 vytvořila jednu
z prvních odlehčených videokamer. Věrnost hudebnímu průmyslu
dále ztvrdila Sony tím, že za 2 miliardy dolarů
v roce 1987 koupila CBS Records, a získala tak přístup
k největší sbírce hudby na světě.

O dva roky později
Sony pronikla do filmového průmyslu, když od Coca-Coly odkoupila
Columbia Pictures za 3,4 miliardy dolarů. A když počátkem 90. let nastala recese,
Sony byla připravena dobýt další trh: konzolové hry. Koncem 80. let se Sony pokusila
navázat partnerství s Nintendem, ale když se partnerství
v roce 1992 rozpadlo, byla společnost nucena
pokračovat v projektu sama. V prosinci roku 1994 pak Sony odhalila
své mistrovské dílo – PlayStation.

Byl to okamžitý úspěch,
který přitáhl zástup vývojářů, a dal vzniknout kultovním hrám
jako Metal Gear Solid a Resident Evil. PlayStation byl technologicky natolik
inovativní, že se vyráběl po 11 let, během kterých se prodalo
více jak 100 miliónů kusů. Sony v 90. letech pokračovala v inovacích a uvedla na trh první plochou televizi, značku počítačů Vaio,
a dokonce i robotického psa. Do nového milénia se
Sony vydala s PlayStation 2, která je dosud nejprodávanější
video konzolí všech dob.

V roce 2001 zakoupila Sony
mobilní divizi společnosti Ericsson, díky čemuž vznikla značka Sony Ericsson. Své portfolio pak Sony završila pořízením
společnosti Bertelsmann v roce 2003 a Metro Goldwyn Mayer v roce 2004. V roce 2006 uvedla Sony na trh PS 3, a i když nedosáhla oblíbenosti PS 2,
vedla si stále poměrně dobře. Za posledních deset let je jasné,
že Sony trochu dochází elán.

Ne proto, že by se zhoršili,
ale proto, že všichni ostatní se zlepšují. Zatímco v minulosti vedla
Sony na mnoha trzích současně, v současné době má s inovacemi potíže. Konkurence ji předběhla
skoro ve všech ohledech. Její mobilní divize
má na trhu menší než 1% podíl, Warner Bros. a Universal
ovládly filmový a hudební průmysl, její chytré televizory jsou spíše hloupé a...

PS Vita. I přesto se nejedná o úplnou pohromu. Konzoli PlayStation 4 se daří velice dobře, za první 3 roky se prodalo
téměř 60 miliónů konzolí. Nejvýdělečnějším segmentem za posledních
10 let je kupodivu finanční divize, která byla založena už v roce 1979. I když teď společnost zachraňuje PS 4,
Sony má stále co dohánět. Naštěstí má nyní možnost zazářit
v nejnovější technologické novince: virtuální realitě.

Společnost už podnikla první kroky,
ale tento průmysl je stále velice mladý a zrovna teď je to
docela vyrovnaný souboj. Sony musí z virtuální reality
vytěžit co nejvíc, protože druhá šance
v technologiích obvykle nepřichází. Překlad: sethe
www.videacesky.cz