Nordi ze Skyrimu

Tamriel, v jazyce Altmerů Krása úsvitu, v dračím jazyce Taazokaan, je kontinent, na kterém se odehrávají
všechny hry The Elder Scrolls. Je domovem mnoha rozličných ras
a ještě více konfliktů. Na Tamrielu se odehrálo
mnoho dobrodružství. Život v Tamrielu
jste si už sami zkusili, ale co takhle si říct víc o jeho příběhu? Abyste se dostali k srdci příběhu, musíte se vrátit na počátek.

Kapitola 8.
Nordi Pohleďte na severskou provincii Skyrim. Chladnou a drsnou. Vylezte na jakýkoliv její vrcholek a brzy si uvědomíte,
proč se tomuto starému království říká Jícen světa. V zarostlých skyrimských pohořích najdete čtyři z pěti
nejvyšších hor na Tamrielu.

Což z něj dělá zemi,
která se dotýká nebes. V nezasvěceném cizinci Skyrim
vyvolá jen představy sněhu a bahna. A ačkoliv je to z části pravda, jeho obyvatelé znají Skyrim
jako zemi dech beroucích vyhlídek, mocných řek, ba co víc, místo zkoušek. Je to země, kde se rodí hrdinové, zocelení v této drsné krajině.

Abyste poznali Skyrim,
musíte poznat jeho lid. Vysoká a odolná rasa, dobře vybavená
pro chladné klima nejsevernější provincie. Nordi vydrží takový chlad
jako nikdo jiný. Pokud je neprozradí jejich světlá pleť
a blonďaté vlasy, určitě je poznáte podle výrazných svalů
a rozložité postava. Nordi přežívají ve skyrimské přírodě po generace a je to znát. Útrapy jim nejsou cizí.

Ať už obdělávají zemi nebo ji brání
proti nepočetným šavlozubým kočkám, žene je kupředu pud sebezáchovy. A dělají víc, než že jen přežívají. V minulosti se Nordi ukázali jako jedni z nejlepších bojovníků na blízko. Násilí je přijímanou
součástí života Nordů. Bojují s dravostí,
která nepřítele šokuje i děsí. Když Nord v tomto světě zemře, nepřipomínají se jeho skutky, ale to, jakým způsobem zemřel.

Jejich nekonečná honba za ctí a slávou z Nordů udělala sílu,
kterou ostatní musí brát v potaz. Nenechte se zmást. Jde o rasu dobyvatelů. Na bojišti jsou Nordi těmi nejtvrdšími
bojovníky, které Tamriel kdy viděl. Když staří Nordi útočili na města, nepotřebovali obléhací stroje ani jízdu.

Ti nejlepší z nich
mluvili dračím jazykem. Jen za pomoci svého Hlasu
dokázali vyrazit bránu pevnosti. Silný Nord dokáže svým bojovým pokřikem
vzbudit ve svých mužích odvahu a svým mrazivým křikem
hravě zastaví útočícího válečníka. Nejsilnější zbraní Norda je jeho Hlas. A za tento dar vděčí Aedrám. Kdysi dávno na vrcholu Jícnu světa vdechla bohyně nebes Kyne lidem život.

V jejím božském dechu
našli Nordi svou sílu. Kyne můžete znát pod
jejím císařským jménem Kynareth. Většina Nordů považuje
Devítku za své bohy, ale na rozdíl od zbytku Císařství, Nordi je vnímají jako více bojechtivé. Schválně se zeptejte nejbližšího Norda,
co si myslí o životě a smrti. Získáte tak rychlý
náhled do jejich kultury.

Nord vám řekne
o místě tak skvostném, tak ctěném, že vchod do něj
leží mimo zraky lidí. Říkají mu Sovngard. Dílo boha Shora
z úcty k Nordům, kteří svou odvahu prokážou v bitvě. Nordi, kteří zemřou mečem a rukou
jsou odměněni nekonečnou hostinou. V této síni chrabrosti
je čas bezvýznamný. Pojetí života a smrti
se zanechává na jejím prahu a ti, kdož jsou uvnitř,
existují prosti bolesti a utrpení.

Nordický posmrtný život
bez bolesti a utrpení je trochu ironický, že? Bolest a utrpení jsou totiž
požadavky ke vstupu. Cesta do Sovngardu
je dlážděna těly padlých. Tato unikátní víra, kde jsou v tomto i příštím životě
odměňováni jen ti silní, je tím, co z Nordů udělalo téměř nezastavitelnou sílu,
napříč celou historií Tamrielu.

Historie Nordů je příběhem
o migraci a odplatě. Předtím, než si dali jméno Nordi, říkali si Atmořané. Obyvatelé kontinentu nazvaného Atmora. Kdysi dávno na Atmoře
vypukla občanská válka. Ta utápěla kontinent
v krvi svých obyvatel. Uprostřed tohoto chaosu shromáždil
vizionář všechny své následovníky a odplul s nimi na jih,
ve snaze zařídit svým lidem nový život.

Po nebezpečné cestě přes Moře duchů se vylodili v současném Skyrimu. Ale zemi už obývali Merové,
přezdívaní Sněžní elfové. Atmořané zemi nazvali
na jejich počest Mereth. Atmořané a Sněžní elfové
žili dlouho poměrně v míru. Což je dnes na místech obývaných
lidmi a Mery neslýchané. Mír trval až do jedné osudové noci, kdy proradní Sněžní elfové
Atmořany napadli a vyvraždili.

Tehdy shořelo celé město. Jeho obyvatelé byli
bez varování pozabíjeni. Bez slitování. Sněžní elfové nebo Falmeři,
jak si říkali, došli k určitému rozhodnutí. Očividně se lidé rozrůstali rychleji,
než jim bylo milé. Nechtěli, aby lidská kultura
zastínila tu jejich.

Protože se cítili v ohrožení,
uchylíli se ke genocidě. Hřích, za který jednou krutě zaplatí. Podle legend v tu noc
nezemřeli všichni Atmořané. Z popela povstal vizionář
spolu se dvěma syny. Společně se vrátili do Atmory a rozšířili zprávu o tom,
co nečestní elfové udělali. O příběhu se dozvědělo pět set Družníků a připojili se k Ysgramorovi
a událostem vedoucím ke zrození Nordů.

Návratu. Osadu po osadě, město po městě. Ysgramor spolu s pěti sty Družníky
vytlačoval elfské zrádce ze Skyrimu. Sněžné elfy dovedli až téměř k vyhubení a Ysgramor připravil prostor
pro návrat svého lidu na Tamriel. Elfům byla udělena krutá lekce. Rasa lidí zde hodlala zůstat. V tomto raném období Nordů brázdili oblohu nad Skyrimem draci.

A Nordi je uctívali. Jejich slabé smrtelné hlasy byly oproti mocnému thu'umu draků ničím. Přišlo jim tedy přirozené,
aby jim tyto děti Akatoshe vládly. Dračí kněží byli
obdařeni obrovskou mocí. Jak v magickém nadání,
tak i jako náboženští vůdci. Působili jako prostředníci
mezi Nordy a jejich plazími králi.

Budovali obří podzemní chrámy,
aby potěšili své dračí pány. Časem se z Dračích kněží
na Tamrielu stali téměř tyrani, a proto se Skyrim vzbouřil, což vedlo k legendární dračí válce. Lidé bojovali proti mocným drakům
a umírali po tisících. Bylo jasné, že Nordi vedou válku,
kterou nemohou vyhrát. Když se zdálo, že už není naděje, někteří draci se otočili
proti vlastnímu druhu a naučili Nordy mocné magii, která jim umožnila zvrátit
válku v jejich prospěch.

Po dlouhém a krvavém tažení nadvláda draků skončila. A ti, kdož přežili, odletěli kamsi daleko. Nordi nyní byli osvobozeni
od elfů i nestvůr a prohlásili Skyrim za svou dobytou zemi. A tak jarlové nasadili Zubatou korunu na hlavu prvního krále Skyrimu, Lorda Haralda, potomka
skyrimské legendy Ysgramora.

O několik staletí později
budou Nordi ze Skyrimu připraveni na cestu ke slávě
pod vedením syna krále Haralda, ambiciózním Vragem Nadaným. Král Vrage věřil,
že osudem jeho lidu není jen vládnout Skyrimu,
ale mnohem více. Jeho agresivní a krvavé rozpínání je dnes známo jako Skyrimské dobývání.

Během patnácti let vládli potomci Ysgramora celému severnímu Tamrielu včetně většiny High Rocku
a celému Morrowindu. Území na Tamrielu už byla v minulosti
dobývána, ale nikdy ne takhle. Elfové zjistili, jak moc
a v jak krátkém čase Nordi zesílili. Ale to už bylo příliš pozdě. Území, o která elfové
bojovali po tisíciletí, nyní patřila sílící rase lidí, která ještě před pár staletími
nepředstavovala žádnou hrozbu.

Nutno podotknout, že Nordi zasadili hrůzu
do srdcí všech elfů na Tamrielu. Takže elfové museli
odložit stranou své rozdíly a čelit Nordům sjednocení. Během sjednocování elfů v Morrowindu, zemřel ve Skyrimu
poslední z Ysgramorovy linie. A tak zanechal Nordy
s mocnou říší, ale bez císaře.

Bohužel jarlové nebyli schopni
se dostatečně rychle dohodnout, který z nich je hoden se ujmout vlády. A bez císaře jejich císařství
brzy podlehlo elfům. Zatlačeni zpět do Skyrimu se Nordi
zajímali hlavně o sebe. Až do konce první éry, kdy sousedi Tamrielu, Akaviřané,
přistáli na ledovém pobřeží Skyrimu. A byli připraveni k boji. S neuvěřitelnou disciplínou
a bojovou precizností, kterou Nordi do té doby nespatřili, mocná Dračí hlídka Akaviřanů
Skyrim snadno dobyla.

Akaviřanští dobyvatelé je uchvátili, a celý Skyrim se tak
podřídil jednomu muži. Remanu Cyrodiilovi,
prvnímu Drakorozenému v dějinách. Nastal úsvit druhé říše lidí. Staletí ubíhala a Nordi
ve Skyrimu dále přežívali a věrně sloužili Akavirské říši.

Bránili jejich říši a jejich lid. Ale ani oni nedokázali zastavit
čepel vraha z Morag Tong. Když byl jejich vůdce zavražděn,
Druhé císařství se brzy rozpadlo. Bez císařství mohli Nordi opět svádět
velkolepé bitvy se svými sousedy. Avšak jejich rozpínavost
měla být brzy zastavena. Když se ve druhém věku pokusil
Molag Bal spálit Tamriel, Nordi vstoupili do jednoho z nejméně
pravděpodobných spojenectví na Tamrielu. Snaha smrtelníků o přežití
překračuje rozdílnost ras.

A tak se Nordi spojili
s Argoniany z Černého močálu a s Temnými elfy z Morrowindu. Ve snaze o záchranu vytvořili Nordi divokou
přední linii Ebonheart Pact. Propůjčili mu své schopnosti
obávaných válečníků a mistrů kovářů. Jakmile byla hrozba zažehnána, Nordi se vrátili ke svým tradicím a opět začali s agresivním dobýváním.

Ale nepočítali s Tiberem Septimem a jeho nově zformovanou Císařskou legií, která ve třetím věku přišla
ohlásit vlastní Císařství. Po několika střetnutích
s vojáky Tibera Septima Nordi poznali, že mají tu
čest s mocným císařstvím. A ačkoliv většina Tamrielu byla
k Císařství připojená násilím, Nordi se rozhodli připojit dobrovolně. Císařští s nimi přeci jen
sdíleli mnoho předností.

Byli ze stejného těsta. Mnoho Nordů brzy obléklo císařskou zbroj a rádo sloužilo novému císaři. Tiber Septim sice přijal císařské jméno, ale Nordi ho znali
jako Talose, syna Atmory. Talos byl Drakorozený, s nimiž se Nordi už setkali. Draci a ti, kdož ovládají sílu draků, se zdají vyvolení k vládnutí.

Nadvláda je přirozenou podstatou draků. A zatímco lidé lpí
na svých hroutících se říších, vymřelá rasa Tamrielu
se rozhodla přihlásit o svá práva. Ale to je příběh na další den. Překlad: Mithril
www.videacesky.cz