Thumbnail play icon

Svoboda volby

95 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:497
Počet zobrazení:9 920

Třetí ze série přednášek Spravedlnost s Michaelem Sandelem je věnována libertarianismu, který by se dal zjednodušeně charakterizovat jako krajní liberalismus. Na rozdíl od utilitarismu, probíraného v předchozích přednáškách, je v této politické ideologii prioritní hodnotou svoboda jednotlivce.

Přepis titulků

Tento pořad sponzoruje: Dále sponzorují: Překlad: LaBleue www.videacesky.cz SPRAVEDLNOST S MICHAELEM SANDELEM SVOBODA VOLBY Na konci minulé přednášky jsme probírali Johna Stuarta Milla a jeho snahu odpovědět na kritiky Benthamova utilitarismu.

Ve své knize "Utilitarismus" se Mill snaží dokázat, že přes výhrady kritiků je možné v rámci utilitaristické logiky rozlišovat mezi vyššími a nižšími potěšeními a že lze kvalitativně rozlišovat hodnotu. Tuto myšlenku jsme podrobili zkoušce, když jsme zhlédli ukázky ze Simpsonových a ze Shakespeara. A výsledky našeho experimentu Millovo rozlišení poněkud zpochybnily, protože velká část z vás preferovala Simpsonovy, ale přesto považovala Shakespeara za vyšší a hodnotnější potěšení.

Toto je rozpor, s nímž náš experiment Milla konfrontuje. A pokud jde o Millovu snahu zohlednit v kapitole 5 knihy "Utilitarismus" zvláště významné hodnoty jako jsou práva jednotlivců a spravedlnost?

Mill říká, že práva jednotlivců jsou hodna zvláštního respektu. Dokonce říká, že spravedlnost je nejsvatější a zdaleka nejzávaznější součástí morálky. Ale i tuto část Millovy obhajoby bychom mohli podrobit stejné kritice. Proč je spravedlnost základní a nejzávaznější součástí morálky? Dle Milla proto, že pokud budeme prosazovat spravedlnost a respektovat práva, bude na tom společnost jako celek z dlouhodobého hlediska lépe.

Ale co z toho plyne? Co když budeme mít případ, kdy učinění výjimky a porušení práva jednotlivce povede k tomu, že na tom lidi jako celek budou z dlouhodobého hlediska lépe? Pak je to v pořádku? Využít jednotlivce? A ještě jedno lze proti Millově obhajobě práv a spravedlnosti namítnout. Předpokládejme, že utilitaristická logika bude z dlouhodobého hlediska fungovat tak, jak řekl.

Že respektování práv jednotlivců je cestou, jak v dlouhodobém horizontu zvýšit užitek všech. Je ale toto tím pravým důvodem, tím jediným důvodem, proč respektovat ostatní? Pokud doktor vyrve orgány zdravému pacientovi, který přišel na prohlídku, aby zachránil 5 životů, bude to mít z dlouhodobého hlediska negativní důsledky, protože se to lidé časem dozvědí a přestanou chodit na lékařské prohlídky.

Je to ale tím pravým důvodem, je to jediným důvodem, proč jako doktor nevyrvete orgány zdravému pacientovi? Protože si říkáte, že když pacienta využijete tímto způsobem, bude to stát z dlouhodobého hlediska ještě více životů?

A nebo je tu ještě jiný důvod, související se samotnou úctou k člověku jako jednotlivci? Pokud takový důležitý důvod existuje, pak ani u Millova pojetí utilitarismu není příliš jisté, že jej dokáže zohlednit. Abychom tyto dvě námitky vůči Millově obhajobě plně prozkoumali, musíme jít ještě dál. Musíme si položit otázku, zda v případě vyšších nebo hodnotnějších potěšení existují takové teorie, které mohou poskytnout nezávislé morální normy zohledňující hodnotu potěšení.

Pokud ano, jaké teorie to jsou? To je jedna otázka. Pokud bychom v případě spravedlnosti a práv získali dojem, že se Mill implicitně dotýká pojmů lidské důstojnosti a úcty k člověku, které, striktně vzato, nejsou utilitaristické, musíme zjistit, zda existují další, silnější teorie práva, které dokáží vysvětlit to, co i Mill podvědomě tušil, a sice, že důvodem, proč mají být lidé respektováni, a ne využíváni, je něco víc než jen dosažení dlouhodobého užitku.

Dnes se budeme věnovat jedné z těchto silných teorií práva. Silné teorie práva říkají, že jednotlivci mají význam nejen jako nástroje, které je možno využívat k širším společenským záměrům nebo pro maximalizaci užitku, ale že jsou samostatnými bytostmi se svými vlastními životy a jsou hodni respektu.

Dle silných teorií práva je tedy chybou uvažovat o spravedlnosti nebo právu tak, že budeme prostě jen sčítat preference a hodnoty. Teorií, které se budeme věnovat dnes, je libertarianismus. Libertarianismus bere práva jednotlivců vážně.

Tato teorie se nazývá libertarianismem, protože říká, že základním právem jednotlivce je právo na svobodu. Právě proto, že každý z nás je samostatná bytost. Nejsme volně k dispozici pro jakékoli použití, které si společnost bude přát nebo se jí bude hodit. Právě proto, že jsme samostatnými lidskými bytostmi, máme elementární právo na svobodu.

To znamená, že máme svobodu volby, máme právo žít svůj život tak, jak se nám zlíbí, za předpokladu, že budeme respektovat práva ostatních lidí na totéž. To je základní myšlenka. Robert Nozick, jeden z libertariánských filozofů, kterého budeme v rámci tohoto kurzu číst, to definuje takto: "Jednotlivci mají práva.

A tato práva jsou tak silná a dalekosáhlá, že vnucují otázku, co - jestli vůbec něco - stát smí." Co tedy libertarianismus říká o úloze vlády a státu? Existují 3 věci, které většina moderních států dělá a které jsou dle libertariánské teorie práv protiprávní a nespravedlivé.

Jednou z nich je paternalistická legislativa. To znamená schvalování zákonů, které chrání lidi před jimi samými. Například povinné bezpečnostní pásy. Nebo povinnost nosit na motorce helmu. Libertariáni říkají, že je sice asi dobré, aby měli lidi zapnuté bezpečnostní pásy, ale měl by si o tom rozhodnout každý sám. A stát a vláda nemají právo nutit lidi...

Nutit nás... zákonem mít zapnuté pásy. Je to nátlak. Takže žádná paternalistická legislativa. To za prvé. Za druhé... Žádné zákony vnucující morální zásady. Mnohé zákony se snaží prosazovat mravnost občanů nebo vyjadřovat morální hodnoty společnosti jako celku.

Libertariáni říkají, že i toto je porušením práva na svobodu. Klasickým příkladem legislativy tradičně vytvářené ve jménu prosazování morálky jsou zákony zakazující intimní styk mezi gayi či lesbičkami. Libertairáni říkají: "Nikomu jinému to neubližuje, nejsou porušována ničí práva, takže by se do toho stát neměl plést a měl by zcela upustit od snah prosazovat mravnost nebo zavádět zákony prosazující určitou morálku."

A třetím typem legislativy nebo politiky, proti které se libertarianismus staví, je jakékoli zdanění nebo jiná politika, která slouží k přerozdělování příjmů nebo bohatství od bohatých k chudým.

Libertariáni říkají, že přerozdělování je, když se nad tím zamyslíte, vlastně určitým donucováním, které se v podstatě rovná krádeži ze strany státu nebo většiny, mluvíme-li o demokracii... Okrádání lidí, kterým se daří velmi dobře nebo vydělávají hodně peněz. Nozick a další libertariáni připouští, že stát může v minimální míře vybírat daně pro zajištění věcí, které potřebují všichni: obrany státu, policie, soudního systému zabezpečujícího vynucování smluv a respektování vlastnických práv...

Ale to je všechno. Teď bych chtěl slyšet vaše reakce na tuto třetí část libertariánského přístupu.

Chtěl bych vědět, kdo z vás s touto myšlenkou souhlasí a kdo ne, a proč. Abych to zkonkretizoval a přiblížil, oč může jít, vezměme si rozdělení bohatství ve Spojených státech. Spojené státy patří mezi všemi rozvinutými demokratickými zeměmi k jednomu z nejméně rovnostářských států, co se týká rozdělení bohatství. Je to spravedlivé, nebo nespravedlivé?

Co říkají libertariáni? Libertairáni říkají, že ze skutečností, které jsem vám teď řekl, nepoznáte, jestli je toto rozdělení spravedlivé nebo nespravedlivé. Jen z toho, že se podíváte na konečné rozdělení, nepoznáte, jestli je to spravedlivé nebo ne. Musíte se podívat na to, jak toto rozdělení bohatství vzniklo. Nestačí posuzovat konečný stav nebo výsledek. Je třeba vzít v úvahu dva principy: Prvním principem je to, co nazývají spravedlností v nabytí, nebo v prvotním vlastnictví.

Znamená to: Získali lidé prostředky, pomocí kterých své peníze vydělali, poctivě? Potřebujeme tedy vědět, zda prvotní nabytí statků bylo spravedlivé. A nebo pozemek, továrnu či zboží, díky kterému své peníze vydělali, ukradli? Pokud ne, pokud měli na statky, které jim umožnily bohatství získat, právo, pak je první princip splněn.

Druhým principem je: Došlo k rozdělení statků na základě svobodné dohody? To znamená nákupem a prodejem na trhu. Jak vidíte, libertariánské pojetí spravedlnosti odpovídá koncepci volného trhu. Za předpokladu, že lidé získali to, co využívají, poctivě, neukradli to, a za předpokladu, že rozdělení je výsledkem svobodné volby prodávajících a kupujících, je toto rozdělení spravedlivé.

V opačném případě je nespravedlivé. Abychom si stanovili východisko pro diskusi, vezměme si... skutečný příklad.

Kdo je nejbohatším člověkem ve Spojených státech a na světě? Bill Gates, správně. Tady je. Taky byste se smáli. Kolik dělá jeho čisté jmění? Tuší někdo? 40 MILIARD DOLARŮ - Je to velká suma. Možná si vzpomínáte na polemiku, která vznikla za Clintonovy administrativy, kdy velcí sponzoři volební kampaně mohli přenocovat v Lincolnově ložnici v Bílém domě, pokud přispěli, myslím, 25 000 dolarů nebo více.

Někdo spočetl, že při průměrné částce, za kterou se sponzorům nabízelo přenocování v Lincolnově ložnici, by si Bill Gates mohl dovolit v Lincolnově ložnici spát každou noc po dobu následujících 66 000 let.

Někdo jiný spočetl, jaký je jeho hodinový výdělek. A... Počítali to od doby, kdy založil Microsoft... Pracuje dejme tomu 14 hodin denně... To je rozumný odhad. A spočtete si jeho čisté jmění. A ukázalo se, že jeho výdělek je více než 150 dolarů ne za hodinu, ne za minutu, ale více než 150 dolarů za sekundu.

Což znamená, že pokud cestou do kanceláře uvidí Gates na ulici ležet stodolarovou bankovku, bylo by pro něj plýtvání časem se zastavit a sehnout se pro ni. Většina z vás by řekla, že někoho tak bohatého můžeme klidně zdanit a uspokojit tak naléhavé potřeby lidí, kteří nemají vzdělání, nemají co jíst nebo nemají slušné bydlení.

Oni potřebují peníze více než on. A kdybyste byli utilitaristé, co byste udělali? Jakou daňovou politiku byste zvolili? Okamžitě byste peníze přerozdělili, nebo ne?

Protože jako správní utilitaristé byste věděli, že když mu vezmete malou částku, sotva si toho všimne, ale životní úroveň lidí z nižších vrstev se značně zlepší. Ale vzpomeňte si, libertairáni říkají, že nemůžeme jen takto sčítat preference a uspokojení. Musíme jednotlivce respektovat, a pokud své peníze vydělal poctivě, aniž by porušil práva ostatních, v souladu s oběma principy spravedlnosti v nabytí a spravedlnosti ve směně, pak...

by bylo nesprávné a bylo by vyvíjením nátlaku mu je vzít. Michael Jordan není tak bohatý jako Bill Gates, ale i on si vydělal slušné peníze.

Chcete vidět Michaela Jordana? Tady je. Jen za jeden rok měl příjem 31 milionů dolarů. A kromě toho vydělal dalších 47 milionů dolarů za propagaci Nike a dalších společností. Jeho příjem za jeden rok byl tedy 78 milionů dolarů. Chtít po něm, aby odvedl dejme tomu třetinu svých příjmů vládě pro podporu dobré věci jako je jídlo, zdravotní péče, bydlení a vzdělání pro chudé, to je nátlak.

Je to nespravedlivé. Porušuje to jeho práva. A proto přerozdělování není správné. Kolik z vás s tímto názorem souhlasí? S názorem libertariánů, že přerozdělování v zájmu pomoci chudým je nesprávné?

Kolik z vás s ním nesouhlasí? Začněme s těmi, kteří nesouhlasí. Co je špatného na argumentech libertariánů proti přerozdělování? Ano. Myslím, že lidi jako Michael Jordan dostali... Mluvíme tady o fungování ve společnosti a tito lidé dostali od společnosti větší dar a mají tedy větší povinnost tento dar splatit prostřednictvím přerozdělení.

Můžete říct, že Michael Jordan pracuje stejně tvrdě jako někdo, kdo 12 nebo 14 hodin denně dře v prádelně. Ale dostává víc. Myslím, že se nedá říct, že je to všechno jen díky jeho tvrdé práci. Dobře. Poslechněme si teď zastánce libertarianismu. Proč není správné ze zásady zdaňovat bohaté lidi, abychom pomohli chudým?

Prosím. Jmejuji se Joe a sbírám skateboardy. Koupil jsem si už 100 skateboardů a žiju ve společnosti 100 lidí. Jsem jediný, kdo má skateboardy. Najednou se všichni rozhodnou, že chtějí taky skateboard. Přijdou ke mně domů a vezmou mi 99 skateboardů. Podle mě je to nespravedlivé. Myslím si ale, že za určitých okolností je nutné takovou nespravedlnost přehlédnout a možná i prominout.

Jako třeba v případě toho plavčíka, kterého zabili lidi umírající hlady. Možná je nutné takovou nespravedlnost přehlížet, ale je třeba mít na paměti, že je to stále nespravedlnost, vzít někomu jeho majetek. Takže říkáte, že zdanit Michaela Jordana, řekněme 33% sazbou, pro dobrou věc, abychom nasytili hladové, je krádež?

Myslím, že je to nespravedlivé. Ano, myslím, že je to krádež, ale možná je nutné tuto krádež prominout. Ale krádež to je. Ano. Proč je to krádež, Joe?

Protože... Proč je to stejné jako vaše sbírka skateboardů? Je to krádež, protože... Alespoň podle mého názoru a podle názoru libertariánů si ty peníze vydělal poctivě. A patří mu. Takže vzít mu je je ze své podstaty krádež. Dobře.

Uvidíme, jestli je tady... Chce někdo Joeovi odpovědět? Prosím. Nemyslím si, že je to stejné, jako když máš 99 skateboardů... Tedy, jako když máš 100 skateboardů a vláda ti jich 99 vezme. Je to jako kdybys měl víc skateboardů než je dnů v roce nebo než můžeš použít za celý svůj život, a vláda by ti jich část vzala. Myslím, že když budeme žít ve společnosti, ve které vláda nepřerozděluje bohatství, umožní to některým lidem nahromadit takový majetek, že ti, kteří neměli stejnou výchozí pozici, v této hypotetické situaci, která v naší společnosti neexistuje...

budou stahováni ke dnu po celý svůj život. Takže máte obavu, že nebude-li v určité míře docházet k přerozdělení, zůstanou někteří na dně a nebude tak existovat skutečná rovnost příležitostí. Dobře.

Myšlenku, že zdanění je krádež, dovádí Nozick ještě o krok dál. Říká, že je to krádež, ale je náročnější než Joe. Joe říká, že je to krádež, ale že je možná v určitých krajních případech ospravedlnitelná. Například lze možná ospravedlnit rodiče, který ukradne bochník chleba, aby nakrmil svou hladovou rodinu.

Joe je tedy co? Jak byste se nazval? Soucitný kvazi libertarián? Nozick říká, že když se nad tím zamyslíte, zdanění vlastně znamená odejmutí výdělků, což jinými slovy znamená odejmutí plodů mé práce. Ale pokud má stát právo brát si příjmy či výsledky mé práce, není to morálně stejné, jako kdyby si stát činil nárok na část mé práce?

Takže zdanění je vlastně z morálního hlediska totéž, co nucená práce. Protože nucená práce znamená, že mi někdo vezme mé chvíle volna, můj čas, mé úsilí, stejně jako zdanění mi bere výdělek, kterého jsem svou prací dosáhl. Takže pro Nozicka a pro libertariány je zdanění pro účely redistribuce příjmů krádež, jak říká Joe, ale nejen krádež.

Také je to z morálního hlediska totéž jako klást si nárok na určité hodiny života člověka a jeho práce, takže je to v podstatě rovno nucené práci. Pokud má stát právo požadovat plody mé práce, znamená to, že má vlastně nárok na moji práci samotnou. A co je nucená práce? Nucená práce, říká Nozick, je co?

Otroctví. Protože pokud nemám sám právo, výhradní právo na svou práci, Pak... to ve skutečnosti znamená, že vláda nebo politická komunita mě částečně vlastní. A co to znamená, že mě stát částečně vlastní? Když se nad tím zamyslíte, znamená to, že jsem otrok.

Že nepatřím sám sobě. A tato úvaha nás přivádí k elementárnímu principu, který je základem libertariánského pojetí práv. Co je oním principem? Je jím myšlenka, že patřím sám sobě. Je to myšlenka vlastnictví sebe sama.

Pokud chcete brát práva vážně a nenahlížet na lidi jen jako na soubor preferencí, pak základním morálním principem, ke kterému dojdete, je myšlenka, že jen my sami jsme vlastníky a majiteli své osoby, a proto utilitaristé nemají pravdu. A proto není správné vyrvat orgány zdravému pacientovi. Protože se chováte, jako kdyby pacient patřil vám nebo společnosti.

Patříme však pouze sami sobě. A ze stejného důvodu je chybné vytvářet zákony, které nás chrání před námi samými nebo nám říkají, jak žít, nebo jakými hodnotami bychom se měli řídit. A proto je taky chybné zdaňovat bohaté a dávat peníze chudým, byť by to bylo pro dobrou věc nebo třeba pro lidi postižené hurikánem Katrina.

Můžete je požádat o dobročinné dary, ale pokud je zdaníte, je to jako nutit je pracovat. Copak byste mohli říct Michaelu Jordanovi, aby příští týden vynechal zápasy a přišel pomoct lidem postiženým hurikánem Katrina? Z morálního hlediska je to to samé. Jde tu tedy o hodně. Slyšeli jsme zatím několik námitek k názoru libertariánů.

Ale pokud ho chcete odmítnout, musíte rozbít tento sled úvah: NOZICKOVA ARGUMENTACE PROTI ZDANĚNÍ: ZDANĚNÍ = ODEBRÁNÍ VÝDĚLKU ODEBRÁNÍ VÝDĚLKU = NUCENÁ PRÁCE NUCENÁ PRÁCE = OTROCTVÍ PORUŠUJE PRINCIP VLASTNICTVÍ SEBE SAMA Sebrat mi výdělek je jako vzít si moji práci. Ale vzít si moji práci znamená učinit mě otrokem. A pokud s tím nesouhlasíte... Musíte přece věřit v princip vlastnictví sebe sama? Ti, kdo nesouhlasí, připravte si prosím své námitky a příště s nimi začneme.

Chtěl by se toho někdo ujmout? Ano. Podle mě tím, že žijete ve společnosti, se toho práva vzdáváte. Protože vlastnictví sebe sama znamená, že když budu chtít, můžu jít ven a někoho zabít, protože mě urazil. Ale protože žiju ve společnosti, udělat to nemůžu. Victorie, takže zpochybňujete...

základní předpoklad - vlastnictví sebe sama? Ano. Myslím, že ve skutečnosti sám sebe nevlastníte, pokud se rozhodnete žít ve společnosti, protože nemůžete ignorovat lidi kolem sebe. Posledně jsme mluvili o libertarianismu. Chtěl bych se vrátit k argumentům pro a proti přerozdělování příjmů. Než se však do toho pustíme, řekl bych jen pár slov o koncepci minimálního státu.

Libertariánský ekonom Milton Friedman zdůrazňuje, že mnohé funkce, u kterých se samozřejmostí předpokládáme, že přísluší vládě, jí nutně nepřísluší. Jsou paternalistické. Jako příklad uvádí sociální pojištění. Říká, že je dobré, aby si lidi během svého aktivního věku spořili na důchod, ale je špatné a je porušením práva na svobodu, když vláda nutí každého, ať chce nebo ne, aby si část svých příjmů odložil na důchod.

Pokud lidi chtějí do toho rizika jít a nebo si chtějí užít dnešek a v důchodu být chudí, je to jejich volba. Mělo by jim být umožněno, aby si vše zvážili sami a tato rizika na sebe vzali. Tedy i sociální pojištění je v rozporu s koncepcí minimálního státu, kterou Milton Friedman obhajoval.

Často se předpokládá, že na kolektivních statcích jako policie nebo požární ochrana se vždy budou někteří přiživovat bez placení, pokud tyto služby nebudou poskytovány z veřejných peněz. Ale existují způsoby, jak se existenci černých pasažérů vyhnout, jak omezit přístup i ke zdánlivě kolektivním statkům, jako je požární ochrana.

Četl jsem před časem článek o soukromé požární společnosti Salem Fire Corporation v Arkansasu. Můžete s nimi uzavřít smlouvu, zaplatíte si roční předplatné a když vám chytne dům, přijedou a uhasí ho. Neuhasí ale dům každému. Uhasí požár pouze v domě předplatitele... nebo když se požár začne šířit a ohrožovat dům některého z předplatitelů.

V tom novinovém článku se psalo o majiteli domu, který měl v minulosti předplaceny služby této společnosti, ale po uplynutí období si předplatné neobnovil. Chytnul mu dům, hasiči ze Salem Fire Corporation přijeli s požárními vozy a dívali se, jak dům hoří. Jen hlídali, aby se požár nerozšířil. Velitele hasičů se ptali...

Tedy, asi to nebyl velitel hasičů, ale ředitel společnosti. Zeptali se ho: "Jak tam můžete stát s požárním vybavením a dívat se, jak někomu hoří dům?" A on řekl: "Jakmile jsme se ujistili, že není ohrožen majetek žádného z našich zákazníků, museli jsme se podle našich pravidel stáhnout. Kdybychom hasili každý požár, nikdo by neměl motivaci si předplácet naše služby."

Vlastník se v tomto případě snažil si na místě požáru obnovit předplatné, ale šéf společnosti to odmítnul. "Nemůžete zdemolovat auto při bouračce a pak si teprve jít koupit pojištění." Takže i veřejné statky, u kterých samozřejmě předpokládáme, že spadají do sféry působnosti vlády, je mnohdy možné oddělit a zpřístupnit pouze těm, kteří zaplatí. Tolik k otázce kolektivních statků a výhrad libertariánů vůči paternalismu.

Vraťme se teď k diskusi o přerozdělování příjmů. Za prosazováním tzv. "minimálního státu" ze strany libertariánů stojí nesouhlas s nátlakem. Ale co je špatného na nátlaku? Libertariáni nabízejí tuto odpověď: Nutit někoho nebo využívat někoho v zájmu obecného blaha je špatné, protože to zpochybňuje základní skutečnost, že vlastníme sami sebe, základní morální skutečnost vlastnictví sebe sama.

Argumentace libertariánů proti přerozdělování příjmů začíná touto základní myšlenkou, že patříme sami sobě. Nozick říká, že pokud společnost jako celek může přijít k Billu Gatesovi nebo k Michaelu Jordanovi a sebrat jim na daních část jejich majetku, pak společnost ve skutečnosti říká, že má kolektivní vlastnické právo k Billu Gatesovi nebo k Michaelu Jordanovi.

To ale porušuje základní princip, že patříme sami sobě. Už jsme slyšeli řadu námitek k argumentaci libertariánů. Dnes bych chtěl dát libertariánům mezi námi šanci reagovat na vznesené námitky. A někteří z vás... Někteří z vás už se přihlásili a souhlasili, že budou na obhajobu libertarianismu odpovídat na námitky, které zde zazněly.

Přihlaste se tedy, pokud patříte k libertariánům, kteří jsou připraveni se za tuto teorii postavit a reagovat na námitky proti ní. Vy jste? - Alex Harris. - Alex Harris, hvězda internetového blogu. Dobře, Alexi. Pojďte si stoupnout sem. Tamhle utvoříme libertariánský koutek.

A... Kdo dál? Další libertariáni. Kdo se připojí? Jak se jmenujete? John... John Sheffield. Kdo se ještě připojí? Další stateční libertariáni, kteří jsou připraveni se ujmout...

Ano. Jak se jmenujete? Julia Roto. Julie, pojďte sem za námi. A teď, zatímco tým libertariánů... Julia, John, Alex. Zatímco se tamhle utváří tým libertariánů, jen bych shrnul hlavní námitky, které zazněly na hodině nebo na webové stránce.

Námitka číslo 1: Sejdu také dolů, abych mohl mluvit s týmem libertariánů... Takže námitka číslo 1 je, že chudí ty peníze potřebují více. Námitka, která se sama nabízí. Potřebují peníze mnohem více než Bill Gates nebo Michael Jordan. Námitka číslo 2: Zdanění není otroctví, protože, alespoň v demokratické společnosti, nemáme žádné otrokáře, máme kongres, je to demokratická...

Alex už se usmívá... Věříte si, že budete umět všechny námitky vyvrátit? Takže zdanění za souhlasu občanů není vynucené.

A za třetí: Někteří namítali, že úspěšní lidé jako Bill Gates dluží společnosti za svůj úspěch a tento dluh splácí prostřednictvím daní. Kdo chce reagovat na první námitku, že chudí potřebují peníze víc? Dobře. - Vy jste? - John. Johne, jaká je vaše odpověď?

Podržím vám mikrofon. Chudí potřebují peníze víc, o tom celkem není pochyb. Mně by se peníze taky hodily. Určitě bych se nezlobil, kdyby mi Bill Gates dal milión dolarů. Tisícovku bych si klidně vzal. Ale je třeba chápat, že užitek z přerozdělení bohatství neospravedlňuje to, že došlo k porušení vlastnických práv. Když vezmete argument, že chudí potřebují peníze víc... Nemůžete jím zpochybnit fakt, který jsme vyvodili z dohodnutých principů...

- že lidé vlastní sami sebe. Řekli jsme, že lidé mají vlastnická práva, takže byť by to bylo dobré nebo hezké nebo dokonce nutné pro přežití jiných lidí, nemyslíme si, že to opravňuje porušení práv, jejichž existenci jsme si tu logicky odvodili. A také existuje individuální dobročinnost, kterou argumentuje například Milton Friedman. Takže Bill Gates může dát peníze na charitu, pokud chce, nicméně je nesprávné ho nutit...

Přesně tak. ...přispívat na chudé. Přesně tak. Souhlasíte oba s odpovědí? Dodali byste něco? Dobře. Ano, Julie. Ano, Julia. Ještě bych dodala, že...

Myslím, že je rozdíl mezi tím, něco potřebovat, a zasloužit si to. V ideální společnosti by měly být uspokojeny potřeby všech, ale tady se bavíme o tom, co si člověk opravdu zaslouží. A chudí si nezaslouží... Nezaslouží si, aby jim plynuly příjmy z daní Michela Jordana. Na základě toho, o čem jsme se tu bavili, si nemyslím, že si někdo něco takového zaslouží. Dobře, ještě bych vás na tom trochu potrápil, Julie. Oběti hurikánu Katrina zoufale potřebují pomoc.

Řekla byste tedy, že si nezaslouží pomoc, kterou by dostaly od federální vlády prostřednictvím zdanění? To je těžká otázka. Myslím, že tohle je případ, kdy pomoc potřebují a ne si zaslouží. Myslím, že když dosáhnete určitého stupně obtíží s dosažením obživy, pak pomoc potřebujete. Například když nemáte co jíst nebo kde bydlet. To je potřeba. Takže potřebovat je jedna věc, ale zasloužit si je věc druhá.

- Přesně tak. - Dobře. Chtěl by někdo odpovědět? Ano. Vracím se k prvnímu bodu, k poznámce o vlastnických právech jednotlivce. Vlastnická práva jsou ustavena a vynucována vládou, což je... Je to demokratická vláda a máme své volené zástupce, kteří tato práva vymáhají.

Pokud žijete ve společnosti, která funguje podle těchto pravidel, pak by mělo být na vládě, aby rozhodla, jak budou tyto prostředky získané z daní rozděleny, protože vláda funguje na základě souhlasu občanů. A pokud s tím nesouhlasíte, nemusíte žít ve společnosti, kde tento systém funguje. Dobře. Jak se jmenujete? Raul.

Ralf upozorňuje... Vlastně už naráží na bod 2. Zdanění, které vychází ze souhlasu voličů, není nátlakem. Je legitimní. Bill Gates a Michael Jordan jsou občany Spojených států, mohou volit do kongresu a volí podle svých politických přesvědčení, stejně jako kdokoli jiný.

Kdo by se toho chtěl ujmout? Johne? To, proti čemu libertariáni v tomto případě protestují, je, že středních 80 % lidí rozhoduje o tom, co má horních 10 % dělat pro spodních 10%. Počkejte, počkejte, Johne. Většina! Vy nevěříte v demokracii? Ano, ale v určitý moment...

Vy v ni nevěříte? Říkáte 80 %, 10 %,... Většina! Co pravidlo většiny? Většina! - Ano, ale... - V demokracii. Vy nejste pro demokracii? Ano, jsem pro demokracii, ale... Počkejte. Ale demokracie a vláda davu není totéž. - Vláda davu?

- Vláda davu. Přesně tak. Ale v otevřené společnosti se přece můžeš obrátit na své volené zástupce, a pokud s tebou většina občanů nesouhlasí, pak... Prostě jsi se rozhodl žít ve společnosti a musíš se řídit tím, co rozhodne většina. Alexi... Co demokracie? To, že mám jednu pětsettisícinu hlasu jednoho poslance v kongresu, není to samé, jako když se můžu sám rozhodovat, jak uplatňovat svá vlastnická práva.

Takhle jsem jen kapkou v moři. A... A můžete o svůj hlas přijít. Přesně tak. A taky o něj přijdu. Nemůžu se sám rozhodovat, jestli budu platit daně nebo ne, když nezaplatím, zavřou mě nebo mě vyhostí ze země.

Alexi... Jen bych něco řekl na obranu demokracie. Uvidíme, co na to řeknete. Proč nejdete... Žijeme přece v demokratické společnosti, kde je svoboda slova. Proč nejdete na předvolební mítink a nepřesvědčíte své spoluobčany, že zdanění je nespravedlivé, a nepokusíte se získat většinu?

Nemyslím si, že je správné, aby člověk musel přesvědčovat 280 milionů lidí, aby mohl vykonávat svá práva, aby nebylo porušováno jeho právo na vlastnictví sebe sama. Myslím, že by každý měl toto právo mít, aniž by musel přesvědčovat 280 milionů lidí. To znamená, že jste proti demokracii obecně? Ne, ale věřím ve velmi omezenou formu demokracie, kde máme ústavu, která přísně omezuje rozsah rozhodnutí, která mohou být učiněna demokraticky.

Takže říkáte, že demokracie je v pořádku, kromě případů, kdy jsou ve hře základní práva. A... Myslím, že byste na předvolebním mítinku mohl vyhrát. Přidal bych ještě jeden argument, který byste mohl použít. Možná byste mohl říct: "Ponechme stranou ekonomické debaty a zdanění. Dejme tomu, že by ve hře bylo individuální právo na svobodu vyznání. Pak," mohl byste říct na mítinku, Alexi, "byste určitě všichni souhlasili s tím, že právo na osobní svobodu by nemělo být podrobeno hlasování!"

Přesně tak. A proto máme proces ústavních změn a proto je tak těžké změnit ústavu. Takže byste řekl, že právo na soukromé vlastnictví, právo Michaela Jordana ponechat si veškeré peníze, které vydělal, a ochránit je před přerozdělením, je stejné právo, stejně závažné, jako je právo na svobodu projevu, právo na náboženskou svobodu, zkrátka práva, která by měla vždy přebít to, co chce nebo nechce většina?

Přesně tak. Svobodu projevu máme proto, že máme právo vlastnit sebe sama a svobodně říkat svůj názor.

Tak, jak sami chceme. Dobře. Kdo by chtěl reagovat na tento argument o tom, že demokracie... Ano, tamhle. Vstaňte, prosím. Myslím, že ekonomiku a náboženství nelze srovnávat. Bill Gates si mohl vydělat tolik peněz, protože žijeme v ekonomicky a sociálně stabilní společnosti.

Pokud by se vláda nestarala o těch nejchudších 10 %, jak říkáš, s pomocí daňových příjmů, pak by bylo zapotřebí více peněz na policii, aby se zabránilo kriminalitě, takže tak jako tak by se muselo vybírat více daní, aby se zajistilo to, čemu říkáte "nezbytné věci", které vláda zajišťuje... Jak se jmenujete? Anna.

Anno, zeptal bych se vás: Proč je základní právo na náboženskou svobodu něco jiného, než právo, které Alex nazývá základním právem na soukromé vlastnictví, právem ponechat si to, co jsem vydělal? Jaký je rozdíl mezi těmi dvěma právy? Peníze byste si nemohli vydělat, stejně jako byste nemohli vlastnit majetek, pokud bychom nežili v sociálně stabilní společnosti.

To je něco úplně jiného než náboženství. Víra je něco osobního, něco, co praktikujete doma. To, že vyznávám nějaké náboženství, nemá na nikoho jiného vliv, zatímco pokud budu chudá a budu zoufalá, mohla bych spáchat zločin, abych nakrmila rodinu. A to už na ostatní vliv má. Dobře, děkuji.

Je podle vás špatné, když někdo ukradne bochník chleba, aby nasytil hladovějící rodinu? Je to špatné? Podle mě ano. Zeptám se všech tří. Vy říkáte, že to není správné. Porušuje to vlastnická práva, není to správné. I když to zachrání hladovějící rodinu? Určitě se to dá řešit i jinak.

A omlouvat... Počkejte, než se začnete smát... Než začneme omlouvat krádež, musíte se podívat na to, že je porušováno právo, na jehož existenci jsme se tady shodli. Právo vlastnictví sebe sama a vlastnictví... vašich věcí. Shodli jsme se tu na vlastnických právech. Shodli jsme se, že je to krádež. Takže o existenci vlastnických práv tady nejde. Proč je tedy špatné krást, i když je to kvůli obživě hladovějící rodiny?

Argument je stejný jako u mé odpovědi na první otázku. Užitek z nějakého činu k tomuto činu ještě nedává právo. Nečiní jej správným. Co byste řekla vy, Julie? Je v pořádku ukrást bochník chleba pro hladovějící rodinu nebo ukrást lék, který vaše dítě potřebuje, aby přežilo? Upřímně, myslím, že bych s tím souhlasila. I z libertariánského pohledu.

Není to jako říct, že můžete libovolně sebrat peníze bohatým lidem a dát je chudým, kteří je potřebují. Tady máte jednotlivce, který jedná na vlastní pěst, aby se zachránil. Mluvili jsme o myšlence vlastnictví sebe sama. Oni jsou taky odpovědní sami za sebe a za to, aby se ochránili a zůstali naživu. Takže i z libertariánského pohledu to může být v pořádku. Dobře, dobře.

A co bod číslo 3? Není to tak, že úspěšní a bohatí mají vůči společnosti dluh? Nedosáhli úspěchu sami, museli spolupracovat s dalšími lidmi... Něco společnosti dluží a to je vyjádřeno zdaněním. Ujmete se toho, Julie? Myslím, že žádný dluh vůči společnosti nemají. Jak tito lidé zbohatli? Udělali něco, čeho si společnost velmi cení.

Myslím, že společnost se jim odměnila a že se to navzájem vyrovnalo. Poskytli společnosti službu a společnost jim umožnila získat bohatství. Buďte konkrétní. V případě Michaela Jordana... Ilustrujte to na příkladu. Byli tam další lidé, kteří mu pomohli peníze vydělat, například spoluhráči, trenér, lidi, kteří ho naučili hrát...

Ale říkáte, že těm všem bylo za jejich služby zaplaceno. Přesně tak. A společnost získala velký užitek a radost z toho, když mohla sledovat Michaela Jordana při hře. Tím podle mě splatil svůj dluh vůči společnosti. Dobře. Chtěl by se k tomu někdo vyjádřit? Ano. Myslím, že je tady jeden problém. A sice, že předpokládáme, že člověk vlastní sám sebe, i když žije ve společnosti.

Podle mě tím, že žijete ve společnosti, se toho práva vzdáváte. Protože vlastnictví sebe sama znamená, že když budu chtít, můžu jít ven a někoho zabít, protože mě urazil. Ale protože žiju ve společnosti, udělat to nemůžu. Je to podobné, jako když řeknu, že protože mám víc peněz, mám prostředky, abych jiným lidem zachránila život. Není potom správné, aby mi je vláda vzala?

Mám vlastnictví sebe sama jen do určité míry, protože žiju ve společnosti a musím brát v úvahu lidi kolem sebe. - Takže zpochybňujete... Jak se jmenujete? - Victoria. Victorie, takže zpochybňujete... základní předpoklad - vlastnictví sebe sama? Ano. Myslím, že ve skutečnosti sám sebe nevlastníte, pokud se rozhodnete žít ve společnosti, protože nemůžete ignorovat lidi kolem sebe.

Dobře. Chtěl bych stručně slyšet reakci týmu libertariánů na poslední bod. Poslední bod spočívá... Poslední bod možná staví na názoru Victorie, že sami sebe nevlastníme. Protože říká: To, že je Bill Gates bohatý a že má Michael Jordan vysoké příjmy, není pouze jejich zásluha. Je to výsledkem toho, že měli hodně velké štěstí.

Takže nemůžeme říct, že si z morálního hlediska zaslouží veškeré peníze, které vydělali. Kdo by chtěl reagovat? Alexi? Určitě byste mohl argumentovat, že to není... Že jejich bohatství není přiměřené dobrotě jejich srdcí... Ale to není z hlediska morálky relevantní. Jde o to, že to, co mají, získali svobodnou směnou, že jim lidé dali své peníze výměnou za poskytnutí určitých služeb.

Dobře. Rád bych shrnul to, co jsme se v této diskusi dozvěděli. Ale nejdříve poděkujme Johnovi, Alexovi a Julii za to, jak se skvěle zhostili svého úkolu. Na konci diskuse... Victoria zpochybnila základní východisko libertariánských úvah. Řekla, že možná přece jen sami sebe nevlastníme. Pokud budete odmítat argumentaci libertariánů proti přerozdělování, budete mít zřejmě tendenci vyvracet libertariánský sled úvah v jeho počátečním, nejjednodušším bodě.

Proto spousta lidí vyvracela to, že zdanění je rovno nucené práci. Ale co ono tvrzení, ona velká myšlenka, která je základem argumentace libertariánů? Platí opravdu, že vlastníme sami sebe, a nebo se bez této myšlenky obejdeme a stále se dokážeme vyhnout...

tomu, čemu se libertariáni snaží vyhnout... - vytvoření takové společnosti a takového pojetí spravedlnosti, kde mohou být někteří lidé prostě využíváni ve prospěch jiných lidí nebo dokonce pro obecné blaho? Libertariáni bojují proti této utilitaristické myšlence využívání lidí jako prostředku dosažení kolektivního štěstí a říkají, že cestou, jak zastavit tuto utilitaristickou logiku využívání lidí, je uchýlit se k intuitivně silné myšlence, že vlastníme sami sebe.

To říká Alex, Julia a John... a Robert Nozick. Jaké jsou důsledky zpochybnění myšlenky vlastnictví sebe sama pro teorii spravedlnosti a pojetí práv? Znamená to, že jsme zase zpátky u utilitarismu a opět využíváme lidi, sčítáme preference a házíme tlouštíka z mostu dolů?

Nozick myšlenku vlastnictví sebe sama nerozvinul sám, převzal ji od dřívějšího filozofa, Johna Locka. John Locke popsal vznik soukromého vlastnictví z přirozeného stavu. Použil velmi podobnou úvahu jako Nozick a ostatní libertariáni. John Locke říká, že soukromé vlastnictví vznikne, když spojíme svou práci s dosud nevlastněnými věcmi, tak nám vznikne vlastnické právo k těmto věcem.

A důvod? Důvodem je, že svou práci vlastníme. Vlastníme ji, protože jsme vlastníky své vlastní osoby. Abychom prozkoumali přesvědčivost tvrzení libertariánů, že vlastníme sami sebe, musíme probrat anglického politického filozofa Johna Locka a jeho pojetí soukromého vlastnictví a vlastnictví sebe sama.

A tomu se budeme věnovat příště. Nenechte si ujít možnost se na internetu spojit s ostatními diváky tohoto pořadu. Můžete se zapojit do diskuse, vyplnit kvíz, podívat se na přednášky, které jste zmeškali, a mnohem víc. Navštivte www.justiceharvard.org. Je to ta správná věc. Tento pořad sponzoruje: Dále sponzorují:

Komentáře (68)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Chlapec na to kapnul v 39te minute... ale trosku ze spatne strany... chyba je v tom, ze politika (respektive politici) ze sve podstaty nemuze prerozdelovat penize... v tom je zakladni rozpor... Chlapec je zmanipulovan systemem, ktery je nam vtloukan do hlavy (nedavam mu to zavinu ani se nedivim)... clovek nema moznost vyrustat jinde nez v systemu (jakemkoli systemu) a za to si politici a bankeri narokuji prava, ktera jim nepatri?!? Demokracie (jak se tim vsichni chvastaji) neni spravny system a lidi by to uz k***a meli pochopit (pardon)... A na tu otazku bych mu i stejne odpovedel... Chlapec Raul je totiz hodne naivni a veri ze politici jsou tu pro nas... Nenechte se mylit, nejsou!

233

Odpovědět

Skvělá přednáška. Myslim, že s přednáškami našich VŠ se srovnávat nedá.

Pro všechny libertaristy a že jich v diskuzi je požehnaně.
Nadhodím Vám kousek citátu Tomáše Baťi, jen tak na zamyšlení jestli teorie opravdu funguje.
"Náš život je jidiná věc, kterou nemůžeme považovat za své vlastnictví, protože jsme ničím nepřispěli k jeho vzniku. Byl nám pouze propůjčen abychom jej předali dál rozmnožený a zlepšeny..."

Libertaristé uznávají:
Vlastním život Vlastním práci Co vytvořím je mé
.... Já života nevztvořil, nic při vzniku neodpracoval, nemůžu ho vlastnit

Je pravda, že argumentace studentů, studujících na této prestižní škole, je na úrovni našich průměrně inteligentních občanů. To ale neznamená, že by se kolem zajímavých myšlenek nepohybovali, jen prostě nemají dar řeči a neumí svůj názor podpořit kvalitním přirovnáním.
To, že libertarismus není funkční ideologie se dá ukázat např. na lidském životě. Přijmu-li fakt, že vlastním svůj život, musím si našetřit na důchod, abych si mohl zaplatit péči jakou budu potřebovat až do své smrti. Pokud nenašetřím dost je to můj problém a jako správný libertarista bych měl zemřít hlady. Nesmím ani po svých dětech nic chtít, protože oni mají svůj život a já bych jim do něj zasáhl. Takovýto život (smrt) je natolik kruty, že je pro civilizovanou společnost nepřijatelný, což dokazuje i množství lidí (tedy 3), kteří byli ochotni se za takovéto myšlenky postavit a to ještě ne úplně, ale jen do jisté míry, takže i oni sami přiznali, že čistě libertaristé nejsou a být nemohou.

2014

Odpovědět

"Pokud nenašetřím dost je to můj problém a jako správný libertarista bych měl zemřít hlady. Nesmím ani po svých dětech nic chtít."

Ano je to muj problem pokud nenasetrim dost (ovsem pri neexistenci dani by to nemusel byt az takovy problem, vzhledem k tomu, kolik penez se utrati jen za tu moznost redistribuce).

To ale neznamena, ze nemuzu po nikom nic chtit. Nikdo prece nerika, ze nemuzu zasahovat do cizich zivotu - to by pak nemohlo fungovat vubec nic; jen by se nemeli porusovat vlastnicka prava.

Muzu chtit po kom chci co chci, jen bych to nemel nikomu nutit nasilim. Dokonce bych si mohl se svyma detma udelat smlouvu, ze se o me postaraji - a tak bych je mohl nutit dokonce i tim nasilim, kdyz by tu smlouvu nedodrzeli.
Kdyz nemam deti a nic jsem si nenasetril, budu se hold muset spolehnout na charitu.

Vubec mi to nepripada krute. Prijde mi to spravedlive.

Zivot se nemuze vlastnit, protoze to je arguabilne abstraktni vec. Co ale muzu vlastnit je moje telo. Muzeme se hadat o tom, jestli to telo vlastnim ja nebo moje matka. Rozhodne ale Vy nemuzete rikat co se s tim telem muze nebo nesmi delat.

Nerika se "libertarista", ale "libertarian".

00

Odpovědět

no jinak si myslim, že duvod proc tolik lidi tam pronaší nektere tupe argumenty, tkvi v pozitivni diskriminaci, kdy uchazeči na zaklade rasy, pohlavi nebo nabozenstvi jsou prijati na školu na ukor talentovanejsich lidi

211

Odpovědět

s libertarianismem moc nesouhlasím - 1. není možné nechat všem lidem naprosté a absolutní právo rozhodovat sám o sobě, většina jich pomře - kdo by se poutal v autě, kdyby na to nebyl zákon..nemluvě o drogách, pojištění.. kdo by si sám byl schopný naspořit na důchod? 2. přerozdělování - představme si situaci, že se potopí ta plachetnice z předchozí přednášky a kapitán má u sebe čistě náhodou 10000 konzerv s vepřovým a 10000 hektolitrů vody. Svým kolegům na záchranném člunu ale řekne, že má na vepřové a vodu své "vlastnické právo" a nechal by je tedy pomřít. Co by se stalo? Nejspíš by ho zavřeli nebo rovnou zastřelili - je nemorální, že se on sám z vlastní vůle není schopen rozdělit. A proto je i nemorální jen stát a koukat se na to, jak jeho sobectví zabíjí další lidi. A kvůli tomuhle existuje přerozdělování.

2010

Odpovědět

1) Proc by to nebylo mozne? Nemuzeme o tom premyslet tak, ze by ze dne na den se stalo vsechno libertarianske. Takhle nemuze fungovat nikdy nic. To je jako kdybychom se presunuli v case tak o 50-100 let (dopredu, dozadu, to je jedno - zit bychom v tom az na vyjimky neumel nikdo).
Pokud ale mam odpovedet na otazky -
- ja bych se v aute pripoutal i kdyby na to nebyl zakon. Nadruhou stranu je zakon na to byt pripoutany v dalkovych autobusech a ten nedodrzuji.
- Naprostou vetsinu drog neberu ne proto, ze by na to byl zakon, ale proto, ze nechci.
- Zdravotni pojisteni bych si platil take - mozna dokonce i drazsi - a ja to dokonce i delam. Vy si treba neplatite pripojisteni, kdyz jedete do ciziny? Povinne to neni.
- A kdo by si byl schopny nasporit na duchod? No snad bych si troufl rict ze vetsina, kdyz by jim nikdo nekradl 2/3 platu.

2) Pokud mluvime o vyletni lodi, tak kapitan =/= majitel. Vsichni na vyletni lodi budou mit pravdepodobne napsane sve pridely nekde ve smlouve - dokonce i zakaznici. Navic pokud jste na zachrannem clunu, zadny stat, ktery by to tam prerozdeloval tam neni, takze pro tento pripad to nemuzete pouzit - v tomto pripade prevladne prosta cloveci natura - mozna by se vsichni se vsema vcetne kapitana rozdelili a nebo by se nejsilnejsi chytil moci. Nebo taky neco mezi temi dvema poly. To nemuzeme vedet - ale pravdepodobne na to jsou nejake studie.

00

Odpovědět

Zajímavé video, děkuji za překlad! Jen mi tam chybí jedna taková myšlenka, celou dobu jsem čekala, že ji tam zmíní, ale nezmínil. A tou je jakási forma ,,sociálního pojištění''. Protože většina z nás je na tom teď dobře, máme co jíst, kde bydlet, můžeme studovat. Můžeme se stát lékaři, ikdyž naši rodiče pracují jako dělníci v továrně. Jenže tohle všechno by se mohlo snadno změnit. Může se stát nějaká nehoda, můžeme onemocnět, shoří nám dům, zkrachujeme. Prostě se může stát cokoli a my se můžeme ocitnout na tom druhém konci společenského žebříčku, kde většina z vás předpokládá, že se nikdy dostat nemůže, a právě proto jsou vaše názory takové jaké jsou. Já ale neříkám, že jsou špatné, ale nemůžete popřít, že názor každého člověka je determinován jeho společenským postavením, ve kterém se narodí. Pokud jste dítě bohatých podnikatelů. pak je hodně pravděpodobné, že budete chtít hájit svoje zájmy a stanete se příznivci libertariánů. Naopak dítě ukrajinských zedníků by asi spíše souhlasilo s utilitarismem. Ale to vůbec nechci řešit, otázkou je jen to, že lidé si pojišťují auto proti případné havárii, pojišťují si domy proti vyhoření, existuje další spousta pojištění. Pořád je platíme a stejně drtivá většina z nás je nikdy nevyužije. Takhle je to i se zdaněním, pokud bysme se dostali za hranici chudoby máme možnost pobírat dávky, protože jsme předtím (když jsme mohli a CHTĚLI, protože jsme dobrovolně přijali pravidla určité společnosti) platili daně. Vždyť vůbec nevíme, co by se mohlo stát. A proto si myslím, že nemálo lidí by si přálo určitou formu ,,sociálního pojištění'', aby v době nejvyšší nouze mohl zajistit sebe a svou rodinu. A je jedno jestli se to stane nebo ne, ale kdyby se to stalo máte jistotu, že neumřete hladem, je to stejné jako s havarijním pojištěním.
A pokud by někomu nestačil tento názor, pak by mě ještě zajímalo, jakým způsobem by jste chtěli organizovat veřejné statky? Za co postavíme silnice? Můžete navrhnout polatky, cla a předplatné, ale problém černých pasažérů tu bude vždycky, stejně jako je to u ohňostroje. Ikdyž jsem velkou zastánkyní soukromého vlastnictví, protože je jasné, že pokud je něco moje, starám se o to lépe, než pokud by to bylo sto dalších lidí.
A všichni tito lidé jsou na tom stejně a tak to potom se všemi veřejnými statky vypadá, ať už se v naší republice podíváte kdekoli. Ale stejně, žádný jiný nápad, jak veřejné statky zorganizovat tu není..

194

Odpovědět

tak pojdte k volbam a volte stranu svobodnych obcanu... jedina strana v cr ktera je liberalisticka... prominte za propagaci :) jinak pekne video, dobra prace LaBleule ;)

224

Odpovědět

Ta strana je hlavně skeptická a proto ji volit nebudu... problémy světa, či státu nemohou vyřešit skeptici, cynici a celkově negativní lidé... zůstanu u pirátů :)

16

Odpovědět

Viktorie nemá pravdu hned v několika ohledech. Zaprvé - oni libertariáni se nevybrali, že budou žít ve společnosti. Kdyby tuto "výsadu" odmítli, chtěli zůstat mimo a se "společností" jen směňovali podle principu vzájemných výhod - vymanili by se z dosahu viktoriiných argumentů? Gates či Jordan jistě vydělávají své peníze i proto, že žijí ve společnosti. Vydělávají je i díky dobrovolné spolupráci samotné Viktorie. Kdyby totiž ona, namísto obhajoby státního násilí, nekupovala výrobky Microsoftu a nechodila na Jordanovy zápasy, mohla by koupit výrobky oněch "chudých", oni by nebyli chudí, Gates tak bohatý a bylo by po problému. Ten vzniká tím, že Viktorie a jí podobné se nechtějí vzdát svého způsobu života a důsledky, které ona vnímá jako nežádoucí chce řešit obhajobou státního násilí. Viktorie by si chtěla v zimě zaplavat, ale přitom zůstat suchá a v teple - bez otužileckého tréninku. Namísto toho by chtěla nařídit "bohatým", aby jí k zimní řece přinesli nafukovací halu s vyhřívanou vodou.

233

Odpovědět

" oni libertariáni se nevybrali, že budou žít ve společnost" A je iná možnosť? Ja som si nevybral, že k životu potrebujem jesť, to teda znamená, že prežijem aj bez jedla?

Inak Bill Gates povedal, že musí splatiť spoločnosti, čo mu ona dala, teda cítia to sami boháči, že je to takto ....
Inak celé je to postavené na otázke spravodlivosti, vy to zrejme chápete z iného uhla pohľadu, zrejme z nejakej stránky vágneho pojmu slobody ....

Štátne násilie? Násilie môže byť rôzneho druhu, to ej podsúvanie, že existuje len štátne násilie ....

01

Odpovědět

vzdavam cest a hold prekladatelum techto prednasek :) je to fakt parada :) a urco bych uvital i dalsi prelozene prednasky.. :) todle je uplne o necem jinem nez ta "filosofie prava", co jsme meli na skole..
jeste jednou dekuji a prosim o dalsi preklady prednasek :)

220

Odpovědět

Nesmírně chytlavé přednášky s Michaelem Sandelem, každá má něco do sebe a nabízí náhled do smrtelníky nedotčené Harvardovy Univerzity. Dávám 10/10, děkuju překladatelům a doufám v další skvělý překlad :)

220

Odpovědět

Slyšel jsem tam správně "libertariánský ekonom Milton Friedman?" ... To je nějaká sranda?

196

Odpovědět

A čo bol? Keď Friedman pôsobil, slovo "libertarián" ešte neexistovalo, prišli s ním až vtedy, keď liberáli v USA začali znamenať ľavicu, kým konzervatívci sú pravica ... V Európe ale pojmom liberál sa označuje pravica vlastne doteraz, hoci znalí veci si aj tak vyžiadajú približenie, či pravicový liberalizmus, alebo ľavicov´x ....

10

Odpovědět

Při sledování všech těch diskusí - tady v komentářích a také v přednáškách - je jasné, že partička tří, kteří tvořili obhajobu libertariánů, jsou odvážní. Stát před rozběsněným davem svých kolegyň děvčat, které jsou zmatené samy ze sebe je těžkou zkouškou nervů a osobnosti. Prostě neplatí demagogie typu žiju ve společnosti tudíž musím!!! Je to falešná morálka. Platí zodpovědnost za můj život, absolutně !! Tudíž i když se narodím do společnosti jediné co MUSIM mít je právo se rozhodnout zda v ní chci žít. A pokud se rozhodnu že ano - tak se všemi pravidly.
Když jsem si prošel všechny argumenty proti libertariánům zjistil jsem, že všechny argumenty vlastně pravidla libertariánů potvrzují. Byť si to ti lidé neuvědomují!!! Je mi těch zmatených lidí líto. Prostě stejně tak jako neexistuje NAPUL TĚHOTENSTVÍ, tak neexistuje nic takového jako NAPUL PRÁVO !!! (chudinka která obhajovala právo na svobodu vyznání, ale ne už právo na vlastnictví .. jako by jedna svoboda byla jiná než jiná) právo buď je nebo není. Svoboda buď je nebo není ! Cokoli mezi tím je ke zvracení. Úkolem lidí je definovat ty základní nejpřirozenější práva a pojmenovat je.

206

Odpovědět

1. prerozdelovanie je otroctvo... Lebo politici okradajú celý narod... zdanený je každý
Nie len bohatý..
kradež - nutená práca - otroctvo nie je demagogia - je to len konzistentnost libertarianskej filozofie.. to že sa ti nepáči kam ťa doviedla to nie je problém filozofie ale tvoj... isteže, nikomu sa nepáči byť nazvaný otrokom - Ale čo sme ked i za chlieb musíme platiť daň??

203

Odpovědět

Libertarianismus se mi líbí v tom, že má - na rozdíl od např. utilitarismu - dobrou logickou konzistenci a dá se dobře definovat pro praxi.

Nesouhlasím ale s některými jeho "extremistickými" tvrzeními:
1. Přerozdělování je krádež , nucená práce a otroctví - to je demagogie typu "kdo lže, ten krade => kdo krade, může i zabít => vrahu!!"

2. Zrušit všechna "povinná pojištění"
Přecejen žijeme ve společnosti. Sice jsme si to nevybrali, ale je to zařízeno tak, aby člověk nemusel spadnout na úplné dno např. kvůli přechodné ztrátě zaměstnání nebo přírodní katastrofě. A dobře zvládnutý vzdělávací a sociální systém, který pomáhá lidem, aby si pomohli sami (ne jen solí prachy nemakačenkům), může účinně předcházet kriminalitě a popularitě populistických stran cílených na "lůzu" - komouši, náckové apod.

Tož tak.

Jinak se mi líbila úroveň diskuse (až na Victorii a její "můžu klidně někoho zabít", což bylo zcela mimo mísu).

2012

Odpovědět

Hustéé... V týchto prednáškach je veľa pravdy... Uvítam pokračovanie a samozrejme vďaka za doterajšie preklady... Človek je rád že sa môže zúčastňovať aspoň takto keď už nie osobne...

201

Odpovědět

Kdyby měl kdokoliv přijít osobně za M. Jordanem a vzít mu jeho majetek, tak ho okamžitě zastaví morálka a řekne mu, že je to krádež. Mámeli ale k tomu prostředníka - stát -, tak ho bude chtít okrádat kdekdo, protože vina se přenesla na třetí osobu. Sám by to neudělal nikdo.

K Victorii a jejímu tvrzení, že tím, že žijeme ve společnosti, se musíme zajímat i o ostatní, atp.: V tom má absolutní pravdu, ale to nijak krádež neomlouvá. Pouze z toho vyplývá, že je důležité se o ostatní zajímat kvůli udržení sociálního smíru, ale nutit k tomu nikoho nemůžeme, to musí každý dělat dobrovolně. Pokud to dělat nebude společnost ho klidně může zavrhnout. Ale většina lidí to dělat bude, protože je pro ně výhodné navazovat spolupracující vztahy a zároveň se jedná o rozložení rizika - dnes někomu pomůžu já a když se dostanu do problému budu mít jistotu, že pomůže on mě.

A jak už prokázal Matt Ridley v knize Původ ctnosti: silný stát vychovává z lidí větší sobce.

201

Odpovědět

ale zas čakať za dobrovoľnosťou ľudí je taká utópia ako komunizmus ...

01
Další
Používáme cookies, abychom mohli provozovat tuto internetovou stránku a zlepšit Vaši uživatelskou spokojenost. Budete-li pokračovat beze změny nastavení, předpokládáme, že souhlasíte s ukládáním souborů cookies z internetových stránek. Více informací o použití cookies.
OK