Co nás může světlo naučit o vesmíru?TED-Ed

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 35
95 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:81
Počet zobrazení:8 565
Světlo. Díky němu vidíme vše, co se právě děje kolem nás. Ale můžeme díky němu nahlédnout i do minulosti. Nebo zjistit o planetě v předaleké sluneční soustavě spoustu důležitých informací. A znáte Dopplerův efekt? I ten platí na světlo. Jak? To zjistíte v naučném videu kanálu Ted-Ed.

Přepis titulků

Jak a kdy se náš vesmír zrodil? Proč vypadá zrovna takto? Jak skončí? Lidé o těchto otázkách diskutují od svých prvopočátků, aniž by dosáhli velké shody. Dnes na těchto odpovědích tvrdě pracují kosmologové. Ale jak může někdo doufat, že najde odpovědi na tak hluboké otázky? A jak je možné zkoumat a studovat něco tak obrovského, jako je vesmír, jehož většiny nikdy nedosáhneme?

Odpovědí je světlo. A i když světlu ze vzdáleného vesmíru může trvat miliardy let, než k nám doletí, tak nese šest unikátních zpráv, které – když se spojí – mohou astronomům, kteří ví, jak je hledat, odkrýt úžasné množství informací. Stejně jako se sluneční světlo dokáže rozptýlit do duhy, tak i rozptyl světla vzdálených objektů má různé barvy v závislosti na zdroji. Tento typický světelný čárový kód může nejen odhalit složení objektu, ale také teplotu a tlak v jeho částech.

Světlo nám toho ale dokáže říct víc. Pokud jste někdy byli na nástupišti, asi jste si všimli, že vlak zní jinak v závislosti na svém směru. Výška tónu stoupá, když se blíží, a klesá, když uhání pryč. Ale ne proto, že vlakový průvodčí trénuje na druhou kariéru. Je to kvůli Dopplerovu efektu, kde se zvukové vlny, generovány blížícím se objektem, stlačují, zatímco ty vzdalujícího se natahují.

Ale co to má společného s astronomií? Zvuk se vakuem nešíří. Ve vesmíru vás nikdo neuslyší křičet. Ale Dopplerův efekt platí i na světlo, jehož zdroj se hýbe mimořádnou rychlostí. Pokud se pohybuje k nám, tak kratší vlnová délka zabarví světlo do modra.

A světlo vzdalujícího se zdroje, s delší vlnovou délkou, bude červené. Takže analýzou barevného vzoru v Dopplerově posunu světla od každého objektu viditelným dalekohledem se můžeme dozvědět, z čeho se skládá, jak je horký a pod jakým tlakem, stejně jako zda se pohybuje, jakým směrem a jak rychle. A těchto šest měření jako šest světelných bodů odhalují historii vesmíru. První člověk, který studoval světlo ze vzdálených galaxií, byl Edwin Hubble.

A světlo, které pozoroval, bylo červené. Všechny vzdálené galaxie se od nás vzdalovaly. A čím dále byly, tím rychleji se tak dělo. Hubble zjistil, že se náš vesmír rozpíná, čímž poskytl první důkaz teorie velkého třesku. Spolu s myšlenkou, že se viditelný vesmír neustále rozpíná z jednoho hustého bodu, je jedna z nejdůležitějších prognóz této teorie, že se raný vesmír skládal jen ze dvou plynů.

Vodíku a hélia. V poměru tři ku jedné. A tuto prognózu můžeme také otestovat světlem. Pokud budeme pozorovat světlo z odlehlé, klidné oblasti vesmíru a rozptýlíme ho, skutečně v těchto proporcích najdeme podpisy obou plynů. Další výhra pro velký třesk. Nicméně i tak mnoho dílků chybí.

I když víme, že se viditelný vesmír rozpíná, tak by ho gravitace měla brzdit. Ale nedávná měření světla ze vzdálených umírajících hvězd ukazují, že jsou vlastně ještě dál. Takže rozpínání vesmíru se ve skutečnosti zrychluje. Zdá se, že ho něco tlačí. A mnoho vědců věří, že tím něčím je temná energie, která tvoří více než dvě třetiny vesmíru a pomalu ho trhá na kusy.

Naše znalosti o chování hmoty a přesnost našich přístrojů znamenají, že pozorování vzdálených hvězd nám může říct o vesmíru víc, než jsme kdy považovali za možné. Ale jsou tu i další záhady jako temná energie, na které jsme si ještě neposvítili. Překlad: Karolína I. www.videacesky.cz

Komentáře (6)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

1:15 "... with a pitch ascending when it approaches you and descending when it speeds away." Rozhodně neznamená "Je hlasitější, když se blíží, a tišší, když uhání pryč." Takhle dopplerův efekt nefunguje a v originále je to správně. Slovní spojení "pitch ascending" a "pitch descending" znamená stoupající a klesající tón. Nejedná se o hlasitost, ale výšku tónu. To je podstata dopplerova jevu.

20

Odpovědět

Díky za postřeh, opraveno :)

20

Odpovědět

Sheldon by to shrnul jedním slovem:
NEEEOOOWWW!

https://i.pinimg.com/originals/46/a0/3e/46a03e98468a3b1f241618d96deefdfc.png

81

Odpovědět

Pokusím se opravit pár desinformací z videa:
- Velký třesk není výbuch "Atomovky", ale kapka inkoustu z pera stvořitele na hladině Éteru.
- Temná hmota je Éter
- Rychlost rozpínání je způsobena řídnutím inkoustu vs Éter.
- Černé díry jsou filtry - čističky Éteru od inkoustu.
- Zbytek je jen důsledek vlastností inkoustu.
Pro představu:
Water Drops
Ink In Motion
Some Ink Splatters
Pokus si může udělat každý sám doma třeba v umyvadle.

920

Odpovědět

Tahle teorie má tu chybu, že by před velkým třeskem musel vesmír už existovat, akorát že byl plný jenom temné hmoty alias Eteru a posléze byl "znečištěný" inkoustem, ne?
A rychlost rozpínání způsobená řídnutím inkoustu by naopak mělo za následek zpomalení rozpínání na vzdálenějších místech a né jeho zrychlení.
A řídnutí inkoustu resp. Eteru by mělo za následek to, že světlo by se v jiných částech vesmíru pohybovalo jinou rychlostí v závislosti na hustotě Eteru a rychlost by nebyla konstatní.

60

Odpovědět

+octopusTo co bylo před "Velkým skápnutím" nebyl vesmír, ale prázdný prostor plný Éteru a je do dnes, samozřejmě je nekonečný a bez jakýchkoliv vlastností. Vesmír je jen ten inkoust, specifikace a vlastnost šířená vlnami na hladině Éteru.
Rozpínání je vlnění hladiny Éteru, snižuje se vlna, zvětšuje se krok a vesmír - inkoust je povrchu unášen fázovou rychlostí.
Éter je v celém prostoru konstantní, řídne jen inkoust - informace - vesmír je možné, že světlo jako produkt inkoustu nemá konstantní rychlost, ale nejsem si jistý jakým směrem +/-.

48