Thumbnail play icon

Třicetiletá válka

87 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:129
Počet zobrazení:6 552

Třicetiletá válka začala v Čechách, a přesto se o ní ví tak málo. Pojďme se přiučit českým dějinám a podívat se na to, jak i naše země utvářela Evropu. 

Komentáře (22)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

ten typek me sere, je desne chaotickej

40

Odpovědět

Video by bolo dokonalé, keby tam ostala hudba, titulky ale niekto by odstránil ten otravný hlas :D

13

Odpovědět

Tak si tady vypni zvuk a na další záložce si pusť:
J. Ch. Schickhardt - Concerto for flute, 2 oboes, strings in G minor
Antonio Vivaldi - Winter

70

Odpovědět

+InkCZTomu sa povie workaround :D

00

Odpovědět

Připomnělo mi to informace získané na střední. Jinak to ale moc zábavné video nebylo. Bylo to moc rychlé. Doporučuju často pauzovat, pokud si to chcete pořádně užít.

74

Odpovědět

Škoda, že jako dlouhodobý výsledek nezmínil změnu způsobu volby římsko-německého krále (a korunovace římského císaře)-zjednodušeně odvolání Zlaté buly Karla IV. a zabrání zemí koruny sv. Václava, ale i Horních a Dolních Rakous jakýmsi štýrským pakem.

21

Odpovědět

Co se týče náboženského aspektu, respektive "náboženského" - kvůli tomu, že skutečně vyznání ustoupilo politickým záležitostem, bych chtěl seznámit s osudy velice schopného válečníka, jakým byl Louis Raduit de Souches. Pro naší historii představuje taktéž významnou osobnost, protože roku 1645 ubránil Brno před švédskou přesilou generála Lennarta Torstensona. Tento úspěch byl významným aktem, který přeci jen urychlil mírová jednání. Ale chci se vrátit k mé myšlence. Tento válečník pocházel z Francie, byl protestantem jako... Brno (příznačně :-) ). Odešel sloužit ke Švédům, se kterými se nepohodl, a proto přestoupil ke katolickým Habsburkům. Po třicetiletém konfliktu byl také úspěšným turkobijcem. A těchto příkladů bychom našli podstatně více. Je třeba si uvědomit, že armádu tehdy tvořili žoldáci, kterým přeci jen více šlo o onen žold než o vyznání, byť i to mohlo být určujícím faktorem výběru strany.
Třicetiletá válka je rozhodně velice zajímavým tématem, na které směřuje zrak mnohých moderních historiků zabývajících se dějinami raného novověku. Dnes se i zmírňuje jiráskovský pohled na to, jaká byla Bílá Hora národní katastrofou a jaká "doba temna" po konfliktu nastala. Je to velice obtížně uchopitelné téma, ale skutečností je, že ono povstání českých pánů národním nebylo ani náhodou. Je to vidět i na volbě Fridricha Falckého, kterého si mnohdy počešťujeme na Bedřicha. Stejné je to s jazykovou příslušností českých pánů, i těch 27 popravených. Samo jméno Thurn také zní velice česky, že? Šlo zkrátka o politický střet mezi protestantskými českými stavy usilujícími o své vlastní zájmy, které spočívaly ve vytvoření konfederace českých zemí podle německého protestantského modelu, a mezi Habsburky, kteří usilovali o katolicismus a absolutismus. Dnes je i oblíbená hypotéza, že bitva na Bílé Hoře zachránila češtinu. Což právě souvisí s tím, že usilováním stavů bylo vytvoření konfederace ovlivněné německými konfesemi. Právě rekatolizace, kdy se měl prostý lid seznámit s katolickým ritem, zapříčinila to, aby pro srozumitelnost nově příchozí kněží ovládali češtinu. To nic ovšem nemění na skutečnosti, že po obnoveném zřízení zemském (1627 pro Čechy, následujícího roku pro Moravu) byla úředním jazykem vedle češtiny němčina. Toto píši pouze kvůli tomu, že je třeba tyto věci vidět s menšími vášněmi. Před Bílou Horou jsme tu měli krásné renesanční země Koruny české, po ní se z ní staly krásné země barokní. Nechci tu shazovat význam emigrací a dalších nepříjemných otázek, ale to zkrátka k válkám patří a mělo by to pro nás přinášet ponaučení.

93

Odpovědět

Jestli bylo cíle vytvoření konfederace ovlivněné německými konfesemi, proč by zvolili právě Fridricha Falckého, který členem právě tzv. Protestantské unie a který dal hlas na římsko-německého krále právě Ferdinandu Štýrskému?

Naopak to byla snaha (nejen) českých zemí, ale i Dolních a Horních Rakous se vymanit z absolutistických snah štýrské větve Habsburgů. (I z Vídně Štýrský utíkal seč mu nohy stačily, jenže měl Ferdinand II. Štýrský lepšího spojence v osobě Maxmiliána I. Bavorského-právě on byl jednoznačným hybatelem a šedou eminencí jednotlivých rozhodnutí. Ať už jde o Bílou Horu, Valdštejnovo sesazení, dobytí Falckého kurfiřství, získání dvou hlasů-Dolní Falc a nově za Bavorsko.)

21

Odpovědět

Vyvracet národní mýty je jistě záslužná činnost, ale ta myšlenka se záchranou češtiny mi přijde nesmyslná. Vzhledem k tomu, že jednou z hlavních myšlenek protestantismu bylo srozumitelné kázání, těžko si představit, že by vedl v česky mluvícím prostředí k poněmčování. Dále byl český protestantismus ovlivněn starokališnictvím a bratrskou jednotou. Netroufám si tvrdit, jaký byl poměr jednotlivých složek, ale určitě v něm bylo víc "českého prvku" než v oktrojovaném katolictví. To, že se katoličtí kněží museli naučit česky, je jistě hezké, ale myslím, že protestantské kazatele by také neminula. Pokud by to nebyli rodilí mluvčí, pochopitelně. A možná mám naivní představy o šíření informací v té době, ale vážně bylo třeba nějaké zvláštní výuky k pochopení ritu? Koneckonců, byla to nábožensky smíšená společnost.

33

Odpovědět

+komunardDobrá připomínka. Pouze bych se chtěl vrátit k mému příspěvku a zdůraznit to, že se jedná o hypotézu, se kterou přišel historik Josef Pekař. Ta právě spočívala v tom, že by české země pohltil následně luteránský (tedy, řekněme, německý) vliv. Řada stavů právě k luteránství inklinovala a skutečnost, že by se české země staly definitivní součástí protestantského okruhu, by tuto teorii podporovala. To prakticky znamená, že by se i potlačil český aspekt našeho protestantismu.

21

Odpovědět

+VHJenže Fridrich Falcký NEBYL luterán, ale kalvinista.

Tedy přinejlepším by země Koruny české dopadly jako Bavorsko, či Braniborsko
(měly by svého českého krále, který by vykonával svou kurfiřtskou pravomoc,

jenže Štýrský chtěl zahrnout do svých dědičných zemí co nejvíce a tím vlastně připravil Habsburgy o Španělsko a "válka o "rakouské" dědictví 2.0" se připravovala v režii Karla II. Bavorského a v režii Fridricha II. Pruského.)

01

Odpovědět

+VHNěmecký vliv byl v Českých zemích vždy silný. Tomu se nedalo vyhnout, ať už by byly pod vlivem luteránů, nebo rakouských katolíků. Naopak myslím, že decentralismus protestantismu by byl pro zachovávání specifik, včetně tedy českého jazyka, přínosnější, než centralizované katolictví (můj názor, rád ho opravím). Takže myslím, že vaše poslední věta není pravdivá.

22

Odpovědět

+komunardJá si naopak myslím, že by decentralismus napáchal mnohem větší škody. Ale to je opět "co kdyby". Čeština nakonec přežila a toho bychom si měli cenit. :-) Je tu ještě otázka celistvosti zemí a je jen otázka, co by se stalo např. s takovým Krušnohořím (ve vztahu se Saskem). Ale to už mířím naprosto jinam a zcestně, protože otázka jakéhosi národního cítění a s ním spojené státní příslušnosti byla v 17. století zcela jiná. Každopádně tímto bych veškeré teorie ukončil. Nemá cenu zde řešit něco, co kdysi bylo zájmem významných historiků, kteří měli jistě větší rozhled než internetové diskuze. :-)

Mimochodem urcinusorca opět zcela mimo. Překvapuje mě, jak člověk hýřící fakty, neumí číst a reaguje zcela neadekvátně.

00

Odpovědět

Ona se spíše ukazuje krátkozrakost Ferdinanda II. vůči sousedním zemím v pozdějším kontextu doby.
Už jeho vnuk musel vyhánět Tatary z Moravy, Turky od Vídně, z Maďarska a později z Balkánu. Naštěstí tak navázal na pragmatickou politiku Rudolfa II. (a ve smyslu kulturním i na jeho úspěchy), že místo vnitřních rozbrojů se raději všichni sjednotí v boji proti Turkům (a zbytkům Tatarů a Mongolů z Krymu.)

11

Odpovědět

+DexterHm, nějak v tom nevidím tu krátkozrakost. Během třicetileté války byl s Turky mír, takže vyřizovat si účty s jinými sousedy dávalo smysl. Ostatně, ten jeho vnuk, co vyháněl Turky z Uher (Leopold I) vedl válku s Francií souběžně s tou balkánskou.

00

Odpovědět

+komunardFrancie byla osmanským spojencem, takže tzv. balkánské války lze spojit s boji proti Francii (vždyť Habsburgové ovládali nejen císařství, ale i Španělsko).

00

Odpovědět

Mám rád historii je to zajímavé zpestření života v tomhle světě a rozšiřuje to hratelnost, připomíná mi to Skyrim.

120

Odpovědět

Obdivuji tě, že ses do toho překladu vůbec pustil. Ten tak neuvěřitelně drmolí, že i když jsem se fakt soustředila, tak jsem mu stejně rozuměla stěží třetinu toho, co řekl. :)
Jinak díky za video, zase jsem se dozvěděla něco zajímavého.

190

Odpovědět

Pro zajímavost bych pouze doplnil jednu relativně méně známou věc. Tou je, že druhá pražská defenestrace je ve skutečnosti třetí. K té druhé došlo 1483 a šlo o převrat utrakvistů na Starém a Novém Městě Pražském. Tento fakt se zjednodušuje pouze kvůli tomu, že tato defenestrace nebyla oproti té první (1419) a třetí ("druhé") tak významná, neiniciovala vznik takové veliké události, jakou byla husitská revoluce či třicetiletá válka. Koneckonců je tu důvod i ,řekněme, školský, kdy dochází zkrátka k "učebnicovému" zjednodušení. Rozhodně tím tedy nepovažuji sdělení ve videu za fatální dezinformaci; pouze upřesňuji věci obecné.

210

Odpovědět

Další zajímavost, důvod proč se občas nepočítá není proto, že by se na ní zapomínalo, ale že se technicky nejedná o úplně defenestraci, protože ven se nevyhazovali lidi, ale jejich naporcované kusy. Jo, tahle byla trochu brutálnější, než když v roce 1618 spadli do tlejícího papíru a odešli po svých.

71

Odpovědět

A já si myslel, že to bude nuda :D

70

Odpovědět

Skvělý video. :-)
A ten konec… :-D

181

Souhlasím Tato webová stránka používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. (Další informace)