Třicetiletá válka

Thumbnail play icon
87 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:131
Počet zobrazení:9 836

Třicetiletá válka začala v Čechách, a přesto se o ní ví tak málo. Pojďme se přiučit českým dějinám a podívat se na to, jak i naše země utvářela Evropu. 

Přepis titulků

Velké evropské války, všichni je známe. Druhá světová válka, první světová válka, napoleonské války, třicetiletá válka... "Počkej, chlape z Feature History," řekli jste, protože nevíte, jak se jmenuju. "Co je to třicetiletá válka?" Dobrá otázka, pojďme to zjistit v dnešní epizodě Feature History. Zdravím a vítejte u Feature History, dnes o třicetileté válce, která se tak jmenuje, protože trvala 29 let, 11 měsíců, 3 týdny, 1 den, a z toho chytlavý název neuděláte.

V tomto videu budu mluvit o příčinách války a jejich následcích, které rezonují až dodnes. Což zní opravdu skvěle, takže pojďme do toho. Já teď udělám něco opravdu šíleného a revolučního a budu mluvit o pozadí války. Třicetiletá válka začala v roce 1618 a skončila, řekněme to spolu, v roce 16... 1648! Výtečně! Byla to válka o protestantské reformaci a porozumění protestantské reformaci je pro porozumění třicetileté válce zásadní, ale toto video se nejmenuje Třicetiletá válka a protestantské reformace, takže co budeme dělat?

Naštěstí pro vás jsem pomáhal Jabzymu s 3minutovou historií o protestantské reformaci a německé selské válce, takže se na něj podívejte, jestli jste sem odtamtud nepřišli, opravdu se vám to bude líbit, jsem si tím jistý. Rychle teď shrnu, co bylo ve video řečeno, i když se tak dostáváme mimo téma.

Katolíci a protestanti si jdou po krku, napětí se dá krájet a došlo k několika válkám. V roce 1555 byl ve snaze věci urovnat podepsán Augšpurský mír a byla představena myšlenka Cuius regno, eius religio, což vlastně latinsky znamená: oficiálním náboženstvím je náboženství toho, kdo vládne. A pokud jste nebyli katolíci ani luteráni, potom jste měli sakra smůlu. Pokud se přesuneme do Svaté říše římské, uvidíme, že není jednotná, což vlastně nebyla nikdy, ale teď mluvím konkrétně o rozdělení katolíků a protestantů.

Takže co se stane, když katolík vládne spoustě protestantů? Ve zkratce se protestanti naštvou. Aby zmírnil napětí, zaručil císař Rudolf II. protestantům toleranci v Rudolfově majestátu vydaném roku 1609. Rudolfův rod, Habsburkové, se rozhodl, že Rudolf není zrovna tím, koho by chtěl za císaře Svaté říše římské, a tak ho nahradil jeho bratr Matyáš. Když se Matyáš dostal plně k moci, tak si uvědomil, že jako stárnoucí bezdětný vládce nikomu neprospívá, a tak se vzdal moci ve prospěch bratrance Ferdinanda II.

Ferdinand se dostal k moci v roce 1617 a jako císař Svaté říše římské, král Čech a oddaný katolík se rozhodl Rudolfův majestát přepracovat. Teď se přesuneme do Čech, což je bývalé Československo a asi dnešní Česká republika a Slovensko. Protestanti měli zlost a 23. března 1618 odpověděli tím, že vyhodili Ferdinandovy rádce spravující kraj v jeho nepřítomnosti z okna.

To se stalo známé jako defenestrace, což je hezké označení toho, že vyhodíte někoho z okna a vlastně to byla už 2. pražská defenestrace. Věřte, nebo ne, v roce 1419 se stalo to samé. Aby toho nebylo dost, tak rádci pád z 21 metrů přežili. Katolíci tvrdili, že tyto ctnostné muže zachránili andělé, zatímco protestanti říkali, že jen spadli do hromady hoven. S touto odplatou začalo České stavovské povstání a tím i třicetiletá válka. Je důležité si uvědomit, že se třicetiletá válka odehrávala ve 4 fázích: české, dánské, švédské a francouzské.

V první dvou fázích šlo převážně o místní náboženské šarvátky, kdežto druhé dvě fáze přerostly ve skutečnou evropskou a politickou válku. ČESKO-FALCKÁ VÁLKA Nálady českého povstání se začaly rozlévat do Německa, takže Ferdinand požádal o pomoc svého synovce Filipa IV., krále Španělska. Ten souhlasil, protože si uvědomil, že má příležitost znovu dobýt Nizozemsko. Čechy potřebovaly na svoji stranu silného spojence, a tak začaly hledat všude možně, ale dopisy zajistilo Rakousko, které je zveřejnilo a vyšlo najevo, že Češi nabízeli stejné dohody několika zemím, takže se k nim většina obrátila zády.

V roce 1619 byl českým králem zvolen Fridrich Falcký a chtě nechtě se s tou situací musel vypořádat. 8. listopadu 1620 se Frederikovy a Ferdinanovy armády střetly na Bílé hoře, kde Ferdinand Čechy rozhodně porazil. A tady česká fáze končí a zdá se, že by šlo jen o krátkodobou potyčku, kdyby ale nevzbudila obavy u mnoha evropských monarchů a zahraničních protestantských vůdců, takže netrvalo dlouho, než se do ní vměstnal někdo jiný.

DÁNSKÁ VÁLKA Dánsko bylo severním sousedem Svaté říše římské a mělo několik provincií přímo v říši, takže dokážete pochopit, proč měl protestantský dánský král Kristián IV. v konfliktu svůj zájem. Dánsko, Anglie a Skotsko se rozhodly pomoci Nizozemsku, které jsem doteď zanedbával, ale v podstatě máte Nizozemsko, to je protestantské, je poblíž Svaté říše římské a zbytek už si domyslíte.

Asi bych měl také zmínit, že bude očividně čelit Svaté říši římské, kterou tvořilo Rakousko a Čechy, protože Čechy byly získány zpět, Španělsku, Maďarsku a Chorvatsku. Nemůžu se pořád vracet k tomu, kdo se do války přidá a kdo odejde, protože jinak bych tím strávil 73 % času, takže jsem udělal graf, a tím myslím, že jsem ho ukradl z Wikipedie a trochu ho zkrášlil a vy ho najdete v popisku videa.

Popojedeme. V roce 1625 zamířily dánské armády na jih s hlavami vztyčenými a potom ti, kterým hlava zbyla, zamířili zpět na sever. Byly poraženy katolickým žoldákem Albrechtem z Valdštejna. Dánská fáze by se dala shrnout jako další porážka protestantů. ŠVÉDSKÁ VÁLKA Jak jsem řekl dříve, tak se doposud bojovalo jen ve Svaté říši římské a to čistě pod náboženskou záminkou. Ale v roce 1630 začíná švédská fáze, a zajímavé je, že v době švédské invaze ztratil Ferdinand ve Valdštejna důvěru a propustil ho.

Jednou postavou, která je opravdu důležitá, je švédský král Gustav II. Adolf, což je luterán, vojevůdce a fakt drsňák. Zamířil do Říše římské, aby pomohl protestantům a vybojoval vítězství v první bitvě u Breitenfeldu, a to díky užití mobilního dělostřelectva, což mu připsalo titul otec moderní války. Pokud se teď podíváte na graf, tak uvidíte, že Francie je proti Svaté říši římské. Abych to vysvětlil, Francie finančně pomáhala Švédsku, takže zatímco Gustav bojoval, Ludvík XIII.

na to sháněl ve Francii peníze. A můžete se ptát, proč Francie, katolická země, pomáhá protestantským Švédům? Tady se na scénu dostává skutečnost, o které jsem mluvil už dříve. Náboženská záminka války se čím dál více vytrácí a mnohem větší roli začíná hrát politika. Takže proč Francie podpořila Švédsko? Je to všechno o rovnováze sil a tento koncept uvidíte všude, pokud budete studovat francouzsko-německé vztahy. Francie věděla, že je obklíčena Habsburky, a tak viděla podporu Švédska jako cestu, jak Habsburky oslabit a vyrovnat sílu v Evropě.

Takže se všemi těmito znalostmi se můžeme konečně zaměřit na Francií podporované Švédsko, které vítězí nad Svatou říší římskou, ale do prdele, Gustav umřel. Jako každý pravý vojevůdce umřel Gustav II. Adolf v bitvě, a to když vedl útok kavalérie 6. listopadu 1632. ŠVÉDSKO-FRANCOUZSKÁ VÁLKA Po smrti Gustava se Švédi rozhodli, že přenechají vůdčí roli jiným, a tak se v roce 1635 role Švédska a Francie obracejí.

Švédsko bude shánět peníze a Francie se postará o bitvy. Takže teď proti sobě naplno bojují dvě hlavní mocnosti a nemají mezi sebou žádné hloupé Baltské moře. Umíte si představit, že to byla nejdelší, nejkrvavější a nejrozhodnější část války. A vzhledem k tomu bych to rád rychle shrnul.

Došlo na obnovu čarodějnických procesů, masová oběšení a další tragédie války. Některé kraje ztratily 66 % obyvatel. Během třicetileté války zemřelo více lidí než během americké občanské války a napoleonských válek dohromady. Můžete se na to dívat i tak, že v první světové válce zemřelo 1,7 % lidí a během třicetileté války – bez kulometů, letadel, tanků a vysoce výkonného dělostřelectva – zemřelo 1,4 % lidí, takže jen o 0,2 % méně. ALE MOŽNÁ JSEM JOUDA Takže po tom všem, po třiceti letech válčení, je jako ve většině válek výsledek nepřesvědčivý.

V roce 1648 byl podepsán Vestfálský mír. Ten oslabil císaře Svaté říše římské tím, že omezil jeho moc nad členskými státy a tak už se Svatá říše římská říší jen nazývala. Nizozemcům byla udělena nezávislost na Španělsku, ale samozřejmě nedostali zpět veškeré své území. Braniborsko získalo území, což vedlo ke vzniku Braniborska-Pruska a jestli chcete vědět, proč je Prusko důležité, doporučuji druhou část mého videa o Francii v 19.

století, ale koukněte i na první část a vlastně se podívejte na všechna má videa. Území získala i Francie a tak začala francouzsko-německá rivalita, která vydržela až do konce druhé světové války. A Švýcarsko získalo nezávislost na Svaté říši římské. Pokud chcete zoufale vědět, kdo vyhrál, myslím, že pochodíte s Francií, ale pokud máte nějaké snobské přátele, asi u nich narazíte.

Čeho jiného kromě překreslení hranic, třicetiletá válka dosáhla? Ve společnosti začala být více přijímaná svoboda vyznání, byl přijat Kalvinismus a lidé měli svobodu soukromého vyznání. Náboženství se začalo vytrácet z evropské diplomacie a mnohem větší roli začala hrát politika. "Nesouhlasím s tím proradným Francouzem, ale, hej, dostanu, co chci, takže s ním budu spolupracovat."

Třicetiletá válka byla koncem jedné éry. Nebyla to jen poslední válka protestantské reformace, ale poslední náboženská válka v Evropě. Doufejme.

Komentáře (22)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

ten typek me sere, je desne chaotickej

41

Odpovědět

Video by bolo dokonalé, keby tam ostala hudba, titulky ale niekto by odstránil ten otravný hlas :D

14

Odpovědět

Tak si tady vypni zvuk a na další záložce si pusť:
J. Ch. Schickhardt - Concerto for flute, 2 oboes, strings in G minor
Antonio Vivaldi - Winter

70

Odpovědět

+InkCZTomu sa povie workaround :D

00

Odpovědět

Připomnělo mi to informace získané na střední. Jinak to ale moc zábavné video nebylo. Bylo to moc rychlé. Doporučuju často pauzovat, pokud si to chcete pořádně užít.

75

Odpovědět

Škoda, že jako dlouhodobý výsledek nezmínil změnu způsobu volby římsko-německého krále (a korunovace římského císaře)-zjednodušeně odvolání Zlaté buly Karla IV. a zabrání zemí koruny sv. Václava, ale i Horních a Dolních Rakous jakýmsi štýrským pakem.

21

Odpovědět

Co se týče náboženského aspektu, respektive "náboženského" - kvůli tomu, že skutečně vyznání ustoupilo politickým záležitostem, bych chtěl seznámit s osudy velice schopného válečníka, jakým byl Louis Raduit de Souches. Pro naší historii představuje taktéž významnou osobnost, protože roku 1645 ubránil Brno před švédskou přesilou generála Lennarta Torstensona. Tento úspěch byl významným aktem, který přeci jen urychlil mírová jednání. Ale chci se vrátit k mé myšlence. Tento válečník pocházel z Francie, byl protestantem jako... Brno (příznačně :-) ). Odešel sloužit ke Švédům, se kterými se nepohodl, a proto přestoupil ke katolickým Habsburkům. Po třicetiletém konfliktu byl také úspěšným turkobijcem. A těchto příkladů bychom našli podstatně více. Je třeba si uvědomit, že armádu tehdy tvořili žoldáci, kterým přeci jen více šlo o onen žold než o vyznání, byť i to mohlo být určujícím faktorem výběru strany.
Třicetiletá válka je rozhodně velice zajímavým tématem, na které směřuje zrak mnohých moderních historiků zabývajících se dějinami raného novověku. Dnes se i zmírňuje jiráskovský pohled na to, jaká byla Bílá Hora národní katastrofou a jaká "doba temna" po konfliktu nastala. Je to velice obtížně uchopitelné téma, ale skutečností je, že ono povstání českých pánů národním nebylo ani náhodou. Je to vidět i na volbě Fridricha Falckého, kterého si mnohdy počešťujeme na Bedřicha. Stejné je to s jazykovou příslušností českých pánů, i těch 27 popravených. Samo jméno Thurn také zní velice česky, že? Šlo zkrátka o politický střet mezi protestantskými českými stavy usilujícími o své vlastní zájmy, které spočívaly ve vytvoření konfederace českých zemí podle německého protestantského modelu, a mezi Habsburky, kteří usilovali o katolicismus a absolutismus. Dnes je i oblíbená hypotéza, že bitva na Bílé Hoře zachránila češtinu. Což právě souvisí s tím, že usilováním stavů bylo vytvoření konfederace ovlivněné německými konfesemi. Právě rekatolizace, kdy se měl prostý lid seznámit s katolickým ritem, zapříčinila to, aby pro srozumitelnost nově příchozí kněží ovládali češtinu. To nic ovšem nemění na skutečnosti, že po obnoveném zřízení zemském (1627 pro Čechy, následujícího roku pro Moravu) byla úředním jazykem vedle češtiny němčina. Toto píši pouze kvůli tomu, že je třeba tyto věci vidět s menšími vášněmi. Před Bílou Horou jsme tu měli krásné renesanční země Koruny české, po ní se z ní staly krásné země barokní. Nechci tu shazovat význam emigrací a dalších nepříjemných otázek, ale to zkrátka k válkám patří a mělo by to pro nás přinášet ponaučení.

93

Odpovědět

Jestli bylo cíle vytvoření konfederace ovlivněné německými konfesemi, proč by zvolili právě Fridricha Falckého, který členem právě tzv. Protestantské unie a který dal hlas na římsko-německého krále právě Ferdinandu Štýrskému?

Naopak to byla snaha (nejen) českých zemí, ale i Dolních a Horních Rakous se vymanit z absolutistických snah štýrské větve Habsburgů. (I z Vídně Štýrský utíkal seč mu nohy stačily, jenže měl Ferdinand II. Štýrský lepšího spojence v osobě Maxmiliána I. Bavorského-právě on byl jednoznačným hybatelem a šedou eminencí jednotlivých rozhodnutí. Ať už jde o Bílou Horu, Valdštejnovo sesazení, dobytí Falckého kurfiřství, získání dvou hlasů-Dolní Falc a nově za Bavorsko.)

21

Odpovědět

Vyvracet národní mýty je jistě záslužná činnost, ale ta myšlenka se záchranou češtiny mi přijde nesmyslná. Vzhledem k tomu, že jednou z hlavních myšlenek protestantismu bylo srozumitelné kázání, těžko si představit, že by vedl v česky mluvícím prostředí k poněmčování. Dále byl český protestantismus ovlivněn starokališnictvím a bratrskou jednotou. Netroufám si tvrdit, jaký byl poměr jednotlivých složek, ale určitě v něm bylo víc "českého prvku" než v oktrojovaném katolictví. To, že se katoličtí kněží museli naučit česky, je jistě hezké, ale myslím, že protestantské kazatele by také neminula. Pokud by to nebyli rodilí mluvčí, pochopitelně. A možná mám naivní představy o šíření informací v té době, ale vážně bylo třeba nějaké zvláštní výuky k pochopení ritu? Koneckonců, byla to nábožensky smíšená společnost.

33

Odpovědět

+komunardDobrá připomínka. Pouze bych se chtěl vrátit k mému příspěvku a zdůraznit to, že se jedná o hypotézu, se kterou přišel historik Josef Pekař. Ta právě spočívala v tom, že by české země pohltil následně luteránský (tedy, řekněme, německý) vliv. Řada stavů právě k luteránství inklinovala a skutečnost, že by se české země staly definitivní součástí protestantského okruhu, by tuto teorii podporovala. To prakticky znamená, že by se i potlačil český aspekt našeho protestantismu.

21

Odpovědět

+VHJenže Fridrich Falcký NEBYL luterán, ale kalvinista.

Tedy přinejlepším by země Koruny české dopadly jako Bavorsko, či Braniborsko
(měly by svého českého krále, který by vykonával svou kurfiřtskou pravomoc,

jenže Štýrský chtěl zahrnout do svých dědičných zemí co nejvíce a tím vlastně připravil Habsburgy o Španělsko a "válka o "rakouské" dědictví 2.0" se připravovala v režii Karla II. Bavorského a v režii Fridricha II. Pruského.)

01

Odpovědět

+VHNěmecký vliv byl v Českých zemích vždy silný. Tomu se nedalo vyhnout, ať už by byly pod vlivem luteránů, nebo rakouských katolíků. Naopak myslím, že decentralismus protestantismu by byl pro zachovávání specifik, včetně tedy českého jazyka, přínosnější, než centralizované katolictví (můj názor, rád ho opravím). Takže myslím, že vaše poslední věta není pravdivá.

22

Odpovědět

+komunardJá si naopak myslím, že by decentralismus napáchal mnohem větší škody. Ale to je opět "co kdyby". Čeština nakonec přežila a toho bychom si měli cenit. :-) Je tu ještě otázka celistvosti zemí a je jen otázka, co by se stalo např. s takovým Krušnohořím (ve vztahu se Saskem). Ale to už mířím naprosto jinam a zcestně, protože otázka jakéhosi národního cítění a s ním spojené státní příslušnosti byla v 17. století zcela jiná. Každopádně tímto bych veškeré teorie ukončil. Nemá cenu zde řešit něco, co kdysi bylo zájmem významných historiků, kteří měli jistě větší rozhled než internetové diskuze. :-)

Mimochodem urcinusorca opět zcela mimo. Překvapuje mě, jak člověk hýřící fakty, neumí číst a reaguje zcela neadekvátně.

00

Odpovědět

Ona se spíše ukazuje krátkozrakost Ferdinanda II. vůči sousedním zemím v pozdějším kontextu doby.
Už jeho vnuk musel vyhánět Tatary z Moravy, Turky od Vídně, z Maďarska a později z Balkánu. Naštěstí tak navázal na pragmatickou politiku Rudolfa II. (a ve smyslu kulturním i na jeho úspěchy), že místo vnitřních rozbrojů se raději všichni sjednotí v boji proti Turkům (a zbytkům Tatarů a Mongolů z Krymu.)

11

Odpovědět

+DexterHm, nějak v tom nevidím tu krátkozrakost. Během třicetileté války byl s Turky mír, takže vyřizovat si účty s jinými sousedy dávalo smysl. Ostatně, ten jeho vnuk, co vyháněl Turky z Uher (Leopold I) vedl válku s Francií souběžně s tou balkánskou.

00

Odpovědět

+komunardFrancie byla osmanským spojencem, takže tzv. balkánské války lze spojit s boji proti Francii (vždyť Habsburgové ovládali nejen císařství, ale i Španělsko).

00

Odpovědět

Mám rád historii je to zajímavé zpestření života v tomhle světě a rozšiřuje to hratelnost, připomíná mi to Skyrim.

120

Odpovědět

Obdivuji tě, že ses do toho překladu vůbec pustil. Ten tak neuvěřitelně drmolí, že i když jsem se fakt soustředila, tak jsem mu stejně rozuměla stěží třetinu toho, co řekl. :)
Jinak díky za video, zase jsem se dozvěděla něco zajímavého.

190

Odpovědět

Pro zajímavost bych pouze doplnil jednu relativně méně známou věc. Tou je, že druhá pražská defenestrace je ve skutečnosti třetí. K té druhé došlo 1483 a šlo o převrat utrakvistů na Starém a Novém Městě Pražském. Tento fakt se zjednodušuje pouze kvůli tomu, že tato defenestrace nebyla oproti té první (1419) a třetí ("druhé") tak významná, neiniciovala vznik takové veliké události, jakou byla husitská revoluce či třicetiletá válka. Koneckonců je tu důvod i ,řekněme, školský, kdy dochází zkrátka k "učebnicovému" zjednodušení. Rozhodně tím tedy nepovažuji sdělení ve videu za fatální dezinformaci; pouze upřesňuji věci obecné.

210

Odpovědět

Další zajímavost, důvod proč se občas nepočítá není proto, že by se na ní zapomínalo, ale že se technicky nejedná o úplně defenestraci, protože ven se nevyhazovali lidi, ale jejich naporcované kusy. Jo, tahle byla trochu brutálnější, než když v roce 1618 spadli do tlejícího papíru a odešli po svých.

71

Odpovědět

A já si myslel, že to bude nuda :D

70

Odpovědět

Skvělý video. :-)
A ten konec… :-D

181

Používáme cookies, abychom mohli provozovat tuto internetovou stránku a zlepšit Vaši uživatelskou spokojenost. Budete-li pokračovat beze změny nastavení, předpokládáme, že souhlasíte s ukládáním souborů cookies z internetových stránek. Více informací o použití cookies.
OK