Proč existuje Belgie

Belgie je zemí, která často musí obhajovat svou existenci. Je vmáčknutá mezi Francii, Německo a Holandsko a její populace je rozdělená na mluvčí, inu, francouzštiny, němčiny a holandštiny. Asi tak po 6 vteřinách od jejího vzniku začali jiné státy řešit rozdělení Belgie. Takže když je její existence tak často zpochybňována a ohrožena, měli bychom si položit otázku, proč Belgie existuje. Nejprve se podíváme na to, jak vůbec vznikla. Po napoleonských válkách se Evropa drasticky změnila.

Jednou z hlavních změn bylo zapojení Rakouského Nizozemí do nově vzniklého Spojeného království nizozemského. Král Vilém I. Nizozemský byl protestant a moc se nesnažil zachovat práva katolíků na jihu. Používal průmysl na jihu k financování severu a zároveň byl trochu despota. To byl samozřejmě problém, a když v roce 1830 vypukly nepokoje, začalo se mluvit o odtržení. Vilém se pokusil vzpouru potlačit, ale jeho jednotky rychle zběhly.

Vilém potřeboval pomoc, tak o ni poprosil velmoci. A velmoci pomohly, ale pomohly jihu, uznaly nezávislost nové země, která se pojmenovala Belgie. Uznání nezávislosti mělo jednu podmínku. Musela vzniknout monarchie, protože tohleto republikánství, to by teda nešlo. Belgičané měli mít krále, který by je reprezentoval, místní katolík, který by se nepokoušel posilovat svou moc. Místo toho přišel Leopold I.

Německy mluvící protestant, který brzy rozšířil svou moc, ale nula ze tří není tak špatné. Ale i Leopold se Belgii vyplatil. Na londýnské konferenci navrhla Francie, aby se Belgie rozdělila mezi své sousedy. To byl Talleyrandův plán a Británie ho odmítla, protože „Francie nemůže dostat nic hezkýho“ je britská politika už přes 400 let a rozhodně se to nechystají změnit. Navíc Británie považovala Belgii za nárazníkový stát, který měl teoreticky omezit rozsah další prusko-francouzské války.

Vilém I. nepřijal nezávislost Belgie, takže ji v roce 1831 napadl, ale Francouzi Belgii pomohli a Nizozemce z ní vykopali. V roce 1839 Vilém nezávislost přijal a Nizozemí už se ji nepokoušelo obsadit. Belgie také získala území od Lucemburska a Británie garantovala neutralitu Belgie. Okamžitě po vytvoření Belgie vzniklo napětí mezi Vlámy, kteří mluvili holandsky, a francouzsky mluvícími Valony, jejichž mateřština byla úřední řečí. Původně se doufalo, že seveřané časem budou mluvit francouzsky, ale kupodivu ne.

Napětí stoupalo, ale hrozby rozdělení Belgie se nikdy nenaplnily, protože obě skupiny vnímaly soužití v rámci Belgie jako lepší než alternativy. A co budoucí hrozby? To, že už víme, proč vznikla, neznamená, že chápeme, proč ještě pořád existuje. A nový stát si opravdu musel dělat starosti. Francie a Německo si brousily zuby na části Belgie na přelomu 19.

a 20. století, ale Britové, kteří se báli nerovnováhy, zabránili jakýmkoli činům. Až 1. světová válka znovu ohrozila existenci Belgie, když do ní vstoupili Němci na cestě do Francie. Německo okupovalo většinu Belgie a po válce plánovalo anexi těchto oblastí, zbytek měl být satelitem. Ke konci války Německo zmírnilo své požadavky, uznalo by nezávislost Belgie, pokud by byla rozdělená, severní část by byla pod vlivem Německa, které by získalo Antverpy.

To se nestalo, samozřejmě, protože Německo nakonec prohrálo. Belgie byla mezi vítězi a dokonce získala od Německa území. Ačkoli na začátku požadovala mnohem více, chtěla Lucembursko i část území Nizozemí, protože Belgie neodpouští. Poslední existenciální hrozbou byla 2. světová válka, kdy ji Německo dobylo. Původně byla spravována společně s částí severní Francie, ale Hitler s ní neměl konkrétní plány. Belgičtí kolaboranti doufali, že se Belgie rozdělí takto a Vlámsko se přidá k Nizozemí.

Ale to Německo nechtělo, ani nemohlo zaručit, mělo moc práce s prohráváním. Na konci roku 1944 Německo oficiálně anektovalo Belgii. To mělo háček, Belgie už byla osvobozena, takže to nefungovalo. Od té doby už existenci Belgie nikdo neohrožoval a snahy o rozdělení přicházely pouze zevnitř. Existence Belgie je fascinující, strávila asi nejnebezpečnější část evropské historie vměstnaná mezi dvěma státy, které opravdu rády anektovaly věci.

Nakonec přišlo obyvatelům soužití navzdory rozdílům mnohem lepší než jakákoli alternativa k němu. A proto existuje Belgie. Překlad: jesterka www.videacesky.cz