Jak přešli Hannibalovi sloni Alpy?

Je to hrdina antiky – Hannibal. Jedinečná válečná operace jej učinila nesmrtelným. Přechod přes Alpy. A to s velkou armádou a 37 válečnými slony. Ti udělali z Hannibala legendu. Nikdy předtím ani potom totiž žádný vojevůdce nevedl tlustokožce tak daleko, a ke všemu přes nejvyšší pohoří Evropy.



Představa šedých gigantů kráčejících po horských stezkách, vzdorujících sněhu a zimě, přispívá velkou měrou k Hannibalově legendě. Jak se však slon dostane přes Alpy? Samozřejmě po svých. Sloní noha je absolutní zázrak. I díky tomu musí být idiom o slonu v porcelánu nově přepsán. Sloni mohou své tělo i se svými 5, 6, 8 tunami dobře balancovat a ovládat.



Umí lehce došlapovat. Když chtějí, tak mohou dobře lézt nahoru, umí dobře plavat a umí sakra rychle běhat. A hlavně dokážou na milimetr přesně se svým tělem zacházet. Sloni jsou prstochodci, zbytek nohy je vycpaný tukovou tkání.



Prakticky zabudovaný tlumič. Vůbec jim nevadí ostré skály nebo sněhová pokrývka. A jsou velmi ohební, což pomáhá při extrémních stoupáních. Ať už v Alpách, nebo zde na sloní farmě v Meklenbursku-Předním Pomořansku. Co to zvíře vlastně neumí? To vám řeknu hned, co neumí. Slon nevyskočí ani 10 centimetrů vysoko, což není hned patrné.



Nejspíš jediná zvířata, která to neumí. Ani nemusí. Co však definitivně musí, je jíst. A ne málo. U nás slon spotřebuje zhruba 130 až 140 kilogramů, někdy 150 kilogramů jídla. Slon žere více či méně pořád, ale vydrží chvíli hladovět.



Když se zaměříme na jídlo, řekl bych, aniž bych chtěl svým zvířatům ublížit, tak 3, 4 dny může slon vydržet, pak však začne být docela nepříjemný. Podle toho spotřebovalo 37 Hannibalových slonů po dobu 5 měsíců, co byli na cestě, denně skoro 5,5 tun žrádla. Přeprava jídla pro lidi a zvířata, to byl nejspíš pravý mistrovský logistický kousek geniálního Kartágince.



Už na cestě k Alpám však museli sloni překročit nejen Pyreneje. Číhala na ně další překážka. Rhona. Nejvodnatější řeka Francie s odpovídajícím silným proudem. V místě, kde Hannibal k řece dorazil, byla pár stovek metrů široká. Jak dostaneme slona přes řeku?



- Záleží taky, jak rychle… - Po mostě! Sloni se vody neštítí, dokonce umí dobře plavat. Ale jsou opatrní. Zkoušejí proudění řeky, než ji překročí. Jestli je moc silná, tak řeku nepřekročí. Hannibal tak dle tehdejších zvyklostí nechal pro slony postavit vory. Veliká odvážnost, kterou nechal historik profesor Boris Dreyer z Terra X znovu ožít na Dunaji.



Vybudovali jsme jeden vor, který dle našich pramenů velikostně odpovídá předloze. U Hannibala na Rhoně bylo zhotoveno zhruba 16 vorů. Vůdčí Hannibalovi sloni se dostali na vory díky nově vybudovaným molům jako první. To mělo přilákat zbytek stáda. V experimentu simuluje hmotnost slona 2,5 tun pytlů s pískem.



Tolik vážil i africký slon pralesní. Teď vědci testují, zda sloní atrapa dokáže řeku skutečně překonat. Postupuje se pomalu, jelikož dle antické předlohy se jen odráželi tyčemi. Vor má značný ponor, ale přejezd se povedl. Téměř 7 dní trvalo Hannibalově armádě překročení širokého proudu řeky. Všech 37 slonů to nejspíše zvládlo.



Skutečná prověrka však na ně teprve čekala. Po překročení Rhony se totiž Hannibal nevydal po pobřežní stezce, kde ho čekala římská armáda. Táhl přes několik tisíců metrů vysoké Alpy. Jak dramatický byl přechod skutečně, to se neshodují ani různá tradování. Hlavně pro severoafrické slony bylo alpské klima nezvyklé.



Sloni nejsou tak citliví jako my. A to z toho důvodu, což se relativně krátce ví, že mohou svou teplotu krve regulovat o 1 °C nahoru a dolů. To znamená, že nezačnou mrznout hned, ale o hodně později. Tepelné snímače ukazují, že tlustokožci rychlé ztrácí teplo při nízkých venkovních teplotách. Ale dokud jsou v pohybu, jsou schopni teplo v těle regulovat a v pozdější chladnější fázi obnovit.



Problém při minusových teplotách je ten, že jim mohou jednoduše umrznout uši, může jim umrznout střapec na ocasu, jejich chobot může umrznout jako nos. Takže tyhle věci a samozřejmě jejich nohy taky trpí.



Po 9 dnech dosáhl Hannibal rozhodujícího alpského průsmyku. Před jeho armádou a slony ležela dnešní Itálie. Oslňující je, že Hannibal měl proti sobě tak mocného soupeře, jakým Řím byl. A samozřejmě, že měl s sebou slony. To totiž učinilo jeho výpravu s ničím nesrovnatelnou. Hannibal.



Odvážný stratég, který se měl stát vzorem pro generace příštích vojevůdců. Ale až jeho 37 slonů jej učinilo pro historii nesmrtelným.