Parzival a mýtus o svatém grálu

Mytický hrad svatého grálu. S děním za jeho zdmi je spojován i osud známého literárního hrdiny Parzivala. Ale kolik pravdy se skrývá za tzv. společenstvím grálu? Jeho králem je Anfortas. Něco jako velmistr společenství. Jeho předlohou byly striktně náboženské rytířské řády. Anfortas nemohl mít potomky, byl to trest za porušení přísných pravidel grálu.



Svatý grál může mít více výkladů. Nejznámější je ten, že se jedná o kalich, ze kterého pil Ježíš Kristus při poslední večeři se svými učedníky. Tomu alespoň věřili lidé ve středověku. A ještě dnes platí svatý grál za symbol křesťanského společenství. Mýtus o svatém grálu vznikl za dob křížových výprav. Na konci 12. století se objevila legenda, že kalich při poslední večeři obsahoval Ježíšovu krev.



Jeden z jeho učedníků odnesl kalich do Evropy, kde se beze stop ztratil. V téže době vznikaly rytířské řády. Byla to náboženská společenství, která táhla v Božím jméně na křížové výpravy proti muslimům. Nejznámějším rytířským řádem byl řád templářů. Nejenom ve Svaté zemi, ale také v Evropě vlastnili mnoho hradů. Hlavně pak ve Španělsku, které v té době bylo rozděleno na křesťanské a muslimské území.



Templářští rytíři jsou stále častěji uvádění jako možná předloha pro společenství grálu. Byli nejvlivnějším křesťanským rytířským řádem středověku. V románu o Parzivalovi jsou templářští rytíři strážci svatého grálu. Říkají si templáři a hlídají zemi okolo tajemného hradu grálu nazývaným Munsalvaesche.



Některé odkazy uvádějí, že je ve španělských Pyrenejích k nalezení historická předloha pro hrad grálu. Mohlo by se jednat o slavný klášter San Juan de la Peña. Celá stavba leží pod mohutnou skalní římsou. Impozantní hora, která se tyčí nad stavbou, se nazývá Mont Salvatge. Přeloženo do střední hornoněmčiny zní název jako Munsalvaesche. Objekt z 11.



století je postaven jako klášterní pevnost. S kostelem a křížovou chodbou vevnitř, silnými hradbami a velkou strážní věží zvenčí. Další odkaz, který svědčí, že by tento klášter mohl být hrad grálu je takzvaný Santo Caliz. Svatý pohár byl v dobách křížových výprav přísně střežen. Říká se, že tento pohár je ten jediný a pravý grál. A ještě něco posiluje tuto teorii. Mezi řádem templářů a klášterem San Juan de la Peña existovala úzká vazba.



To potvrzuje klášterní kronika ze 12. století. Ve starých dokumentech je zmiňován král Aragonie, který hrál pro klášter a v boji templářů proti muslimům ve Španělsku důležitou roli. Jeho jméno je Král Alfonso I. Král Alfonso byl vášnivým obdivovatelem tohoto rytířského řádu a vojensky jej podporoval.



A La Peňa byla Alfonsovým trvalým útočištěm. I proto klášter finančně podporoval. Dost možná je Alfonso historickou předlohou pro krále grálu Anfortase, protože Alfonso znamená v latině Anfortius. A stejně tak nemá Alfonso ani Anortius nástupce a trpí na rány z dřívější bitvy. Kalich, klášter, templáři a král Alfonso jako předloha pro příběh o Parzivalovi a hradu grálu.



Mnoho badatelů to považuje za možné. V románu stojí budoucnost společenství grálu na hraně. Hrdinovi Parzivalovi se podaří jedinou otázkou zachránit celé společenství.