Uštknutí

Překlad: hAnko
www.videacesky.cz UŠTKNUTÍ - Podle mě je jedovatý.
- Asi jo. Ne. Je to Karrena Beaute. Jinak taky gumový boa.
Neškodnej. - Připlížím se k němu.
- A mám tě! - Co to děláš? Chtěli jsme ho chytit!
- Říkali jste, že najdem pořádnýho hada. Dylane!

Jdeme! Kéž by ti nějakej had
ukousl hlavu, Xaviere! Do hajzlu, kluci, pojďte sem! Ten had mě kousl! - Jsi v pohodě? Co se stalo?
- Kousl ho! - Odplazil se támhle! - Jak vypadal?
- Černo-červenej. - Kulatá nebo placatá hlava?
- Nevím, normální! Červená a černá... - Jseš si jistej?


- Jo, černo-červenej. Tak jo, tohle je důležitý... Ocas měl černej, nebo červenej? - Červenej.
- Určitě? Červenej ocas? Jo. Červenej. - Černý vdovec.
- O tom jsem slyšel. Pokud ocas černý je,
vysvitla ti naděje. Když je ocas červený,
je tvůj život ztracený. Dej to sem.

Jed oběť ochromí během 7 až 10 minut. - Co znamená "ochromí"?
- Hele, musíme ten jed zpomalit. Tylere, pásek. Tak jo. Tady to zaškrtíme. Zabrání to jedu, aby se dostal
z nohy až do srdce. - Tylere, teď mu vysaj ránu.
- To si mám ten jed dát do pusy? Však to vyplivneš, blbe!

- Nefunguje to!
- Snaž se víc! - Nic z toho nejde ven!
- Mám strach, kluci. Píšou tady, že nejdůležitější
je zůstat v klidu. - Zavři oči a dýchej pomalu.
- Jdeme. Co budem dělat? - Vrátíme se do tábora pro dospěláky.
- Na to není čas, jed se rozšíří. A co pak? - Zástava srdce, paralýza, a pak...


- Drž už hubu! - Tak co teda?
- Vydrž. - Píše tam ještě něco?
- Jen: vyhledejte lékařskou pomoc. - Kluci!
- Co? Proboha... Ne! - Co ne?
- Nic, Dylane, jen se bavíme. Nic. Až na to, že tady Xavier
ti chce kurva řezat nohu! - Jseš normální?!
- Máš snad lepší nápad? - Cokoliv, než ta rezavá věc!


- Kolik zbývá času? - Cole!
- Tři minuty a 24 vteřin. Potřebujem plán a tohle je plán. Ne! Běžte ode mě! Nebudete mi sekat nohu... - Jenom ten kus s jedem!
- Ne! - Žádnej kus, je to moje noha!
- Má pravdu, zkusíme něco jinýho. - Jako co? Počkáme až umře?
- Třeba neumře! Může být imunní,
nebo jsme toho hada blbě určili.

- Nebo ten had neměl dost jedu.
- Sklapni už! - Víš že to jsou kecy! - Když mu useknem
nohu a on umře, je to naše vina. Když neuděláme nic a on umře,
pořád je to naše vina! Ne, není! Je to vina přírody. - Tak jakej je tvůj plán?
- Někdo by měl jít zpátky do tábora, - zatímco my tu počkáme.
- A za dvě hodiny, až bude po něm...? Upřímně je to lepší způsob jak umřít.

- Určitě příjemnější. - Proč tě vůbec
posloucháme? Je ti tak pět! - Deset, debile.
- To stačí! Dylane, je to na tobě. Můžeme tě vzít do tábora,
ale cestou nejspíš umřeš. Nebo ti useknem nohu...
Ale pak můžeš vykrvácet. Nemusí, má to zaškrcený. A můžou ti ji pak přišít zpátky. Udělejte to.

Usekněte ji. Správná volba, Dylane. Tady? Možná kousek výš, pro jistotu. - Je tam silná kost, napřed bysme
ji měli zlomit. - Nasrat. - Fakt byl ten ocas červenej?
- Jo. - No tak! Zavíráš oči!
- Co? Jak se chceš trefit se zavřenýma očima?

Já nemůžu. - Ses posral?!
- Je to šílený! Jsme na táboře! - Co to sakra dělám?
- Co že ty děláš? O tebe vůbec nejde, Xaviere!
Jde o Dylana! Jsme nejlepší kámoši od tří let! A teď nás potřebuje,
protože umře, pokud se nevzchopíš - a neusekneš mu tu zkurvenou nohu!
- Tak proč to neuděláš ty?! Udělám.

- Podržte ho.
- Tak jo. Děkuju. Zvládneš to, Dylane. Na, skousni to. Pokud ocas černý je,
vysvitla ti naděje. Počkat! Počkat!