Toto video je dočasně nedostupné.
Parta malých kluků se vypraví do lesa na lov hadů... Co když ale jednoho z nich něco jedovatého uštkne?
Poznámka:
Černý vdovec je vymyšlený, stejně tak básnička na rozpoznání hadů. Pravděpodobně inspirovaná pomůckou na korálovce a korálovku: “Red on yellow kills a fellow. Red and black, friend of Jack.”
Přepis titulků
Překlad: hAnko
www.videacesky.cz UŠTKNUTÍ - Podle mě je jedovatý.
- Asi jo. Ne. Je to Karrena Beaute. Jinak taky gumový boa.
Neškodnej. - Připlížím se k němu.
- A mám tě! - Co to děláš? Chtěli jsme ho chytit!
- Říkali jste, že najdem pořádnýho hada. Dylane!
Jdeme! Kéž by ti nějakej had ukousl hlavu, Xaviere! Do hajzlu, kluci, pojďte sem! Ten had mě kousl! - Jsi v pohodě? Co se stalo? - Kousl ho! - Odplazil se támhle! - Jak vypadal? - Černo-červenej. - Kulatá nebo placatá hlava? - Nevím, normální! Červená a černá... - Jseš si jistej?
- Jo, černo-červenej. Tak jo, tohle je důležitý... Ocas měl černej, nebo červenej? - Červenej. - Určitě? Červenej ocas? Jo. Červenej. - Černý vdovec. - O tom jsem slyšel. Pokud ocas černý je, vysvitla ti naděje. Když je ocas červený, je tvůj život ztracený. Dej to sem.
Jed oběť ochromí během 7 až 10 minut. - Co znamená "ochromí"? - Hele, musíme ten jed zpomalit. Tylere, pásek. Tak jo. Tady to zaškrtíme. Zabrání to jedu, aby se dostal z nohy až do srdce. - Tylere, teď mu vysaj ránu. - To si mám ten jed dát do pusy? Však to vyplivneš, blbe!
- Nefunguje to! - Snaž se víc! - Nic z toho nejde ven! - Mám strach, kluci. Píšou tady, že nejdůležitější je zůstat v klidu. - Zavři oči a dýchej pomalu. - Jdeme. Co budem dělat? - Vrátíme se do tábora pro dospěláky. - Na to není čas, jed se rozšíří. A co pak? - Zástava srdce, paralýza, a pak...
- Drž už hubu! - Tak co teda? - Vydrž. - Píše tam ještě něco? - Jen: vyhledejte lékařskou pomoc. - Kluci! - Co? Proboha... Ne! - Co ne? - Nic, Dylane, jen se bavíme. Nic. Až na to, že tady Xavier ti chce kurva řezat nohu! - Jseš normální?! - Máš snad lepší nápad? - Cokoliv, než ta rezavá věc!
- Kolik zbývá času? - Cole! - Tři minuty a 24 vteřin. Potřebujem plán a tohle je plán. Ne! Běžte ode mě! Nebudete mi sekat nohu... - Jenom ten kus s jedem! - Ne! - Žádnej kus, je to moje noha! - Má pravdu, zkusíme něco jinýho. - Jako co? Počkáme až umře? - Třeba neumře! Může být imunní, nebo jsme toho hada blbě určili.
- Nebo ten had neměl dost jedu. - Sklapni už! - Víš že to jsou kecy! - Když mu useknem nohu a on umře, je to naše vina. Když neuděláme nic a on umře, pořád je to naše vina! Ne, není! Je to vina přírody. - Tak jakej je tvůj plán? - Někdo by měl jít zpátky do tábora, - zatímco my tu počkáme. - A za dvě hodiny, až bude po něm...? Upřímně je to lepší způsob jak umřít.
- Určitě příjemnější. - Proč tě vůbec posloucháme? Je ti tak pět! - Deset, debile. - To stačí! Dylane, je to na tobě. Můžeme tě vzít do tábora, ale cestou nejspíš umřeš. Nebo ti useknem nohu... Ale pak můžeš vykrvácet. Nemusí, má to zaškrcený. A můžou ti ji pak přišít zpátky. Udělejte to.
Usekněte ji. Správná volba, Dylane. Tady? Možná kousek výš, pro jistotu. - Je tam silná kost, napřed bysme ji měli zlomit. - Nasrat. - Fakt byl ten ocas červenej? - Jo. - No tak! Zavíráš oči! - Co? Jak se chceš trefit se zavřenýma očima?
Já nemůžu. - Ses posral?! - Je to šílený! Jsme na táboře! - Co to sakra dělám? - Co že ty děláš? O tebe vůbec nejde, Xaviere! Jde o Dylana! Jsme nejlepší kámoši od tří let! A teď nás potřebuje, protože umře, pokud se nevzchopíš - a neusekneš mu tu zkurvenou nohu! - Tak proč to neuděláš ty?! Udělám.
- Podržte ho. - Tak jo. Děkuju. Zvládneš to, Dylane. Na, skousni to. Pokud ocas černý je, vysvitla ti naděje. Počkat! Počkat!
Jdeme! Kéž by ti nějakej had ukousl hlavu, Xaviere! Do hajzlu, kluci, pojďte sem! Ten had mě kousl! - Jsi v pohodě? Co se stalo? - Kousl ho! - Odplazil se támhle! - Jak vypadal? - Černo-červenej. - Kulatá nebo placatá hlava? - Nevím, normální! Červená a černá... - Jseš si jistej?
- Jo, černo-červenej. Tak jo, tohle je důležitý... Ocas měl černej, nebo červenej? - Červenej. - Určitě? Červenej ocas? Jo. Červenej. - Černý vdovec. - O tom jsem slyšel. Pokud ocas černý je, vysvitla ti naděje. Když je ocas červený, je tvůj život ztracený. Dej to sem.
Jed oběť ochromí během 7 až 10 minut. - Co znamená "ochromí"? - Hele, musíme ten jed zpomalit. Tylere, pásek. Tak jo. Tady to zaškrtíme. Zabrání to jedu, aby se dostal z nohy až do srdce. - Tylere, teď mu vysaj ránu. - To si mám ten jed dát do pusy? Však to vyplivneš, blbe!
- Nefunguje to! - Snaž se víc! - Nic z toho nejde ven! - Mám strach, kluci. Píšou tady, že nejdůležitější je zůstat v klidu. - Zavři oči a dýchej pomalu. - Jdeme. Co budem dělat? - Vrátíme se do tábora pro dospěláky. - Na to není čas, jed se rozšíří. A co pak? - Zástava srdce, paralýza, a pak...
- Drž už hubu! - Tak co teda? - Vydrž. - Píše tam ještě něco? - Jen: vyhledejte lékařskou pomoc. - Kluci! - Co? Proboha... Ne! - Co ne? - Nic, Dylane, jen se bavíme. Nic. Až na to, že tady Xavier ti chce kurva řezat nohu! - Jseš normální?! - Máš snad lepší nápad? - Cokoliv, než ta rezavá věc!
- Kolik zbývá času? - Cole! - Tři minuty a 24 vteřin. Potřebujem plán a tohle je plán. Ne! Běžte ode mě! Nebudete mi sekat nohu... - Jenom ten kus s jedem! - Ne! - Žádnej kus, je to moje noha! - Má pravdu, zkusíme něco jinýho. - Jako co? Počkáme až umře? - Třeba neumře! Může být imunní, nebo jsme toho hada blbě určili.
- Nebo ten had neměl dost jedu. - Sklapni už! - Víš že to jsou kecy! - Když mu useknem nohu a on umře, je to naše vina. Když neuděláme nic a on umře, pořád je to naše vina! Ne, není! Je to vina přírody. - Tak jakej je tvůj plán? - Někdo by měl jít zpátky do tábora, - zatímco my tu počkáme. - A za dvě hodiny, až bude po něm...? Upřímně je to lepší způsob jak umřít.
- Určitě příjemnější. - Proč tě vůbec posloucháme? Je ti tak pět! - Deset, debile. - To stačí! Dylane, je to na tobě. Můžeme tě vzít do tábora, ale cestou nejspíš umřeš. Nebo ti useknem nohu... Ale pak můžeš vykrvácet. Nemusí, má to zaškrcený. A můžou ti ji pak přišít zpátky. Udělejte to.
Usekněte ji. Správná volba, Dylane. Tady? Možná kousek výš, pro jistotu. - Je tam silná kost, napřed bysme ji měli zlomit. - Nasrat. - Fakt byl ten ocas červenej? - Jo. - No tak! Zavíráš oči! - Co? Jak se chceš trefit se zavřenýma očima?
Já nemůžu. - Ses posral?! - Je to šílený! Jsme na táboře! - Co to sakra dělám? - Co že ty děláš? O tebe vůbec nejde, Xaviere! Jde o Dylana! Jsme nejlepší kámoši od tří let! A teď nás potřebuje, protože umře, pokud se nevzchopíš - a neusekneš mu tu zkurvenou nohu! - Tak proč to neuděláš ty?! Udělám.
- Podržte ho. - Tak jo. Děkuju. Zvládneš to, Dylane. Na, skousni to. Pokud ocas černý je, vysvitla ti naděje. Počkat! Počkat!
Komentáře (0)