Už žádné mytí nádobí aneb O lotosovém efektu

Umývání nádobí je rozčilující,
tolik promarněného času. Mám nápad. Už nikdy nemuset mýt nádobí? Dovoluji si vám
představit lichořeřišnici. Celkem cool rostlina.
Za prvé docela dobře chutná. A za druhé tohle. To je tzv. lotosový efekt. Říkáte si,
není to lotusový efekt?

Lotus-Effekt
je chráněná značka. Vážně. Proto radši říkám
lotosový efekt. Ale lotosový efekt
není nic exotického, lichořeřišnici máte
možná i na zahradě. A dokonce i brokolice
má lotosový efekt. Jak se dostaneme od lichořeřišnice k tomu,
abychom nemuseli mýt nádobí? Naše talíře musí být hodně hydrofobní.
Co to znamená? Látky rozdělujeme
na hydrofilní a hydrofobní.

Hydrofilní znamená vodu milující, hydrofobní znamená
vodu nesnášející, odpuzující. Třeba když smícháme vodu a olej. Olej je hodně hydrofobní,
s vodou si nerozumí a nesmíchají se. Zajímavý úkaz. Ještě nám ale v naší misi
za zrušení mytí nádobí nepomůže. Potřebujeme
nějaký hydrofobní povrch.

Ale to samotné nestačí. Když se pořádně podíváme
na listy lichořeřišnice, objevíme úplně jemné
mikro- a nanostruktury. Ten povrch není hladký, ale drsný. Proč drsný? Řekněme, že tohle jsou
dvě kapky vody. Drsný povrch, hladký povrch. U drsného povrchu má kapka vody
mnohem méně bodů dotyku.

Tím pádem se na povrchu
také hůře udrží. Tajný vzorec tedy zní: Hydrofobní plus drsný
rovná se super hydrofobní, což je lotosový efekt. Pro lichořeřišnici a další rostliny
je lotosový efekt výborný, protože se tak mohou samy čistit. Kapka se odkutálí
a vezme s sebou špínu a prach. To můžeme převzít.

Můžeme své markýzy,
zdi nebo ploty natřít, takže se za deště samy umyjí. I pro solární články
by takové umytí bylo důležité, protože nečistoty brání slunci. Kampaň "St. Pauli čurá nazpátek"
použila lotosový efekt ještě jinak. Natřeli totiž zdi,
takže kdo čural proti zdi, byl hned potrestán,
protože se proud vrátil zpět. Použití může být tedy různé.

Můžete si ve stavebninách koupit
lotosový sprej a nastříkat svoje talíře. Ale je tu problém,
možná jste na něj už sami přišli. Neživíme se jen vodou. Jídlo je téměř vždy
hydrofilní i hydrofobní. A zrovna u olejů a tuků
si hydrofobním talířem nepomůžeme. Nehledě na to,
že ten sprej není nezávadný a z toho talíře
by se nemělo jíst. Ale než budete zklamaní,
pracuje se na jiném řešení.

Pomocí správných postupů
se dají vytvořit tzv. amfifobní povrchy. To jsou povrchy, které odpuzují
jak hydrofilní, tak hydrofobní látky. Odpuzují všechno. Jejich základem
je také drsná nanostruktura, mají ale speciální
kvetoucí krycí vrstvu. Ještě ale není dostatečně odolná
pro všední používání, třeba na nádobí. Ale v budoucnu
bude relevantní i pro medicínu, hlavně co se týká krve.

Krev je tekutina, která má
hydrofilní i hydrofobní vlastnosti. Do té doby
musíme nádobí normálně mýt. Máte nápad,
co s lotosovým efektem? Pište do komentářů. Překlad: Líza
www.videacesky.cz